224 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektřinu, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil, nezaplatil ani smluvní pokutu za prodlení ve výši [částka], nezaplatil ani sjednanou smluvní pokutu za předčasné ukončení ve výši [částka]. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky [částka] a [částka] s tím, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, podle níž žalovaný žalobkyni nezaplatil pojistné za dva měsíce.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky, 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k jednání nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v jeho nepřítomnosti.

4. Žalobkyni bylo při jednání poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a důkazy stran rozhodných skutečností o věci samé. Žalobkyně uvedla, že nemá návrhy na doplnění dokazování ani tvrzení.

5. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, obchodními podmínkami, informacemi pro zákazníka – spotřebitele, přihláškou k innogy pojištění, vyúčtováním, opravným vyúčtováním, oznámením o přerušení dodávky, odstoupením od smlouvy, oznámením, plánem záloh a plateb, předžalobní upomínkou spolu s podacím archem, ceníkem elektřiny a služeb a informacemi pro zákazníka.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum], s účinností od [datum], smlouvu o službách dodávku elektřiny, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, do odběrného místa na adrese [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců od data účinnosti smlouvy s možností automatické prolongace smlouvy, a to v kategorii [anonymizováno]. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky plynu a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázal hradit měsíční zálohy ve výši [částka]. V rámci smlouvy strany sjednaly pro případ porušení každé jednotlivé platební povinnosti žalovaného smluvní pokutu představující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši [částka] pro kategorii [anonymizováno] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy, a to včetně případné prolongace. Dále si strany sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou ve výši [částka]. Žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti, když neuhradil zálohy za měsíce únor 2020 a březen 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum], kde ho upozornila, že dosud neuhradil zálohy za měsíce únor 2020 a březen 2020 a poskytla mu dodatečnou lhůtu k plnění s tím, že pokud nedojde k úhradě dlužné částky, dojde ze strany žalobkyně k přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil pohledávky vůči žalobkyni, žalobkyně odstoupila od smlouvy a to z důvodu opakovaných porušení platebních povinností. Dne [datum] došlo ze strany žalobkyně k vyúčtování smluvní pokuty ve výši [částka], a to z důvodu porušení sjednaných podmínek dle uzavřené smlouvy, splatnost faktury nastala [datum]. Na toto vyúčtování byla provedena ze strany žalovaného částečná úhrada ve výši [částka]. Následně zaslala žalovanému vyúčtování [číslo] ze dne [datum] (ukončení smlouvy) s vyúčtováním nedoplatku ve výši 7 612, [částka] a to za období [datum] – [datum] se splatností [datum]. Na základě nově poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy skrze OTE došlo k opravě vystavené faktury a to opravným vyúčtováním dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] na částku 36 075, 25 Kč se splatností [datum]. Na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní, prostřednictvím přihlášky k [anonymizována dvě slova] domácnosti, pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti. Pojištění bylo sjednáno s účinností od [datum] na dobu 12 měsíců s opakovaným automatickým prodloužením na stejnou dobu. Výše měsíční úhrady za pojištění činila [částka]. Splatnost jednotlivých plateb na úhradu pojištění byla sjednána v rámci plánu záloh a plateb na budoucí období. Žalovaný však nesplnil svou povinnost, když neuhradil pojistné za měsíce únor 2020 a březen 2020. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně hradil pouze [částka] a to na zálohu za měsíc únor 2020, zbývá mu tedy uhradit ještě [částka].

7. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatil (kromě plateb, které zmiňovala žalobkyně), ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu.

8. Soud na věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

9. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Pojistitel má přitom podle § 2782 o. z., právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Nebylo-li dohodnuto jinak, vzniká podle § 2783 odst. 1 o. z. pojistiteli právo na pojistné dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok na dlužné pojistné uplatnila po právu. Současně žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného.

13. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smíšenou smlouvu na dodávku elektřiny, podle které žalovaný ve shora uvedeném období odebral od žalobkyně elektřinu ve shora uvedené hodnotě, spotřeba mu byla vyúčtována vyúčtováním splatným dne [datum], žalovaný však nic nezaplatil. Současně nezaplatil ani sjednanou smluvní pokutu za předčasně ukončení [částka] x [částka] ve výši [částka] (uhradil pouze [částka], zbývá mu tedy ještě doplatit [částka]). Dále žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu na pojištění domácnosti na dobu 12 měsíců s účinností od [datum] ve výši [částka], žalovaný však pojistné za měsíce únor 2020 a březen 2020 nezaplatil (uhradil pouze [částka], zbývá mu tedy ještě zaplatit [částka]).

14. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované ve výši [částka], dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projev vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, ze dne 12. 3. 2020 sp. zn. 27 Co 16/2020 a další). V tomto směru je na žalovaného jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet.

15. Krajský soud v Praze se již aktuálně vyslovil k dříve sporné otázce ohledně smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy. Zdejší soud se s argumentací uvedenou v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2021, č.j. 21 Co 222/2020 - 58 zcela ztotožňuje, považuje jí za správnou, a proto na níže uvedenou argumentaci odkazuje.

16. Krajský soud v Praze ve svém shora uvedeném rozhodnutí dospěl k závěru, že:„ V přezkoumávaném případě se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že smluvní pokuta sjednaná ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele (§ 1813 o.z.), a jde tak o zakázané ujednání, k němuž se podle ust. § 1815 o.z. nepřihlíží a které musí soud aplikovat z úřední povinnosti (ex officio), aniž by se žalovaný takového postupu dovolával. Je tomu tak proto, že se jedná o dvojí sankci za porušení téže povinnosti (za porušení platebních povinností je žalovaný rovněž sankcionován smluvní pokutou ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní), přičemž smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, která je smlouvou formulářovou, nikoliv individuálně sjednanou, žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzuje. Smluvní pokuta (resp. 4 smluvní pokuty) je tedy ve smlouvě využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalovaného. Navíc předmětná smluvní pokuta je ve své podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení smlouvy, které omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele elektrické energie. Neobstojí argumentace žalobkyně, že jde o kompenzaci za neuskutečnění dodávky elektřiny, neboť smluvní pokuta byla vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená„ škoda“, která má být pokutou paušálně kompenzována, by žalobkyni mohla vznikat i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy by v odběrném místě žalovaného nebyla elektřina reálně odebírána (šlo by o tzv. nulový odběr). [jméno] žalobkyně navíc doznává, že musela zajistit distribuční kapacitu a nakoupit elektřinu dávno před tím, než měla být žalovanému dodána, reálně tedy mnohem dříve, než byla smlouva mezi stranami vůbec uzavřena. Jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnou smluvní pokutou snaží přenášet na spotřebitele. V případě předčasného ukončení smlouvy jde navíc o uvolněnou kapacitu pro dodávku téže elektřiny jinému zákazníkovi, takže tato„ škoda“ vůbec nemusí vzniknout. Relevantní není ani argumentace porušováním smluvních povinností ze strany žalované. Případná nepoctivost žalované (v podobě neplacení) samozřejmě nemůže být důvodem pro ochranu jiné nepoctivosti žalobkyně (v podobě přípravy nepřiměřených ujednání). Ust. § 6 o.z. platí pro obě strany stejně a platí také samostatně (nepodmíněně). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Jinými slovy, nepoctivost jednoho neospravedlňuje nepoctivost druhého. Odlišné posouzení nemůže přinést ani rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, neboť na projednávanou věc nedopadá už proto, že šlo o věc mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, kde otázka ochrany spotřebitele nebyla vůbec posuzována. Nejvyšší soud se zabýval samotnou konstrukcí smluvní pokuty, jejíž vznik je vázán nejen na porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného, ale dále též na aktivní úkon žalobkyně v podobě odstoupení od smlouvy (právě z důvodu na straně žalovaného). Odvolací soud nezpochybňuje, že uvedená konstrukce smluvní pokuty je v režimu § 2048 a násl. o.z. možná (platná i ve smyslu § 574 o.z.), byť dřívější judikatura i pro tyto případy dovozovala opak a nové rozhodnutí nebylo přijato velkým senátem Nejvyššího soudu, o tuto konstrukci zde však také nejde, navíc důvod zamítnutí žaloby spočívá v něčem jiném. Lze proto shrnout, že ve své pravé podstatě představuje předmětná smluvní pokuta snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka – spotřebitele, který učinil tu„ chybu,“ že uzavřel smlouvu na dobu určitou a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba regulovaná (na maximálně tři měsíce), tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovanou) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde po dobu 30 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). [jméno] žalobkyně ale podobně ve smlouvě omezována (sankcionována) není. Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet.“ 17. Soud I. stupně výše uvedený závěr Krajského soudu v Praze o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty zcela sdílí, pro stručnost odkazuje na výše uvedené odvodnění a z tohoto důvodu žalobkyni nárok na přiznání požadované smluvní pokuty za předčasné ukončení v tomto případě musel jako nedůvodný zamítnout.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 82,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,11 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 96 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 3,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].