229 C 36/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 27 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 600 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 35 258,60 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 27 600 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 556 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 27 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotově peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do 17. 9. 2007 formou 52 týdenních splátek po 1 600 Kč spolu s poplatkem ve výši 33 200 Kč. Žalovaná půjčku řádně a včas nesplácela, uhradila celkem 22 400 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v dlužné jistině 27 600 Kč a zákonné úroky z prodlení v částečně kapitalizované výši 35 258,60 Kč, a dále od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě, a proto soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 18. 9. 2006 a ze sazebníku, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly dohodu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet formou měsíčních splátek (celkem 52) po 1 600 Kč spolu s poplatkem ve výši 33 200 Kč.

4. Ze zákaznické karty ze dne 18. 9. 2006 bylo zjištěno, že žalovaná před poskytnutím půjčky uvedla, že žije v nájmu, její příjmy jsou celkem 14 740 Kč, výdaje jsou celkem ve výši 7 800 Kč, pracuje na hlavní pracovní poměr.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek spolu s oznámením právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 (s výzvou k zaplacení dluhu do 10 dnů od doručení) a podacího lístku ze dne 25. 1. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dluhu do 13. 8. 2021, upomínku odeslala dne 30. 7. 2021.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce dne 18. 9. 2006, podle níž poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky společně s dalšími sjednanými poplatky vrátit. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila 22 400 Kč Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní a žalobkyní byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a byla vyzvána k zaplacení, stejně jako předžalobní upomínkou. Po postoupení pohledávek neuhradila žalovaná ničeho.

8. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.

9. Z právního hlediska poté rozhodl věc podle § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tj. zákona účinného v době tvrzeného právního jednání, podle něhož kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 50 000 Kč, přičemž doposud vrátila částku 22 400 Kč. Na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tudíž co do částky 27 600 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat. Jelikož žalobkyně požadovala pouze vydání bezdůvodného obohacení, nezabýval se soud dalšími okolnostmi, zejména platností či neplatností smlouvy o půjčce, když i v případě neplatnosti smlouvy by žalobkyně měla nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

10. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 1. 2. 2021 s určením lhůty k plnění do deseti dnů od doručení, podle § 573 o. z. byla zásilka doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 4. 2. 2021, splatnost tudíž nastala dne 15. 2. 2021 a od následujícího dne je žalovaný v prodlení.

11. Žaloba byla zamítnuta co do úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 10 odůvodnění).

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 556 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 104 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).