225 C 119/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s úrokem ve výši 27,84 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splácet v 96 měsíčních splátkách po [částka] měsíčně s úrokem ve výši 27,84 % ročně. Při sjednávání smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím posouzení příjmů a výdajů, přezkoumání věku, vzdělání, rodinného stavu, bydlení apod., a dále nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, čímž porušila svůj závazek, proto žalobkyně využila možnost zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení dopisem z téhož dne. Dluh sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka] (6x [částka]), nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] kapitalizovaného za období od [datum] do [datum], úroku ve výši 27,84 % ročně od [datum] do zaplacení, zákonného úroku kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum].

2. Z smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně úvěrových podmínek bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] s úrokovou sazbou 27,84 % p.a. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách po [částka]. Pro případ prodlení si strany sjednaly právo žalobkyně na zesplatnění úvěru.

3. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná řádně a včas sjednané splátky úvěru nehradila, a to od 9. splátky, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem [částka].

4. Z dopisu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě 14 dnů. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení do 7 dnů.

5. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pobírala příspěvek na bydlení v částce [částka] a rodičovský příspěvek ve výši [částka].

6. Z rozhodnutí úřadu práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná pobírala pěstounskou dávku ve výši [částka].

7. Z výpisu z účtu žalované za období od srpna 2019 do října 2019 soud zjistil, že v srpnu 2019 neměla žalovaná na účtu dostatek finančních prostředků na pokrytí svých závazků a k [datum] byl zůstatek jejího účtu záporný. V září 2019 jí byla připsána částka [částka] od [anonymizována dvě slova]. K [datum] byl zůstatek na účtu žalované v částce [částka].

8. Z úvěrové zprávy žalobkyně bylo zjištěno, že před poskytnutím úvěru od žalobkyně žalovaná byla povinna splácet minimálně 6 dalších úvěrů.

9. Z výpisu z registru [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto dni neměla žalovaná nalezen závazek po splatnosti.

10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. V případě porušení povinnosti úvěrujícího řádně (s odbornou péčí) zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], OPR-Finance, shodně např. rovněž argumentace v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. 23 Co 255/2020-101 a ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020-103, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).

22. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru. Žalovaná uzavřela smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalované osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Po provedeném dokazování soud tak uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Ač tedy žalobkyně měla k dispozici shora uvedené výpisy z účtu žalované, zcela rezignovala na řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, která měla na svém účtu záporný zůstatek v září 2019, svůj dluh řešila půjčkou od [anonymizována dvě slova] a zcela nepochybně tak splácela své předchozí dluhy u poskytovatelů nebankovních úvěrů. Žalobkyně byla opakovaně poučena a vyzvána, aby tvrdila a k prokázání svých tvrzení označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně žádné takové důkazy neoznačila, své břemeno důkazní tedy neunesla. Soud žalobkyni neposkytl při jednání požadovanou lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů, jelikož poučení při jednání předcházelo písemné poučení v usnesení zdejšího soudu ze dne 10. 8. 2021, č.j. 225 C 119/2021-44.

24. Neboť ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.

25. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

26. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku [částka], přičemž žalovaná žalobkyni uhradila pouze [částka]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku [částka], žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalované zaslala poprvé dne [datum], přičemž byla stanovena lhůta k plnění 14 dnů od sepsání výzvy, splatnost nastala [datum]. Od [datum] se tudíž žalovaná dostala do prodlení.

27. Co do zbývající části jistiny a příslušenství nezbylo soudu s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy než žalobu zamítnout.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81 % a úspěchu žalované v rozsahu 19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 66 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 3,4 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.