225 C 210/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno o zaplacení částky 99 411,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku celkem , částka, včetně zákonného úroku z prodlení z uvedené částky ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela se žalovaným Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou se jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému jako dlužníkovi úvěr ve výši , částka, . Úvěr ve prospěch žalovaného byl vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran ve smlouvě. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Uzavření smlouvy o úvěru je dle žalobkyně patrné z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, a také z navazujících úkonů žalovaného. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že úroky úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný, ale splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Žalobkyně na základě porušení smluvních povinností žalovanému zaslala první upomínku ze dne , datum, , kterou žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky. Protože žalovaný své splatné závazky neuhradil, zaslala mu žalobkyně druhou písemnou upomínku ze dne , datum, . Protože i přes zaslání několika písemných upomínek nebyla ze strany žalovaného uhrazena splátka splatná , datum, , žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná částka , částka, představuje zesplatněnou jistinu. Dne , datum, žalobkyně uzavřela s žalovaným uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři, kdy žalovaný co do důvodu i výše uznal svůj dluh z titulu smlouvy o úvěru a zavázal se ho uhradit v měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , která představuje pouze část celkově uznaného dluhu. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uhradil za celou dobu trvání úvěru částku , částka, . Dle žalobkyně uznáním dluhu se zakládá vyvratitelné právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl, či byl převeden na jiného. Uznání dluhu ze své akcesorické povahy vyžaduje, aby zde byl závazek, který zakládá vznik dluhu. Skutečnost, že závazek, z nějž plyne uznávaný dluh, je platný, však není zákonným předpokladem uznání, a contrario platí, že i bez platného závazku, může být jeho uznání platné.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil první ústní jednání na den , datum, . Žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce omluvila s tím, že její procesní stanovisko se nezměnilo a má za to, že její nárok je zcela oprávněný. Žalovaný se bez omluvy na jednání nedostavil. Soud za této situace věc projednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Z listiny nazvané „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru , hodnota, datované dnem , datum, soud zjistil, že obsahuje informace, že jde o neúčelový hotovostní úvěr ve výši , částka, , který bude žalobkyní poskytnut ve splátkách tak, že částka , částka, bude vyplacena na účet žalovaného, částka , částka, bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch žalobkyně na závazek ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a částka , částka, bude započtena na náklady žalobkyně. Listina obsahuje další ujednání, například, že úvěr je sjednáván na dobu určitou v délce 72 měsíců, kdy celková částka úvěru je splatná ke dni , datum, , dále že potřebné, účelně vynaložené náklady poskytovatele vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného tvoří náklady na lustrum v registrech , částka, , náklady na expresní vyplacení úvěru , částka, , ostatní administrativní náklady žalobkyně ve výši , částka, , odměna zprostředkovateli/leadaři/ obchodnímu zástupci za jeho činnost , částka, , náklady na ověření úvěrového případu , částka, . V odstavci IV. pod bodem 4.9 je například také uvedeno, že žalovaný se zavazuje splatit celkový poskytnutý úvěr a současně také úrok v celkové výši , částka, , tedy že je povinen zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . V odstavci IV. pod bodem 4.11 je uvedeno, že žalovaný výslovně souhlasí s inkasem měsíčních splátek úvěru ze svého účtu, zavazuje se, že po uzavření smlouvy zřídí ve prospěch žalobkyně inkaso na částku , částka, , jenž představuje výši měsíčních splátek úvěru a výši případných nákladů na doplňkovou službu, byla-li tato sjednána. V odst. V. pod bodem 5.1 se uvádí, že smluvní strany sjednaly, že celková dlužná částka dle smlouvy bude žalovaným uhrazena formou pravidelných měsíčních splátek, kdy výše jednotlivé splátky činí , částka, . Listina obsahuje řadu dalších ujednání, včetně sankčních pro případ prodlení. Z Přílohy č. , hodnota, nazvané jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že v tomto formuláři je kromě jiného vyplněno, že náklady na bydlení žalovaného činí , částka, , pravidelné finanční závazky žalovaného činí , částka, . Dále je zde uveden finanční zůstatek žalovaného , částka, . Tyto údaje jsou následně vyhodnoceny slovy „Vyšší bonita“, současně je uvedeno, že jako podklad pro analýzu sloužily poslední tři výpisy z účtu žalovaného, přičemž výše zůstatku musela být po odečtení výše splátky úvěru v dostatečné výši i pro hrazení běžných nákladů žalovaného a jeho rodiny.

5. Z výpisů z internetového bankovnictví , datum, , a to Detailu pohybu – Platby převodem uvnitř banky, soud zjistil, že dne , datum, byla zaúčtována částka , částka, mezi účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, , dne , datum, byla zaúčtována částka , částka, mezi účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, a dne , datum, byla zaúčtována částka , částka, mezi účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, .

6. Z výplatní pásky soud zjistil, že výplata za měsíc říjen 2021 byla žalovanému připsána v částce , částka, na účet č. , č. účtu, . Dle výpisů z účtu žalovaného za měsíce srpen až říjen 2021 soud zjistil, že celkové výdaje žalovaného za uvedené období převyšovaly jeho příjmy. Ke dni , datum, nebylo dle výpisu z insolvenčního rejstříku vedeno s žalovaným jako dlužníkem insolvenční řízení. Výsledek lustrace v registru SOLUS byl ke dni , datum, ve vztahu k osobě žalovaného negativní. Ke dni , datum, nebyly nalezeny žádné záznamy žalovaného v Centrální evidenci exekucí.

7. Z upomínek č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, a podacích lístků k nim soud zjistil, že žalovanému byly tyto zasílány, v první byl vyzván k úhradě částky , částka, , v druhé k úhradě částky , částka, .

8. Z dopisu nazvaného zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně tímto dopisem sdělila žalovanému, že neuhradil pravidelnou splátku spotřebitelského úvěru č. , hodnota, splatnou dne , datum, , proto nezbývá jiná možnost než zesplatnění jistiny úvěru, a vyčíslila žalovanému dlužnou částku po zesplatnění úvěru tak, že zbývající jistina úvěru činí , částka, , celkově vyčíslila dlužnou částku na , částka, . Žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky nejpozději do , datum, .

9. V listině označené jako uznání dluhu , hodnota, a dohodě o splátkovém kalendáři datované , datum, , na které je podpis u jména a příjmení žalovaného, je uvedeno, že žalovaný uznává, že mu byl žalobkyní na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, vyplacen spotřebitelský úvěr, který uznává co do důvodu a výše , částka, a zavazuje se ho uhradit nejpozději do , datum, v pravidelných splátkách dle splátkového kalendáře, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, .

10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu.

11. Žádná jiná skutková zjištění soud z listin provedených k důkazu neučinil.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku) a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 občanského zákoníku), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora , datum, , a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

21. Soud má za to, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Jak plyne z § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při hodnocení úvěruschopnosti je třeba mj. porovnávat příjmy a výdaje spotřebitele.

22. Žalobkyně tvrdila, že finanční situace žalovaného umožnila poskytnutí úvěru a jako podklad pro analýzu sloužily poslední tři výpisy z účtu žalovaného. Výše zůstatku musí být, dle vyjádření žalobkyně, po odečtení výše splátky úvěru žalobkyně v dostatečné výši i pro hrazení běžných nákladů spotřebitele a jeho rodiny. Z výpisů však plyne, že v období od měsíce srpna do října 2021 nezbýval žalovanému dostatek finančních prostředků na splátku úvěru, natož pak prostředky na hrazení jeho běžných nákladů. Nelze proto jinak než uzavřít, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně čistě formálně, aniž by vyvodila jakékoli důsledky z informací zjištěných z bankovního účtu žalovaného, či si vyžádala další podklady.

23. Soud měl v úmyslu žalobkyni poučit při prvním jednání ve věci podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tomto svém závěru, avšak žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, vědoma si možných důsledků takového jednání, si sama možnost být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a doplnění důkazů stran řádného zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného vzdala.

24. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní [§ 101 odst. 1 písm. a) a b) a § 120 odst. 2 o. s. ř.] stran toho, že dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě takového neodborného posouzení nemohla mít bez důvodných pochybností za to, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o úrocích, smluvní pokutě, náhradě nákladů spojených s vymáháním, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině a splatnosti.

25. Co se týče uznání dluhu, jedná se o utvrzovací institut, který má akcesorickou povahu k hlavnímu závazku. Z povahy věci pak není možné utvrdit něco, o čem se v řízení prokáže, že neexistuje – tedy absolutně neplatnou smlouvu a závazky z ní. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

26. Žalobkyně nicméně žalovanému bez platného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem , částka, (poskytnutí částky , částka, nebylo v řízení prokázáno a žalobkyně se o možnost poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. svojí neúčastí na jednání připravila), z nichž jí dosud žalovaný vrátil , částka, . Zbývající částka , částka, tedy představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni.

27. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně si sjednala se žalovaným v uznání dluhu a dohodě o splátkovém kalendáři, že pokud žalovaný nezaplatí řádně splátku, stává se celý dluh splatným dne následujícího po splatnosti této splátky, což nastalo , datum, . Žalovaný se proti této lhůtě nijak nebránil (nevznikl tedy „spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem , datum, je tak žalovaný v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.28. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. Ve zbytku však soud žalobu žalobkyně zamítl, jak uvedeno ve výroku II.

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ve sporu úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly (alespoň ze spisu nic takového nevyplývá).