229 C 48/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu dlužného pojistného a poplatku za odeslání upomínky ve výši částka. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění majetku s ročním pojistným ve výši částka. Žalovaná pojistné dle smlouvy nehradila v plné výši, přičemž za období od datum do datum jí vznikl dluh ve výši žalované částky a dále jí vznikl dluh za odeslanou upomínku dle sazebníku, s nímž se dle tvrzení žalobkyně měla žalovaná seznámit před podpisem smlouvy. Tento dluh žalovaná neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů, přičemž toto pojištění trvalo v období od datum do datum. Žalovaná se zavázala podle této smlouvy platit žalobkyni roční pojistné ve výši částka. První pojistné bylo splatné dne datum, každé další pojistné pak bylo splatné k 10. dni 8. měsíce každého roku. Ve smlouvě pak žalovaná potvrdila, že převzala pojistné podmínky, které jsou součástí smlouvy. Ze sazebníku poplatků bylo zjištěno, že tento je platný od datum, platí pro smlouvy uzavřené dle zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.") /2012 Sb., občanský zákoník, a poplatek za upomínku po zániku pojištění činí částka. Dluh žalovaná neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně.

5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění do datum, je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

7. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění do datum, má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Dle odst. 2 citovaného ustanovení nastala-li pojistná událost, v důsledku které soukromé pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě pojistiteli za celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno. To platí, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak nebo nebylo-li jinak dohodnuto.

8. Ve smyslu § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ SOZ“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 180/2013 Sb.

9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu a žalobkyni tak vznikl nárok na dlužné pojistné (alikvotní část pojistného za dobu od datum do datum), přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná svůj dluh z tohoto závazku uhradila. Současně žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného, tj. ode dne datum, přičemž soud přiznal právo na úrok z prodlení až od datum do zaplacení, jak požadovala žalobkyně. Za nedůvodný považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za upomínku po zániku pojištění ve výši částka, když tento nepokládá za řádně sjednaný. Poplatek je součástí sazebníku, sazebník je však platný od datum pro smlouvy uzavřené dle zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž předmětná smlouva byla uzavřena dne datum dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Sazebník nebyl ke dni uzavření smlouvy její součástí. Co do částky částka za upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 35,80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,90 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,10 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).