225 C 75/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 70 857,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 004 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 004 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 61 853,8 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 940 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16 940 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 946 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16 946 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 971,8 Kč od 1. 12. 2023 do 28. 6.2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 967,8 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 9 004 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 36 971,8 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 70 857,80 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne 24. 10. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit zpět jistinu a poplatek v celkové výši 23 209 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 801 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na úvěr uhradila pouze 23 209 Kč. Žalobou se žalobkyně domáhá z titulu této smlouvy částky 16 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 10. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení z této částky ve výši 0,1 % denně do zaplacení. Dále dne 20. 2. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit zpět jistinu a poplatek v celkové výši 16 673 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 1 747 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na úvěr uhradila pouze 19 727 Kč. Žalobou se žalobkyně domáhá z titulu této smlouvy částky 16 946 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 11. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení z této částky ve výši 0,1 % denně do zaplacení. Dále dne 22. 5. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit zpět jistinu a poplatek v celkové výši 24 946 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na úvěr uhradila pouze 5 000 Kč. Žalobou se žalobkyně domáhá z titulu této smlouvy částky 36 971,8 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 12. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení z této částky ve výši 0,1 % denně do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením jednotlivých smluv prověřila schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobkyně řádně neprověřila její úvěruschopnost před uzavřením jednotlivých smluv o zápůjčce a žaloba by měla být zamítnuta do částek nad vyplacené jistiny. Současně potvrdila žalobkyní tvrzené výše částek, které na jednotlivé úvěry uhradila.

3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 24. 10. 2021 smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni jistinu ve výši 20 000 Kč a poplatek ve výši 23 209 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 801 Kč.

4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 20. 2. 2022 smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni jistinu ve výši 20 000 Kč a poplatek ve výši 16 673 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 1 747 Kč.

5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 22. 5. 2023 smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni jistinu ve výši 20 000 Kč a poplatek ve výši 24 946 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč.

6. Z tabulek umoření bylo soudem zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku 50 996 Kč.

7. Podle karet zákazníka vyplňovaných v souvislosti s každou uzavřenou smlouvou o zápůjčce žalobkyně prostřednictvím obchodní zástupkyně ověřovala pouze příjmy žalobkyně (výplatní pásky, pracovní smlouvy), ohledně jejích výdajů žádné ověřování neprováděla. Z tohoto důvodu soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalobkyně na výslech obchodní zástupkyně žalobkyně, když ze zákaznických karet je evidentní absence zkoumání výdajů žalované, neboť všechny listiny, které měla obchodní zástupkyně k dispozici, jsou dle sdělení žalobkyně uvedeny v zákaznické kartě. Stejně tak výpisy z bankovních a nebankovních registrů jsou za zjištěné skutkové situace nadbytečné, zvláště pokud z výpisu existujících závazků předložených samotnou žalobkyní plyne, že jich měla vícero a v takovém objemu, že bylo na místě celkovou strukturu výdajů žalované prověřit a nevycházet pouze z odhadovaných výdajů. Tyto dva důkazní návrhy žalobkyně byly s výše uvedenou argumentací zamítnuty.

8. Z návrhu smírného řešení ze dne 18. 9. 2023 plyne, že žalovaná kontaktovala žalobkyni před podáním žaloby a požadovala uhradit přeplatek pro nedostatečné zkoumání její úvěruschopnosti žalobkyní vedoucí k neplatnosti smluv o zápůjčce. Z dopisu žalobkyně ze dne 9. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně smlouvy o zápůjčce považovala za platné a zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně za dostatečné.

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Zápůjčky byly sjednány jako spotřebitelské ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná vystupovala jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku) a žalobkyně byla poskytovatelem podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatel (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o zápůjčce. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). Pro smlouvy uzavřené po 28. 5. 2022 je povinnost přihlédnout k rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu zakotvena v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Soud má za to, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Jak plyne z § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při hodnocení úvěruschopnosti je třeba mj. porovnávat příjmy a výdaje spotřebitele. Posouzení se pak podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné. Z judikatury k předchozí právní úpravě spotřebitelského úvěru (která je použitelná i nyní s ohledem na prakticky shodný obsah dotčených ustanovení) v této souvislosti plyne, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Naopak nepostačuje, pokud poskytovatel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018) včetně odhadovaných výdajů.

22. Z provedených důkazů plyne, že žalovaná měla žalobkyni sdělit údaje o svých příjmech a výdajích. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by výdaje žalobkyně jakkoli ověřovala, popřípadě objektivně podložila.

23. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tomto svém závěru. Žalobkyně označila výpisy z bankovních a nebankovních registrů a výslech obchodní zástupkyně žalobkyně. Odůvodnění neprovedení těchto důkazů viz odstavec 7.

24. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní stran toho, že dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít bez důvodných pochybností za to, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr (poskytnuté zápůjčky) splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož spotřebitelský úvěr žalované v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, jsou smlouvy o zápůjčce absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o úrocích, smluvní pokutě, náhradě nákladů spojených s vymáháním, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině a splatnosti.

25. Žalobkyně nicméně žalované bez platného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 60 000 Kč, z nichž jí dosud žalovaná vrátila 50 996 Kč. Zbývající částka 9 004 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, které je žalovaná povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni.

26. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně vyzvala žalovanou prokazatelně k zaplacení až doručením žaloby prostřednictvím soudu dne 28. 6. 2024. Žalovaná se proti této lhůtě nijak nebránila (nevznikl tedy „spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jejím možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem 29. 6. 2024 je tak žalovaná v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení z přiznané částky.

27. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když se ve věci převážně úspěšná žalovaná náhrady nákladů řízení vzdala.