225 C 65/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 166 648,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 92 927 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 92 927 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 73 721,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 231,64 Kč od 1. 4. 2023 do 23. 10. 2023, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 105 141,5 Kč od 2. 3. 2023 do 23. 10. 2023, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 446,14 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 26,16 % ročně z částky 21 681,9 Kč od 22. 3. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 29,91 % ročně z částky 90 164,44 Kč od 20. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 20. 5. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku ve výši 23 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 1 229 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení a současně si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr za 151 Kč měsíčně. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila ve veřejných rejstřících a zhodnotila údaje od žalované týkající se jejích osobních, majetkových a rodinných poměrů. Jelikož žalovaná nesplácela splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 21. 3. 2023 zesplatnila, o čemž žalovanou písemně informovala. Pohledávka byla s účinností k 25. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalovaná na dlužné částce uhradila 8 603 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši 21 681,90 Kč, úroku ve výši 2 549,74 Kč, poplatku za pojištění ve výši 453 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 643,97 Kč, úroku ve výši 26,16 % ročně z částky ve výši 21 681,9 Kč od 22. 3. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 231,64 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.

2. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 20. 9. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku ve výši 91 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 6 235 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení a současně si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr za 764 Kč měsíčně. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila ve veřejných rejstřících a zhodnotila údaje od žalované týkající se jejích osobních, majetkových a rodinných poměrů. Jelikož žalovaná nesplácela splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 19. 2. 2023 zesplatnila, o čemž žalovanou písemně informovala. Pohledávka byla s účinností k 25. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalovaná na dlužné částce uhradila 12 470 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši 90 164,44 Kč, úroku ve výši 14 977,06 Kč, poplatku za pojištění ve výši 1 528 Kč, smluvní pokuty ve výši 28 650,21 Kč, úroku ve výši 29,91 % ročně z částky ve výši 90 164,44 Kč od 20. 2. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 105 141,5 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a bez omluvy se na jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o úvěru včetně přílohy č. 1 k této smlouvě ze dne 20. 5. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu na základě, které byla žalované poskytnuta částka ve výši 23 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 1 229 Kč včetně úhrady za pojištění. Dále byl sjednán úrok ve výši 47,52 % ročně, RPSN bylo 59,37 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení.

6. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalované bylo zjištěno, že částka ve výši 23 000 Kč byla žalované vyplacena na její účet právní předchůdkyní žalobkyně dne 20. 5. 2022.

7. Ze smlouvy o úvěru včetně přílohy č. 1 k této smlouvě ze dne 20. 9. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu na základě, které byla žalované poskytnuta částka ve výši 91 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 6 235 Kč včetně úhrady za pojištění. Dále byl sjednán úrok ve výši 66,78 % ročně, RPSN bylo 91,54 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalované bylo zjištěno, že částka ve výši 91 000 Kč byla žalované vyplacena na její účet právní předchůdkyní žalobkyně dne 20. 9. 2022.

9. Z listin označených jako hodnocení klienta bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou jako klienta hodnotila na základě následujících údajů: svobodná, 0 dětí, nájemní bydlení, vzdělání s maturitou, čistý měsíční příjem ve výši 28 393 Kč od zaměstnavatele, měsíční výdaje: částka životního minima ve výši 4 250 Kč, resp. 4 620 Kč, nájemné ve výši 10 000 Kč, resp. 4 690 Kč, celkem výdaje ve výši 14 750 Kč, resp. 10 388 Kč.

10. Z částečného výpisu z účtu žalované soud zjistil, že v období od února do září 2022 byla žalované poukazována mzda od zaměstnavatele.

11. Z výpisu SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 20. 5. 2022 byl ve vztahu k žalované vykazován příznak Z. Stejný příznak byl vykazován ke dne 20. 9. 2022.

12. Z výpisu z registru NRKI ke dni 20. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla ohodnocena skóre 390, který znamená, že klient je ve II. kategorii (vyšší body, menší riziko, lepší segment klientů). Podle výpisu z tohoto registru ke dni 20. 9. 2022 byla žalovaná již hodnocena skóre 206, spadala tak do I. kategorie klientů (nízké body, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán).

13. Z oznámení ze dne 21. 3. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr na základě smlouvy ze dne 20. 5. 2022 zesplatnila, neboť žalovaná nehradila řádně a včas jednotlivé splátky. Z oznámení ze dne 19. 2. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr na základě smlouvy ze dne 20. 9. 2022 zesplatnila, neboť žalovaná nehradila řádně a včas jednotlivé splátky.

14. Z oznámení ze dne 10. 10. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne, seznamu postoupených pohledávek a společného prohlášení smluvních stran ze dne 2. 10. 2023 bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávek je současně uvedeno, že žalovaná má zaplatit svůj dluh žalobkyni do 10 dnů po obdržení dopisu.

15. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 11. 20223 včetně podacího lístku ze dne 20. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána k úhradě dlužných částek.

16. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“).

17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

24. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

25. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

26. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. 23 Co 255/2020-101, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020-103.

27. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohody právní předchůdkyně žalobkyně a žalované jsou smlouvami o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daných právních jednáních vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení SpÚ.

30. Soud při jednání žalobkyni poučil ve smyslu § 118a o. s. ř. v tom směru, aby do konce jednání označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně žádné nové důkazy neoznačila a své břemeno důkazní tedy neunesla.

31. Právní předchůdkyně žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, vyžádala od klienta údaje prostřednictvím formuláře „hodnocení klienta“. Právní předchůdkyně žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. doložení příjmů žalované), ale za situace, kdy nezkoumá i výdaje (např. vyžádáním pohybů na bankovním účtu spotřebitele), postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, je tak zadlužena, že úvěruschopná není. V tomto směru se právní předchůdkyně žalobkyně omezila pouze na údaje zjištěné přímo od žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně vůbec po žalované nepožadovala doložení jeho výdajů jako např. nákladů na bydlení (náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), jakož ani dalších životních nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby apod. Tímto jednáním právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala v rozporu s § 86 SpÚ.

32. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne 5. 3. 2020. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti.

33. Neplatnost právních jednání, ke kterým soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smluv o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

34. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky v celkové výši 114 000 Kč, z nichž žalovaná doposud vrátila 21 073 Kč. Částku ve výši 92 927 Kč je žalovaná povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Pohledávky na zaplacení této celkové částky za žalovanou byly v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupeny na žalobkyni, což bylo písemně žalované oznámeno.

35. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek dopisem ze dne 10. 10. 2023 odeslaným stejného dne. V této výzvě byla uvedena lhůta plnění do 10 dnů od doručení, domněnka doručení dle § 573 o. z. nastala dne 13. 10. 2023. Žalovaná se proti této lhůtě nijak nebránila (nevznikl tedy „spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 SpÚ a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jejím možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí SpÚ). Počínaje dnem 24. 10. 2023 je tedy žalovaná v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

36. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 92 927 Kč připadající na jistinu a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 24. 10. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

37. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok II.).