227 C 51/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 2. 2014 do 25. 1. 2018 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 20. 1. 2014 uzavřela společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], (dále také„ právní předchůdkyně“) se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě tato společnost žalovanému téhož dne vyplatila částku 10 000 Kč. Dále žalobkyně výslovně uvedla, že doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje, a domáhá se proto toliko úhrady bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení od 26. 2. 2014 do zaplacení. Pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou uzavřenou dne 21. 12. 2017 postoupena na žalobkyni. Žalovaný zápůjčku nevrátil ani navzdory tomu, že byl upomínán.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k jednání soudu se, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, bylo proto jednáno v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

3. Provedeným dokazováním soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Dle vlastnoručně podepsané smlouvy o zápůjčce včetně připojeného potvrzení je nepochybné, že [právnická osoba] žalovanému dne 20. 1. 2014 vyplatila částku ve výši 10 000 Kč na základě téhož dne uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na poskytnuté plnění cokoli uhradil, a soud proto vyšel z tvrzení žalobkyně, že dlužná zůstala celá uvedená částka. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že její právní předchůdkyně jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 včetně relevantních příloh je dále nepochybné, že pohledávka právní předchůdkyně přešla na žalobkyni. Dále žalobkyně doložila první výzvu, resp. oznámení o postoupení pohledávky, jímž byl žalovaný bez uvedení konkrétní lhůty k plnění vyzván k úhradě, datovanou 18. 1. 2018 a odeslanou poštou dne 22. 1. 2018.

5. Návrh na provedení důkazu dotazem na banku ohledně vlastnictví bankovního účtu soud pro nadbytečnost zamítl, neboť závěry provedeného dokazování jsou zcela dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

6. Protože žalobkyně omluvou z nařízeného jednání sama vzdala dobrodiní soudu spočívajícího v možnosti být soudem poučena dle § 118a o.s.ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009), neunesla svá procesní břemena jednak ve vztahu k otázce zkoumání úvěruschopnosti a jednak k otázce, zda a kdy poprvé (ona sama či její právní předchůdkyně) žalovaného vyzvala k úhradě. Soud věc posoudil soud věc po právní stránce tak, že jde o nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2391 a § 2393 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť předmětná smlouva je absolutně neplatná dle § 588 o.z. pro rozpor s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to s přihlédnutím k povinnosti eurokonformního výkladu českého práva (srov. rozhodnutí SDEU ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně tak žalovanému plnila bez platného závazku a má právo na vrácení tohoto plnění. Protože žalovaný částku 10 000 Kč žalobkyni ani její právní předchůdkyni nezaplatil, je žaloba v tomto rozsahu důvodná. Výzva žalovanému byla poštou odeslána dne 22. 1. 2018, přičemž neobsahovala termín splatnosti, pročež je žalovaný v prodlení od 26. 1. 2018 (§ 573 o.z.) a od tohoto dne žalobkyni vzniklo právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši 8,5 % ročně určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (rozsahem podané žaloby je soud nicméně vázán dle § 153 odst. 2 o.s.ř.). V uvedeném rozsahu proto žalobě bylo vyhověno, ve zbytku byla jako nedůvodná zamítnuta, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části týkající se příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 100 %, tj. v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 7 397 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 900 Kč ve výši 189 Kč.

9. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

10. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku v uvedené výši (výrok III.) soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků.

11. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř.