Okresní soud v Kladně · Rozsudek

224 C 47/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-24 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2022:224.C.47.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kladně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky s úrokem z prodlení a náhradě nákladů řízení. Soud uznal nárok na zaplacení nesplacené jistiny úvěru podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, protože žalovaný nevrátil úvěr včas. Povinnost zaplatit úrok z prodlení byla odvozena z § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády. Náhrada nákladů řízení byla přiznána podle § 142 odst. 1 o. s. ř. na základě dokladů o zaplaceném poplatku a nákladech advokáta.

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, dle níž mu poskytla částku částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit do datum, poplatek za poskytnutí nebyl sjednán. Úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI, žalobkyně k této skutečnosti nenavrhla žádné další důkazy. Pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala, aby byl nárok v části jistiny žalované částky posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení za situace, kdy původní věřitel převedl částku částka na účet žalovaného č. bankovní účet.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl však pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou usnesením soudu zrušen.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o. s. ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne datum.

4. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dle níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem za úvěr částka do datum.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum soud shledal, že původní věřitel poukázal na účet č. bankovní účet částku částka, ze zprávy právnická osoba ze dne 1 3. 2022 vzal soud za prokázané, že vlastníkem a disponentem předmětného účtu byl ke dni datum žalovaný, zároveň byl potvrzen převod peněz v uvedené výši.

6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě.

7. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr cokoliv zaplatil. Soud proto vycházel z toho, že úvěr splacen nebyl.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, podle § 2395 občanského zákoníku zaplatit.

10. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.