229 C 84/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit [částka], zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná tuto elektřinu odebírala. Smluvní strany si dojednali smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s platbou. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu celkem ve výši [částka] za prodlení se zaplacením záloh, splatnost nastala dne [datum]. Fakturou [číslo] byla žalované vyúčtována žalobkyní částka [částka] za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum], splatnost nastala dne [datum]. Opravným daňovým dokladem [číslo] pak žalobkyně žalované vyúčtovala částku [částka] představující cenu odebrané elektřiny za období od [datum] do [datum], částku [částka] představující smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny za měsíce prosinec 2019, únor 2020 a březen 2020, částka [částka] pak představuje již zaplacené zálohy, celkem tak k úhradě zbylo [částka]. Opravný daňový doklad se stal splatným dne [datum]. Žalobkyně se dále domáhala i zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] byla sjednána na dobu určitou 30 měsíců od [datum] s možností automatické prolongace smlouvy. Žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti dle smlouvy, žalobkyně tak v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny dne [datum]. Následně přípisem ze dne [datum] odstoupila žalobkyně od smlouvy. Žalobkyně tak vyúčtováním [číslo] vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši [částka], tedy smluvní pokutu ve výši [částka] za každý měsíc od [datum] do [datum], tedy 23 * [částka]. Dále žalobkyně po žalované požaduje částku [částka], neboť žalovaná podpisem přihlášky závazně přistoupila dne [datum] k pojištění dle pojistné smlouvy [anonymizováno] [číslo], pojištění bylo sjednáno na dobu 12 měsíců, počátek pojištění nastal dne [datum], žalovaná měla hradit pojistné ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit pojistné splatné dne [datum]. Žalovaná na výše uvedené nároky nic nezaplatila ani k předžalobní výzvě 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa], a to na dobu na dobu určitou v délce 30 měsíců s automatickým prodloužením o 24 měsíců, neprojeví-li žalovaná nesouhlas. Smlouva byla uzavřena pro kategorii [anonymizováno]. Ve smlouvě je uvedeno, že cena za služby bude stanovena ceníkem žalobkyně, a to cena služeb dle ceny platné v den podpisu smlouvy a cena za dodávku silové elektřiny dle ceníku účinného v den účinnosti smlouvy vždy pro následujících 10 měsíců (u smlouvy na 30 měsíců). V případě prolongace bude cena stanovena podle ceníku„ Garance 24“, který bude platný„ v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářní měsíc, jenž předchází kalendářní měsíc“, do něhož spadá poslední den příslušného období trvání smlouvy. [příjmení] podmínky jsou obsaženy v nepřehledně a nesrozumitelně (viz např. předchozí věta) psaném textu na str. 1 smlouvy, strana 2 smlouvy obsahuje přehledná ujednání konkretizovaná ve vztahu k žalované a odběrnému místu. Ze str. 1 smlouvy obdobně nepřehledného a nesrozumitelného článku označeného nadpisem„ Ostatní ujednání“ bylo zjištěno, že v případě, že zákazník sám ukončí smlouvu před sjednanou dobou jejího trvání, popř. učiní kroky k tomu vedoucí (např. vystaví plnou moc ke změně dodavatele), nebo opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany žalobkyně), je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] (pro kategorie [anonymizováno]) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit smluvní pokutu [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s platbou, které je delší než 10 dnů. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na dodávky elektřiny. Z čl. 8 těchto podmínek bylo zjištěno sjednání práva žalobkyně odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení povinností zákazníka ze smlouvy, za což se výslovně považuje prodlení se splněním peněžitého závazku trvajícího déle než 15 dnů (důkaz: smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], informace pro zákazníka, ceník elektřiny v kategorii domácnost, obchodní podmínky).

5. Ve vyúčtování [číslo] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované za období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši [částka] (skládající se z ceny elektřiny [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], tj. tří smluvních pokut, viz dále, po odečtení zaplacených záloh ve výši [částka]). Vyúčtování bylo splatné do [datum] (důkaz: vyúčtování [číslo])

6. V opravném vyúčtování [číslo] ze dne [datum] k vyúčtování [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalované za období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši [částka] (skládající se z ceny elektřiny – [částka] + původní doklad [částka]). Opravné vyúčtování bylo splatné do [datum] (důkaz: opravné vyúčtování [číslo])

7. Odstoupením ze dne [datum] žalobkyně žalované oznámila, že od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny odstupuje pro opakované nehrazení pohledávek žalovanou. Odstoupení bylo [datum] zasláno na adresu žalované dle smlouvy. (důkaz: odstoupení, podací arch)

8. Z plánu záloh plyne, že od prosince 2019 do března 2021 byla žalobkyni stanovena záloha [částka] splatná k 15. dni v měsíci. (důkaz: plán záloh)

9. Podle upomínky ze dne [datum] byla žalovaná upomínána o zaplacení záloh splatných v prosinci 2019 a v lednu 2020 (důkaz: upomínka).

10. Dne [datum] zaslala žalobkyně na adresu žalované dle smlouvy oznámení o přerušení dodávky. (důkaz: oznámení o přerušení dodávky spolu s podacím archem)

11. Ve vyúčtování [číslo] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu [částka] za předčasné ukončení smlouvy (o elektřině) k témuž dni za 23 měsíců po [částka] (důkaz: vyúčtování [číslo])

12. Dne [datum] zaslala přímo žalobkyně na adresu žalované dle smlouvy předžalobní upomínku, kterou žádala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a vyúčtování [číslo] tedy částku ve výši [částka] (důkaz: předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). 13. [právnická osoba] (nyní žalobkyně) a společnost [právnická osoba] dne [datum] uzavřely pojistnou smlouvu skupinového pojištění č. HORWE [číslo]. Žalovaná se přihlásila dne [datum] pojištění dle výše uvedené smlouvy, zavázala se hradit pojistné ve výši [částka] měsíčně. Počátek pojištění nastala dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována, že je pojištěna. Dne [datum] zaslala přímo žalobkyně žalované předžalobní upomínku, aby uhradila pojistné ve výši [částka] splatné dne 15. 12 2019 (důkaz: smlouva skupinového pojištění č. HORWE [číslo], přihláška k pojištění, dopis ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch)

14. Z plné moci ze dne [datum], z ceníku elektřiny na č. l. 84, [číslo], [číslo], ceníku služeb na č. l. 92, 93, obchodních podmínek na č. l. 94-97, [číslo], informací pro zákazníka čl. 98, smlouvy o sdružených službách na č. l. 99, kalkulace roční platby na č. l. 196-200, nabídky na č. l. 201, 207, dodatku na č. l. 202, 208, souhlasu na č. l. 203, 209, informace na č. l. 203 p. v. – 204, 209 p. v. -210, ceníku na č. l. 204 p. v. – 206, 210 p. v. - 211 soud neučinil žádná relevantní zjištění.

15. Soud neprovedl důkaz smlouvami o sdružených službách dalších dodavatelů, články, rozhodnutími krajských soudů ani kalkulací roční platby za dodávku plynu. Jednalo se o listiny obecného rázu, z nichž nemohly vyplynout žádné relevantní skutečnosti, které se vztahují přímo k projednávané věci. Rozhodnutí jiných soudů neobsahují žádná skutková zjištění, nýbrž toliko podporují právní argumentaci žalobkyně, a proto není třeba je provádět k důkazu. Soud navíc vycházel z níže citované judikatury Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího, která je konstantní, dosud nebyla překonána a s níž se plně ztotožňuje.

16. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ energetický zákon“). Smlouva o elektřině byla uzavřena mezi podnikatelkou (žalobkyní) a spotřebitelkou (žalovanou), na místě bylo tedy i aplikovat úpravu spotřebitelských smluv podle § 1810 a občanského zákoníku.

17. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

18. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

19. Podle § 1813 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

20. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle § 2758 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

22. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Žalobkyně poskytla žalované elektřinu na základě platné smlouvy a žalované vznikl dluh k zaplacení kupní ceny, kterou neuhradila v částce [částka].

23. Účastníci si dále v souladu s § 2048 občanského zákoníku sjednali smluvní pokutu ve výši [částka] za každé porušení povinnosti včas zaplatit dluh ze smlouvy, je-li prodlení žalované delší než 10 dnů. Žalovaná se ocitla v prodlení s platbou celkem tří záloh za měsíce prosinec 2019, únor 2020 a březen 2020. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení částky [částka]. Soud žalobě vyhověl i co do prvního pojistného ve výši [částka], které bylo sjednáno za pojištění domácnosti a které žalovaná nezaplatila.

24. Pohledávky žalobkyně za cenu elektřiny a smluvní pokuty za tři včas nezaplacené zálohy byly splatné k [datum], od následujícího dne tedy žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku rovněž náleží úrok z prodlení z částky [částka] ve výši určené nařízením č. 351/2013 Sb. Co se týče pojistného ve výši [částka], to bylo splatné dne [datum], proto i v tomto případě náleží žalobkyni ode dne následujícího zákonný úrok z prodlení z částky [částka] podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením č. 351/2013 Sb.

25. Prvním výrokem proto soud žalobě ohledně výše uvedených nároků soud vyhověl a žalované uložil jejich zaplacení.

26. Co do zbytku nároku (tj. [částka] ze smlouvy o elektřině) soud žalobkyni nevyhověl, neboť ujednání, o která se opírá, shledal nepřiměřenými podle § 1813 občanského zákoníku z následujících důvodů.

27. Předně je nutno konstatovat, že ujednání – přestože je formálně označeno jako„ pokuta“ – nelze po právní stránce považovat za smluvní pokutu ve smyslu § 2048 občanského zákoníku. Z tohoto ustanovení plyne, že smluvní pokutu lze ujednat toliko„ pro případ porušení smluvené povinnosti“. I konstantní judikatura dovozuje, že smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení smluvní povinnosti, a nikoliv jiné právní skutečnosti, zejména výkonu práva (mezi které řadí mj. odstoupení či výpověď smlouvy druhou stranou, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4469/2010).

28. V daném případě je„ smluvní pokuta“ v případě smlouvy o elektřině konstruována (zjednodušeně, celé ujednání je totiž obtížně srozumitelné) tak, že žalobkyně je oprávněna ji žádat, jestliže zákazník opakovaně poruší platební povinnost ze smlouvy. Potud je vše v pořádku. Výše„ pokuty“ se však odvíjí od doby ukončení nebo přerušení dodávky ze strany žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Přerušení (ukončení) dodávky elektřiny je přitom právem žalobkyně plynoucím z § 30 odst. 1 písm. d) energetického zákona, které nemusí nikdy využít. Jinak řečeno, dokud žalobkyně nevyužije svého práva přerušit (ukončit) dodávku elektřiny zákazníkovi (což je co do důsledků srovnatelné s odstoupením od smlouvy), právo na„ pokutu“ jí nevznikne, neboť ani nelze určit její výši. Právní skutečností, která zakládá nárok žalobkyně, proto není pouze porušení smlouvy zákazníkem (opakované neplacení), ale vedle toho i výkon práva žalobkyně na přerušení (ukončení) dodávky elektřiny. Nemůže se tedy jednat o smluvní pokutu.

29. Účastníkům samozřejmě nic nebrání v tom, aby do smlouvy vtělili i takovéto nepojmenované ujednání. Jelikož však nejde o smluvní pokutu, jsou bezpředmětné veškeré úvahy žalobkyně o tom, že dané ujednání má paušálně kompenzovat údajnou škodu na její straně. Ustanovení § 2050 občanského zákoníku, který vylučuje právo věřitele na náhradu škody vzniklé z porušení utvrzené povinnosti, se totiž vůbec nepoužije, a stejně tak se neuplatní ani závěry judikatury o uhrazovací funkci smluvní pokuty.

30. Absurdnost úvah žalobkyně o možné škodě lze demonstrovat zejména na smlouvě o elektřině. Podmínkou práva na náhradu škody je její vznik v příčinné souvislosti s porušením (smluvní či zákonné) povinnosti (§ [číslo] či § 2913 občanského zákoníku). Povinnost, kterou zde dané ujednání zajišťuje, je však porušení platební povinnosti zákazníkem. V důsledku toho může žalobkyni maximálně vzniknout škoda způsobená tím, že nebude mít k dispozici peníze, které měl zákazník zaplatit (vlastně cena peněz). Žádná ze škod (nadbytečné nákupy na trhu s energiemi s měnovým rizikem apod.), které žalobkyně popisuje ve svém obsáhlém vyjádření, žalobkyni nemůže být způsobena pouhým neplacením ze strany zákazníka – ale spíše neodebíráním elektřiny. Takovou povinnost zákazníka ovšem smlouva neobsahuje a ani není„ pokutou“ sankcionována.

31. Žalobkyni již navíc bylo k výše uvedené argumentaci vícekrát zdejším soudem vysvětleno, že je nutno vycházet z toho, že žalovaná nebyla ani dle trvající smlouvy povinna odebrat jakékoli určité množství energie a žalobkyni tak ani nemohla vzniknout žádná škoda v případě neodběru energie v době bez platné smlouvy (argumentace od většího k menšímu). Soud zároveň žádným způsobem nepochybuje o tom, že se v této části jedná o obdobu smluvní pokuty a nikoli o jakousi vzniklou škodu. V tomto směru jsou smluvní ujednání naprosto jasná. I pokud by soud přistoupil na to, že se jedná o paušalizovanou náhradu škody, tak žalobkyně jednak srozumitelně, úplně a přezkoumatelně netvrdila, jaká konkrétní škoda (popř. z čeho) jí měla konkrétně porušením smlouvy ze strany žalované vzniknout, a jednak není možné nevidět, že smluvní pokuta nebyla sjednána za tzv. nulový odběr, nýbrž za„ předčasné“ ukončení smlouvy. Musela-li žalobkyně nutně předem zajistit příslušnou kapacitu sítě, sama uvedla, že dodávky žalované ukončila, čímž mohla uvolnit kapacitu pro dalšího (nového) zákazníka. Žalobkyně také na str. 9 svého vyjádření přiznává, že energie u smluv určitých kupuje jedenkrát týdně v objemu na základě jejich počtu. Může tedy při nákupu flexibilně reagovat na počet uzavřených – i ukončených – smluv. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalobkyně je podnikatelkou a při své činnosti tedy nutně čelí podnikatelskému riziku, které nelze nepřiměřeně přenášet na spotřebitele. Ztížená či objektivně horší důkazní situace žalobkyně v řízení o náhradu škody pak v žádném případě nemůže jít paušálně k tíži spotřebiteli, tj. slabší smluvní straně.

32. Posuzované ujednání tak má ve skutečnosti úplně jinou funkci, než žalobkyně prezentuje. To shrnul Krajský soud v Praze v rozsudku ve věci sp. zn. 27 Co 30/2021:„ Jinými slovy představuje uvedená smluvní pokuta ve spojení s uzavřením smlouvy na dobu určitou 30 měsíců (bez sjednané možnosti výpovědi) a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba explicitně regulovaná (na maximálně tři měsíce), obyčejný„ spotřebitelský zámek,“ tedy snahu žalobkyně nepřiměřeně omezovat po určitou dobu spotřebiteli právo bezplatné volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Nejde o smluvní pokutu vázanou na prodlení. Není také pravdou, jak žalobkyně uvedla, že by bylo neplatné„ veškeré ujednání“ smluv na dobu určitou, neboť brání v možnosti zvolit si dodavatele elektřiny kdykoliv. Problém spočívá v zákazu výpovědi smlouvy (v obcházení zákona), ve spojení s dobou trvání smlouvy a konstrukcí smluvní pokuty. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovanou) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde jen po dobu 30 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet, jak shora uvedeno.“ 33. „ Smluvní pokuta“ je tedy vlastně nepřiměřeným prostředkem k omezení smluvní volnosti spotřebitele. Na žalovanou jakožto spotřebitele je vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 občanského zákoníku) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020 – 58, a tam v bodě 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. 21 Co 219/2020 či sp. zn. 27 Co 110/2020).

34. Argumentovala-li žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalované (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou, je třeba konstatovat, že pokud by tato cena nebyla i pro žalobkyni výhodná, nedávalo by žádného smyslu, aby ji nabízela. Preference smluv na dobu určitou a související nižší ceny energií (cenová politika žalobkyně) mají navíc odlišné důvody, které již byly naznačeny výše. Energetický zákon totiž u smluv na dobu neurčitou chrání zákazníky tím, že jim podle § 50 odst. 1 písm. c) přiznává právo na výpověď s toliko tříměsíční výpovědní dobou a bez dalších sankcí. Naopak u smlouvy na dobu určitou s automatickým prodlužováním (což je de facto totéž jako smlouva na dobu neurčitou) nic takového neplatí. Předmětná ujednání, resp. smlouvy jako celek jsou tedy pokusem obcházet ta ustanovení energetického zákona, která byla zákonodárcem přijata za účelem ochrany spotřebitele, konkrétně znemožňují zákazníkovi v přiměřené době a bezplatně odejít k jinému obchodníkovi (tak jako může svobodně učinit v případě smlouvy na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní dobou). Nemravnost jednání žalobkyně je zcela zjevná a nepřijatelná. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že se jedná o standard trhu, nic to nevypovídá o přiměřenosti ujednání o„ smluvní pokutě“ ani souladu jejího jednání s dobrými mravy. Skutečnost,„ že to tak přece dělají všichni“, žalobkyni neopravňuje jednat stejně.

35. Při hodnocení přiměřenosti je dále třeba přihlédnout k tomu, že dané ujednání představuje jakousi paušální náhradu za to, že smlouvou sjednaný smluvní vztah skončil, aniž by bylo vyváženo ve prospěch spotřebitele (žalované) v případě, že by smluvní vztah skončil z vůle druhé smluvní strany. Navíc do smlouvy bylo vtěleno vedlejší ujednání nazvané jako„ Ostatní ujednání“ obsahující komplex smluvních pokut, které rovněž stíhají výlučně žalovanou a jsou vázány nejen na porušení smluvních povinností, ale i na různé další právní skutečnosti. Pro porušení platebních povinností, ať již jde o povinnost platit zálohy či vyúčtovanou cenu dodávky, už byla zcela jednoznačně sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou po dobu delší než deseti dnů.

36. O nepřiměřenosti ujednání vypovídá také to, že celá první strana smlouvy, a zejména část nazvaná„ Ostatní ujednání“, je nepřehledná a téměř nesrozumitelná, a navíc zavazuje spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za totéž porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele 37. Z výše uvedených důvodů soud k ujednání o„ smluvní pokutě“ za předčasné ukončení smlouvy nepřihlédl jako k nepřiměřeným podle § [číslo] ve spojení s § 1815 občanského zákoníku a žalobu co do částky [částka] druhým výrokem zamítl.

38. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na převážně na straně žalované, které však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.