227 C 21/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 972,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 500 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 479,73 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 500 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Řízení se co do částky 2 472,06 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 650,30 Kč zastavuje.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 058,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 10 972,06 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná prostřednictvím internetových stránek uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované finanční prostředky ve výši 8 500 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit do 30. 3. 2020. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu a poplatek za upomínání. Smlouvou o postoupení ze dne 9. 11. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná tak dluží na nesplacené jistině 8 500 Kč, na smluvní pokutě částku 2 472,06 Kč, na administrativním poplatku 3 431,45 Kč a na poplatku za odeslání upomínek 1 150 Kč.

2. Podáním ze dne 4. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 2 472,06 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 650,30 Kč. V tomto rozsahu soud řízení zastavil dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrující vystupuje [právnická osoba] s.r.o (dále i jen„ právní předchůdce žalobkyně“), na straně úvěrované pak žalovaná. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 8 500 Kč. Žalovaná se pak měla zavázat vrátit úvěr a zaplatit poplatek 3 500,30 Kč, úrok 68,85 Kč a administrativní poplatek 3 431,45 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně a poplatek za upomínky. Na listině není připojen podpis žalované.

5. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k plnění.

6. Z potvrzení o platbě vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku 8 500 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla s účinností ke dni 9. 11. 2020 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována.

8. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně.

9. Z úvěrových podmínek, výpisu a předsmluvních informací žádné další relevantní skutečnosti zjištěny nebyly.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva.

17. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

18. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jeho systému mohl prakticky kdokoliv.

19. Žalovaná však od právního předchůdce žalobkyně převzala částku ve výši 8 500 Kč, přičemž mu dosud nevrátila ničeho. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle § [číslo] o.z,. co do částky 8 500 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 29. 8. 2020, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 11. 12. 2020 s určením data plnění do 10 dnů. Výzva byla žalované dle § 573 o.z. doručena dne 16. 12. 2020 a poslední den lhůty tak připadal na 26. 12. 2020. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení.

20. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo]). V tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř.

21. O povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč bylo rozhodnuto podle položky 2, bodu 2 Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 058,44 Kč, přičemž tato částka představuje 54,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,47 % a úspěchu žalované v rozsahu 22,53 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 972,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 770 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 270 Kč ve výši 476,70 Kč.