23 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Adriany Hasmanové a přísedících Ivany Gromanové a Blanky Staré ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba zaměstnance na neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením

I. Žaloba na určení, že rozvázání pracovního poměru Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] je neplatné, se zamítá.

II. Žalované se náklady řízení nepřiznávají.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného jí žalovanou dne [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici„ pečovatelka (noční dohled)“, a to počínaje [datum] na dobu neurčitou. Okamžité zrušení pracovního poměru obdržela dne [datum] z důvodu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, ačkoli dle jejího názoru pro něj nebyly splněny důvody. Žalobkyně popsala, že když se [datum] dostavila na svoji směnu od [údaj o čase] hodin, řešil se na chodbě za přítomnosti denní vychovatelky paní [příjmení] a asi [anonymizováno] dětí incident, kdy se pomočil [anonymizováno] letý chlapec z domova. [příjmení] [příjmení], během jejíž směny k incidentu zřejmě došlo, přikázala chlapci, aby znečištěné povlečení sundal, odnesl ho do prádelny, a více se situací nezabývala. Žalobkyně dále uvedla, že z doslechu věděla, že se chlapec 4 – 5 x týdně pomočuje. Uvedla rovněž, že v dané situaci nevěděla, jak správně postupovat, když ani nebyla proškolena. Popsala, že chlapci pomohla povlečení (povlak na peřinu a prostěradlo) sundat a do prádelny odnést. Vše přitom již bylo suché a bylo tedy zřejmé, že postel byla pomočená delší dobu. Jelikož jí bylo známo, že k pomočování u chlapce dochází již od doby, co nastoupil do domova, vyhodnotila, že bude lepší nedávat mu nové povlečení. Chlapec přitom povlečení ani nechtěl. Za této situace proto žalobkyně nesouhlasila s naplněním podmínek pro okamžité zrušení jejího pracovního poměru, neboť měla za to, že neporušila povinnost zvlášť hrubým způsobem. Uvedla, že jako noční pečovatelka pracovala dva roky, svou práci dělala vždy dobře, její náplní bylo dohlížet zejména na to, aby byl dodržován noční klid. Dále dohlížela na hygienu dětí, na přípravu jejich oblečení na další den, na to, aby šly děti včas spát a ráno děti budila. Žalobkyně rovněž zmínila, že od počátku jejího pracovního poměru měla na starost malé děti, ale od [datum] byla přeřazena k dětem starším, když jí nikdo nepředal žádné informace o dětech a jejich potřebách, a během nočních směn neměla ani příliš prostoru se s dětmi seznámit. Žalobkyně dále uvedla, že si uvědomuje, že měla postupovat jinak, nicméně na danou situaci nebyla připravena ani zaškolena. Věděla pouze, že se chlapec pomočuje často a ze strany žalované tomu nebyla věnována žádná pozornost. Proto chlapci v dané situaci pomohla a pouze mu nedala nové povlečení, proto jí není zřejmé, jak by v důsledku tohoto jednání mohlo být ohroženo zdraví chlapce či poškozená pověst žalované. Žalobkyně tak nemá za to, že by jejím jednáním, kdy chlapci pomohla odnést znečištěné povlečení do prádelny, a pouze mu nedala nový povlak na peřinu a prostěradlo, byla naplněna intenzita porušení pracovních povinností. Žalobkyně se proto domnívala, že uvedená událost se žalované hodila jako záminka, jak se jí rychle zbavit, neboť upozorňovala na problémy, k nimž v domově docházelo a které žalovaná neřešila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Žalobu označila za nedůvodnou proto, že žalobkyně o pomočování chlapce věděla, v konkrétním případě při střídání směn byla zaměstnankyní [příjmení] upozorněna, že se chlapec opětovně pomočil a že před spaním nemá k dispozici čisté lůžkoviny. Žalovaná se ohradila proti tvrzení žalobkyně, že nevěnovala pozornost pomočování chlapce a uvedla, že všechny ostatní pečovatelky o problému věděly a postupovaly tak, aby se jeho problém dále neprohluboval (např. stresem). [příjmení] byla chlapci poskytována zejména tak, že vždy dostal čisté lůžkoviny a také docházel k psycholožce, která s ním daný problém řešila. Žalovaná se dále vyjádřila v tom smyslu, že jednání žalobkyně ohrozilo zejména psychické zdraví chlapce, kdy svým jednáním pouze umocnila stres, který přispívá ke zhoršení jeho potíží. Navíc k události došlo v době, kdy venku klesla teplota až k mínusovým hodnotám a nebylo vhodné používat pomočené lůžkoviny. Žalovaná rovněž zmínila, že do dětského domova se dostávají děti z různých nevyhovujících poměrů, které mají mnoho negativních zkušeností a zážitků, proto musí pracovníci vytvářet klidné a příznivé rodinné prostředí. Pokud žalobkyně při pomočení nevyměnila kompletní lůžkoviny, nedostála svým pracovně právním povinnostem, ale rovněž je zřejmé, že postrádá nezbytné lidské cítění a empatii pro práci s dětmi.

3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou od [datum]. Žalobkyně nastoupila do práce jako pečovatelka na noční dohled. Z okamžitého zrušení pracovního poměru soud zjistil, že tento byl zrušen dne [datum] pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Skutek byl vymezen tak, že dne [datum] žalobkyně odmítla poskytnout svěřenému dítěti plné přímé zaopatření (výměnu použitého ložního prádla) a tím porušila hygienické předpisy a ohrozila zdraví dítěte. Rovněž tím nerespektovala lidskou důstojnost a znevážila i velmi dobré jméno žalované.

4. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s žalobkyní se potkával ještě v době, kdy pracovala u jiné skupiny. Upřesnil, že u žalované bydlí celkem [anonymizováno] let, z toho asi dva roky bydlel s [jméno] [příjmení] (chlapec, kvůli kterému byl se žalobkyní ukončen pracovní poměr). Momentálně bydlí na pokoji sám. Pokud se měl vyjádřit k [jméno], tak uvedl, že byl čiperný, brzy ráno vstával, občas byl otravný, ale šlo to s ním. Asi 1 – 2 x týdně se počůral, většinou to bylo v noci. Svědek dále popsal, že noční služba ho o půlnoci budila, aby šel na toaletu. Pokud byl počůraný, svléklo se povlečení, to noční služba odnesla do prádelny, dala mu nové povlečení, někdy i deku. Noční služba má klíče jak od prádelny, tak od skladu. Svědek dále uvedl, že dne [datum] si ho zavolal pan ředitel k podání vysvětlení. Popsal, že v pátek a v sobotu před konfliktem u žalované nebyl přítomen, vrátil se až v neděli kolem 18. hodiny. Byl přítomen přebírání služby žalobkyní, kdy jí paní [příjmení] oznámila, že [jméno] nemá povlečení, peřinu a polštář, a proto mu měla dát vše potřebné. Upřesnil, že i paní [příjmení] má klíče od skladu, ale o oblečení se stará noční služba. Když měl popsat, co se přesně dělo po oznámení paní [příjmení], uvedl, že ta odešla domů, následně žalobkyně odnesla prádlo z koše z koupelny do prádelny a [jméno] šel s ní. Popsal, že vychovatelce s prádlem vždy vypomáhá služba, je to jedno z dětí, již si nepamatoval, kdo měl v tu dobu službu. [jméno] šel do skladu proto, že potřeboval prádlo, ale vrátil se bez ničeho. [jméno] si šel proto lehnout v pyžamu bez prostěradla, peřiny a polštáře, a následně po probuzení svědek zjistil, že se přikryl mikinou. Deky na pokoji nebyly, vše je umístěno ve skladu. Svědek upřesnil, že se [jméno] nezeptal, proč přišel na pokoj bez ložního prádla, on mu to také neřekl. Dále popsal, že pokud by se někdo počůral v 10 dopoledne, peřina by se svlékla a prádlo by se odneslo před prádelnu. Denní služba klíče od prádelny nemá, noční služba prádlo poté umístí do prádelny. Služba denní informuje o všech těchto skutečnostech noční službu. Nevěděl, zda se toto někam zaznamenává. Věděl, co je předmětem tohoto sporu, věděl, že se jedná o zrušení pracovního poměru žalobkyně, včera se od vychovatelek dozvěděl, že má jít k soudu. Na co se budou ptát, nevěděl. Ohledně situace dne [datum] dále popsal, že pan ředitel si ho pozval k vysvětlení někdy po ukončení výuky, nepamatoval si přesný čas, mohlo to být kolem 15. hodiny odpoledne. Popsal dále, že když se vrátil v neděli [datum] do pokoje, na posteli nic nebylo (žádná peřina, deka ani povlečení, matrace se větrala, byla otevřená okna). Svědek dále vypověděl, že pokud se [jméno] počůral, tak mu na pokoji párkrát vynadali, řekli mu, ať si peřiny svlékne a jde se vykoupat. Na pokoji s nimi byl v minulosti ještě [jméno], tomu bylo 16 – 17 let. Kontroly v noci probíhaly tím způsobem, že o půlnoci chodila kontrola proto, aby se [jméno] vyčůral. Svědek si nevzpomněl, zda v ten den kontrola proběhla. Nevybavil si, jak žalobkyně vycházela s [jméno], příp. s dětmi. Nepamatoval si, do kdy měl to pondělí výuku, nejdříve končí tak v půl druhé, domů mu to trvá tak 40 minut.

5. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované pracuje 23 let a vždy byla zařazena na denní službu. Popsala, že žalobkyni zná jako kolegyni s tím, že ta pracovala na noční službě nejdříve na jiné budově a od [anonymizováno] [rok] pracovala u stejné skupiny. Svědkyně popsala, že v neděli [datum] předávala službu žalobkyni. Když svědkyně v neděli ráno nastoupila do práce, kluci jí oznámili, že [jméno] byl pomočený. Proto dala příkaz, aby si odnesl prádlo a deku a vyčistil si matraci, která se musela celý den větrat. Toto oznámila ústně i žalobkyni při předání služby a šla poté domů. Událost o pomočení svědkyně nezapsala. Po nahlédnutí do sešitu„ enuretici“ uvedla, že zápis:„ 17. 1. [jméno]“ neučinila ona, nevěděla, kdo tento zápis provedl. Upřesnila, že do práce poté nastoupila až ve středu. Ve středu se dozvěděla od dětí, že žalobkyně dostala výpověď. Děti a [jméno] jí vyprávěli, že nedostal věci na spaní, že mu byla zima, že spal pod mikinou. Deky děti k dispozici neměly, protože se likvidovaly vši. Svědkyně dále upřesnila, že pokud má službu ve všední dny, nastupuje do práce až ve 12 hodin, pouze o víkendech a svátcích nastupuje na osmou hodinu ranní. Nepamatovala si, že by se podobná situace někdy řešila, že by oznamovala problém s [jméno] noční službě. Bylo tomu tak proto, že pokud měl [jméno] problémy tak 1 – 2 x týdně, toto zjistila ještě služba noční a ta to vyřešila, protože [jméno] vstává velice brzy ráno (před jejím nástupem do služby). Svědkyně uvedla, že měla klíče od skladu, kde bylo uloženo ložní prádlo, prádlo mohla vydat i ona, je ale zavedené, že o tuto činnost se stará noční služba. Svědkyně rovněž uvedla, že popsaný režim je stejný ve všech budovách žalované. Domnívala se, že noc před incidentem měla službu opět žalobkyně. Toto bylo navíc zjištěno i z knihy denní záznam. Svědkyně věděla, že [jméno] byl se svým problémem v [obec] u psychiatra, a ti na nic nepřišli. Vyprávěl jí, že žalobkyně mu odmítla dát věci, že mu byla zima. Vypadal, že je nevyspalý. Jinak svědkyně popsala, že je„ takový splachovací“. Svědkyně vypověděla, že žalobkyně předtím pracovala u menších dětí, ale občas i v této době vypomáhala v noci u starších dětí. [příjmení] [jméno] byla situace obecně známá. Svědkyně nevěděla, kdo žalobkyni zaškoloval. Ohledně problému s [jméno] upřesnila, že jeho pokoj je trochu cítit, holky mu to vyčítají a hlídají ho, aby již večer nepil.

6. Před soudem vypovídal k návrhu žalované i Mgr. [jméno] [příjmení], který uvedl, že do funkce ředitele nastoupil před 16 lety s vědomím, že nastupuje na místo, kde jsou svěřeny děti většinou rozsudkem soudu. Uvedl, že se mu vyplácí přistupovat k lidem, a to i k dospělým empaticky s tím, že hodně vnímá lidi přes své pocity. Popsal, že žalobkyni přijal jako noční vychovatelku, uvítal, že je místní. Několikrát jí ústně vytýkal, jak řeší konflikty s dětmi, nikdy to nebylo písemnou formou. Měl pocit, že ho pochopila. K dotazu soudu, proč žalobkyni přeřadil k jiné skupině dětí, odpověděl tak, že přijali novou pracovnici, a protože žalobkyně byla již zapracovaná, rozhodl přiřadit jí k větším dětem. Uvažoval i v tom smyslu, že by tam nemusely být takové problémy a konflikty, i když větší děti mají mentální problémy a problémy s pomočováním. Ředitel dále popsal, že když nastoupil v pondělí [datum] do práce, dozvěděl se, že na něho čeká [anonymizováno]. Již přesně nevěděl, od koho se toto dozvěděl. [jméno] mu začal líčit, že spal pouze pod mikinou s tím, že o tom ředitel učinil záznam, ve kterém uvedl, že požadoval od žalobkyně čisté prostěradlo, deku a povlečení na deku. Věci však neobdržel a žalobkyně mu řekla, aby spal bez deky a povlečení. Po tomto zjištění ředitel požádal svého zástupce, aby žalobkyni kontaktoval, a získal tak o věci informace. Žalobkyně vše vysvětlila a přiznala, že svým jednáním chtěla [anonymizováno] potrestat. [příjmení] se jí snažil vysvětlit, že takto nejde jednat s dětmi v dětském domově, záznam o tomto jednání nesepisoval. Uvedl, že zajistil i výslech [jméno] [příjmení]. Nepamatoval si, zda tak učinil telefonicky, nebo jestli už byl v domově přítomen, a o této výpovědi sepsal záznam jak na čl. 58 spisu o tom, že žalobkyně nechala [jméno] za trest spát bez peřiny a povlečení celou noc. Ředitel uvedl, že si již nepamatuje, v kolik hodin to přesně bylo. K dotazu soudu, kdo do sešitu„ enuretici“ zapsal, že 17. 1. se pomočil [jméno], uvedl, že tento zápis učinila paní [příjmení] poté, co se zjistilo, že tento zápis v sešitě není. Ředitel dále uvedl, že o zdravotním stavu [jméno] žalobkyně věděla z porad, dále od vedoucí vychovatelky. Upřesnil, že v domově je 38 dětí a je povinností seznámit se s jejich záznamy, protože skupiny jsou propojené a vychovatelky se i zastupují. Ředitel vnímal danou situaci tím způsobem, že po zjištění stavu věci vyhodnotil, že nejsou ve filmu„ Requiem pro panenku“ a za něho označil jednání za nepřípustné s tím, že za jednání by důtku neudělil ani teď, neboť má za to, že chování bylo přes čáru. Upřesnil, že žalobkyně již v minulosti měla výbuchy, křičela na děti, byla vulgární, a toto musel s ní řešit. Vždy jí nedostatky v chování vyčinil ústně. Ohledně zmínky žalobkyně o nevhodném chování jiné kolegyně na jejich pracovišti uvedl, že asi v roce [rok] – [rok] řešila policie v domově znásilnění. Zjistilo se, že se jednalo o mentálně postižené nezletilce a incident se stal přes den, kdy věc byla hlášena státní zástupkyni jako mimořádná událost. Ta věc vyhodnotila tak, že z jejich strany událost nemohli předvídat, neboť klukovi bylo [anonymizováno] let. Pracovnice dostala vytýkací dopis. I v této věci pochybení žalobkyně hlásil státní zástupkyni, ta si nechala poslat materiály a vyhodnotila, že postupoval správně.

7. Žalobkyně před soudem uvedla, že v neděli [datum] při nástupu do práce slyšela řev na schodech. [příjmení] [příjmení] tam s dětmi řešila, že [jméno] se opět počůral. Situaci popsala za zmatečnou s tím, že paní [příjmení] jí řekla, aby situaci vyřešila. Žalobkyně upřesnila, že do práce nastoupila v 19.30 hodin. Popsala, že děti křičely, že to tam smrdí a dva spolubydlící nechtěli být s [jméno] na pokoji. Chlapci řekla, ať si sundá povlečení, prostěradlo, a matraci dala s kluky k topení, i když to vypadalo, že matrace je již suchá. Popsala, že v ten večer pečovala o skupinu 2 a 4, v každé bylo 8 dětí. Poté sešla dolů, kde se pokakal [jméno]. Toho vysprchovala a dala mu pyžamo. Situaci popsala jako trochu blázinec, situaci vyhodnotila jako nepřehlednou, protože v pondělí mají děti již výuku. Uvedla, že každý večer se odnáší špinavé prádlo do prádelny, často pomáhají u toho i děti. Pomáhají zejména v neděli, protože se často vyklízejí i skříně a prádla je víc. Dále popsala, že poté připravuje čisté oblečení všem dětem, kolem 21.00 hodin požádala kluky, aby matraci vrátili zpět do postele. Co se týče zápisu v denním záznamu, obecně se zapisuje kontrola pokojů po hodině, tyto údaje se vztahují na kontrolu všech skupin, ale zápis neznamená, že fyzicky byla každou hodinu na každém pokoji kontrola provedena. Další zápis udělala na protější straně sešitu, kde zaznamenala, že pokoje kontrolovala v 22.00 hodin a v 24.00 hodin. Tento zápis se vztahuje bezprostředně po jejím nástupu v neděli [datum] v 19.30 hodin. Protože její služba trvala do [číslo] hod pondělí [datum], tak rovněž uvedla zápisy o kontrolách pokojů po 1 hodině. Pokoj kluků kontrolovala v neděli v 22.00 hodin, zjistila, že [příjmení] byl na počítači, [jméno] byl přikrytý, nepamatovala si čím, ložní prádlo mu nové nevydala. Poté, co jí paní [příjmení] řekla o tom, aby situaci s [jméno] řešila, poslala ho, aby si špinavé ložní prádlo odnesl sám do prádelny. Nekomentovala nijak špinavé prádlo, jenom řekla [jméno], ať si ho odnese do prádelny. Ona prádlo ostatních s dalšími dětmi odnesla do prádelny až později. Údaj o kontrole pokoje v 24.00 hodin v neděli [datum] je pravdivý, kontrolovala, jestli již [příjmení] není u počítače, zjistila, že v pokoji je tma, [jméno] spal, ve tmě neviděla, čím je přikrytý. Vypověděla dále, že v domově pracovala od [anonymizováno] [rok], nejdříve měla na starosti skupinu 6, poté děti rozdělili do ostatních skupin a ona dostala skupinu 5. Nejmladšímu dítěti byly 3 roky, nejstaršímu 13 let. Popsala, že s vedením mívali poradu 1 x měsíčně, ale v průběhu covidu se porady nekonaly a informace získávali z nástěnek. Proto její vztah k vedení nebyl téměř žádný. Krátce po nástupu v [anonymizováno] [rok] měla incident se sestrou [jméno] [příjmení], která po ní ráno v 6 hodin, když chystala snídaně, chtěla toaletní papír. Ředitel si ji pozval a řekl jí, že po nástupu do domova má nechat emoce za dveřmi. Koncem roku byla přeložena do skupiny 2 a 4, kam měla nastoupit od [anonymizováno] [rok] z důvodu odchodu kolegyně na mateřskou. Nakonec tam měla však začít pracovat už během [anonymizováno] [rok]. Děti budila tak, že rozsvítila v obýváku, do pokojů dětí ráno nevstupuje, to připravuje snídaně. Zvláštní informace o novém oddělení neobdržela, ale je pravdou, že se na odděleních zastupují. I na tomto oddělení byla již v [anonymizováno] [rok]. Za cca dva roky měla možnost poznat všechny děti, je jich tam celkem asi 40. Měla 2 x zájem přečíst si osobní složky dětí, ale paní [příjmení] jí řekla, že toto není zapotřebí. Žádné zvláštní informace o dětech neobdržela. Nemohla si vzít dovolenou, ta jí byla přislíbena až v [anonymizováno] nebo v [anonymizováno] [rok]. Popsala, že z doslechu věděla o [jméno], že má často problémy. Kolegyně se bavily o tom, že 13 letému klukovi by se to již stávat nemělo. Uvedla, že postele děti používaly i přes den, zvláště když měly online výuky. V pondělí ráno [datum] přišel [jméno] na snídani, nic s ní neřešil, požadoval po ní pouze notebook. Odešla po půl osmé domů a v 12.20 hodin jí zavolal zástupce ředitele, že s ní ředitel potřebuje mluvit. Řediteli poté popsala, co se stalo a on na to reagoval tak, že je tudíž pravdou, na co si [jméno] stěžoval. Poté se jí ředitel zeptal, zda se jí v práci líbí, a když mu odpověděla, že ano, řekl jí, že ji tam nechce. Řediteli před výpovědí řekla, že na oddělení byl zmatek, že v ten den to úplně nezvládla. Překvapilo ji, že měl připravenou výpověď, kterou jí předal a chtěl, aby vrátila klíče. Řekl jí, že znevážila dobré jméno domova a pošlapala lidskou důstojnost. Protože žalobkyně již ve svém podání uvedla, že se jí zdá nepřiměřené, jakým způsobem na její provinění reagoval ředitel domova, když pouze výtkou řešil pochybení kolegyně v minulosti, proto k dotazu na zmíněné znásilnění v domově odpověděla takto: Týden po incidentu s [jméno] jí [jméno] ve skladu popsala, že [jméno] po ní chtěl, aby s ním šla do prázdné místnosti. Soud poté do výpovědi žalobkyně vstoupil otázkou, zda se o incidentu žalobkyně dozvěděla až od [jméno], a ta odpověděla, že se to dozvěděla již od vedoucí vychovatelek bezprostředně po incidentu. K dotazu soudu však uvedla, že se domnívá, že by se toto mohlo stát i případně jiným vychovatelkám. Tuto možnost nevyloučila. K dalšímu dotazu soudu, proč nevydala chlapci ložní prádlo, odpověděla tak, že to asi nestihla. Na dotaz, zda to mohlo být v důsledku jejích osobních problémů, odpověděla tak, že prosinec byl pro ni hodně náročný.

8. Ze zprávy o psychologickém a psychiatrickém vyšetření soud zjistil, že nezletilý [jméno] byl přijat do zařízení poskytujícího péči dětem z důvodu nedostatečné rodinné péče a zanedbání jeho výchovy. Byl označen za zanedbávané, citově deprivované dítě, vyrůstající v agresivním prostředí. Po pobytu v zařízení zvládá školu dobře, při vypracovávání úkolů je vytrvalý, má však problém s pomočováním, kdy je pod odborným dohledem psychiatra z důvodu hyperkinetické poruchy chování.

9. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně u žalované pracovala na základě smlouvy ze dne [datum] na pozici pečovatelka – noční dohled. Její náplní bylo dohlížet na dodržování nočního klidu, na hygienu dětí a na přípravu oblečení na další den. Noční služba má klíče jak od skladu s ložním prádlem, tak i od prádelny, neboť noční služba vydává čisté ložní prádlo. Je tomu tak i přesto, že klíče od skladu s ložním prádlem má i služba denní. Pokud tedy v neděli [datum] oznámila paní [příjmení], která měla denní službu, žalobkyni, že chlapec má pomočené ložní prádlo, splnila svoji povinnost a povinností žalobkyně bylo dítěti čisté ložní prádlo vydat. Neukázalo se pravdivým tvrzení žalobkyně, že by chlapec po ní čisté prádlo nechtěl. Soud dále zjistil, že žalobkyně od začátku jejího pracovního poměru pečovala o malé děti, ale od [datum] byla přeřazena k dětem starším. V domově je umístěno celkem asi 40 dětí, a protože se pečovatelky na odděleních zastupovaly, měla i žalobkyně možnost poznat všechny děti. I přes tvrzení žalobkyně, že o novém oddělení zvláštní informace neobdržela, potvrdila svou výpovědí před soudem, že jí bylo známo a že z doslechu věděla, že chlapec má často problémy s pomočováním. Neukázalo se pravdivým ani tvrzení žalobkyně o tom, že v důsledku časové nouze nemohla čisté prádlo vydat, neboť bylo prokázáno, že v průběhu noci několikrát pokoj chlapce navštívila a měla možnost shledat, že je přikrytý pouze mikinou. Z její výpovědi přímo vyplynulo, že se v noci ani nezajímala o to, čím je vůbec chlapec přikrytý, neboť ve tmě toto neviděla. Bylo to navíc za situace, kdy na pokojích děti neměly k dispozici žádnou náhradní deku z důvodu deratizace. I přesto, že žalobkyně v žalobě uváděla, že si uvědomuje, že měla postupovat jinak, nicméně že na danou situaci nebyla připravena ani zaškolena, není pochyb o tom, že ke splnění své povinnosti vydat čisté lůžkoviny nepotřebovala žádné zvláštní zaškolení.

10. Soud věc posoudil dle této právní úpravy: Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

11. Podle ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce, pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však do jednoho roku od dne, kdy důvod k výpovědi vznikl.

12. Podle ustanovení § 60 zákoníku práce, v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

13. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Soud posoudil zachování dvouměsíční lhůty k podání žaloby podle ustanovení § 72 zákoníku práce, když okamžitým zrušením měl pracovní poměr žalobkyně u žalované skončit dnem jeho doručení, tj. dnem [datum], přičemž žaloba byla podána dne [datum], tedy před uplynutím dvouměsíční prekluzivní lhůty dle § 72 zákoníku práce.

14. Z citovaného ustanovení § 60 zákoníku práce vyplývá, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je tedy třeba, aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje, a aby bylo nepochybné, v jakém konkrétním jednání zaměstnance je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr, a že důvod nebude možné dodatečně měnit. Z daného vyplývá, že v listině – okamžitém zrušení pracovního poměru – je zaměstnavatel povinen jednoznačně identifikovat to jednání zaměstnance, které zaměstnavatel považuje za porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, tedy časově, věcně a místně je vymezit tak, aby bylo jednoznačné a nezaměnitelné.

15. V projednávané věci právní jednání žalované – okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně ze dne [datum] – výkladové potíže nečiní; je zřejmé, že žalovaná žalobkyni vytýká porušení povinností, které spatřuje v tom, že dne [datum] odmítla poskytnout svěřenému dítěti plné přímé zaopatření (výměna použitého ložního prádla), čímž hrubě porušila hygienické předpisy, ohrozila zdraví dítěte, nerespektovala lidskou důstojnost a znevážila i velmi dobré jméno organizace.

16. Dle platné právní úpravy při posouzení, zda popsané jednání dosahuje zákonem vyžadované intenzity, soud vychází z takto identifikovaného skutku, avšak bere v potaz i další okolnosti konkrétního případu, které již popsány být nemusí, resp. ve všech podrobnostech popsány být nemusí (tou je osoba zaměstnance, jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů, doba a situace, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, míra zavinění zaměstnance, důsledek porušení pracovní povinnosti pro zaměstnavatele apod.).

17. Pokud tedy soud zkoumal intenzitu porušení povinností žalobkyně, přihlédl zejména k tomu, že žalobkyně úmyslně svoji povinnost porušila, když svým chováním dala najevo necitlivý postoj k nemocnému dítěti, a při plnění pracovních úkolů stavěla svoje osobní zájmy nad zájmy žalované. I pokud by žalobkyně nebyla blíže seznámena se situací v rodině chlapce před umístěním do domova, již ze samotného umístění do tohoto zařízení jí muselo být zřejmé, že to bylo v důsledku rodinných problémů a nelehké situace. V tomto případě se jedná o citlivou věc zejména proto, že samotné děti často poukazovaly na problém chlapce, když dávaly najevo, že s ním nechtějí obývat místnost, hlídaly ho, aby před spánkem nepil a častěji chodil na toaletu. Pokud by poté, co pečovatelka přistoupila k „ výchově“ způsobem potrestání a nevydání mu čistých lůžkovin, nepřistoupila žalovaná k rozvázání pracovního poměru okamžitě, mohl by tento negativní postoj ovlivnit i chování dalších, a to zejména dětí, se kterými chlapec sdílí společnou domácnost. Soud poté, kdy navíc žalobkyně závažnost svého pochybení snižovala poukazem na incident, který se stal v minulosti v domově, a to i přesto, že sama uvedla, že intimní problém mezi dětmi se mohl stát i v průběhu její služby (že toto nemohla de facto pečovatelka ovlivnit), dospěl k závěru, že závažnost svého pochybení si žalobkyně odmítá připustit. V důsledku toho hrozí, že ani v budoucnosti by nemusela žalobkyně správně zastávat svoji pozici a plnit své povinnosti. Žalobkyně svým postojem dala najevo, že nevnímá, že svým chováním mohla nepříznivě zasáhnout do snahy odborníků o vyléčení chlapce.

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 150 o. s. ř. poté, co žalobkyně poukázala na ustálenou judikaturu, dle které je nutné zabývat se nejprve otázkou účelnosti vynaložených nákladů řízení. Požadovala tak, aby soud zkoumal, zda se u žalované jednalo o náklady řízení potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Poukázala na fakt, že žalovaná je státní příspěvkovou organizací zřízenou Středočeským krajem, který disponuje vlastním právním oddělením. S poukazem na nález I. ÚS 3202/17 ze dne [datum] soud v dané situaci zkoumal, zda i přes úspěšnost sporu má žalovaná právo na náhradu svého právního zastoupení. Protože v této věci neshledal specifickou okolnost, která by vyloučila výjimku z pravidla neúčelnosti vynaložených nákladů, žalované náklady řízení nepřiznal.