228 C 65/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 171,31 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení 3 171,31 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo], [anonymizováno 5 slov], jejichž součástí byly podmínky služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, všeobecné podmínky a ceník. Smlouvy byly uzavřeny ústně přes telefon a potvrzeny aktivačním kódem, který žalobkyně zaslala žalované, jež jej použila k aktivaci zákaznického účtu a potvrzení objednávky. Na základě smluv žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací včetně zprostředkování služeb třetích stran (SMS platby) a zároveň jí prodala zařízení Huawei P smart 2019 Aurora Blue (dále jen„ zařízení“) za zvýhodněnou cenu 3 001 Kč, která byla podmíněna řádným užíváním služeb žalobkyně po určitou minimální dobu. Totožnost žalované byla při převzetí zařízení ověřena z občanského průkazu. Žalovaná však neplnila povinnosti ze smluv, neboť řádně a včas nehradila vystavená vyúčtování, včetně služeb třetích stran a splátek ceny zařízení. Žalobkyně nyní žádá zaplacení tří SMS plateb ve výši 24 Kč a 59 Kč (vyúčtování [číslo]) v rozsahu 82,73 Kč a 89 Kč (vyúčtování [číslo]) v rozsahu 88,98 Kč, a dále poskytnuté slevy na zařízení ve výši 3 000 Kč (vyúčtování [číslo]) v rozsahu 2999,60 Kč. Žalovaná i přes upomínání žalobkyni nic neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žádný z nich se k jednání bez omluvy nedostavil a ani nepožádal o odročení.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalobkyně své nároky opírala o celkem pět smluv o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací ([číslo], [anonymizováno 5 slov]). K tomu předložila listinná potvrzení o uzavření těchto smluv (vyjma smlouvy [číslo]) s tím, že byly uzavřeny ústně (přes telefon). Žádné z těchto potvrzení neobsahuje podpis žalované. Vůli žalované uzavřít smlouvy o obsahu dle tvrzení žalobkyně neprokazují ani žádné jiné provedené důkazy. Jedná se totiž vždy o listiny, které vystavila sama žalobkyně, aniž by z nich byl patrný jakýkoliv projev vůle žalované, natož projev vůle směřující k uzavření smluv o tvrzeném obsahu. To se týká (vedle již zmíněných potvrzení) především všech vyúčtování, rozpisů služeb, výzev k úhradě, potvrzení o uzavření dohody o splátkách a faktury ze dne 16. 3. 2019 (na prodej zařízení). Jiné než provedené důkazy žalobkyně ke svému tvrzení o uzavření smluv s žalovanou neoznačila. K tvrzení, že (právě) žalovaná potvrdila smlouvy aktivačním SMS kódem žádné důkazy rovněž neoznačila, stejně jako k tvrzení, že při převzetí zařízení ověřila totožnost žalované.

6. Soud již před jednáním žalobkyni vyzval, aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně způsobu uzavření jednotlivých smluv, včetně kupní smlouvy na koncové zařízení a tvrzení o ověření totožnosti žalované při převzetí zařízení. Žalobkyně však dostatečné důkazy neoznačila. Soud tak měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že došlo k uzavření smluv o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací (konkrétně, že žalovaná projevila vůli směřující k jejich uzavření, tj. učinila nabídku nebo akceptovala nabídku žalobkyně), včetně poučení o možných následcích v podobě neunesení důkazního břemene a neúspěchu ve věci. Žalobkyně se nicméně jednání nezúčastnila. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

7. Nelze tak než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 a 2 o. s. ř.) ohledně toho, že žalovaná projevila vůli k uzavření shora uvedených smluv.

8. Soud podotýká, že samozřejmě není zapotřebí, aby rozhodné skutečnosti byly prokázány s naprostou jistotou (to ani není možné), avšak to neznamená kompletní rezignaci na zjišťování skutkového stavu. V projednávané věci žalovaná neoznačila vůbec žádné důkazy, které by alespoň nepřímo prokazovaly shora uvedené skutečnosti (slovy žalobkyně nejsou zde žádná objektivní fakta, o něž by bylo možné opřít alespoň praktickou jistotu, ale pouze věcně neověřená tvrzení žalobkyně, tj. její subjektivní přesvědčení o těchto skutečnostech).

9. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

10. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

11. Soud se zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, o které žalobkyně opírá veškeré své žalobou uplatněné nároky. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 občanského zákoníku, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy.

12. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že by žalovaná učinila jakýkoliv souhlasný projev k uzavření smluv o tvrzeném obsahu v podobě nabídky, anebo její akceptace. Soud tedy uzavírá, že mezi účastníky nedošlo k uzavření žádné ze smluv, na kterých žalobkyně své nároky zakládá. Žaloba je proto nedůvodná a soud ji jako takovou prvním výrokem v plném rozsahu zamítl.

13. Soud pro úplnost podotýká, že nepřehlédl, že pro smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací či kupní smlouvu, jejímž předmětem je mobilní telefon, zákon nepředepisuje písemnou formu. To však jen znamená, že je pro žalobkyni o to složitější prokázat uzavření smlouvy. Podpisy účastníků totiž (vedle toho, že jsou v zásadě obligatorní podmínkou dodržení písemné formy, § 561 odst. 1 občanského zákoníku) mají významnou důkazní hodnotu, jelikož (jsou-li pravé) zpravidla dostatečně prokazují, že mezi účastníky bylo dosaženo konsensu na uzavření smlouvy o určitém obsahu, tedy došlo k přijetí nabídky.

14. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Žádné náklady řízení jí však nevznikly, žádný z účastníků proto nemá právo na jejich náhradu.

15. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř.