224 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka], částky [částka], se řízení zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s úrokem [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že mezi [právnická osoba] [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] platná a účinná ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], kde zároveň při podpisu smlouvy žalovaný obdržel požadovanou jistinu ve výši [částka], kterou se zavázal vrátit úvěrujícímu spolu s úrokem ve výši [částka] do [datum]. Protože úvěr řádně neuhradil, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc smluvní pokutu [částka] a náklady upomínání [částka]. Žalovaný neuhradil na dluh ničeho ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum].

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případně bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne [datum], které mu bylo zasláno dne [datum].

4. Ze znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] platné a účinné ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] a obchodních podmínek bylo zjištěno, že původní účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému dne [datum] v hotovosti u spolupracujícího partnera částku [částka] jako spotřebitelský úvěr se splatností 30 dnů, poplatek za poskytnutí úvěru je skryt do„ celkové splatné částky“ [částka], součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru. V těchto podmínkách jsou uvedeny další poplatky a smluvní pokuty. Uvádí se RPSN 1 338,40 % a roční sazba úroku 298,08 %. Z předžalobní výzvy a podacího archu (ze dne [datum]) bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán, aby svůj dluh uhradil a to nejpozději do 10 dnů po obdržení dopisu.

5. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o.z.“) smlouva o úvěru, na základě které společnost [právnická osoba] [IČO] žalovanému poskytla a vyplatila úvěr ve výši [částka], žalovaný se jej zavázal vrátit do 30 dnů, což nesplnil ani zčásti.

6. Za stavu, kdy se žalovaný řádným nezaplacením jistiny dostal do prodlení dle § 1968 o.z., je povinen podle § 1970 o.z. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Soud proto podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení uložil žalovanému zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku.

7. Ve výroku II. soud rozhodl na základě posouzení ujednání účastníků o sankcích a poplatcích stanovených ve smlouvě.

8. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka podle § 2051 o.z. snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Uvedená právní úprava však nestojí v novém občanském zákoníku osamoceně, v první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o.z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. V tomto směru § 18a zákona o spotřebitelském úvěru jasně stanoví, že zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.

12. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 o.z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

13. Podle § 1800 odst. 2 o.z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

14. Podle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

15. Z uvedeného vyplývá, že podle občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Běžné porušení uvedených zájmů soud zkoumá jen k námitce (návrhu) poškozené strany, je-li ale toto porušení„ zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle § 588 o.z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu § 580 a 586 o.z., resp. § 2051 o.z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny„ zvláště nevýhodné doložky“, včetně ujednání o smluvní pokutě, která je typickým vedlejším (zajišťovacím) ujednáním smlouvy (§ 18a zákona o spotřebitelském úvěru).

16. Na základě výše uvedených zákonných ustanovení se soud zaobíral oprávněností nároku žalobce na zaplacení poplatku nad rámec jistiny úvěru, který činí [částka] a je sjednán v rámci„ celkové splatné částky“ [částka] tj. s funkcí úroku, a smluvních pokut v celkové výši [částka] za prodlení a [částka] za upomínky, což je skryto pod označením„ poplatky za odeslání upomínky“. V žalobě je sice označena částka [částka] jako úrok, ale ten je sjednán samostatně ve výši 298,08 % ročně, přičemž takto sjednaný úrok je zjevně lichevní. Ve smlouvě jsou uvedeny různé druhy poplatků, které mají sankcionovat několikrát tatáž případná porušení smlouvy, případně pokrývat tytéž náklady. Poplatek představující úplatu za upomínání je neúměrný skutečným nákladům a v kontextu s ostatními poplatky nelze jejich souhrn žalobkyni přiznat pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o.z. Podle něj jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo práva týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, ale také podle § 2 odst. 2 o.z. pro dovolávání se slov zákona proti jeho smyslu (obcházení zákona), čímž nejen že odporuje zákonu, ale také zjevně narušuje veřejný pořádek, čímž se stává absolutně neplatným dle § 588 o.z. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatků jednotlivě i v souhrnu je dle názoru soudu nepřiměřená, když úplatu za poskytnutí úvěru standardně pokrývá úrok, který by měl být skryt zřejmě v „ poplatku za poskytnutí úvěru“. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje téměř 25% jistiny, ovšem na dobu 30 dnů. V přepočtu jde o 0,82 % denně, tj. ročně vychází na 298%, a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Pozornost by měla vyvolat i sazba RPSN 1 338,40 %, což je asi 120x více, než požadují banky. Poplatek proto nebyl přiznán, a to s ohledem na výši jistiny a zejména dobu 30 dní, na niž se úvěr poskytuje, a to i přes to, že právní předchůdce žalobkyně není bankovním subjektem. Lze předpokládat možnost, že žalovaný s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržel, žalobkyně tudíž nese vyšší riziko při úvěru, které má být z poplatku také kryto při delší splatnosti, navíc se splatnost prodlužuje automaticky při splácení, tj. poplatek je skrytý a netransparentní. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem zakuklenou pod různými„ úplatami“,„ poplatky“,„ odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec. Tomu ostatně odpovídá nejen povinnost věřitele posoudit schopnost dlužníka splácet podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a informační povinnost podle § 4 až 8 téhož zákona, ale i obecná lidská zkušenost. Dále se na tento případ vztahují ustanovení občanského zákoníku o finančních službách jako součásti úpravy spotřebitelských smluv.

17. Podle § 1813 o.z. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, v sankčních ujednáních však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele.

18. Smluvní pokutu skrytou v poplatcích za upomínky v celkové výši [částka] soud pokládá ve spotřebitelské smlouvě (tento charakter spotřebitelského vztahu je prokazován nejenom předmětem smlouvy a identifikací žalovaného rodným číslem, nikoli číslem podnikající osoby) za zjevně odporující dobrým mravům, a tedy podle § 588 občanského zákoníku za absolutně neplatnou. Při úvaze o míře rozpornosti smluvní pokuty s dobrými mravy, od čehož se odvíjí neplatnost ujednání o smluvní pokutě dle § 588 nebo dle § 580 občanského zákoníku, se soud přidržel stávající judikatury soudů, která pro platně sjednanou smluvní pokutu vyžaduje přiměřenost výše smluvní pokuty k její zákonem předpokládané preventivní, reparační a sankční funkci s přihlédnutím k dalšímu zajištění a plnění ze smlouvy, což smluvní pokuta ve výši [částka], poplatek za úvěr [částka] (úrok 298,08 %) a poplatek za upomínky [částka], při době vrácení úvěru 30 dnů, nesplňuje. Proto smluvní pokuta v souzeném případě byla shledána absolutně neplatnou, ani v částce [částka] tedy nebylo možno žalobě vyhovět.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 36,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,31 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].