227 C 177/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 21 966,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 966,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 966,74 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 079 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 21 966,74 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná ode dne 10. 8. 2023, kdy byla ukončena smlouva o dodávkách elektrické energie, do 8. 11. 2023, kdy byl při kontrole dokumentován elektroměr, neoprávněně odebírala elektrickou energii v odběrném místě na adrese , adresa, , a to po dobu 90 dní, což bylo zjištěno pracovníky společnosti , právnická osoba, . Žalovaná částka se sestává z 9 864,32 Kč, která představuje náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny (vypočteno na základě množství neoprávněně odebrané elektřiny, která byly ohodnoceny podle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu) a náhrady nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 12 102,42 Kč. Žalovaná byla dne 10. 4. 2024 vyzvána k zaplacení dlužné částky do 1. 5. 2024, na tuto výzvu ani na upomínku a předžalobní výzvu však žalovaná nikterak nereagovala. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení částky 21 966,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 21 966,74 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastnice podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Dne 8. 11. 2023 byl při kontrole techniky společnosti , právnická osoba, ., jež k tomu byla zmocněna žalobkyní, v odběrném místě na adrese , adresa, , jehož uživatelem byla žalovaná, zjištěn odběr elektřiny bez smluvního vztahu. Stav na elektroměru č. , hodnota, byl vyšší než při ukončení smlouvy. Po kontrole byl elektroměr demontován a nahrazen zabezpečovací krabičkou (důkaz: protokol o kontrole odběrného místa, čestné prohlášení žalobkyně). Na odběrném místě byla ukončena smlouva o dodávce elektrické energie ke dni 9. 8. 2023, kdy byly stanoveny hodnoty VT 5.651,0, NT 9.626,0. Při kontrole a demontáži elektroměru dne 8. 11. 2023 činil jeho stav VT 6.109,0, NT 9.843,0. Žalovaná tedy neoprávněně odebírala elektrickou energii celkem , hodnota, dní (od 10. 8. 2023 do 8. 11 2023). Náhrada za neoprávněný odběr elektrické energie byla vyčíslena na částku 9 864,32 Kč a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru na částku 12 102,42 Kč (souhrn služeb poskytnutých externí společností, konkrétně přerušení neoprávněného odběru) (důkaz: výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny).

6. Dne 10. 4. 2024 byla žalované vystavena faktura k zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie a nákladů spojených se zjišťováním neoprávněného odběru v celkové částce 18 154,33 Kč, splatnost faktury nastala dne 1. 5. 2024 (důkaz: faktura č., hodnota, ). Žalovaná byla k zaplacení dále upomenuta upomínkou ze dne 14. 5. 2024 se lhůtou splatnosti do 21. 5. 2024 (důkaz: upomínka ze dne 14. 5. 2024) a dále předžalobní upomínkou ze dne 3. 6. 2024 se lhůtou splatnosti do 7 dnů (důkaz: předžalobní upomínka, dodejka).

7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a vyhlášku č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška o měření elektřiny“) ve znění účinném k datu škodní události.

8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, se neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy rozumí mj. odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Neoprávněný odběr elektrické energie je zakázán, odpovědnost odběratele elektřiny za vzniklou škodu je odpovědností objektivní.

10. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny se určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

11. Podle § 17 odst. 3 písm. a), b), písm. c) vyhlášky o měření elektřiny, se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, z ceny za službu distribuční soustavy a z daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

12. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky o měření elektřiny, provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

13. Z hlediska právního hodnocení má soud zato, že žaloba byla podána důvodně. Ze shora provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná se dopustila neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně, která tak má právo na náhradu škody za tento neoprávněný odběr. Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru.

14. Žalovaná tedy prováděla neoprávněný odběr elektrické energie, a proto podle § 51 odst. 3 energetického zákona odpovídá za vzniklou spotřebu (škodu) distributorovi elektřiny. Celková škoda vyplývá podle § 51 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 19 vyhlášky o měření elektřiny z fakticky odebrané elektrické energie (podle stavu elektroměru) v určených cenách. Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a je dána datem splatnosti faktury. Z uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 079 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 879 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

16. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.