227 C 26/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektřinu, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil a nezaplatil ani smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh v celkové výši [částka]. Za období od [datum] do [datum] pak byla žalovanému vyměřena smluvní pokuta za opakované porušení platební povinnosti ve výši [částka] za každý měsíc, celkově ve výši [částka] Smluvní pokuta za opakované porušení platební povinnosti má funkci náhrady škody.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], ceníku a obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný s účinností od [datum] uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii Domácnost. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému coby zákazníkovi elektřinu, žalovaný se zavázal hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka] a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného s jakoukoliv platbou delšího než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalovaného), má dle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii Domácnost uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy.

4. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalovanému po zohlednění zaplacených záloh spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka]. Dále byla žalovanému vyúčtována i smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh ve výši [částka]. Splatnost faktury nastala [datum].

5. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka]. Dále byly žalovanému vyúčtovány i smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh ve výši [částka]. Splatnost faktury nastala [datum].

6. Z vyúčtování smluvní pokuty bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve výši [částka].

7. Z předžalobní upomínky s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení.

8. Návrh na provedení důkazu smlouvami o sdružených službách dalších dodavatelů, články, rozhodnutími krajských soudů a kalkulacemi plateb soud zamítl pro nadbytečnost.

9. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu, za jejichž dodávku v uvedeném období žalovaný v plném rozsahu nezaplatil. Stejně tak žalovaný nezaplatil ani smluvní pokuty.

10. Soud právně posoudil věc tak, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 o.z. a následujících, kdy žalovaný je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (ust. § 419 o.z.) a žalobkyně podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (ust. § 420 o.z.). Jde současně o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 o.z. a následujících, kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku.

11. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (ust. § 2118 o.z.). Žalovaný svou povinnost nesplnil, když za odebranou elektřinu neuhradil celkem částku [částka]. Stejně tak nesplnil svou povinnost, když neuhradil 3 jednorázové smluvní pokuty dle ust. § 2048 a násl. o.z. ve výši [částka] za jednotlivý případ prodlení přesahující 10 dní, které soud shledal jako přiměřené utvrzení dluhu, které naplňuje v mezích dobrých mravů účel smluvní pokuty.

12. Smluvní pokuta ve výši [částka] svou výší odpovídá smluvním ujednáním mezi žalovaným a žalobkyní, která tuto smluvní pokutu vyúčtovala jako [částka] za každý z 19 měsíců zbývajících do původně ujednaných 30 měsíců odběru elektřiny. Soud však dospěl k právnímu závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projev vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalované obdobnou povinností. Ohledně předmětné smluvní pokuty ze strany žalobkyně jde o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, či ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. 27 Co 16/2020, a další). V tomto směru je na žalovaného jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, a tam v odst. 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. 21 Co 219/2020 či 27 Co 110/2020). K argumentaci žalobkyně stran funkce smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody soud pro úplnost konstatuje, že žalobkyně jednak srozumitelně, úplně a přezkoumatelně netvrdila, jaká konkrétní škoda (popř. z čeho) jí měla konkrétně porušením smlouvy ze strany žalovaného vzniknout, a jednak není možné nevidět, že smluvní pokuta nebyla sjednána za tzv. nulový odběr, nýbrž za„ předčasné“ ukončení smlouvy, a musela-li žalobkyně nutně předem zajistit příslušnou kapacitu sítě, sama uvedla, že dodávky žalované ukončila, čímž mohla uvolnit kapacitu pro dalšího (nového) zákazníka. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalobkyně je při své činnosti již ze samotné povahy této činnosti vystavena podnikatelskému riziku, které nelze – s ohledem na vše výše uvedené – nepřiměřeně přenášet na spotřebitele. Ztížená či objektivně horší důkazní situace žalobkyně v řízení o náhradu škody pak v žádném případě nemůže jít paušálně k tíži spotřebiteli, tj. slabší smluvní straně, tím spíše v situaci, kdy tvrzená škoda byla specifikována pouze zcela obecnými tvrzeními (a sice že vyplývá z porušení smlouvy žalovanou), přičemž nebyla blíže určena ani k výzvě soudu na jednání.

13. Smluvní pokuta sice byla sjednána přímo ve smlouvě, v tomto směru však soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, kde Krajský soud vyslovil závěr, byla-li smluvní pokuta sjednána takto:„ Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout innogy součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit právní ani jiná jednání bránící v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn dle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit innogy pokutu, a to ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede innogy v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele, V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace). … Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. … Není-li shora stanoveno jinak, má innogy vedle práva na pokutu vyplývající z porušení povinnosti Zákazníka též právo na náhradu škody a úrok z prodlení vyplývající z porušení téže povinnosti. Případným odstoupením od Smlouvy nezaniká právo innogy na pokutu vzniklou porušením povinnosti Zákazníkem před takovým odstoupením.“, je zřejmé že ujednání o ní je nepřehledné, navíc zavazuje spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za téže porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele.

14. V otázce smluvní pokuty žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy je již ustálená judikatura Krajského soudu v Praze (viz shora citovaná rozhodnutí), se kterou se soud plně ztotožňuje. Na základě uvedeného tak soud zamítl žalobu co do částky [částka] představující smluvní pokutu a naopak jí co do částek [částka] a [částka] představujících neuhrazenou spotřebu vyhověl. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur je žalovaný v prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z., pročež je důvodný i nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 53,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

16. O povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] bylo rozhodnuto podle položky 2, bodu 2 Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.