229 C 20/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek za žalobu ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka]. Svou žalobu zdůvodnila tím, že dne [datum] bylo kontrolou [číslo] ([anonymizováno]) zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], provedl neoprávněný odběr elektřiny. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr bylo nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny, a to z dostupných údajů, konkrétně ze spotřebičů zjištěných znalcem, kdy výše kWh určená znalcem za období od [datum] do [datum] činila [číslo] kW, za období od [datum] do [datum] činila [číslo] kW a za období od [datum] do [datum] činila 3 910,96 kW. Z posledního období pak žalobkyně odečetla již vyfakturovaných 558,9 kW. Celkem tedy výše činila 20 595,79 kW. Dle žalobkyně znalecký posudek obsahuje relevantní vstupní data, nicméně obsahuje chybu, kdy znalec použil jinou cenu kWh a špatně sečetl ta tři období neoprávněného odběru. Doba trvání neoprávněného odběru byla stanovena na základě zjištění z [anonymizováno] řízení, tj. nejméně od [datum] do [datum]. Takto zjištěné hodnoty byly ohodnoceny cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovených pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, tedy 20 595,79 kWh x 5, [číslo] Kč/kWh, tj. [částka]. Žalobkyně má dále nárok na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, tyto náklady činí [částka] a přestavují souhrn služeb poskytnutých externí společností. Celkem tak byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě fakturou [číslo] jejíž splatnost nastala dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil a nereagoval ani na zaslanou upomínku. Neoprávněný odběr byl nahlášen na Policii ČR a následně byl Okresním soudem v Kladně dne [datum] vydán [anonymizována tři slova] [číslo jednací], trestí soud stanovil výši škody a se zbytkem odkázal žalobkyni do občanskoprávního řízení. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, pouze se krátce před jednáním dne [datum] telefonicky omluvil z jednání a uvedl, že mu je již z důchodu strhávána částka [částka] na tuto pohledávku.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z předloženého protokolu o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum], bylo zjištěno, že dne 22. 2019 byla na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] provedena kontrola a bylo zaznamenáno, že [anonymizováno] byla v pořádku zaplombovaná z minulé kontroly, ale [anonymizováno 5 slov] byl odplombovaný v zapnutém stavu, elektroměrová deska byla vytržená ze zdi a za ní bylo neměřené napojení z [anonymizována čtyři slova] mm. Na vodiči byl naměřen průtok proudu. Byla přivolána hlídka Policie ČR, po zadokumentování byl neměřený odběr odstraněn, rovněž byly zadokumentovány spotřebiče. Z oznámení ze dne [datum], které si dle protokolu o kontrole žalovaný převzal, bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o výsledku kontroly, tedy o porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, odběru bez měřícího zařízení, čímž došlo k neoprávněnému odběru. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by v rozhodném období měl uzavřenu platnou smlouvu s jakýmkoli dodavatelem elektrické energie, podle které by zjištěný odběr elektrické energie ze sítě žalobkyně realizoval.

5. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 včetně příloh bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum], tj. za 122 dnů činila spotřeba 5 964,214 kW, od [datum] do [datum], tj. 80 dnů, činila spotřeba 3 910,96 kW.

6. Z trestního příkazu [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný byl odsouzen za trestný čin krádeže, kterého se dopustil tak, že v době od [datum] do [datum] jako uživatel bytové jednotky v ulici [ulice a číslo], ve [obec] neoprávněně odebíral elektrickou energii a společnosti [právnická osoba] (žalobkyně) tak způsobil škodu ve výši [částka]. Žalovanému bylo uloženo uvedenou škodu poškozené, tedy žalobkyni, zaplatit, se zbytkem byla žalobkyně odkázána na občanskoprávní řízení.

7. Z výpočtu náhrady škody ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla počítána škoda za neoprávněný odběr za období od [datum] do [datum], tj. za 480 dnů. Celková spotřeba za dané období činila 20 595,79 kWh, cena za kWh činila 4, [částka], tedy 20 595,79 x 4, [číslo] = 96 808,45 bez DPH, [částka] včetně DPH. Náklady na zjištění neoprávněného odběru, resp. na jeho přerušení, činily [částka] + DPH ve výši [částka], celkem tedy [částka].

8. Zjištění neoprávněného odběru, resp. jeho přerušení, učinila společnost [právnická osoba], [IČO], jak bylo zjištěno z plné moci ze dne [datum]. Přičemž z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně této společnosti uhradila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] částku [částka], tj. prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru.

9. Z faktury [číslo] která byla vystavena dne [datum], bylo zjištěno, že na základě této faktury měl žalovaný uhradit celkem částku [částka], a to do [datum].

10. Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky, jak bylo zjištěno z upomínky ze dne [datum] a předžalobní upomínky ze dne [datum]. Předžalobní upomínku si žalovaný na poště nevyzvedl, jak bylo zjištěno z přiložené obálky.

11. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaný na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], prováděl v období od [datum] do [datum] neoprávněný odběr elektřiny. Škoda za neoprávněný odběr, jejíž náhradu žalobkyně požaduje za období od [datum] do [datum], činila [částka] včetně DPH, náklady na zjištění neoprávněného odběru pak činí [částka] včetně DPH. Trestním příkazem citovaným výše bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil náhradu škody ve výši [částka]. Rozdíl činí [částka]. Žalovaný byl fakturou, upomínkou ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k zaplacení škody, což nesplnil.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.

13. Podle § 51 zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní (odst. 1). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (odst. 3). V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování (odst. 4).

14. Podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. se neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (odst. 1). V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8 (odst. 2). Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny (odst. 9). Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny (odst. 12).

15. Ze shora uvedených skutkových zjištění a uvedené právní úpravy vyplývá, že žalovaný se dopustil neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně. Celková škoda vyplývá podle § 51 odst. 3 uvedeného zákona ve spojení s § 9 uvedené vyhlášky z vypočtené náhrady škody podle ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem. Současně žalobkyni vzniklo podle § 9 odst. 12 uvedené vyhlášky právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. Vyhláška žádným způsobem nestanoví, jakým způsobem má k výpočtu těchto nákladů dojít, je tedy třeba vycházet z nákladů, které by žalobkyni jinak nevznikly a které žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba], [IČO], za zjištění neoprávněného odběru, popř. odpojení a zajištění, jde-li o náklady v obvyklé výši, které byly účelně vynaloženy.

16. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), v daném případě se jedná o datum splatnosti faktury, tj. [datum]. Z uvedených důvodů soud žalobě v plné výši vyhověl. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti faktury dostal do prodlení s peněžitým plněním.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady řízení se sestávají dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. z částky [částka] za každý úkon, tj. celkem [částka] za tři úkony (předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast na jednání) a z náhrady cestovních výdajů za cestu na trase [obec] – [obec] a zpět (celkem 180 Km) ve výši [částka], při průměrné spotřebě motorového vozidla reg. zn. 1 [jméno] [číslo], 3,8 l [číslo] km, základní ceně náhrad ve výši 4,4 Kč/km a ceně nafty/benzínu [částka]. Jejich zaplacení žalobkyni uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

18. Zároveň soud dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., rozhodl o poplatkové povinnosti žalovaného, jelikož žalobkyně je od soudního poplatku osvobozena, návrhu bylo vyhověno a žalovaný nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ani není osvobozen od soudního poplatku.