227 C 36/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa o zaplacení 284 578,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 284 578,55 Kč s úrokem ve výši 6,5 % ročně z částky 284 578,55 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 284 578,55 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 2 845 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 75 339,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaných domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 29. 5. 2017 se žalovanou 1. uzavřela smlouvu o stavebním spoření. Dne 11. 7. 2017 žalobkyně se žalovanou 1. uzavřela smlouvu o poskytnutí meziúvěru do výše 300 000 Kč. Téhož dne uzavřela žalobkyně se žalovanou 2. dohodu o přistoupení k závazku, na základě které se žalovaná 2. zavázala, že veškeré pohledávky, které vzniknou z uvedené smlouvy, v plné výši uspokojí, neučiní-li tak žalovaná 1. Před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalované 1. zkoumána porovnáním příjmů a výdajů žalované 1. a lustrací žalované 1. v příslušných registrech. Žalovaná 1. se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 575 Kč, přičemž od 1. 7. 2017 byla žalovaná 1. povinna v měsíčních splátkách hradit i úroky ve výši 1 625 Kč. Dále byla žalovaná 1. povinna od prvního měsíce následujícího po uzavření smlouvy provádět pravidelné měsíční vklady ve výši 800 Kč. Žalovaná 1. následně meziúvěr vyčerpala, ale řádně nehradila sjednané splátky úroků ani vklady. Žalobkyně proto dne dopisem ze dne 4. 5. 2021 od smlouvy o meziúvěru odstoupila. Pohledávka za žalovanými byla splatná do 30. 4. 2021 Celkem žalovaná 1. uhradila na účet stavebního spoření částku 33 622,50 Kč a na meziúvěrový účet částku 71 925 Kč. Dlužnou částku žalované i přes výzvu žalobkyně neuhradily.

2. Žalované se k žalobě nevyjádřily. Žalobkyně se na jednání u soudu dostavila, žalované se na jednání bez omluvy nedostavily, proto soud jednal v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná 1. dne 29. 5. 2017 podepsaly smlouvu o stavebním spoření s číslem účtu 6 783 285-3-01, kterou se žalovaná 1. zavázala ukládat u žalobkyně vklady ve sjednané výši. Smlouva obsahovala i doložku odkazující na všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření, které mj. upravovaly v čl. XXI bodu 5 postup při doručování tak, že nedoručené doporučené zásilky se považují za doručené desátým dnem uložení a veškerá ostatní oznámení dnem, kdy se vrátila jako nedoručitelná. Čl. XXIII všeobecných obchodních podmínek dále opravňoval žalobkyni účtovat úhrady za služby podle aktuálního sazebníku.

4. Z žádosti o poskytnutí meziúvěru a úvěrové smlouvy vyplývá, že následně byla účastníky podepsána úvěrová smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované meziúvěr ve výši 300 000 Kč. Po dočerpání úvěru byla žalovaná 1. povinna zaplatit úrok z čerpaného meziúvěru do 20. dne následujícího měsíce. Úrok činil 6,5 % ročně a konkrétní výše splátek 1 625 Kč měsíčně. Dále byla žalovaná 1. povinna ukládat 780 Kč měsíčně na účet stavebního spoření.

5. Z úvěrových podmínek vyplývá, že žalobkyně byla oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit mj. v případě, že žalovaná bude v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru, jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, či sjednaných měsíčních vkladů. Odstoupením se stane splatnou pohledávka na splacení celého meziúvěru včetně příslušenství. Účinnost odstoupení nastane ke dni jeho doručení, popř. pozdějšímu uvedenému. Odstoupením nezanikne právo žalobkyně na úroky z meziúvěru a úrok z prodlení.

6. Z žádosti o čerpání meziúvěru a oznámení vyplývá, že žalovaná 1. požádala o čerpání úvěru, který byl dne 11. 7. 2017 načerpán ve výši 300 000 Kč.

7. Z platební historie vyplývá, že žalovaná 1. uhradila na účet stavebního spoření částku 33 622,50 Kč a na meziúvěrový účet částku 71 925 Kč.

8. Žalovaná následně dne 28. 8. 2019 podle výpisu z meziúvěrového účtu uhradila první splátku úroků ve výši 9 685 Kč, a poté dne 26. 9. 2019 a 22. 10. 2019 ještě dvě pravidelné splátky po 6 603 Kč (celkem tedy 22 891 Kč). Od té doby nic nezaplatila. Na vkladový účet stavebního spoření žalovaná dle výpisu uložila poslední vklad dne 30. 9. 2019.

9. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu vyplývá, že žalovaná 2. se zavázala, že za žalovanou 1. splní společně a nerozdílně v plné výši veškeré peněžité dluhy vůči žalobkyni vzniklé na základě shora uvedené úvěrové smlouvy.

10. Z oznámení věřitele s kopií obálek vyplývá, že žalobkyně ke dni 30. 4. 2021 odstoupila od smlouvy.

11. Z výzev k plnění a podacích archů vyplývá, že žalované byly před podáním žaloby upomínány o zaplacení.

12. Z formulářů o příjmech, výplatních pásek, potvrzení o příjmech, printscreenů a dokumentu Slevy a přirážky k sazbě bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavření úvěrové smlouvy zjišťovala výši příjmů a výdajů žalovaných, přičemž výši příjmů i ověřovala naproti předloženým dokladům.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 1892 odst. 1 o.z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně s žalovanou platně 1. uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., když předtím žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se úvěrovou smlouvou zavázala poskytnout žalované 1. na její žádost peněžní prostředky v celkové výši 300 000 Kč, což také učinila. Naproti tomu žalovaná 1. byla povinna jednak platit vklady na účet stavebního spoření (které měly být následně použity na splacení meziúvěru) a jednak splácet úroky z čerpaného meziúvěru ve výši 6,5 % ročně, tj. 1 625 Kč měsíčně. Žalovaná 2. ve smyslu § 1892 o.z. přistoupila k dluhu, tedy dluh se zavázala splatit společně a nerozdílně se žalovanou 1. Žalovaná 1. nicméně ani jednu z výše uvedených povinností řádně a včas neplnila, neboť splátky nehradila řádně a včas. Jelikož se dostala do prodlení se splácením, žalobkyně v souladu s příslušným ujednáním obecných úvěrových podmínek od smlouvy odstoupila s účinky od 30. 4. 2021.

17. V důsledku odstoupení se stala celá pohledávka za žalovanou, včetně příslušenství, splatnou k 30. 4. 2021. Počínaje dnem 1. 5. 2021 jsou proto žalované v prodlení se zaplacením dlužné částky. Vedle toho ode dne 1. 5. 2021 žalobkyni náleží i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a dle čl. J. bodu 4 obecných úvěrových podmínek trvá její nárok na úroky z čerpaného meziúvěru (tj. z částky 284 578,55 Kč) ve výši 6,5 % ročně.

18. Ze shora uvedených důvodů soud důvodně podané žalobě vyhověl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 75 339,44 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 14 229 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 284 578,55 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 460 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 5. 2022 a z částky 9 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 6. 2022 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 704,50 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 5. 2022 náhrada 838,52 Kč za 64 ujetých km v částce 438,52 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 6. 2022 náhrada 865,98 Kč za 64 ujetých km v částce 465,98 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 504,50 Kč ve výši 10 605,94 Kč.

20. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku v uvedené výši (výrok II.) soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků.

21. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.