229 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, přičemž roční výše úroku z prodlení odpovídá v každém kalendářním pololetí, ve kterém trvá prodlení žalovaného výši limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace obec národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně nedoplatek soudního poplatku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal půjčku ve výši částka, kterou se zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši částka v 55 týdenních splátkách po částka Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Žalovaný dosud na smlouvu zaplatil částku částka. Dluží tak na jistině žalovanou částku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena právnická osoba S a.r.l., která pohledávku za žalovaným následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni. Žalovaný neplnil ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

4. Výpisem z obchodního rejstříku Malty byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Výpisem z obchodního rejstříku a rejstříku právnická osoba byla prokázána právní subjektivita právnická osoba S a.r.l..

5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum a smluvních podmínek bylo zjištěno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalovanému jako dlužníkovi částku částka a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu a souhrnný poplatek plnící funkci úroku z půjčky, když jinak úrok nebyl ve smlouvě sjednán, ve výši celkem částka (poplatek činil částka) v 55 týdenních splátkách po částka splatných od 7. dne od uzavření smlouvy. Ze smlouvy nebylo dále zjištěno, že by ji žalovaný uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalovaného rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy.

6. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na smlouvu o půjčce zaplatil více, než vyplývá ze žalobních tvrzení, tj. částku částka.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek v návaznosti na seznam postoupených pohledávek má soud za doložené postoupení pohledávky ze shora specifikované smlouvy o půjčce ze společnosti právnická osoba na právnická osoba S a.r.l. Jak dokládají oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s poštovním podacím archem, původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a změně platebního místa, stejně tak přechodný věřitel.

8. Výzva před podáním žaloby ve spojení s poštovním podacím archem dokládají doručení předžalobní výzvy do dispoziční sféry žalovaného.

9. Z výpisu příjmení bylo zjištěno, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutý bankami domácnostem na spotřebu v období červan 2009 činila 13,59 % ročně.

10. Z potvrzení o úhradě nebyly zjištěny žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

11. Při právním posouzení věci soud za použití ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postupoval podle občanského zákoníku číslo Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem datum. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Soud z hlediska právního zhodnocení věci dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo půjčení částky ve výši částka. Původní věřitel svou povinnost poskytnout žalovanému půjčku ve výši částka splnil, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Pokud se žalovaný zavázal splatit kromě uvedené jistiny též souhrnný poplatek, hodnotil soud toto ujednání podle obsahu jako kapitalizovaný úrok z půjčky, představující cenu půjčky. Za situace, kdy byla půjčka sjednána na dobu 55 týdnů s navýšením o částka, je zřejmé, že smluvní úrok z předmětné půjčky fakticky přesahuje 102 % ročně. Takové ujednání o úroku soud hodnotil jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Smluvní úrok ve výši 102 % ročně výrazně přesahuje obvyklou úrokovou míru, a to i s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, účtovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů či půjček, jde tak o úrok lichevní. Plnění žalovaného ve výši částka proto není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celou jistinu dluhu ve výši částka, shledal soud žalobu důvodnou co do částky 5 360 Kč (16 000 – 10 640) a uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení. Co do zbývající částky částka s příslušenstvím byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za stavu, kdy úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

14. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši částka, avšak dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů činí částka. Soud proto žalobkyni soudní poplatek doměřil. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).