227 C 117/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO: Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 35 826,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 826,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 328,02 Kč, s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 35 000 Kč od 14. 12. 2024 do 13. 1. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku ve výši 9,15 % ročně z částky 35 000 Kč od 14. 1. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 338 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 35 826,8 Kč příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 14. 7. 2016 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, dle které se zavázala žalovanému zřídit bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal na účtu disponovat s dostatkem disponibilních prostředků a hradit poplatky. Žalovaný však smlouvu porušoval a dostal se do debetního zůstatku ve výši 327,8 Kč. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 7. 1. 2023 uzavřena smlouva o povoleném debetu, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do jednoho roku od data čerpání a držet na účtu dostatečný zůstatek. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21, 9 % ročně. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že ho prověřila v registrech. Žalovaný úvěrový rámec vyčerpal, čerpanou částku však nevrátil a dostal se tak se svým závazkem do prodlení. Protože žalovaný porušoval smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni 14. 10. 2024 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2025 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Před podáním žaloby byl žalovaný marně upomínán k úhradě dluhu. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 35 000 Kč, poplatek ve výši 327,8 Kč za pojištění karty a osobních věcí, poplatek ve výši 499 Kč za výzvu k zaplacení, kapitalizovaný úrok od 31. 3. 2024 do 30. 9. 2024 ve výši 4 328,02 Kč, úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 35 000 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12, 75 % z částky 35 000 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

5. Z listiny nazvané jako „Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb“ ze dne 14. 7. 2016 a ze žádosti o sjednání doplňkových služeb bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit běžný bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal na účtu disponovat s dostatkem disponibilních prostředků a hradit měsíční poplatky. Poplatek za pojištění karty a osobních věcí byl 29 Kč. Listiny byly podepsány všemi smluvními stranami.

6. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu ze dne 7. 1. 2023, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek, ceníku a sazebníku produktů bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 7. 1. 2023 uzavřeli dohodu na základě, které byla žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr ve výši 35 000 Kč čerpaný formou debetního zůstatku na běžném účtu s tím, že úvěr má být splatný do jednoho roku od prvotního čerpání a povinností žalovaného nedostat se do debetního zůstatku vyššího než 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit z úvěrovaných prostředků smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně, RPSN bylo sjednáno ve výši 23,54 % ročně. Pro případ porušení platební povinnosti žalovaného, byla sjednána možnost žalobkyně úvěr zesplatnit. Dále byl sjednán poplatek za upomínání ve výši 499 Kč. Listina byly podepsána všemi smluvními stranami.

7. Z potvrzení o změně osobních údajů ze dne 22. 10. 2020, prohlášení o posouzení úvěruschopnosti a protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 75 056 Kč. Žalovaný splácel měsíční splátky ve výši 6 806 Kč.

8. Z výpisu z osobního účtu, výpisu z povoleného debetu a mimořádného výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal, nic však zpět nevrátil a ke dni 31. 3. 2024 se dostal do prodlení. Ke dni 27. 11. 2024 byl dluh na jistině 35 000 Kč, dluh na poplatcích za pojištění karty a osobních věcí ve výši 327,8 Kč.

9. Z výzvy ze dne 8. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu do 15. 4. 2024 Z výzvy ze dne 14. 10. 2024 a přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu. Z dopisu ze dne 11. 11. 2024 a přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu porušování smluvních podmínek žalovaným odstoupila od smlouvy.

10. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2025, potvrzení o úplatě, dopisu právní předchůdkyně žalobkyně, seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2025 a přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 2. 2025 a seznamu předžalobních výzev bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy.

12. Z fotokopie občanského průkazu soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.

13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 SpÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně uhradil splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i kapitalizované příslušenství, přičemž je nutné zmínit sjednaný nízký smluvní úrok a poplatky. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalovanému dostačující k tomu dále viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007.

20. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazek žalovaného vůči žalobkyni platně vznikl a dospěl, přičemž žalovaný v řízení zánik tohoto závazku netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit. S ohledem na požadovaný úrok ve výši 21,9 % ročně a na aplikaci § 122 odst. 4 SpÚ nebylo však možné žalobkyni přiznat úrok ve sjednané výši, neboť v případě požadovaného úroku od 14. 12. 2024 je již žalovaný více jak 90 dní po prodlení, přičemž jeho výše je vyšší než výše zákonného úroku z prodlení. Soud tak přiznal i smluvní úrok pouze ve výši 12,75 % ročně v souladu s tímto ustanovením. Ve zbývající části byl tedy smluvní úrok jako nedůvodný zamítnut.

21. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 31. 3. 2024 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně příslušenství. Žalobkyně však požadovala zaplacení úroku až od 14. 12. 2024, čímž je soud vázán.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4 338 Kč. Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku v částce 1 434 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 826,80 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

23. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.