224 C 49/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zaplacení částky 51 272 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 29 000 Kč od 28.10.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 22 272 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 600 Kč od 16.10.2024 do 27.10.2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 600 Kč od 28.10.2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 29 000 Kč od 28.10.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 898,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 40 600 Kč s příslušenstvím a dále částky 10 672 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že je podnikatelkou poskytující spotřebitelské úvěry a že žalovaný dne 22.6.2024, 28.6.2024, 29.6.2024, 30.6.2024, 4.7.2024, 5.7.2024 a 6.7.2024 prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku 29 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se měl zavázat hradit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny, přičemž za první měsíc čerpání činil kapitalizovaný úrok 11 600 Kč. Pro případ prodlení byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný své povinnosti neplnil, úvěr byl zesplatněn ke dni 15.10.2024 a žalovaný se dostal do prodlení dne 16.10.2024. Vedle smluvního nároku žalobkyně pro případ neprokázání smluvního základu uplatnila i nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu poskytnuté jistiny 29 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Stejně tak se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22.6.2024, potvrzeními o provedené platbě prostřednictvím platební brány , Anonymizováno, ze dnů 22.6.2024, 28.6.2024, 29.6.2024, 30.6.2024, 4.7.2024, 5.7.2024 a 6.7.2024, zprávou , právnická osoba, ., ze dne 24.4.2026, potvrzeními o příchozí platbě od zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, ., předžalobní výzvou ze dne 19.10.2025 a potvrzením o podání doporučené zásilky ze dne 21.10.2025.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22.6.2024 soud zjistil, že na jejím základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 30 000 Kč formou revolvingového úvěru na dobu neurčitou, přičemž v čl. 2.1.4 bylo uvedeno poskytnutí úvěru dne 22.6.2024, v čl. 2.1.6 úroková sazba 40 % p. m. a v čl. 4.2 písm. c) smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. V čl. 10.9 bylo uvedeno, že podpisem žalovaného se rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem , Anonymizováno, v žádosti o úvěr. Listina však neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného ani kvalifikovaný elektronický podpis žalovaného.

5. Z potvrzení o provedené platbě prostřednictvím platební brány , Anonymizováno, soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byly z účtu žalobkyně zaslány částky 4 000 Kč dne 22.6.2024, 4 000 Kč dne 28.6.2024, 2 000 Kč dne 29.6.2024, tři částky po 2 000 Kč dne 30.6.2024, částky 3 000 Kč, 1 000 Kč a 2 000 Kč dne 4.7.2024, částka 3 000 Kč dne 5.7.2024 a částky 3 000 Kč a 1 000 Kč dne 6.7.2024, tedy celkem 29 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne 24.4.2026 soud zjistil, že žalovaný byl jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, .

6. Z potvrzení o příchozí platbě od zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, . ze dnů 9.12.2022 a 9.2.2023 soud zjistil, že žalovanému byly na účet poukazovány částky 26 220 Kč a 30 257 Kč. Tyto listiny však samy o sobě nevypovídají o tom, jaké konkrétní příjmy, výdaje, závazky a celkovou finanční situaci žalovaného žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 19.10.2025 a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 21.10.2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky a stanovila mu k plnění lhůtu 3 dnů.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala poskytnutí částky 29 000 Kč na bankovní účet žalovaného, jehož jediným majitelem a disponentem žalovaný byl. Nebylo však prokázáno, že mezi účastníky byla platně a v tvrzeném obsahu uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž by žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vedle jistiny též smluvní úrok 11 600 Kč a smluvní pokutu 10 672 Kč.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

12. V projednávané věci žalobkyně neprokázala takovým způsobem, který by obstál v občanském soudním řízení, že právě žalovaný učinil elektronické právní jednání o obsahu tvrzeném žalobkyní a že tak učinil způsobem zachovávajícím písemnou formu v intencích § 562 občanského zákoníku. Samotná skutečnost, že některé listiny obsahují osobní údaje žalovaného, že smlouva uvádí verifikační SMS kód a že částka 29 000 Kč byla zaslána na účet žalovaného, ještě bez dalšího neprokazuje, že žalovaný učinil projev vůle přesně v rozsahu a obsahu zachyceném ve smlouvě předložené žalobkyní. Žalobkyně nepředložila takové záznamy elektronického systému či další věrohodné důkazy, z nichž by bylo možno bezpečně uzavřít, že smlouva byla mezi účastníky v tvrzeném znění uzavřena.

13. Nadto soud dodává, že i pokud by bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázáno, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně toliko obecně tvrdila, že žalovaný poskytl výpisy z bankovního účtu či výplatní listy a že byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, avšak netvrdila ani nedoložila, jaké konkrétní příjmy, výdaje, závazky a celkovou finanční situaci žalovaného zkoumala a jak na základě těchto údajů dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je přitom smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně obdržel částku 29 000 Kč, aniž by ji žalobkyni vrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen bezdůvodné obohacení vydat v rozsahu poskytnuté jistiny 29 000 Kč.

16. Vedle práva na vrácení jistiny vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popřípadě uplynutí lhůty v této výzvě uvedené. V projednávané věci žalobkyně učinila výzvu předžalobní výzvou ze dne 19.10.2025, kterou dala k poštovní přepravě dne 21.10.2025. Ve smyslu § 573 občanského zákoníku se zásilka považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 24.10.2025. Stanovila-li žalobkyně ve výzvě lhůtu k plnění 3 dnů, uplynula tato lhůta dne 27.10.2025 a ode dne 28.10.2025 je žalovaný v prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně, neboť pro první den druhého kalendářního pololetí roku 2025 činila repo sazba České národní banky 3,50 % a zákonný úrok z prodlení tedy odpovídá součtu této sazby a 8 procentních bodů.

17. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do částky 29 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 28.10.2025 do zaplacení. Ve zbývající části, tj. ohledně kapitalizovaného smluvního úroku 11 600 Kč, smluvní pokuty 10 672 Kč a příslušenství přesahujícího přiznaný nárok, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 898,52 Kč, přičemž tato částka představuje 13,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,56 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,44 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 564 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 272 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 840 Kč ve výši 2 066,40 Kč.