228 C 5/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Pokornou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 30 163 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 163 Kč, částky 8 000 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 29. 7. 2024 do 31. 7. 2025, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 439,52, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 30 163 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 26. 2. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr splácet každý měsíc vždy k 27. dni v měsíci. Současně je po něm požadována platba smluvního úroku ve výši 40 % p.m. kapitalizované ve výši 8 000 Kč za období prvního měsíce čerpání úvěru. Současně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 %, kterou žalobkyně vyčíslila za období od 29. 7. 2024 do 20. 7. 2025 ve výši 2 163 Kč. Právní předchůdkyně poté postoupila pohledávku na společnost , právnická osoba, .. a ta poté na žalobkyni. Celkem tak žalobkyně požaduje uhradit částku 28 000 Kč na jistině a smluvních úrocích, 2 163 Kč na smluvní pokutě a dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 28 000 Kč od 29. 7. 2024 do zaplacení. Smlouva měla být uzavřena dle žalobkyně prostřednictvím internetového rozhraní, na uživatelském profilu žalovaného, kdy registrace byla dokončena zadáním kódu, který byl žalovanému zaslána přes SMS, byla poskytnuta kopie jeho občanského průkazu. K ověření úvěruschopnosti byly poskytnuty výpisy z bankovního účtu, případně výplatní listy, současně byl lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Z účasti na jednání se omluvila žalobkyně. Soud proto postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti.

3. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.

4. Oznámení o postoupení pohledávky, společně s výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025, byly žalovanému zaslány dne 23. 7. 2025 (důkaz: výzva a oznámení, potvrzení o odeslání).

5. Listina označená jako zesplatnění spotřebitelského úvěru, obsahuje sdělení právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému, kdy je informován o tom, že dne 28. 7. 2024 mělo dojít k zesplatnění jeho úvěru.

6. Dle potvrzení o provedené platbě, ve spojení se sdělením , právnická osoba, . byly na účet, jehož majitelem a disponentem je žalovaný, poukázány tyto finanční prostředky. Dne 3. 4. 2024 částka 8 000 Kč, 26. 2. 2024 částka 12 000 Kč.

7. Dle smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, . a poté mezi , právnická osoba, . a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

8. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že dle obsahu má jít o smlouvu mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným o poskytnutí úvěru s výší úvěrového rámce až 30 000 Kč, smluvním úrokem 40 % p.m., RPSN 5 518,07 %, text předložené smlouvy není datován ani podepsán žádnou ze stran. Podpisem smlouvy se dle bodu 10.9. rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem 92696 v žádosti o Úvěr.

9. Listina označená jako žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, obsahuje osobní údaje žalovaného, k majetkové situaci je v listině uvedeno, že žalobce má být svobodný, má bydlet ve vlastním domě bez hypotéky, má základní vzdělání či je bez vzdělání, má být zaměstnán s měsíčním příjem 46 857 Kč, výdaje mají činit 4 860 Kč (ani v jednom případě není specifikováno, z čeho se tyto položky skládají, na základě jakých podkladů byly tyto údaje získány, zda byly nějak ověřovány).

10. Z dalších listin, a to formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, nebyly zjištěny jiné skutečnosti odlišné od shora uvedených.

11. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 26. 2. 2024 pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“, ani z jiných listinných důkazů, neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem za podmínek specifikovaných ve smlouvě. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

13. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného a znalost jeho osobních údajů. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

17. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

18. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

19. Nad rámec soud dodává, že i v případě prokázání uzavření smlouvy by byl soud nucen konstatovat, že žalobkyně při uzavíraní úvěrové smlouvy řádně nesplnila svou povinnost posuzovat úvěry schopnost žalované, neboť podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k návrhu připojila pouze listiny obsahující některé údaje žalovaného, bez doložení zdrojů, z nichž tyto údaje vyplývají a obecně konstatuje, že provedla lustrace bez sdělení a doložení, jaké byly výstupy z těchto lustrací. Lze tedy konstatovat, že žalobkyní nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně postupovala s takovou odbornou péčí, jakou si situace vyžadovala. I v tomto směru měl soud v úmyslu na nařízeném jednání žalobkyni poučit.

20. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku 20 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč.

21. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 1. 8. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 23. 7. 2025 (doručení viz ust. § 573 o. z.) s určením data splatnosti do tří dnů). Domněnka doby dojití v případě poštovních zásilek je v § 573 o. z. stanovena na třetí pracovní den po odeslání. Předžalobní výzva, kde byla uvedena lhůta k zaplacení dlužné částky nejpozději do tří dnů, byla odeslána dne 23 7. 2025, dne 28. 7. 2025 byla dle zákonné domněnky doručena žalovanému a poté běžela třídenní lhůta k zaplacení dluhu. Posledním dnem třídenní lhůty byl den 31. 7. 2025. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 1. 8. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o úvěru (a tedy i existenci závazku hradit případné další platby s úvěrem spojené, tedy smluvní úrok z prodlení či smluvní pokutu). Vzhledem k tomu, že s odlišnou splatností dluhu se spojí i jiná výše úrokové sazby zákonného úroku z prodlení, byla žaloba částečně i zamítnuta i v této části.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., a to pouze částečně, dle míry úspěchu žalobkyně. V dané věci měla z větší části úspěch žalobkyně, úspěch žalobkyně činí 66,31 %, neúspěch pak 33,69 %. Náhrada nákladů proto byla přiznána ve výši 32,62 % jejich celkové výše. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 509 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 163 Kč sestávající z částky 700 Kč za 3 úkony právní služby dle §11 a.t. (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé, celkem 2 100 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 a. t. (300 Kč), celkem tedy 2 400 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 504 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Celková výše nákladů tedy činí 4 413 Kč, z toho přiznáno 65,62 %, tedy 1 439,52 Kč. Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalovanému soud uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.