225 C 20/2021
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky za nezaplacené nájemné, smluvní pokuty za nevrácení zařízení a poplatku za odpojení. Soud uznal nárok na smluvní pokutu podle § 2048 občanského zákoníku, protože žalovaný nevrátil pronajatá koncová zařízení včas po ukončení smlouvy. Povinnost zaplatit byla uložena do tří dnů od právní moci, přičemž žalovaný se ve věci nevyjádřil. Náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobkyni podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky částka sestávající ze smluvní pokuty ve výši částka, poplatku za odpojení ve výši částka a nezaplaceného nájemného koncových zařízení ve výši částka s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací číslo v jejímž rámci žalobkyně žalovanému pronajala dvě koncová zařízení pro přijímání elektronické komunikace – anonymizováno 7 slov a právnická osoba anonymizována čtyři slova. Žalovaný řádně neplnil své platební povinnosti ze smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a koncová zařízení odpojila. Pro případ odpojení z důvodu nedoplatku si strany smlouvy sjednaly poplatek ve výši částka. Povinností žalovaného bylo zapůjčená zařízení vrátit, což neučinil. Pro tento případ si smluvní strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu za nevrácení obou zařízení ve výši částka za každé nevrácené zařízení. Žalovaný dluh nezaplatil ani k předžalobní upomínce zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Protože bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Účastníci na výzvu nereagovali, soud proto rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo uzavřené dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, a to internet prostřednictvím koncových zařízení (anonymizováno 7 slov a právnická osoba anonymizována čtyři slova), které si žalovaný u právní předchůdkyně žalobkyně zároveň pronajal. Zařízení dle smlouvy budou instalována na adrese adresa. Ze zakázkového listu ze dne datum soud prokázal, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému uvedená koncová zařízení předala. Ze smlouvy ve spojení s ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně, který je součástí smlouvy, bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal platit spolu s měsíčním vyúčtováním i měsíční nájemné ve výši částka za každé z pronajatých zařízení. Z odstoupení od smlouvy, výzvy k úhradě nedoplatku a výzvy k vrácení zařízení ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni datum odstoupila od smlouvy pro porušení povinnosti žalovaného platit za dodané služby. Tímto dopisem byl žalovaný vyzván k vrácení pronajatých zařízení nejpozději do datum s upozorněním na účtování smluvní pokuty ve výši částka v případě nevrácení. Ze všeobecných smluvních podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, které jsou součástí smlouvy, bylo prokázáno, že žalovaný měl povinnost vrátit pronajatá zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy a pro případ, že tak neučiní, bylo smluveno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně uplatnit vůči žalovanému smluvní pokutu ve výši částka za každé ze shora jmenovaných zařízení a poplatek za odpojení koncových zařízení ve výši částka. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem soud doložil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu celkem ve výši částka.
4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 věty první občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši.
5. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
6. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající jí ze závazkového vztahu, když žalovanému řádně poskytla a umožnila využívat koncová zařízení, která, jak prokazuje zakázkový list, byla žalovanému předána. Žalovaný se zavázal platit měsíční nájemné za shora uvedená zařízení ve výši částka za každé zařízení měsíčně. Žalovaný ani netvrdil, že by nájemné za měsíce prosinec 2018 až březen 2019 v žalované částce částka zaplatil. Ze smlouvy přitom měl povinnost platit nájemné až do jejího ukončení v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ke dni datum. Soud proto shledal nárok žalobkyně na dlužné nájemné po právu a podle § 2201 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka O povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokuty ve výši částka (za odpojení koncových zařízení, když žalobkyně nenárokovala celou sjednanou smluvní pokutu ve výši částka) a částka (za nevrácení dvou pronajatých koncových zařízení) bylo rozhodnuto podle § 2048 občanského zákoníku v návaznosti na účastnickou smlouvu včetně obchodních podmínek a ceníku, když žalovaný do 14 dní po skončení smluvního vztahu odpojená původně pronajatá koncová zařízení nevrátil. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.