227 C 24/2025
č. j. 227 C 24/2025-52
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 588 § 1727 § 1968 § 1970 § 2395 § 2991 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 75 § 76 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 802,94 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15 802,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 197,01 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2024 do 13. 2. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2024 do 13. 3. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2024 do 10. 4. 2025, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Česká republika – Okresní soud v Kladně je povinna vrátit žalobkyni část zaplaceného soudního poplatku ve výši 223 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhala zaplacení částky ve výši 15 802,94 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 3. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 75 600 Kč. Žalobkyně dne 25. 3. 2024 poskytla žalovanému 17 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za službu Klidné spaní ve výši 248,88 Kč, Presto poplatkem ve výši 165 Kč a úrokem ve výši 0,933 % denně do 16. 9. 2025. Pro případ prodlení s úhradou si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny. Částka byla poskytnuta na bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o úvěr a toto potvrdil pomocí kliknutí. Žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to tak že zjistila příjmy, výdaje a životní situaci žalovaného a dále provedla lustraci žalovaného v registrech. Žalovaný před podáním žaloby vrátil dne 14. 5. 2024 částku 63,6 Kč, dne 13. 6. 2024 částku 59,03 Kč, poté přestaly být splátky hrazeny, proto žalobkyně ke dni 10. 10. 2024 celou smlouvu vypověděla, poté dne 14. 1. 2025 žalovaný uhradil částku 5 000 Kč. Žalobkyně dne 21. 1. 2025 zaslala žalovanému pod hrozbou žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. Po podání žaloby žalovaný zaplatil ve dnech 14. 2. 2025, dne 14. 3. 2025 a dne 11. 4. 2025 částku 5 000 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 15 802,94 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2024 do 13. 2. 2025, úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2024 do 13. 3. 2025, úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2024 do 10. 4. 2025 a úrok z prodlení ve výši 2 197,01 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaný se nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 27. 8. 2025. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z listiny nazvané jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 3.2024 soud zjistil, že účastnici si sjednali dohodu, ve které na straně věřitele vystupuje žalobkyně a na straně klienta-dlužníka žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 75 600 Kč, a to na účet č. , č. účtu, . Dále byl sjednán úrok ve výši 0,933 % denně, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ a poplatek za službu „, Anonymizováno, “. Splatnost úvěru byla stanovena na 16. 9. 2025. RPSN byla sjednána ve výši 1 521,28 %. Součástí dohody bylo ujednání o smluvní pokutě ve vši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Na listině není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.
6. Z výpisu BankID a autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost žalovaného měla být ověřena prostřednictvím BankID.
7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že v rámci domácnosti žalovaného je jeden pracující člen. Pravidelné výdaje na půjčky činí 15 000 Kč, výdaje na bydlení činí 8 000 Kč, další nezbytné výdaje jsou 0 Kč, zbytné výdaje jsou 5 000 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu je 44 929 Kč a výše čistého příjmu uvedená spotřebitelem je 45 000 Kč. Rezerva pro výdaje je 500 Kč, vypočítané minimální výdaje jsou 16 610 Kč a výše disponibilního příjmu je 21 400 Kč.
8. Z identifikovaných příjmů soud zjistil, že prostřednictvím bankovního výpisu byl zjištěn čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 44 929 Kč.
9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně dne 25. 3. 2024 zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, částku 17 000 Kč pod VS , var. symbol, . V poznámce bylo uvedeno číslo , hodnota, .
10. Z dopisu ze dne 10. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě dluhu. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení před podáním žaloby, a to do 3 dnů.
11. Z obecných principů posuzování a filosofie společnosti soud neučinil nová či odlišná skutková zjištění.
12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.
13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
17. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
18. Podle § 104 SpÚ, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
19. Podle § 110 SpÚ, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
20. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
21. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ust. § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
22. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.
24. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.
25. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do jejího systému mohl prakticky kdokoliv.
26. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 SpÚ. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8.10.2020, č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Soud má tedy za to, že žalobkyně též řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z jeho měsíčního příjmu ve výši 44 929 Kč. K prokázání této skutečnosti však nebyly označeny ani předloženy žádné listiny. Žalobkyně dále měla vycházet z měsíčních výdajů žalovaného ve výši 28 000 Kč, s tím, že částka 15 000 Kč připadá na náklady na půjčky, částka 8 000 Kč připadá na náklady na bydlení a částka 5 000 Kč na další ostatní zbytné výdaje. Tato výše měsíčních výdajů už sama o sobě budí značné pochybnosti o jejich pravdivosti, nadto k prokázání jejich skutečné výše nebyly předloženy žádné listiny. I jen s ohledem na žalovaným uvedenou výši nákladů na půjčky nemohla mít žalobkyně postaveno na jisto, zda bude žalovaný schopen poskytnutý úvěr splatit.
27. Soud dále zkoumal, zda na straně žalovaného nevzniklo bezdůvodné obohacení. Žalovaný od žalobkyně obdržel celkem 17 000 Kč, přičemž doposud vrátil 20 122,63 Kč. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce, soud tyto platby zohlednil. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalovaného a úbytek majetku na straně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení.
28. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo než prvním výrokem žalobu zamítnout pro neunesení břemene důkazního žalobkyní.
29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, když úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
30. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby rozhodl soud podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích o vracení poměrné části soudního poplatku. Tato poměrná část činí 223 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.