227 C 179/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 000 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 000 Kč od 27. 3. 2016 do 25. 9. 2018 se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 2. 2016 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (právní předchůdkyní žalobkyně).

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v takovém případě bude soud předpokládat, že s uvedeným postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Právní předchůdkyně žalované ([právnická osoba]) ve dnech 26. 2. 2016 a 1. 3. 2016 zaslala na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] celkem částku ve výši 14 000 Kč (zjištěno z potvrzení o provedených platbách a zprávou banky). Žalobkyně soudu nepředložila žádnou smlouvu o zápůjčce (či o úvěru či jinou obdobnou smlouvu), kterou měla uzavřít její právní předchůdkyně se žalovanou, a uzavření takové smlouvy neprokázala ani jinak. Žalobkyně dále netvrdila ani nepředložila žádné důkazy k tomu, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Na žalobkyni byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Žalobkyně doložila, že žalovaná byla k úhradě poprvé vyzvána oznámením o postoupení pohledávky spojeným s upomínkou ze dne 20. 9. 2018, který dle podacího archu byl odeslán poštou téhož dne. Žalovaná žalobkyni ani její právní předchůdkyni nevrátila ničeho, přičemž bylo jejím břemenem tvrzení i břemenem důkazním takové platby případně tvrdit a prokazovat.

5. Žalobkyně předloženými listinami zcela neprokázala tvrzení jednak ve vztahu k otázce zkoumání úvěruschopnosti, přičemž sama navrhla, aby jí nárok byl přisouzen z titulu bezdůvodného obohacení, a jednak k otázce, zda a kdy poprvé (ona sama či její právní předchůdkyně) žalovanou vyzvala k úhradě.

6. Soud věc posoudil soud věc po právní stránce tak, že jde o nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2391 a § 2393 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť předmětná smlouva je absolutně neplatná dle § 588 o.z. pro rozpor s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to s přihlédnutím k povinnosti eurokonformního výkladu českého práva (srov. rozhodnutí SDEU ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance), neboť právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala úvěruschopnost žalované.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalované plnila bez platného závazku a má právo na vrácení tohoto plnění. Protože žalovaná částku 14 000 Kč žalobkyni ani její právní předchůdkyni nezaplatila, je žaloba v tomto rozsahu důvodná. Výzva žalované byla poštou odeslána dne 20. 9. 2018, přičemž neobsahovala lhůtu k plnění, pročež je žalovaná v prodlení od 26. 9. 2018 (§ 573 o.z.) a od tohoto dne žalobkyni vzniklo právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 9 % ročně určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (rozsahem podané žaloby je soud nicméně vázán dle § 153 odst. 2 o.s.ř.). V uvedeném rozsahu proto žalobě bylo vyhověno, ve zbytku byla jako nedůvodná zamítnuta, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části týkající se příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 100 %, tj. v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

9. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

10. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku za žalobu v uvedené výši (výrok IV.) soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Poplatek za žalobu činí 1 000 Kč, uhrazeno dosud bylo 800 Kč