23 C 14/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO:Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 70 395 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, co do smluvní pokuty ve výši částka a úroku ve výši 100,47 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u Okresního soudu v adresa domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že dne datum žalovaný podepsal smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla na jeho účet uvedený ve smlouvě částku částka. Žalovaný měl úvěr splácet ve 36 měsíčních splátkách po částka, úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 162,43 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena, a to kontrolou databází SOLUS a NRKI, negativní lustrací v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dále vycházela z dokladů a informací od žalovaného (doklady o příjmech, prohlášení atp.), kdy žalovaný měl čistý měsíční příjem ve výši částka, měsíční náklady ve výši částka a volné zdroje ve výši částka. Vyživovací povinnost žalovaný nemá, stejně jako splátky jiných úvěrů Žalovaný na dlužné částce nic neuhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to ke dni datum. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku částka. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2x částka za splátky, s nimiž se žalovaný dostal do prodlení o délce 30 dnů, a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 2x částka. Dle bodu 6.5 smlouvy žalobkyni též vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a to od datum do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje uvedenou smluvní pokutu pouze do data vyhotovení žaloby (datum), tj. smluvní pokutu ve výši částka. Dále žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 100,47 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaný nic neuhradil.

2. Usnesením Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum byla věc postoupena Okresnímu soudu v Anonymizováno jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán. Bylo proto jednáno v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB, bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, předsmluvního formuláře, oznámení o schválení úvěru ze dne datum včetně poštovní dodejky ze dne datum a karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal tuto částku v 36 měsíčních splátkách po částka vrátit. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, činila částka, úroková sazba činila 162,43 % ročně, RPSN činila 162,43 %. Dle bodu 2.2 smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, částku maximálně ve výši částka, dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaný v prodlení se zaplacením jakékoli splátky či její části o délce 30 dnů, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u níž se ocitl v prodlení. Dle bodu 6.2 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na úhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením, a to ve výši částka u každé splátky, u níž se žalovaný dostane do prodlení s její úhradou v délce 15 dnů. Dle bodu 6.3 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru se ke dni zesplatnění úvěru stává celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí tzv. nové jistiny. Dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo, pokud nedojde ke dni zesplatnění úvěru k zaplacení nové jistiny, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. Listina je podepsána žalobkyní i žalovaným.

6. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem částku částka, jako své výdaje uvedl částku částka měsíčně sestávající ze životního minima ve výši částka, výdajů na bydlení v pronájmu ve výši právnická osoba Kč a ostatní výdaje ve výši částka. Volné zdroje žalovaného tak byly vyčísleny částkou částka měsíčně. Dále bylo uvedeno, že žalovaný má maturitní zkoušku a je svobodný.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr ve výši částka byl žalovanému dne datum vyplacen na bankovní účet č. č. účtu. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že číslo bankovního účtu uvedené na dokladu o vyplacení úvěru je totožné s tím, které uvedl žalovaný ve smlouvě o úvěru. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne datum pak bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. hodnota – Anonymizováno/Anonymizováno je žalovaný.

8. Z prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku a že si je vědom výše úvěru, včetně úroků.

9. Z výpisu SOLUS bylo zjištěno, že ke dni datum neměl žalovaný dlužnou částku po splatnosti.

10. Z pracovní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba jako řidič s měsíčním příjmem ve výši částka.

11. Z potvrzení zaměstnavatele právnická osoba výši příjmu zaměstnance ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán jako řidič s průměrným příjmem za období od datum do datum ve výši částka.

12. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc březen 2019 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral mzdu ve výši částka, jež mu byla vyplácena v hotovosti. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc duben 2019 bylo zjištěno, že žalovaný pobíral mzdu ve výši částka, jež mu byla vyplácena v hotovosti.

13. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení splátek z poskytnutého úvěru s tím, že pokud nebude dluh uhrazen, dojde ke zesplatnění celého úvěru.

14. Z oznámení žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila, neboť žalovaný byl více jak 65 dní v prodlení s hrazením splátek.

15. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného pod hrozbou podání žaloby vyzvala k úhradě do 15 dnů od odeslání upomínky. Výzva byla odeslána poštou téhož dne.

16. Z dalších provedených důkazů (kopie občanského průkazu žalovaného, vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek) nebyly s ohledem na níže uvedené právní hodnocení zjištěny žádné další pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.

17. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“).

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

22. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

23. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

24. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

25. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, a ze dne datum, č. j. spisová značka.

26. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru.

28. Soud žalobkyni na jednání konaném dne datum vyzval podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. předložila či označila důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména ve vztahu k výdajům žalovaného a ne jen z informací získaných od žalovaného. Žalobkyně žádné další relevantní důkazy neoznačila, své břemeno důkazní tedy neunesla.

29. Soud tak uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, vyžádala od klienta údaje prostřednictvím formuláře „hodnocení klienta“. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla (např. doložení příjmů žalovaného), ale za situace, kdy poskytnuté, resp. dostupné, údaje kriticky nevyhodnotí, a to zejména posouzením výdajů na straně spotřebitele (na což ostatně rezignovala, neboť do „hodnocení klienta“ např. nijak nepromítla elementární výdaje např. na dopravu a záliby), postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, je tak zadlužena či má tak vysoké výdaje, že úvěruschopná není. V listině hodnocení klienta žalovaný uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem tvoří částka. Své měsíční výdaje vyčíslil částkou částka, tvořenou životním minimem ve výši částka a výdaji na bydlení ve výši právnická osoba Kč. Takové údaje od žalovaného vyvolávají více než malé pochybnosti o tom, že se skutečně zakládají na pravdě, a žalobkyně tedy měla po žalovaném požadovat jejich doložení. Lze sice souhlasit s žalobkyní, že nelze vždy prověřit výdaje žalovaného tak, aby byla dána stoprocentní jistota, že údaje budou odpovídat realitě, nelze však na tuto povinnost zcela rezignovat a pouze se spolehnout na prohlášení žalovaného. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

30. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na povinnost eurokonformního výkladu českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne datum ve věci C-679/18 OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti.

31. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

32. Protože, jak uvedeno výše, žalobkyně jako úvěrující porušila svou povinnost dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze.

33. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

35. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, přičemž žalovaný žalobkyni nic neuhradil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku částka, žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. právnická osoba s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne datum, přičemž byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, splatnost tak nastala datum. Od datum je tudíž žalovaný dostal do prodlení.

36. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 100 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 38. adresa k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).