229 C 66/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši částka spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od datum do zaplacení, s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o odvádění odpadních vod, na základě které se žalovaný zavázal hradit žalobci stočné. Žalobce v souladu se smlouvou vystavil žalovanému fakturu číslo na částku částka za období datum do datum se splatností do datum. I přes upomínání však žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Dále se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, kterou účastníci sjednali pro případ prodlení s úhradou stočného, které přesáhne dobu 10 dnů.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o odvádění odpadních vod číslo na základě které měl žalobce odvádět a likvidovat splaškovou odpadní vodu, za což se žalovaný zavázal platit stočné, a to jednou ročně na základě vyúčtování. Mezi stranami bylo dohodnuto, že žalovaný je povinen v případě prodlení platit úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Pro případ prodlení s placením stočného po dobu delší než 10 dnů si žalobce s žalovaným sjednal právo na smluvní pokutu ve výši částka za každý jednotlivý případ prodlení, přičemž smluvní pokuta se stala splatnou 15. den následující po dni, v němž se žalovaný dostal do prodlení s plněním této povinnosti. Fakturou číslo vyúčtoval žalobce žalovanému stočné za období od datum do datum. Na základě této faktury měl žalovaný uhradit částka, splatnost nastala datum. Výzvou odeslanou dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky.

5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.

6. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění účinné do 31. 12. 2013, příjmení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

8. Podle § 8 odst. 14 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, příjmení kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

9. Podle § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen SOZ), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že účastníci uzavřeli smlouvu o odvádění odpadních vod v souladu s § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, žalobce řádně plnil svou povinnost odvádět a likvidovat splaškovou odpadní vodu, žalovaný však svou povinnost za tuto činnost žalobce zaplatit nesplnil, a dluží tak žalobci částku ve výši částka. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení, který soud přiznal soud ve výši, kterou si účastnici sjednali ve smlouvě. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil a tedy žalobci vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty v požadované výši.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch žalobce, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobce ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje částka a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).