228 C 41/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Pokornou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zaplacení částky 17 662,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 302,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 302,30 Kč od 27. 6. 2025 do 6. 10. 2025, a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 302,30 Kč od 7. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 16 360,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 8 107,57 Kč od 4. 3. 2025 do 26. 6. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 805,27 Kč od 27. 6. 2025 do 6. 10. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 805,27 Kč od 6. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši 8 000 Kč. Předmět žaloby tvoří jistina ve výši 7 965,33 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 142,24 Kč, smluvní úrok ve výši 9 555,42 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 4. 3. 2025 do zaplacení. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila (dle žalobkyně jí ke dni 2. 10. 2024 byla na jistinu započtena částka 9,71 Kč a dne 4. 11. 2024 částka ve výši 24,82 Kč) a nezaplatila ani další sjednané nároky.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, uvedla, že s žalovanou částkou nesouhlasí, neboť na úvěr uhradila dne 4. 11. 2024 částku 3 650 Kč a dne 2. 10. 2024 částku ve výši 2 047,70 Kč. V rámci jednání pak uvedla, že nějakou částku a úrok by asi měla zaplatit, ale nesouhlasila s tím, aby platila tak vysoké úroky, jak je požadováno. Náhradu nákladů řízení nepožadovala. V rámci jednání doložila doklad o další úhradě.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se z účasti na tomto jednání omluvila, nepožadovala odročení. Soud proto jednal podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalobkyně, respektive jejího zástupce.

4. Z předložené listiny, označené jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 8. 2024 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že obsahem této smlouvy mělo být poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 66 000 Kč. Dle smlouvy se měla žalovaná kromě jistiny úvěru zavázat zaplatit úrok ve výši 1,016 % denně, poplatek za vyplacení jednotlivých tranší úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky dané sazebníkem. RPSN činila 1 759,13 %. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu. Splatnost první denní splátky byla stanovena na 22. 9. 2024. Na smlouvě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované. Hrazeno mělo být na účet č. , č. účtu, nebo , č. účtu, .

5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že v rámci domácnosti žalované jsou z celkem , hodnota, 2 pracující členové. Výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených spotřebitelem zde není uvedena, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu má činit 44 500 Kč (bez uvedení konkrétních zdrojů těchto zjištění), výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem má činit 28 000 Kč, rezerva pro výdej 700 Kč, vypočítané minimální výdaje činí 7 655 Kč, disponibilní příjem činí 20 300 Kč, počet doporučených prodloužení: 0 (k tomuto byly připojené obecné informace k posuzování úvěryschopnosti žalobkyní, které neobsahují žádné konkrétní skutečnosti týkající se projednávané věci). V listině označené identifikované příjmy je uvedeno, že v souladu s pravidly a požadavky na posuzování úvěry schopnosti byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele 44 500 Kč (opět bez doložení či alespoň uvedení, o jaké konkrétní podklady se tento závěr opírá).

6. Přepisem denních splátek bylo rozvrženo, jakým způsobem by došlo k započítávání plateb žalované na jistinu, úrok a poplatek.

7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, dne 23. 8. 2024 částku 8 000 Kč pod VS , var. symbol, .

8. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované.

9. Z dopisu ze dne 3. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně měla zaslat žalované upomínku k úhradě dluhu v celkové výši 17 662,99 Kč a informovala ji o tom, že je celková částka nyní splatná v plné výši.

10. Z potvrzení o odchozí úhradě bylo zjištěno, že z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, odešly následující platby: dne 4. 11. 2024 částka 3 650 Kč, 2. 10. 2024 částka 2 047,70 Kč a dne 7. 10. 2025 částka 1 000 Kč.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 6. 2025 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k zaplacení před samotným podáním žaloby, a to do 3 dnů.

12. Z ostatních listinných důkazů (informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů) soud neučinil nová či odlišná skutková zjištění.

13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 SpÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Podle § 75 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle § 104 SpÚ, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Podle § 110 SpÚ, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

21. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ust. § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

23. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva.

25. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

26. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované a poskytnout kopii dokladu totožnosti do systému mohl prakticky kdokoliv.

27. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 SpÚ. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8.10.2020, č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Soud má tedy za to, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z jejího příjmu ve výši 44 500 Kč (ačkoliv žalovaná měla uvádět příjem 28 000 Kč). K prokázání této skutečnosti však nebyly označeny ani předloženy žádné listiny. Dle tvrzení žalobkyně měla žalobkyně provádět lustrace v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, a výpisem z katastru nemovitostí, výpisem z registru sankční seznamy a z interních registrů historie klienta. Dále mělo být nahlédnuto do databází vedených společností CNCP a mělo být vycházeno z informací získaných od dlužních prostřednictvím licence AISP. Výsledky těchto lustrací rovněž nebyly předloženy. Žalobkyně rovněž vycházela z vypočtených měsíčních výdajů 7 655 Kč, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem dokonce ani nejsou uvedeny. Tato výše měsíčních výdajů, stejně tak jako označený příjem žalované už samo o sobě budí značné pochybnosti o jejich pravdivosti (vezme-li soud v úvahu, že jde o čtyřčlennou domácnost), nadto k prokázání skutečné výše nebyly předloženy žádné listiny. Žalobkyně tedy nemohla mít postaveno na jisto, zda bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr splatit. V tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni rovněž poučit podle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního úřadu, avšak žalobkyně se k jednání nedostavila.

28. Žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve celkové výši 8 000 Kč. Ostatně přijetí těchto prostředků nesporuje ani žalovaná, když uvádí, že souhlasí s tím, že něco bude muset vrátit. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná již na splacení uhradila celkem 6 697,70 Kč. Soud nemá pochyb o tom, že žalobkyni shora uvedené platby skutečně dorazily, neboť i z jejích tvrzení vyplývá, že v uvedených dnech přijala od žalované platby, nicméně na jejich jistinu započetla pouze část plateb (zbytek byl započten na smluvní úrok a poplatky, které však nebyly dle závěrů soudu účtovány oprávněně, proto bylo na jistinu započteno v plné výši). Nárok na vrácení finančních prostředků tak soud vyhodnotil jako důvodný pouze v částce 1 302,30 Kč. Tato částka (respektive částka 2 302,30 Kč) tedy představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které byla povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit žalobkyni v době přiměřené jejím možnostem. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.1.2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Soud vyšel z toho, že žalovaná byla žalobkyní k zaplacení prokazatelně vyzvána předžalobní výzvou odeslanou dne 19. 6. 2025, která byla podle § 573 o. z. doručena dne 23. 6. 2025, žalovaná měla žalobkyni zaplatit do 3 dnů, tj. do 26. 6. 2025, protože tak neučinila, je od následujícího dne tj. 27. 6. 2025 v prodlení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení činily v daném pololetí 12 %.

29. Na základě výše uvedeného soud proto uložit žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 302,30 Kč. Běh zákonných úroků z prodlení tedy počíná dnem 27. 6. 2025. Protože k úhradě částky 1 000 Kč došlo až dne 7. 10. 2025, uložil soud žalované uhradit úroky z prodlení z částky 2 302,30 Kč od 27. 6. 2025 do 6. 10. 2025 a od 7. 10. 2025 do zaplacení z částky 1 302,30 Kč. Ve zbylém rozsahu soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná ve věci z procesního hlediska z větší části uspěla, avšak úhradu nákladů řízení nepožadovala. Náhrada nákladů řízení tak nebyla přiznána žádnému z účastníků.

31. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.