227 C 41/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 32 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 12 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 983,07 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 321 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. č. účtu s variabilním symbolem var. symbol.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 32 120 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum Smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku částka a žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 40 % p. m. vrátit. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Před podáním žaloby žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila v registrech a zhodnotila její příjmy a výdaje. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně ke dni 26. 3. 2025 zesplatnila, o čemž žalovanou informovala. Žalovaná však ani poté závazek neuhradila, ačkoliv byla písemně upomínána, a to i předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2025. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, smluvní pokuty za období od 27. 3. 2025 do 19. 10. 2025 ve výši 4 120 Kč, smluvního úroku ve výši 8 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 000 Kč od 27. 3. 2025. Pro případ, že by soud shledal nárok žalobkyně z titulu spotřebitelské smlouvy za neplaný, požaduje žalobkyně zaplacení jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila niž v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání 4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z listiny nazvané „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“ ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná měly uzavřít dohodu, podle které se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše částka, a to na její bankovní účet pod variabilním symbolem var. symbol. Úroková sazba měla být 40 % měsíčně a RPSN měla být 5 526,67 %. Žalovaná měla úvěr a přirostlý úrok za uplynulé období splácet měsíčně. V rámci dohody měla být sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. V dohodě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 21. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum poukázala na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol částku částka.

7. Z výpisu z běžného bankovního účtu č. č. účtu za období od 24. 6. 2024 do 20. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná měla příjem ze mzdy a z invalidního důchodu 2. stupně. Žalované byly rovně poskytnuty půjčky od nebankovních společností (např. od společnosti právnická osoba ve výši 15 000 Kč, právnická osoba. ve výši 5 000 Kč nebo právnická osoba. ve výši 10 080 Kč). Výdaje žalované byly běžné.

8. Z dopisu ze dne 23. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu porušování povinností žalované ke dni 23. 3. 2025 celý úvěr zesplatnila.

9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 10. 2025 a potvrzení o provedené zásilky ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů.

10. Ze zprávy banky ze dne 28. 5. 2026 a výpisu z bankovního účtu č. č. účtu za období od 1. 9. 2024 do 30. 9. 2024 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaná. Dne 21. 9. 2024 byla na tento bankovní účet pod variabilním symbolem č. var. symbol poskytnuta částka částka.

11. Z ostatních předložených listin soud nezajistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve znění k datu právního jednání 13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody podle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

17. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

18. Na druhou stranu bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně odeslala žalované na bankovní účet v jejím vlastnictví celkem částku částka, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 28. 10. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 21. 10. 2025 (doručení viz § 573 o. z. dne 24. 10. 2025) s určením data splatnosti tří dnů, tj. do 27. 10. 2025. Ode dne následujícího tak žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 983,07 Kč, přičemž tato částka představuje 24,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,27 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,73 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 606 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 32 120 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

21. Čtvrtým výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 321 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS).

22. Lhůty k plnění jsou dány dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci). Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.