227 C 169/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, 602 00 Brno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit jméno FO doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. hodnota s variabilním symbolem var. symbol.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno právnická osoba, IČO: IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně částku ve výši částka, která měla být splacena společně s poplatkem ve výši částka a úrokem ve výši částka do datum. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně Anonymizováno Odesláním žádosti o úvěru žalovaná potvrdila, že se seznámila se smluvními podmínkami a vyjádřila s nimi souhlas. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila v registrech (ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI) a dále zhodnotila její doložené příjmy a výdaje. Žalovaná na dlužné částce nezaplatila ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně nyní požaduje zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnice dle 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

4. Z výpisu z podnikatelského konta jméno FO spořitelny bylo zjištěno, že žalovaná dne datum provedla registraci na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a za tímto účelem uhradila žalovaná registrační poplatek ve výši částka.

5. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru Anonymizováno a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši částka do datum. RPSN bylo 483,5 %. právnická osoba případ prodloužení splatnosti úvěru nad 30 dní byl sjednán administrativní poplatek ve výši částka. Listina byla podepsána pouze právní předchůdkyní žalobkyně.

6. Z dodatku ke smlouvě o půjčce a formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení ze dne datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dohodly prodloužit splatnost úvěru do datum. Listina je podepsána pouze právní předchůdkyní žalobkyně.

7. Z potvrzení Anonymizováno. bylo zjištěno, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet č. č. účtu částku částka.

8. Z výpisu z účtu žalované č. č. účtu vedeného u mBank S.A za období od datum do datum bylo zjištěno, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované částku ve výši částka. Konečný zůstatek na účtu žalované byl v tomto období – částka. Žalovaná neměla žádný příjem, částky, které byly na její účet poskytnuty, jsou půjčky od různých subjektů.

9. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne datum a datum a sezamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

10. Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla písemně informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.

11. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“).

13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

19. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

20. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne datum ve věci C-679/18 OPR-Finance: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, a ze dne datum, č. j. spisová značka.

21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právní předchůdkyně žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení SpÚ.

26. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k tomu, že úvěruschopnost žalované prověřovala s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

27. Soud tak uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované, neboť úvěruschopnost žalované prakticky nezkoumala. Tvrzení, že provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databází a zhodnotila příjmy a výdaje žalované, považuje soud ve vztahu k § 86 SpÚ za zcela nedostatečné. Právní předchůdkyně žalobkyně neuvedla ani nedoložila jaká je skutečná výše příjmů a výdajů žalované a jakým způsobem řeší žalovaná svoji bytovou otázku. Kdyby právní předchůdkyně žalobkyně provedla řádný přezkum úvěruschopnosti žalované, nutně by zjistila její téměř nulový příjem a její zápornou bonitu, která je patrná i z výpisu z bankovního účtu žalované za období březen 2022.

28. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne datum ve věci C-679/18 OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti.

29. Neplatnost právních jednání, ke kterým soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smluv o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o.z.).

30. Protože, jak rozvedeno výše, právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující porušila svou povinnost dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, které byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze.

31. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky v celkové výši částka, z nichž žalovaná doposud nevrátila ničeho. Poskytnutá částka proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které je povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.1 2009, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne. V této výzvě byla uvedena lhůta plnění do tří dní od doručení. Výzva byla v souladu s § 573 o. z. doručena dne datum, poslední den kdy byl tedy datum. Žalovaná se proti této lhůtě nijak nebránila (nevznikl tedy „spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jejím možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem datum je tedy žalovaná v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

32. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částka připadající na jistinu a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení.

33. Ve zbylém rozsahu soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

34. Ve výroku třetím rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 37,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,92 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,08 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu částka ve výši částka. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota nepřesahuje částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

35. Čtvrtým výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši částka, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS). 36. adresa k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem řádně splněny v uvedených lhůtách, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci). Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude vymáhán.