23 C 15/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Humpálovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 33 373 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 768 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 768 Kč za období od 11. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 18 605 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 371 Kč od 14. 11. 2023 do 10. 4. 2024, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 603 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14 768 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 925,98 Kč za období od 14. 11. 2023 do 5. 12. 2023 a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 894,98 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za období od 14. 11. 2023 dosáhne částky 50 227 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou dne 16. 5. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 16. 5. 2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, navýšený o úrok ve výši 84,02 % ročně, splácet ve 24 měsíčních splátkách po 1 744 Kč vždy ke každému 6. dni v měsíci počínaje měsícem červen 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalované v klientské zóně a doplněním jedinečného kódu. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací od žalované, insolvenčního rejstříku, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě provedeného tzv. scoringu bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaná však podmínky smlouvy řádně neplnila a ocitla se v prodlení. Do data zesplatnění úvěru byly uhrazeny pouze tři splátky po 1 744 Kč. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč) a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Náhrada nákladů byla podle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované došlo k datu 12. 11. 2023 k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se zesplatněním celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 22 773,23 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud tak neučiní, dle bodu 6.5 smlouvy vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. v daném případě od 14. 11. 2023 do zaplacení. V bodě 2. 2. smlouvy bylo dále sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby úplné úhrady. Z titulu smlouvy o úvěru tak žalobkyně po žalované požadovala zaplacení částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru ve výši 22 773,23 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 002 Kč. Dále žalobkyně požadovala úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,02 % ročně z částky odpovídající původní dlužné jistině úvěru od 14. 11. 2023 do zaplacení. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.

2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 23. 7. 2025 doplnila, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalované v klientské zóně na internetové adrese, kdy žalobkyně nejprve ověřila zadanou e-mailovou adresu žalované ověřovacím e-mailem se specifickým kódem; obdobným způsobem bylo ověřeno i její telefonní číslo. Žalovaná následně zadala do systému další údaje k prokázání své totožnosti a schopnosti splácet úvěr, mimo jiné svůj občanský průkaz a výpis z bankovního účtu. Žalované byl vygenerován návrh smlouvy o úvěru s datem 16. 5. 2023. Před podpisem žalobkyně zaslala žalované na účet částku 1 Kč s variabilním symbolem, který sloužil pro podpis smlouvy, kdy žalovaná následně do podpisového okna vyplnila své jméno, příjmení a kód. Žalobkyně smlouvu akceptovala téhož dne a schválení úvěru žalované oznámila prostřednictvím klientské zóny a e-mailem. Stran posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že využívá tzv. rozhodovací strom, tedy matematický model pro kategorizaci rizik. Z výpisů z účtu za období ledna až dubna 2023 byl potvrzen pravidelný příjem žalované a její výdaje. Žalobkyně uvedla, že povinnost věřitele nelze vykládat extenzivně.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 9. 9. 2025, na které se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač k němu byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se na jednání osobně dostavila. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

6. Z listiny nazvané jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ ze dne 16. 5. 2023, oznámení o schválení úvěru ze dne 16. 5. 2023 včetně předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že na listině smlouvy je jako poskytovatel úvěru označena žalobkyně, jako klient pak žalovaná. V listině se uvádí, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavazuje poskytnutou částku s úrokem ve výši 84,02 % ročně zaplatit ve 24 splátkách po 1 744 Kč. RPSN činila 125,25 %, celková částka k zaplacení činila 41 856 Kč. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná takto ocitla v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši 200 Kč za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Ani na jedné z uvedených listin není uveden vlastnoruční podpis žalované, na místě předpokládaném pro její podpis na listině smlouvy o úvěru je pouze číselný kód , Anonymizováno, .

7. Z popisu uzavření smlouvy, umístění dokumentů do klientské zóny, zadání kódu pro ověření mobilního telefonu, z výpisu z logu odeslaných SMS a e-mailových zpráv byl zjištěn proces, v jehož rámci měla být smlouva o úvěru uzavřena, kdy na osobní stránce žalované na internetových stránkách žalobkyně byl k dispozici mimo jiné dokument označený jako smlouva o úvěru, přičemž návrh smlouvy měl být žalované zaslán na e-mailovou adresu a potvrzen zadaným kódem.

8. Z kopie občanského průkazu žalované byly zjištěny její osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými na shora uvedených listinách.

9. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila v červnu, červenci a srpnu 2023 celkem tři splátky po 1 744 Kč.

10. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že na účtu žalobkyně č. , RČ, byla dne 16. 5. 2023 zaúčtována odchozí platba ve výši 20 000 Kč s poznámkou „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “.

11. Z výpisu z registru SOLUS a NRKI bylo zjištěno, že žalovaná historicky žádala o úvěr u šesti bank a finančních institucí, nebyl evidován žádný dluh po splatnosti.

12. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že k datu 30. 4. 2023 činil disponibilní zůstatek na účtu částku 526,49 Kč, k datu 31. 1. 2023 byl disponibilní zůstatek záporný a činil -216,45 Kč. Z účtu je patrná pravidelná měsíční platba (zřejmě mzda) od společnosti , právnická osoba, ), současně jsou však zřejmé i velmi časté odchozí platby určené evidentně na sázky a gambling (betano, tispsport, bet-imperi) a dále pravidelná platba na nájem ve výši 12 000 Kč. V dubnu 2023 byly na účet přijaty půjčky od nebankovních subjektů jako , právnická osoba, (23. 4. 2023, 10 000 Kč a 20 000 Kč) a , právnická osoba, (27. 4. 2023, 20 000 Kč), v březnu 2023 od , Anonymizováno, ´s , Anonymizováno, (17. 3. 2023, 7 500 Kč) a , Anonymizováno, (27. 3. 2023, 7 000 Kč).

13. Z výzvy k zaplacení ze dne 9. 10. 2023 a ze dne 6. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná měla být ze strany žalobkyně opakovaně upozorňována na prodlení se splátkami a vyzývána k úhradě dlužných částek s tím, že v opačném případě bude úvěr zesplatněn. Nebylo však doloženo skutečné odeslání těchto výzev žalované.

14. Z oznámení ze dne 12. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně k tomuto dni zesplatnila všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru, neboť žalovaná se dostala do prodlení s hrazením splátek o délce 65 dní. Žalovaná byla současně vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 24 371 Kč a upozorněna, že v případě, že své závazky neuhradí nejpozději do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení, přistoupí žalobkyně k vymáhání svých pohledávek v soudním řízení. Odeslání výzvy doloženo nebylo.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2024 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou pod hrozbou podání žaloby vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Výzva byla odeslána poštou téhož dne.

16. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně dne 16. 5. 2023 žalované zaslala finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni uhradila toliko 5 232 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, přesto však žalovaná dluh neuhradila. Pokud však žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru ve znění předložené listiny, pak toto tvrzení v řízení neprokázala.

17. Soud právně posoudil spor za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

18. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

23. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

24. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

25. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

26. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

27. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

28. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.

30. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, a to o žalobkyní tvrzeném obsahu. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ vlastnoruční podpis žalované neobsahovala. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaná připojila svůj podpis. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem), tedy elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu.

31. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že smlouva byla (měla být) uzavřena a podepsána právě v soudu předloženém znění, když z elektronického dokumentu neplyne zabezpečení proti pozdějším změnám. Soud proto dospěl k závěru, že nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách.

32. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud žalobkyni při jednání poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání, žalobkyně však toliko odkázala na své vyjádření ze dne 23. 7. 2025.

33. I pokud by však žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu se žalovanou, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že k datu 30. 4. 2023 činil disponibilní zůstatek na účtu částku 526,49 Kč, k datu 31. 1. 2023 byl disponibilní zůstatek záporný a činil -216,45 Kč. Z účtu je patrná pravidelná měsíční platba (zřejmě mzda) od společnosti , právnická osoba, ), současně jsou však zřejmé i velmi časté odchozí platby určené evidentně na sázky a gambling (betano, tispsport, bet-imperi) a dále pravidelná platba na nájem ve výši 12 000 Kč. V dubnu 2023 byly na účet přijaty půjčky od nebankovních subjektů jako , právnická osoba, (23. 4. 2023, 10 000 Kč a 20 000 Kč) a , právnická osoba, (27. 4. 2023, 20 000 Kč), v březnu 2023 od , Anonymizováno, ´s , Anonymizováno, (17. 3. 2023, 7 500 Kč) a , Anonymizováno, (27. 3. 2023, 7 000 Kč). S úvěrovým zatížením žalované se žalobkyně nijak nevypořádala, s doloženým výpisem z účtu se zjevně spokojila, aniž by učiněná zjištění s odbornou péčí vyhodnotila a důkladně prověřila. Z výpisu plyne, že žalovaná neměla prostor pro splácení další půjčky. Žalobkyně rovněž neuvedla původ příjmů žalované, zda ze zaměstnání, ani nedoložila, zda si od žalované vyžádala kopii její pracovní smlouvy, bez níž nelze ověřit příjem žalované ani odhadovat její příjmy do budoucna (např. pokud by pracovní smlouva byla uzavřena pouze na dobu určitou). Žalobkyně měla v situaci, kdy z bankovního výpisu vyvstaly důvodné pochybnosti o příjmové a výdajové stránce žalované, pátrat po účelu všech plateb a případně měla po žalovaném požadovat další údaje či listiny, které by tyto pochybnosti vyvrátily (viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 5. 2023, č. j. 65 ICm 248/2023-65). I osoba, která má slušný příjem, může mít takové výdaje, že úvěruschopná není.

34. Nad rámec uvedeného lze poukázat rovněž na to, že ve smlouvě o úvěru byla sjednána úroková sazba ve výši 84,02 % ročně a porovná-li soud takto stanovenou úrokovou sazbu s daty České národní banky z databáze ARAD, podle kterých úroková sazba spotřebitelských úvěrů činila v květnu 2023 v průměru 10 % ročně, vyplývá z toho, že sjednaná úroková sazba v daném případě je více než osmkrát vyšší než výše obvyklá. Překročení nejvyšší přijatelné výše úroku dle judikatury již samo o sobě zakládá kolizi s dobrými mravy. K posouzení výše úroku a jeho souladu s dobrými mravy je pak potřeba vedle nominální výše úroku posoudit všechny rozhodné okolnosti konkrétního případu (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 20 Cdo 2841/2018). Je tak třeba rovněž zohlednit skutečnost, že smlouva byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská a možnost žalované v procesu uzavírání smlouvy podílet se určitým způsobem na tvorbě jejího obsahu byla značně omezena. Ani skutečnost, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého se vyšší úroková sazba předpokládá, takto vysoký úrok neospravedlňuje. V případě prokázání uzavření smlouvy v tvrzeném obsahu by tak samotný obsah úvěrové smlouvy (výše úroku) a způsob jejího uzavření vedly k závěru, že v dané věci je smlouva o úvěru v rozporu s dobrými mravy (§ 580 o. z.). Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z.

35. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované bez platného závazku poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, z nichž jí žalovaná vrátila pouze 5 232 Kč. Zbytek poskytnutých finančních prostředků ve výši 14 768 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 5. 4. 2024 a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Ve smyslu § 573 o. z. byla výzva doručena žalované třetí pracovní po odeslání a ode dne 11. 4. 2024 je tak žalovaná v prodlení.

36. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 768 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství pohledávky (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015).