227 C 32/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 67 170 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 500 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 40 776 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 553,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 358,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 197,23 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 934,21 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a co do částky 19 894 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 329,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 405,94 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 244,32 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 5 114,05 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 070,10 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 614,46 Kč se řízení zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 727 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 894 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyn쓨), a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, na základě, které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 22 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se smluvním úrokem ve výši 2 118 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 960 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 921 Kč do 1. 5. 2022. Celkem měl žalovaný vrátit 40 984 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však nehradil řádně a včas jednotlivé splátky, celkem žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil jen 32 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl pod hrozbou žaloby marně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 5 114,05 Kč, úrok ve výši 130,27 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 344,05 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 444,55 Kč, inkasní poplatek ve výši 861,08 Kč, smluvní pokutu ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaný úrok od 2. 5. 2022 do 1. 9. 2024 ve výši 1 405,94 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 2. 5. 2022 do 1. 9. 2024 ve výši 2 329,44 Kč, úrok ve výši 11,75 % z částky 5 114,05 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 5 244,32 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení.

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 47 276 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 5. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, na základě, které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se smluvním úrokem ve výši 2 888 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a inkasním poplatkem ve výši 5 400 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 3 984 Kč do 5. 9. 2022. Celkem měl žalovaný vrátit 55 776 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však nehradil řádně a včas jednotlivé splátky, celkem žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil jen 23 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl pod hrozbou žaloby marně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 17 934,21 Kč, úrok ve výši 1 263,02 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 399,99 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 593,06 Kč, inkasní poplatek ve výši 3 085,72 Kč, smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný úrok od 6. 9. 2022 do 1. 9. 2024 ve výši 6 553,1 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 6. 9. 2022 do 1. 9. 2024 ve výši 5 358,15 Kč, úrok ve výši 15 % z částky 17 934,21 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 19 197,23 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 27. 8. 2025. Žalovaný se soudnímu jednání bez včasné a důvody omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně.

7. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze , datum, včetně přílohy – předpisu splátek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si sjednali dohodu na základě, které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany si sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v částce 2 118 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru v částce 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru v částce 2 036 Kč a inkasní poplatek v částce 3 960 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 2 921 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 40 894 Kč, z toho náklady úvěru činily 18 894 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,75 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky. Listina byla podepsána oběma smluvními stranami.

8. Z hotovostního inkasa soud zjistil, že žalovaný v období 2. 3. 2021 do 24. 8. 2023 uhradil celkem 32 000 Kč.

9. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze , datum, včetně přílohy – předpisu splátek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si sjednali dohodu na základě, které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany si sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v částce 2 888 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru v částce 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru v částce 2 788 Kč a inkasní poplatek v částce 5 400 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 3 984 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 55 776 Kč, z toho náklady úvěru činily 25 776 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky. Listina byla podepsána oběma smluvními stranami.

10. Z hotovostního inkasa soud zjistil, že žalovaný v období 6. 7. 2021 do 24. 8. 2023 uhradil celkem 32 000 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl písemně informován o postoupení pohledávek na žalobkyni12. Z předžalobních výzev ze dne 24. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl pod hrozbou žaloby upomínán k úhradě obou pohledávek do 8. 2. 2025.

13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

14. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2 odst. 1 SpÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 75 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

17. Podle § 86 odst. 1 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z s tím, že oba závazky vznikly v okamžiku, kdy byly peníze žalovanému předány (tj. při podpisu smlouvy). Zápůjčka je současně spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle o. z. aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Z § 86 odst. 1 SpÚ plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020 č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

21. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. V tomto směru žalobkyně ničeho neuvedla. Žalobkyně neoznačila žádný další důkaz, ačkoliv byla na jednání, poučena ve smyslu § 118a o. s. ř., neunesla tedy rovněž břemeno důkazní. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně neznala příjem žalovaného, nevěděla, jakým způsobem řeší svoji bytovou otázku, ani neznala pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít právní předchůdkyně žalobkyně bez důvodných pochybností za to, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá SpÚ. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 SpÚ, a to včetně ujednání o poplatku a splatnosti.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalovanému na základě neplatného závazku poskytla dne 1. 3. 2021 částku 22 000 Kč, přičemž žalovaný vrátil 32 000 Kč. Dále dne 5. 7. 2021 poskytla částku 30 000 Kč, přičemž žalovaný vrátil 23 500 Kč. Rozdíl mezi poskytnou částkou 30 000 Kč a zaplacenou částkou 23 500 Kč ve výši 6 500 Kč proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalovaného, které je povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Pohledávky na zaplacení těchto částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupeny na žalobkyni.

23. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek výzvami odeslanými dne 24. 1. 2025. V těchto výzvách byla uvedena lhůta plnění do 8. 2. 2025. Počínaje dnem 9. 2. 2025 je tak žalovaný v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 6 500 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 9. 2. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

25. Třetím výrokem soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 070,10 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 614,46 Kč zčásti zastavil, neboť žalobkyně ještě před začátkem jednání vzala žalobu v tomto rozsahu zpět.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, když úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

27. Pátým výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 727 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona.

28. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.