227 C 177/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] na bankovní účet [číslo] s variabilním symbolem [číslo] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla částku ve výši [částka], smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese [webová adresa] a peněžní prostředky byly vyplaceny na účet žalované č. [bankovní účet]. Částka byla na účet žalované vyplácená postupně, a to dne [datum] částou ve výši [částka] a dne [datum] celkem [částka]. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do [datum] společně s poplatky. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že zhodnotila její rodinné, bytové, příjmové a výdajové poměry a provedla lustraci žalované v registrech ([anonymizováno], [příjmení], Registr neplatných dokladů MVČR, Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob, Katastrální rejstřík a Registr –„ sankční seznamy“, [anonymizováno] a [anonymizováno]). Žalovaná požádala o odložení splatnosti dlužné částky do [datum], avšak nezaplatila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně nyní požaduje zaplacení částky ve výši [částka] na dlužné jistině, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za službu Klidné spaní ve výši [částka], poplatku za službu [anonymizováno] ve výši [částka], poplatku za službu Informační SMS servis ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

4. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], souhlasu se zpracováním osobních údajů, sazebníku, údajů o úvěru, všeobecných obchodních podmínek, informací o žalobkyni a autorizace bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka], měsíčním poplatkem za službu Klidné spaní, poplatkem ve výši [částka] za každé čerpání úvěru za službu [anonymizováno] a měsíčním poplatkem ve výši [částka] za informační SMS servis. Úroková sazba byla 0 %, RPSN bylo sjednáno ve výši 1564,08 % Částky měla žalovaná zaplatit do [datum]. Listina byla podepsána žalobkyní, podpis žalované absentoval.

6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované a potvrzení o příjmech žalované bylo zjištěno, že žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně zjistila měsíční příjem žalované ve výši [částka] a její měsíční výdaje ve výši [částka] na základě těchto zjištění konstatovala, že schopnost žalované splácet úvěr je kladná.

7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených žalované bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byla žalované bezhotovostně vyplacena částka ve výši [částka].

8. Z výpisu z účtu žalované [číslo] za období od [datum] do [datum] byl zjištěn konečný zůstatek na tomto účtu ve výši [částka]. V tomto období měla žalovaná příjem z úvěrových smluv.

9. Z výpisu z účtu žalované [číslo] za období od [datum] do [datum] byl zjištěn konečný zůstatek na tomto účtu ve výši [částka]. V tomto období měla žalovaná příjem, který jí poskytoval Úřad práce ve výši [částka], další příjmové položky pramenily ze smluv o úvěru. Ve dnech [datum] a [datum] zaslala žalobkyně na tento účet celkem [částka].

10. Z výpisu z účtu žalované [číslo] za období od [datum] do [datum] byl zjištěn konečný zůstatek na tomto účtu ve výši [anonymizováno], [částka]. V tomto období měla žalovaná příjem pouze ze smluv o úvěru.

11. Z výpisu z účtu žalované [číslo] za období od [datum] do [datum] byl zjištěn konečný zůstatek na tomto účtu ve výši [částka]. V tomto období měla žalovaná příjem, který jí poskytoval Úřad práce ve výši [částka], další příjmové položky pramenily ze smluv o úvěru.

12. Z výpisu z účtu žalované [číslo] za období od [datum] do [datum] byl zjištěn konečný zůstatek na tomto účtu ve výši – [částka]. V tomto období měla žalovaná příjem, který jí poskytoval Úřad práce ve výši [částka], další příjmové položky pramenily ze smluv o úvěru 13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky do tří dnů.

14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také„ SpÚ“).

15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

21. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

22. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne [datum] ve věci C [číslo] [anonymizováno]:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. 23 Co 255/2020-101, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020-103.

23. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení SpÚ.

27. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k tomu, že úvěruschopnost žalované prověřovala s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

28. Soud tak uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované, neboť úvěruschopnost žalované prakticky nezkoumala. Tvrzení, že si zkoumala údaje týkající se příjmů a výdajů žalované včetně informací obsažených v účtu žalované považuje soud ve vztahu k § 86 SpÚ za zcela nedostatečné. Kdyby žalobkyně provedla řádný přezkum úvěruschopnosti žalované, nutně by zjistila její téměř nulový příjem a její zápornou bonitu.

29. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne [datum] [anonymizováno] [rok] ve věci C [číslo] [anonymizováno]) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti.

30. Neplatnost právních jednání, ke kterým soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smluv o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o.z.).

31. Protože, jak rozvedeno výše, žalobkyně jako úvěrující porušila svou povinnost dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, které byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze.

32. Žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky v celkové výši [částka], z nichž žalovaná doposud nevrátila ničeho. Poskytnutá částka proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které je povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [číslo] 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne. V těchto výzvách byla uvedena lhůta plnění do tří dní od doručení. Výzva byla v souladu s § 573 o. z. doručena dne [datum]. Žalovaná se proti této lhůtě nijak nebránila (nevznikl tedy„ spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem [datum] je tedy žalovaná v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

33. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] připadající na jistinu a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

34. Ve zbylém rozsahu soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

35. Třetím výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši [částka], který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS).

36. Ve výroku čtvrtém rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 35,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,71 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,29 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

37. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.