227 C 36/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a co do částky , částka, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši , částka, na účet č. , hodnota, -, Anonymizováno, s variabilním symbolem , var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po splnění povinností dle výroku I. tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tak, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do , datum, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná požádala o úvěr na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, vyplnila své osobní údaje včetně čísla občanského průkazu a kopie občanského průkazu a provedla verifikační platbu ze svého účtu (na který pak byl úvěr poskytnut). Pro případ prodlení s úhradou si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dále byl sjednán poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši , částka, . Žalovaná na dlužné částce ničeho nezaplatila. Dluh byl následně s účinností ke dni , datum, postoupen na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Před podáním žaloby byla žalovaná marně upomínána k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky (osobní návštěva pracovníka žalobkyně) ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku počítaného z paušálních náhrad ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že uznala uzavření úvěrové smlouvy i poskytnutí částky ve výši , částka, . Současně však poukázala na svoji nepříznivou životní situaci, kdy má měsíční příjem z podpory ve výši , částka, a náklady na bydlení jsou , částka, měsíčně. Žije se synem, který navštěvuje zvláštní školu. Žalovaná proto závěrem navrhla umožnění splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách po , částka, .

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně.

6. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných jednorázově soud zjistil, že ve smlouvě na straně úvěrující vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně a na straně úvěrované žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se pak měla zavázat vrátit úvěr do , datum, . Úroková sazba byla 0 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně. Dále byl sjednán poplatek ve výši , částka, za každou zaslanou upomínku. Listina je podepsána pouze žalobkyní, podpis žalované absentuje.

7. Z výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, přišla na tento bankovní účet z bankovního účtu č., Anonymizováno, platba ve výši , částka, . Jako plátce byla označená žalovaná.

8. Z výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, .

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

10. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu do , datum, . Pro případ nesplacení do tohoto data byla žalovaná upozorněna na možnost vzniku nákladů na vymáhání ve výši , částka, za osobní návštěvu pracovníka žalobkyně.

12. Z výpisu ze systému žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, byla žalovaná osobně kontaktována pracovníkem žalobkyně za účelem vymožení pohledávky.

13. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a poštovního podacího archu z , datum, soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k plnění do , datum, .

14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“).

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

21. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

22. Podle § 104 SpÚ, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

23. Podle § 110 SpÚ, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

24. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

25. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ust. § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.

27. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva.

29. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

30. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla právní předchůdkyně žalobkyně systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jeho systému mohl prakticky kdokoliv.

31. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 SpÚ. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , , Anonymizováno, , C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. Soud má tedy za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované neuvedla žalobkyně ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy neznala platební morálku žalované, nevěděla, jaké jsou její příjmy a výdaje, a nemohla tedy mít jasný a ucelený obraz o tom, zda bude žalovaná schopna úvěr splatit.

32. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem , částka, , z nichž jí žalovaná doposud nic nevrátila. Částka ve výši , částka, tedy představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a ust. § 2993 o. z.) na straně žalované, které byla povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit žalobkyni v době přiměřené jejím možnostem. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovanou byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalované oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující, k tomu srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

33. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně vyzvala výzvou žalovanou k úhradě dlužné částky do , datum, . Výzva byla odeslána dne , datum, od , datum, je tedy žalovaná v prodlení. Od tohoto dne proto žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

34. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

35. Ve zbylém rozsahu soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

36. Třetím výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, , který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS).

37. Ve výroku čtvrtém rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, přičemž tato částka představuje 72,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,2 % a úspěchu žalované v rozsahu 13,8 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota nepřesahuje , částka, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. Při stanovení lhůty k plnění (u obou výroků) se soud zabýval žádostí žalované o plnění ve splátkách. Obecně platí, že v rámci posuzování žádosti o možnost splácet dluh soud hodnotí nejen ekonomickou a sociální situaci dlužníka, ale i další skutkové okolnosti, kterými jsou například délka prodlení, celková výše dluhu, zda se dlužník pokoušel s věřitelem situaci řešit, zda již dluh splácel v průběhu soudního řízení a v neposlední řadě ekonomický dopad na věřitele (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Na podobná kritéria ostatně odkazuje v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší soud.

39. Žalovaná toliko uvedla, že může platit měsíční splátky ve výši , částka, , neboť je v tíživé životní situaci. V současnosti má příjem pouze z dávek ve výši , částka, měsíčně. Její měsíční výdaje na bydlení jsou , částka, . Žalovaná žije se synem, který potřebuje zvláštní péči, protože navštěvuje zvláštní školu. Žalobkyně se na jednání soudu nedostavila a připravila se tak o možnosti vyjádřit se k možnosti splácet dluh ve splátkách. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. proto soud stanovil, že žalovaná je oprávněna zaplatit vlastní nárok (první výrok) v měsíčních splátkách po , částka, a následně náhradu nákladů řízení (výrok II.) v měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 15. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek. Lze dodat, že účastníci si mohou i po vyhlášení tohoto rozsudku sjednat odlišnou výši a podmínky splátek. Dohodě o plnění dluhu ve splátkách totiž nebrání, že o pohledávce bylo rozhodnuto (dokonce již vykonatelným) rozsudkem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .