228 C 79/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 024 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 024 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 024 Kč od 23. 4. 2013 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná dne 22. 4. 2013 cestovala linkou metra A provozovanou anonymizována tři slova obec, anonymizována dvě slova, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně“), aniž by se prokázala platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby na ní právní předchůdkyně požadovala úhradu jízdného 24 Kč a přirážky k jízdnému 1 000 Kč, což dosud nezaplatila. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne 31. 10. 2013 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně rovněž žádá zákonný úrok z prodlení z těchto částek ode dne následujícího po jízdě.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalované se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalovaná dne 22. 4. 2013 cestovala linkou metra A provozovanou právní předchůdkyní. Při kontrole pověřenou osobou se prokázala neplatným jízdním dokladem pro dané tarifní pásmo a byla vyzvána k zaplacení přirážky ve výši 1 000 Kč, která jí byla uložena. Podle tarifu žalobkyně činilo jízdné 24 Kč a podle smluvních přepravních podmínek činila přirážka k jízdnému 1 000 Kč. Na základě smlouvy ze dne 31. 10. 2013 byla pohledávka z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky za žalovanou postoupena právní předchůdkyní na žalobkyni.

6. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o dráhách“), průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.

7. Podle § 37 odst. 5 věty druhé písm. b) zákona o dráhách cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)). Podle odst. 6 výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

8. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitosti jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“).

9. Podle § 7 odst. 1 věty první vyhlášky o přepravním řádu cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 3 cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Podle odst. 5 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Podle odst. 6 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

10. Žalovaná cestovala linkou metra provozovanou právní předchůdkyní, tedy využívala plnění ze smlouvy o přepravě osob uzavřené podle § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), avšak bez platného jízdního dokladu. Nesplnila tedy povinnost prokázat se platným jízdním dokladem z příčin na své straně (§ 7 odst. 6 vyhlášky o přepravním řádu ve spojení s § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách). Povinnost k zaplacení jízdného a přirážky jí tak byla pověřenou osobou uložena v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách. Výše přirážky vyplývá z přepravních podmínek právní předchůdkyně a je v souladu s limitem podle § 37 odst. 6 zákona o dráhách. Jízdné bylo splatné před nastoupením do vozidla, popř. v něm (§ 7 odst. 3 a 5 vyhlášky o přepravním řádu) a přirážka na výzvu přímo na místě (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách), tedy také nejpozději v den jízdy (viz výše). Žalovaná obojí nezaplatila, od následujícího dne je proto v prodlení (§ 517 odst. 1 občanského zákoníku) a právní předchůdkyni od tohoto dne náleží i úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávka za žalovanou byla v souladu s § 524 občanského zákoníku postoupena právní předchůdkyní na žalobkyni.

11. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 200 Kč podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu a paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad žalobkyni nenáleží, neboť uvedené úkony právní služby za ni byly učiněny zástupkyní, která nebyla plátkyní DPH). K náhradě nákladů řízení náleží i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 1 300 Kč. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) přímo žalobkyni, která aktuálně není zastoupená (její tvrzený nový zástupce ani přes výzvu soudu nepředložil řádnou plnou moc). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

13. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.