227 C 9/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Anonymizováno : IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 26 787,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 787,65 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 709,48 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 987,65 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 987,65 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku ve výši 6,99 % ročně z částky 24 987,65 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 792 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 268 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. , hodnota, s variabilním symbolem , var. symbol, .

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 787,65 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž se právní předchůdkyně zavázala žalovanému zřídit bankovní účet č. , č. účtu, a provádět na tomto účtu vklady, výplaty a úročit zůstatek dle sazebníku a žalovaný se zavázal udržovat na bankovním účtu dostatek peněžních prostředků a platit za vedení účtu poplatky. Následně byl žalovanému dodatkem k této smlouvě poskytnut na běžném účtu kontokorentní úvěr , Anonymizováno, , který umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného limitu ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 600 Kč za každou zaslanou písemnou upomínku. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyhodnotila údaje poskytnuté žalovaným, kdy žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 40 000 Kč s tím, že je svobodný a žije v pronajatém bytě. Žalovaný však smlouvu porušoval, úvěrový rámec přečerpal a dlužnou částku nesplatil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a nepovolený přečerpaný zůstatek ve výši 24 987,65 Kč ke dni , datum, převedla na nově zřízený úvěrový účet č., č. účtu, . Žalovaný však ani poté dlužnou částku neuhradil, proto právní předchůdkyně úvěr ke dni 20. 9. 2022 zesplatnila. Pohledávka byla s účinností ke dni 13. 10. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně proto nyní požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 24 987,65 Kč, dlužné poplatky za tři zaslané upomínky ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 709,45 Kč od 16. 5. 2022 do 20. 9. 2022, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 24 987,65 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 24 987,65 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

3. S ohledem na cizí prvek v podobě slovenského státního občanství žalovaného se soud nejprve zabýval otázkou své pravomoci a otázkou rozhodného práva. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná mezinárodní smlouva, kterou by Česká a Slovenská republika sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů o zaplacení předmětných nároků a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva aplikuje přednostně před ustanoveními zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 17 a 19 citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný v rozhodné době měl bydliště na území České republiky. Protože předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, a ze všeobecných produktových podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byl žalovanému zřízen bankovní účet č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty a úročit zůstatek na účtu dle sazebníku. Žalovaný se zavázal udržovat na bankovním účtu dostatek peněžních prostředků a platit za vedení účtu poplatky. Smlouvu podepsali oba účastníci.

6. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, úvěrových podmínek, sazebníku, informace pro žalovaného a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli dodatek ke smlouvě o bankovních produktech, kterým byl žalovanému k běžnému účtu zřízen kontokorentní úvěr Flexikredit čerpaný formou debetního zůstatku na běžném účtu s povoleným limitem ve výši 20 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % ročně, RPSN činilo 26,49 %. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 600 Kč za každou zaslanou upomínku. Dále byla sjednána možnost zesplatnění úvěru, a to v případ porušování povinnost žalovaného dodržet měsíční kreditní příjem a nepřekročit povolený limit. Smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami.

7. Z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně, přehledu a žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o zřízení kontokorentního úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 40 000 Kč, je svobodný a žije sám v pronajatém bytě. Žalovaný dosud nehradil splátky na jiné úvěry.

8. Z ukončení o poskytování , Anonymizováno, k běžnému účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že zrušila povolený limit kontokorentního úvěru, neboť žalovaný dlouhodobě porušoval smluvní podmínky a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 23 187,65 Kč do 25. 5. 2022.

9. Z ukončení poskytování , Anonymizováno, k běžnému účtu č., č. účtu, a otevření úvěrového účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla nepovolený debet ve výši 24 987,65 Kč na nově zřízený úvěrový účet č., č. účtu, , neboť žalovaný dlouhodobě porušoval smluvní podmínky.

10. Z upomínky ze dne 2. 7. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 13. 7. 2022. Zároveň žalovaného upozornila o naúčtování poplatku ve výši 600 Kč za odeslání této výzvy.

11. Z upomínky ze dne 31. 7. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 11. 8. 2022. Zároveň žalovaného upozornila o naúčtování poplatku ve výši 600 Kč za odeslání této výzvy.

12. Z upomínky ze dne 30. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 12. 9. 2022. Zároveň žalovaného upozornila o naúčtování poplatku ve výši 600 Kč za odeslání této výzvy.

13. Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 22. 9. 2022 a podacího archu ze dne 23. 9. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění dlužné částky ve výši 26 797,65 Kč ke dni 20. 9. 2022.

14. Z oznámení o ukončení smlouvy ze dne 2. 11. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně pro opakované porušování ze strany žalovaného ukončila smlouvu o vedení běžného účtu žalovaného.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a z potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost , Anonymizováno16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023 a poštovního archu ze dne 26. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na společnost , Anonymizováno17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka společnost , Anonymizováno, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

18. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 10. 2023 bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

19. Z výzev ze dne 9.10 2023, ze dne 21. 12. 2023 a ze dne 21. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky.

20. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, ze dne 29. 4. 2022 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu byl – 22 987,65 Kč. Žalovaný neměl žádné příjmy.

21. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, ze dne 31. 5. 2022 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu byl – 462,46 Kč. Žalovaný neměl žádné příjmy. Na účet byl pouze evidován kreditní obrat ve výši 24 987,65 Kč.

22. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, ze dne 31 5. 2022, ze dne 30. 6. 2022, ze dne 29. 7. 2022, ze dne 31. 8. 2022, ze dne 30. 9. 2022, ze dne 31. 10. 2022, ze dne 30. 11. 2022, ze dne 31. 12. 2022, ze dne 31. 1. 2023, ze dne 28. 2. 2023, ze dne 31. 3. 2023, ze dne 28. 4. 2023, ze dne 31. 5. 2023, ze dne 30. 6. 2023, ze dne 31. 7. 2023, ze dne 31. 8. 2023, ze dne 7. 9. 2023, ze dne 8. 9. 2023, ze dne 11. 9. 2023, ze dne 12. 9. 2023, ze dne 13. 9. 2023, ze dne 14. 9. 2023, ze dne 15. 9. 2023, ze dne 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu byl 24 987,65 Kč.

23. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

24. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

26. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

28. Podle čl. II SpÚ dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

29. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně uhradil splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalovanému oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující (k tomu srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně proto oprávněně požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i kapitalizované příslušenství, smluvní úrok a poplatky. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. S ohledem na požadovaný úrok v případě ve výši 21,99 % ročně a na aplikaci § 122 odst. 4 SpÚ nebylo možné žalobkyni přiznat úrok ve sjednané výši, neboť požadovaný úrok od 19. 9. 2023 je již více jak 90 dní po prodlení, přičemž jeho výše je vyšší než zákonného úroku z prodlení. Soud tak přiznal i smluvní úrok pouze ve výši 15 % ročně v souladu s tímto ustanovením.

32. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 19. 9. 2022 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně příslušenství. Žalobkyně však požadovala zaplacení úroku až od 19. 9. 2023.

33. Na základě výše uvedeného soud tak žalobě vyhověl v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 24 987,65 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 709,45 Kč od 16. 5. 2022 do 20. 9. 2022, úrok ve výši 15 % ročně z částky 24 987,65 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 24 987,65 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení34. Ve zbývající části, kde se žalobkyně domáhala smluvního úroku ve výši 6,99 % ročně z částky 24 987,65 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci měla převážný úspěch žalobkyně, neúspěch byl pouze v části příslušenství, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 792 Kč. Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku v částce 1 340 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 787,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne 7. 2. 2024, neboť tam uvedená tvrzená měla již být součástí žaloby, která tak neobsahovala vylíčení všech rozhodujících skutečností. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

36. Čtvrtým výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 268 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS).

37. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.