228 C 116/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne 17. 1. 2022 cestoval autobusem číslo provozovaným žalobkyní bez platné jízdenky. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč, což žalovaný nezaplatil. Žalobkyně rovněž žádá zákonný úrok z prodlení z těchto částek ode dne následujícího po jízdě.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalovaného se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalovaný dne 17. 1. 2022 cestoval autobusem číslo který provozovala žalobkyně. Při kontrole pověřenou osobou neměl žádný jízdní doklad a byl vyzván k zaplacení přirážky, která mu byla uložena. Podle tarifu žalobkyně činilo jízdné 30 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč.

6. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silniční dopravě“), řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle odst. 2 cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování (písm. c)) a na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících (písm. e)). Podle odst. 3 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

7. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitosti jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“).

8. Podle § 7 odst. 1 věty první vyhlášky o přepravním řádu cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 3 cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Podle odst. 5 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Podle odst. 6 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

9. Žalovaný cestoval autobusem, který provozovala žalobkyně, tedy využíval plnění z přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), avšak bez platného jízdního dokladu. Nesplnil tedy povinnost prokázat se platným jízdním dokladem (§ 18a odst. 2 zákona o silniční dopravě). Povinnost k zaplacení jízdného a přirážky mu tak byla pověřenou osobou uložena v souladu s § 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě. Výše přirážky vyplývá z tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně a je v souladu s limitem podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Jízdné bylo splatné před nastoupením do vozidla, popř. v něm (§ 7 odst. 3 a 5 vyhlášky o přepravním řádu) a přirážka na výzvu přímo na místě (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o dráhách), tedy také nejpozději v den jízdy (viz výše). Žalovaný obojí nezaplatil, od následujícího dne je proto v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni od tohoto dne náleží i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 200 Kč podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. K náhradě nákladů řízení náleží i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 1 489 Kč. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

12. Závěrem soud konstatuje, že nepřehlédl žádost žalobkyně o doručování do datové schránky substituční zástupkyně JUDr. jméno příjmení. Takový postup však zákon neumožňuje. Má-li účastník zástupce, je soud povinen zásadně doručovat pouze jemu (§ 50b odst. 1 o. s. ř.), a to jen do jeho datové schránky. Do jiné datové schránky doručovat nelze, ani kdyby o to adresát požádal (viz bod 63 stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn číslo, publ. pod číslo Sb. NS). Ustanovení § 46a odst. 2 o. s. ř. nedopadá na doručování do datové schránky (viz Podaný, J. In: Svoboda, K. a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 260).

13. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.