227 C 16/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 31 198,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 593,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 593,19 Kč od 8. 9. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 17 362,81 Kč, co do částky 473 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 732,98 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 362,81 Kč od 8. 9. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Co do částky 3 242,90 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč se řízení zastavuje.

IV. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 162 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 31 198,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované finanční prostředky ve výši 47 500 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala splatit do 9. 10. 2023 Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaná vyplnila registrační údaje na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, poté zaslala ze svého účtu na účet právního předchůdce žalobkyně verifikační platbu, kterou odsouhlasila text smlouvy o úvěru. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná tak dluží na nesplacené jistině 27 956 Kč, na smluvní pokutě částku 3 533 Kč a na paušální náhradě nákladů částku 150 Kč.

2. Podáním ze dne 1. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 3 242,90 Kč představující smluvní pokutu a co do částky 150 Kč představující smluvní úrok. V tomto rozsahu tak soud řízení zastavil (§ 96 odst. 1, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání u soudu omluvili. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Z listiny nazvané smlouva o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrující vystupuje společnost [právnická osoba] (dále i jen„ právní předchůdce žalobkyně“), na straně úvěrované pak žalovaná. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 47 500 Kč a zaplatit úrok ve výši 57,25 % ročně v 36 měsíčních splátkách po 2 786,66 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny a povinnost žalované hradit náklady na upomínání. Na listině není připojen podpis právního předchůdce žalobkyně ani žalované.

5. Z výzev, upomínky, výpisu úkonů a opakované výzvy bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána o plnění.

6. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k plnění.

7. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně převedl dne 9. 10. 2020 na účet žalované částku 47 500 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, společného prohlášení a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována.

9. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně.

10. Z obchodních podmínek žádné další relevantní skutečnosti zjištěny nebyly.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

13. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

16. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva.

18. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

19. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jeho systému mohl prakticky kdokoliv.

20. Žalovaná však od právního předchůdce žalobkyně převzala částku ve výši 47 500 Kč, přičemž mu dosud vrátila pouze 36 906,81 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle § [číslo] o.z,. co do částky 10 593,19 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 8. 9. 2021, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 12. 4. 2021. Jelikož však žalobkyně požadovala přiznání úroku z prodlení až od pozdějšího data, vycházel soud z jejího návrhu (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

21. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo]). V tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř.

22. O vrácení části zaplaceného soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když soudní poplatek z původního předmětu řízení 31 198,90 Kč činí 1 560 Kč a soudní poplatek z předmětu řízení po částečném zastavení řízení tj. částky 27 956 Kč činí 1 398 Kč.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když ve věci úspěšnější žalované v řízení žádné náklady nevznikly.