228 C 8/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne datum cestoval autobusem číslo provozovaným žalobkyní bez platné jízdenky. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného částka a přirážky k jízdnému částka, což žalovaný nezaplatil. Žalobkyně rovněž žádá zákonný úrok z prodlení z těchto částek ode dne následujícího po jízdě.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalovaného se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalovaný dne datum cestoval autobusem číslo provozovaným žalobkyní. Při kontrole pověřenou osobou neměl žádný jízdní doklad a byl vyzván k zaplacení přirážky, která mu byla uložena. Podle tarifu žalobkyně činilo jízdné částka a přirážka k jízdnému částka.

6. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silniční dopravě“), řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle odst. 2 cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování (písm. c)) a na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících (písm. e)). Podle odst. 3 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka.

7. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitosti jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“).

8. Podle § 7 odst. 1 věty první vyhlášky o přepravním řádu cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 3 cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Podle odst. 5 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Podle odst. 6 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

9. Žalovaný cestoval autobusem provozovaným žalobkyní, tedy využíval plnění z přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), avšak bez platného jízdního dokladu. Nesplnil tedy povinnost prokázat se platným jízdním dokladem (§ 18a odst. 2 zákona o silniční dopravě). Povinnost k zaplacení jízdného a přirážky mu tak byla pověřenou osobou uložena v souladu s § 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě. Výše přirážky vyplývá z tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně a je v souladu s limitem podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Jízdné bylo splatné před nastoupením do vozidla, popř. v něm (§ 7 odst. 3 a 5 vyhlášky o přepravním řádu) a přirážka na výzvu přímo na místě (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o dráhách), tedy také nejpozději v den jízdy (viz výše). Žalovaný obojí nezaplatil, od následujícího dne je proto v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni od tohoto dne náleží i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po částka podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši částka. K náhradě nákladů řízení náleží i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši částka Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí částka. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

12. Závěrem soud konstatuje, že nepřehlédl žádost žalobkyně o doručování do datové schránky substituční zástupkyně Mgr. Bc. jméno příjmení. Takový postup však zákon neumožňuje. Má-li účastník zástupce, je soud povinen zásadně doručovat pouze jemu (§ 50b odst. 1 o. s. ř.), a to jen do jeho datové schránky. Do jiné datové schránky doručovat nelze, ani kdyby o to adresát požádal (viz bod 63 stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Plsn číslo, publ. pod číslo Sb. NS). Ustanovení § 46a odst. 2 o. s. ř. nedopadá na doručování do datové schránky (viz Podaný, J. In: Svoboda, K. a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 260).

13. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.