23 C 11/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zaplacení 20 032,65 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 1 033,65 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 22. 4. 2014 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 8 841 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala původně částky 20 032,65 Kč s odůvodněním, že uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou i všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] s.r.o. a Sazebník poplatků. Žalobkyně tak poskytla žalované úvěrový rámec 18 999 Kč, který se žalovaná zavázala splácet po 804 Kč měsíčně. Žalovaná opakovaně nesplácela či splácela s prodlením, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] a následně [datum] odstoupila od smlouvy a po nesplnění výzvy k zaplacení požadovala nejen částku dlužné jistiny 18 999 Kč, ale také smluvní pokuty ve výši 95,82 Kč a dlužné běžné úroky ve výši 937,83 Kč.

2. Ještě před prvním jednáním ve věci vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o veškeré částky, které byly původně žalovány nad rámec poskytnuté jistiny, a učinila předmětem řízení toliko částku 18 999 Kč. Změnila totiž žalobní tvrzení na základě toho, že postup žalované při uzavírání smlouvy o úvěru byl vyhodnocen jako úvěrový podvod, žalobkyně podala trestní oznámení. Dne [datum] byl [název soudu] vydán trestní [anonymizováno] č. j. [číslo jednací], kterým byla žalovaná odsouzena za [anonymizována tři slova] dle ustanovení [ustanovení pr. předpisu], přičemž skutková podstata spočívala v tom, že [datum] při sjednání zmíněné úvěrové smlouvy za účelem koupě mobilního telefonu [anonymizována dvě slova] vědomě uvedla nepravdivé údaje ohledně zaměstnavatele rozhodné pro poskytnutí úvěru. Tvrdila, že má příjem [částka], ačkoli si byla vědoma toho, že takovýto příjem nikdy neměla, a zavázala se k pravidelným měsíčním úhradám ve výši 804 Kč. Žalobkyně se tedy nadále domáhala uhrazení částky 18 999 Kč z titulu náhrady škody, přičemž dosud žalovaná nic neplnila.

3. K nařízenému jednání se právní zástupce žalobkyně omluvil, žalovaná se nedostavila, doručení bylo vykázáno ve smyslu ustanovení § 49 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodl především na základě listinných důkazů.

4. Vzhledem ke změně skutkových tvrzení se soud zaměřil na prokázání toho, zda je to skutečně žalobkyně, komu jednáním žalované vznikla škoda, přičemž ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. byl vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a o tom, kdo jej spáchal. Zásadním důkazem v tomto smyslu je [anonymizováno] příkaz č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum]. Z něj nepochybně vyplývá, že je prokázáno to, co žalobkyně uváděla ve svých žalobních tvrzeních, kdy v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby a částečným zastavení řízení uvedla i odlišná skutková tvrzení ohledně vzniku nároku na zaplacení částky 18 999 Kč. Za podstatný důkaz soud pokládá právě rozhodnutí trestního senátu [anonymizováno] soudu, jímž je soud vázán a z něhož jednoznačně vyplývá, že právě žalovaná je tou osobu, která se ke škodě žalobkyně obohatila právě o částku 18 999 Kč.

5. Podle § 2909 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

6. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

8. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

9. S ohledem na jednoznačný skutkový závěr o odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobkyni, která částku 18 999 Kč poskytla žalované, aniž by jí bylo cokoli vráceno, přičemž trestním příkazem je současně prokázáno, že nebyl nijak řešen nárok žalobkyně na náhradu škody v adhezním řízení, bylo na místě žalobě zcela vyhovět, jak je uvedeno ve výroku I.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 841 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 999 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 860 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč.