23 C 18/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Humpálovou ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky trvale bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela trvale bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manželky, , dříve , Anonymizováno, , rozené , jméno FO, , narozené , Datum narození manželky, , a , Jméno manžela, , narozeného , Datum narození manžela, , uzavřené dne 7. 6. 2014 před Městským úřadem , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství, které manželé uzavřeli dne 7. 6. 2014 před Městským úřadem , adresa, po šestiletém společném soužití. Z důvodu odlišné představy o společném životě došlo k jejich postupnému vzájemnému odcizení. Na podzim roku 2024 došlo k ukončení společného soužití manželů a v červnu 2025 se manželka od manžela odstěhovala. Manželka považuje manželství za neperspektivní a nefunkční a vylučuje obnovení rodinné domácnosti. Příčinu rozvratu manželství spatřuje zejména ve vzájemném odcizení, v nakládání se společným majetkem manželem bez ohledu na manželku a zabezpečení na její stáří a v odlišných představách o jejich rodinném životě. Manželka se v manželství dlouhodobě necítila spokojená a rovnoprávná, protože manžel zcela kontroloval její osobní i pracovní život a nerespektoval její názory a pocity. Navenek manželství působilo harmonicky, což však bylo dáno tím, že manželka tolerovala manželovu dominanci a nechtěla s ním mít rozpory. Většina společných aktivit byla plánována a určována manželem, často s jeho absolutní dominancí. Manželka během manželství nenavázala jiný vztah, naopak manžel již nyní udržuje vztah s novou partnerkou. Hlavním zdrojem příjmů manželů byl pronájem manželových nemovitostí, které sice kompletně spravovala manželka, ale o investicích autoritativně rozhodoval manžel. Pokud jde o finanční zabezpečení manželky na stáří, manžel před plánovanou operací sepsal závěť, podle které měla manželka mít pouze právo užívat rodinný dům ve vlastnictví manžela. Manželka tehdy pod psychickým nátlakem s manželem uzavřela smlouvu o zúžení SJM a společně nabytá nemovitost v hodnotě 15 mil. Kč připadla manželovi. Krátce poté měl manžel snahu o další zúžení SJM o příjmy z pronájmů, což však již manželka odmítla. Manželka se cítila psychicky vyčerpaná, měla zdravotní problémy a žádala oddělené bydlení v bytě, který by jí byl zakoupen, což se ale nestalo. Manželka se v manželství necítila dobře, manželem byla manipulována a utlačována. Na rozvodu manželství trvá.

2. Manžel s návrhem na rozvod nesouhlasil. Uvedl, že vzájemné vztahy s manželkou nebyly nikdy a ničím narušené, naopak jejich manželství bylo vzorové, s manželkou se nikdy nehádali, jejich vztah byl i po 18 letech vřelý a má za to, že manželce nezavdal žádné důvody k odchodu z domácnosti. Pokud se manželka v průběhu doby několikrát zamilovala do mladších mužů, vždy to vyprchalo; nikdy nežárlil ani ji neomezoval. Zdrojem jejich příjmů byly a jsou pouze nájmy z jeho investic do nemovitostí, které po administrativní stránce manželka obhospodařovala a nic tedy nemohlo být proti její vůli. Správa nemovitostí nebyla náročná a manželka tímto způsobem na vlastní živnost mohla mít samostatný příjem. Kromě vzorného vedení administrativy manželka zajišťovala i kompletní chod jejich domácnosti. Pokud jde o zabezpečení manželky na stáří, učinil tak nadstandardně v rámci své závěti, přičemž jeho požadavkem bylo, aby manželka mohla bydlet a užívat bez omezení jeho rodinný dům, dále na manželku přepsal osobní automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , úspory ve výši 2,5 milionu Kč a dále manželka chtěla rentu 40 tisíc Kč měsíčně. Finančně vypomohl i širší rodině manželky. Dle názoru manžela je důvodem návrhu na rozvod tzv. ponorka, neboť manželé spolu byli posledních 18 let téměř 24 hodin denně, proto se manžel domnívá, že podání návrhu na rozvod je neuvážené a že obnovení plnohodnotného manželského soužití je možné. Má za to, že vliv na rozhodnutí manželky podat návrh na rozvod měla i prodělaná rakovina a 8 let trvající léčba. Odchod manželky ze společného bydliště považuje jen za přechodnou epizodu. Motivem k uzavření manželství bylo ze strany manžela nejen nadšení z ženskosti manželky, ale i to, že mu bude oporou ve stáří, neboť jeho zdravotní stav se s věkem zhoršuje a bez pomoci manželky by byl brzy nucen odejít žít do domova důchodců. Pokud by si byl jistý, že manželka považuje jejich manželství za skutečně rozvrácené, považoval by její postoj za krajně nevděčný. Nemůže vyloučit ani to, že chce žít manželka s jiným mužem a od manžela nechce odejít s prázdnou. Vzhledem k jeho příjmům mohli vést s manželkou tak hezký život, jaký si přáli; manželka nemusela chodit do zaměstnání, mohli cestovat a žít bohatým společenským životem, nikdy jí nic neodepřel. Dle názoru manžela nemůže být finanční hospodaření rodiny považováno za důvod k rozvodu manželství. Manželku vždy chválil, mluvil o ní jako o dokonalé ženě (je hezká, výborná kuchařka i milenka, vzorně vede domácnost i vystupuje ve společnosti). Její jednání nedokázal pochopit, celou věc si vyhodnotil jako „posttraumatický syndrom“ z léčby rakoviny. Schvaluje manželce samostatné bydlení, ale s rozvodem nesouhlasí, protože k němu neexistuje žádný relevantní důvod. Do rozvodu přitom začala manželku tlačit až její právní zástupkyně. Dále manžel uvedl, že jeho zdravotní stav není dobrý, trpí revmatoidní artritidou ve vysokém stupni, kterou nelze vyléčit, pouze zpomalit, podstupuje biologickou léčbu, nicméně hrozí, že v budoucnu skončí na invalidním vozíku. Již nyní tedy objektivně je a čím dál tím víc bude závislý na pomoci blízké osoby. Jde mu o to, aby na stáří nezůstal sám. Od manželky očekával, že mu zůstane v nadcházejícím stáří oporou a zajistí mu adekvátní péči. Z těchto důvodů navrhl, aby soud návrh na rozvod zamítl. Pokud bude soudem shledán rozvrat manželství, manžel trvá na tom, že jej ani minimální měrou nezapříčinil. Jeho organizační schopnosti i sebekázeň jsou přednosti, které na něm manželka obdivovala, protože jim umožnily bohatý a pestrý život. Manželku považuje za ideální manželku a výbornou asistentku, nikdy na ni nebyl hrubý, pokud ji úkoloval, bylo to v rámci „pracovního úvazku“. Nepije, nekouří, je nadprůměrně skromný a nenáročný, nadprůměrně pořádný a nadprůměrně štědrý; podle manžela tak neexistuje nic, co by soud mohl objektivně považovat za jeho zapříčinění odchodu manželky ze společné domácnosti a rozvratu manželství.

3. Manželé byli soudem opakovaně vedeni ke smíření, ve svých postojích však setrvali. Manžel od počátku tvrdil, že ze strany manželky se jedná pouze o stav přechodný a je ochoten podstoupit rodinnou mediaci či terapii. Soud však dospěl k závěru, že takový postup by v dané věci nebyl účelný ani vhodný a toliko by řízení neúčelně prodloužil. Prostoru pro smíření bylo mezi manžely dostatek, ve věci proběhla tři jednání, ale ve vztahu manželů k žádnému pokroku nedošlo. Manželé ke dni rozhodování soudu již 6 měsíců žili odděleně, nekomunikovali spolu, manželka obnovu jejich společného soužití zcela vylučovala a opakovaně dala najevo, že její rozhodnutí rozvést se je konečné. Ani chování samotného manžela, který si již našel novou partnerku, trval na zúžení společného jmění manželů a manželku v podstatě vydědil, nenaznačuje ze strany manžela žádnou vstřícnost a snahu na jejich vztahu pracovat (dále viz níže).

4. Soud v řízení provedl níže uvedené listinné důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

5. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 7. 6. 2014 před Městským úřadem v , Anonymizováno, (důkaz: oddací list, čl. 3 p.v.). Z manželství se nenarodily žádné nezletilé děti (důkaz: potvrzení o provedení lustraci v ISZR, čl. 6-7).

6. V březnu 2022 adresovala manželka manželovi dopis, ve kterém shrnula, co na něm stále obdivuje, zejm. jeho radost, víru v sebe, životní úspěchy, vnitřní energii, a co jí to někdy kazí, co ji netěší a mnohdy i trápí, zejm. že už nepatří mezi jeho radosti, že nemá jeho důvěru a víru v její schopnosti, natož uznání, když jeho sebevědomí z životních úspěchů přesáhne zdravou míru do samolibosti, že ke své škodě nemá dost trpělivosti naslouchat druhým, že nectí neděle (důkaz: dopis manželky adresovaný manželovi, čl. 27).

7. Dne 3. 6. 2024 byl Mgr. , jméno FO, , notářskou kandidátkou, sepsán notářský zápis, jehož obsahem je smlouva mezi manžely o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu o pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , v k.ú. a obci , adresa, , který se tak stal součástí výlučného vlastnictví manžela (důkaz: notářský zápis , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 3. 6. 2024, čl. 32-34).

8. S datem 14. 11. 2024 byl připraven návrh dalšího notářského zápisu o dohodě manželů o změně smluveného manželského majetkového režimu; k podpisu dohody však již nedošlo. Součástí návrhu tohoto notářského zápisu bylo ujednání manželů, že veškerý majetek nabytý od okamžiku uzavření dohody některým z manželů za trvání manželství nebude patřit do jejich společného jmění, ale bude ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který tento majetek nabude, obdobně pak pokud jde o dluhy. Do budoucna tak součástí společného jmění manželů neměly být zejména movité a nemovité věci, které některý z manželů koupí či jinak nabude, zisk a pohledávky z majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, veškeré částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti, vklady do podnikání (důkaz: koncept notářského zápisu ze dne 14. 11. 2024, čl. 35-36).

9. Dne 14. 11. 2024 byl Mgr. , jméno FO, , notářskou kandidátkou, sepsán notářský zápis, jehož obsahem je závěť manžela, kterou za své přední dědice nemovitých věcí povolává své dcery a dědičkou movitého vybavení rodinného domu č.p. , adresa, , manželku. Manželku dále ustanovil k výkonu práva odpovídajícímu věcnému břemeni na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v podobě osobní služebnosti doživotního užívání a zřídil v její prospěch zákaz zcizení a zatížení nemovitosti, avšak mimo jiné s výjimkou situace, pokud bude zahájeno řízení o rozvod manželství (důkaz: notářský zápis , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 14. 11. 2024, čl. 37-38). Tato závěť byla následně zrušena na základě nově sepsané závěti ze dne 4. 12. 2025, ve které manžel uvedl, že důvodem její sepsání je to, že manželka jemu a celému příbuzenstvu oficiálně oznámila, že od něj odchází, že přestane vykonávat správu jeho nemovitostí, jakož i správu nemovitostí jeho dcer, a že se od něj odstěhuje. Současně manželku vyloučil ze všech nároků na jakékoliv dědictví pozůstalosti po jeho smrti (důkaz: závěť ze dne 4. 12. 2024, čl. 39). Závěť byla dne 16. 1. 2025 (pozn. na listině uvedeno nesprávně 2024, nicméně ze spisové značky, výpovědi manžela i z logiky věci se jedná o rok 2025) sepsána do notářského zápisu (důkaz: notářský zápis , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 16. 1. 2025, čl. 83-85).

10. Dne 14. 2. 2025 byla mezi manželkou a dcerou manžela , jméno FO, jakožto prodávajícími, , jméno FO, jakožto kupujícím a manželem a jeho bývalou manželkou , jméno FO, jakožto oprávněnými z předkupního práva uzavřena smlouva o zrušení předkupního práva k pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, a kupní smlouva, na jejímž základě bylo vlastnické právo převedeno na kupujícího za kupní cenu 3 000 000 Kč, ze které každý z prodávajících obdrží polovinu (důkaz: smlouva o zrušení předkupního práva, kupní smlouva a smlouva o úschově ze dne 14. 2. 2025, čl. 40-43). Dne 1. 12. 2024 podepsal manžel a jeho dcera , jméno FO, dohodu o narovnání, ve které manžel uznal vůči dceři dluh co do důvodu a výše 4 400 000 Kč, který se zavázal uhradit jednak zápočtem oproti kupní ceně za ¼ rodinného domu č.p. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, a jednak převodem zbývající částky na její bankovní účet (důkaz: dohoda o narovnání ze dne 1. 12. 2024, čl. 45). Téhož dne manžel a jeho bývalá manželka , jméno FO, podepsali dohodu o narovnání ve věci vyrovnání finančních prostředků získaných prodejem společné nemovitosti č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici ve , Anonymizováno, . Z prodeje každému z manželů připadla částka 6 250 000 Kč, přičemž finanční prostředky paní , jméno FO, byly svěřeny manželovi k hospodaření ve prospěch jejich dcer a vnoučat, a došlo k dohodě, že uvedená částka bude poskytnuta ve prospěch jejich společného vnuka, čímž budou nároky vypořádány (důkaz: dohoda o narovnání ze dne 1. 12. 2024, čl. 47). Vyhotoveny byly další listiny obsahující dohodu o narovnání a prohlášení o uznání dluhu mezi manželem a , jméno FO, , resp. mezi manželem a bývalou družkou , jméno FO, , tyto jsou však bez podpisu a právní jednání manžela tak neprokazují (důkaz: listiny „dohoda o narovnání a prohlášení o uznání dluhu ze dne 21. 3. 2025 a ze dne 27. 2. 2025, čl. 44, 46).

11. V listopadu 2024 adresovala manželka manželovi další dopis, ve kterém uvedla, že si váží 18 let společného života, ale již v jejich vztahu chybí dlouhodobá ryzí stálá radost. Byť toho společně mnoho překonali, pociťuje vyčerpání a prázdnotu, potřebu si odpočinout a být jen sama se sebou. Proto se rozhodla předat správu nemovitostí někomu jinému, není to rozmar ani naschvál, a současně by ráda zvolila dobrovolnou samotu „odloučeného bydlení“. Manželka navrhla vypořádání jejich SJM, režim oddělených jmění, tak, že se vzdá všech podílů na nemovitostech, pohledávky u , jméno FO, , na vozidle , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a na finančním majetku vyjma dále uvedeného s tím, že jí bude zřízeno doživotní břemeno výhradního užívání domu a zahrady v , Anonymizováno, ulici a manžel jí bude doživotně vyplácet 25 000 Kč měsíčně a zůstane jí finanční majetek ze společných příjmů, který už má na své jméno v bance, životní pojistka, připojištění, vozidlo Toyota Yaris a polovina hodnoty vybavení domácnosti (důkaz: dopis manželky adresovaný manželovi, čl. 28).

12. V lednu 2025 poslala manželka manželovi e-mailem další dopis s předmětem „Společných 18 let…“, ve kterém uvedla, že vždy obdivovala jeho pestrý život, ale neuvědomovala si, že mu v podstatě nesejde na tom, kdo s ním bude ochoten tu cestu jít, pokud bude odpovídat jeho představám o ženské kráse. Hodně toho spolu procestovali, spoustu toho zažili, rozšířila si v mnohém své obzory a za to je vděčná. Naučila se však žít život podle jeho představ, snažila se manželovi zavděčit, až někde ztratila kus sama sebe, což paradoxně nepřineslo spokojenost ani jednomu z nich a oba se ve finále cítí „neuznaní a nedocenění“. S druhou návštěvou notářky kvůli zúžení SJM na ní dolehlo uvědomění si vlastní nedůležitosti. Je jí to líto, že to přichází v době, kdy už oba táhnou za kratší konec provazu života, ale přesto doufá, že ji manžel pochopí. Manželka navrhla následující postup, a to uzavření dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení, oddělené bydlení a po zhodnocení situace s odstupem alespoň 6 měsíců případně rozvod (důkaz: dopis manželky adresovaný manželovi, čl. 29-31).

13. Manželka v listopadu 2024 sdělila manželovi svůj záměr bydlet samostatně a v červnu 2025 opustila společnou domácnost (nesporná tvrzení účastníků). Zástupkyně manželky dne 18. 6. 2025 a 14. 7. 2025 oslovila manžela s návrhem na tzv. nesporný rozvod s nabídkou možného řešení jejich vzájemných majetkových vztahů (důkaz: přípis zástupkyně manželky a e-mailová zpráva, čl. 4-5).

14. Manželé vypracovali návrh dohody o zajištění úklidu a pomocných prací, na jejímž základě by manželka po odstěhování do trvale oddělené domácnosti pro manžela vykonávala služby spočívající v běžném úklidu, ošetření prádla, nákupu atd. za sjednanou odměnu, nicméně k uzavření dohody nedošlo (důkaz: listiny označené jako dohoda o zajištění úklidu a pomocných prací bez podpisu účastníků, čl. 86, 90-91).

15. Problémy v manželství měly vliv i na zdravotní stav manželky, která se 12. 11. 2024 dostavila k praktické lékařce na vyšetření s tím, že je unavená, má vysoký tlak, bušení srdce. Jako důvod uváděla, že po ní manžel chce změnu majetkového režimu, což pro ni byl asi nejhorší okamžik po 18 letech manželství. Závěr: hypertenze, depresivní neuróza. O dva dny později šla manželka na odběry, bylo jí slabo, lékařce sdělila, že si každý s manželem má vydělávat na sebe a vše, co spolu nahospodařili, už není. Závěr: depresivní neuróza v reakci na těžkou životní situaci. Dne 4. 12. 2024 byla manželka opětovně vyšetřena u praktické lékařky s depresivními náladami při těžké životní situaci s tím, že má i palpitace na hrudi (bušení srdce). Při EKG byl zjištěn flutter síní (tj. srdeční arytmie), abnormální EKG. Poslána byla na kardiologii, nasazena byla antidepresiva. Poslední uvedený záznam je z 3. 11. 2025, kdy si manželka přišla pro výpis ze zdravotnické dokumentace. Lékařka uvádí, že manželka k tomuto datu nadále užívá antidepresiva a léky na tlak a srdce, dříve žádné léky neužívala (důkaz: výpis ze zdravotnické dokumentace, čl. 60-61).

16. Manžel zaslal manželce prostřednictvím e-mailu dopis, ve kterém jí přeje všechno nejlepší k , Anonymizováno, . narozeninám (pozn. manželka se narodila , Datum narození manželky, ) s tím, že nejdůležitější pro něj je, že už je vyléčená. Manželku nechce ztratit úplně, je ochoten tolerovat i jiného muže, pokud by ho měla, a oddělené bydlení. Nejdůležitější je pro něj jistota, že se o něj manželka postará ve stáří (důkaz: dopis manžela manželce, čl. 56).

17. Dne 3. 11. 2025 manžel adresoval manželce dopis, ve kterém zrekapituloval jejich vztah s tím, že manželka po rozvodu se svým bývalým mužem hledala dobře zajištěného partnera a on byl považován za bohatého , Anonymizováno, podnikatele, byl po rozchodu s bývalou ženou a manželka splňovala všechny jeho požadavky. Protože mu bylo líto, že se málo raduje ze života, a když se po 7 letech radili, co dál, nabídnul jí manželství, aby se oba vzájemně zajistili na stáří; jiný motiv uzavření manželství tehdy nemělo. Bojí se, že bude ve stáří sám, uvědomuje si, že bude potřebovat její péči. Za podaným návrhem na rozvod vidí teoreticky tři základní příčiny, a to (1) bytostnou potřebu manželky odpočinout si v odděleném bydlení, (2) že se manželka zamilovala do jiného muže, (3) zištnost a snahu jej finančně oškubat. Má za to, že manželka si uvědomí hodnotu jejich vztahu a co všechno pro ni udělal, a alespoň ze slušnosti mu zůstane oporou ve stáří, proto rozvod odmítá (důkaz: dopis manžela adresovaný manželce dne 3. 11. 2025, čl. 67).

18. Dopisem ze dne 15. 12. 2025 manžel vyzval manželku k vrácení poloviny společné finanční rezervy ve výši 1 250 000 Kč do 7 dnů, jinak na manželku podá žalobu. V dopise dále uvádí, že je manželka bezohledná, do manželství přišla s dluhem a po celých 18 let vztahu žila v dostatku jen a pouze z nájmů manželových nemovitostí, procestovala půlku světa, nemusela chodit do práce, jezdila si v novém autě, a přesto se neumí radovat ze života; proto je mu jí líto, kam až je namísto vděku odhodlaná klesnout (důkaz: dopis manžela adresovaný manželce dne 15. 12. 2025, čl. 87).

19. Účastnickým výslechem manželky bylo zjištěno, že vztah s manželem zpočátku fungoval hezky, k vyhrocení došlo časem. Jejich společenské vyžití, divadlo, tanec, návštěvy s přáteli měla ráda, nicméně vždy to bylo v režii manžela a neměla ráda např. „předvádění na grilovačkách“. Jezdili na dovolené, na výlety, to se jí líbilo. Vždy měli dostatek peněz. Manžel považoval manželství za ideální, neboť manželka vždy se vším souhlasila. Pokud tomu bylo jinak, byl nespokojený. Manželé se nehádali, manžel si často vedl svůj monolog a ostatním nenaslouchal. Manžela vnímá manželka jako dominantního člověka, jeho požadavkům ustupovala. Cítila se v podřízené roli jak v pracovním, tak nakonec i v osobním životě. U manžela shledává narcistní rysy osobnosti. Manželce chyběl ve vztahu osobní prostor, měla pocit, že je více zaměstnanec než manželka. Pracovní vztah byl zdrojem konfliktů mezi manžely, manželka nesouhlasila s některými rozhodnutími manžela, práce ji neuspokojovala. Poslední kapkou pro manželku bylo zúžení společného jmění a závěť z června 2024, činěné před operací manžela, s čímž manželka pod tlakem situace souhlasila, a jejich nejhodnotnější nemovitost se tak stala výlučným majetkem manžela. Následně manžel trval na dalším zúžení jejich společného jmění s tím, že všechny jeho příjmy budou pouze jeho a všechny její příjmy budou pouze její. Notářka navrhla současně uzavřít smlouvu o důchodu v částce 40 000 Kč měsíčně, která měla kompenzovat nízký důchod manželky ve stáří, neboť celé roky pracovala pro manžela za minimum, ale nikdy k tomu nedošlo. Dopisy, které si s manželem posílali, vznikaly na jeho popud. Po manželovi žádala, aby pro ni koupili vlastní byt, ve kterém by mohla rehabilitovat, nicméně k tomu se manžel postavil tak, že chtěl, aby na polovinu kupní ceny použila peníze, které měla ona na svém účtu, a na zbytek si vzali půjčku, přestože peníze na koupi bytu měli. V tu chvíli pochopila, že se od něj ničeho nedočká. Manžel si poté našel novou přítelkyni, se kterou jezdil na výlety a navázal s ní intimní vztah. Manželka od manžela postrádá pochopení, má za to, že se manžel již nedokáže změnit, má takovou povahu. Ze společné domácnosti se odstěhovala 14. 6. 2025. V kontaktu s manželem zůstala přes SMS a telefon do, Anonymizováno, září 2025, ale když po ní nadále chtěl některé pracovní záležitosti, byť agendu předala jeho dcerám, zablokovala si ho. Pokud jde o jejich intimní vztah, v roce 2024 manžel absolvoval operaci hydrokély varlat, takže v souvislosti s tím, už jejich styk nebyl moc možný, poté byl jen sporadický, což bylo dáno dílem i její léčbou a dílem psychikou. Všechny projevy intimity se však redukovaly pouze na sex, manželce chybělo více vřelosti, objetí, líbání, chyběla větší citová vazba. V manželství se necítila spokojená delší dobu, proto vznikl první dopis v roce 2022, postupně se na sebe skládaly jednotlivé momenty a bobtnalo to v ní. Když manželovi sdělila své přání samostatného bydlení a že už od nového roku na společných nemovitostech (které on považoval za své) nechtěla pracovat, jeho reakce byla hysterická. Manželka poté musela své rozhodnutí vysvětlovat opakovaně všem jejich známým a rodině, které manžel za tímto účelem pozval; někdy měla pocit, že sedí v divadle a dívá se na představení. Se svými pocity se manželka nikomu z rodiny příliš nesvěřovala, není tak emotivní typ, rodina akceptovala, jaký mají s manželem vztah, a nikdy do toho nikdo nevstupoval. Když od manžela odešla, její dcery viděly, že není psychicky ani fyzicky v pořádku, a chtěly, aby se dala dohromady. Příčinu rozpadu jejich vztahu shledává v nedostatku empatie ze strany manžela. Nesouhlas manžela s rozvodem si manželka vysvětluje tím, že se nechce dělit o společné jmění. Již za trvání manželství se snažil, aby se toho nemuselo mnoho dělit, např. museli prodat chatu a kupní cena přišla pouze na manželův účet. V případě koupě nového bytu, do kterého by se přestěhovala, byla ochotna se s manželem domluvit na zajištění úklidu a pomocných prací ve sjednaném rozsahu, k tomu však nedošlo.

20. Účastnickým výslechem manžela bylo zjištěno, že manžel vnímá návrh manželky na rozvod manželství jako důsledek zásahu její právní zástupkyně a snahy o finanční zajištění. Manžel trpí revmatoidní artritidou ve vysokém stupni, v minulosti byl v takovém stavu, kdy nedokázal zvednout skleničku, podstupuje biologickou léčbu, která sice onemocnění zpomaluje, ale nemůže to zastavit. Manžel žije aktivním životem, jezdí na kole, ale již neujde pěšky velké vzdálenosti. Má sice novou partnerku, ale ta je mladá, chodí do práce a manžel má za to, že se určitě o něj ve stáří starat nebude. Jezdí spolu na kole, chodí tancovat; intimně se začali stýkat až poté, co manželka odešla. K jejímu odchodu ze společné domácnosti došlo v červnu 2025, od té doby si vyměnili nějaké SMS zprávy, poté s ním přestala komunikovat úplně. Požadavek odděleného bydlení, se kterým za ním manželka v listopadu 2024 přišla, vnímal jako společenskou potupu, nicméně na to přistoupil a umožnil manželce, aby šla bydlet do , Anonymizováno, , což nejprve sama navrhovala, a následně to odmítla. Po nějakou dobu se pořád nic nedělo, všechno bylo normální, sice pro něj přestala manželka pracovat, ale myslel si, že si to rozmyslela a stěhovat se nebude. Pak to udělala, když byl na kolech pryč, ani neví, kde teď bydlí. Manžel má zájem na obnově vztahu, nemuseli by s manželkou žít spolu, ale rozvod nechce. Prodělal již pět operací, manželka je zdravotní sestra, vždy se o něj vzorně postarala; ze dne na den se svou diagnózou může skončit na vozíku. S manželkou jim to fungovalo, nehádali se, žádnou nespokojenost z její strany necítil, takže když mu 13. 11. 2024 řekla, že chce odejít, byl to pro něj blesk z čistého nebe. Pokud jde o dopis z roku 2022, k němu manželku vyzval, aby napsala, co by mohli zlepšit. Nešlo podle něj o kritiku, dopis začíná chválou. Pokud v dopise nějaké výtky byly, měl za to, že se to vyřešilo tím, že manželce koupil nový automobil. Domácnost fungovala dle manžela perfektně, on chodil do práce, manželka zajišťovala vzorně domácnost. S manželkou jim to i přes zdravotní problémy vždy fungovalo i v sexu, vždy se mu jako žena líbila. Nemyslí si, že by jí něco chybělo. Myslí si, že má někoho jiného, kvůli komu se chce nechat rozvést. Pokud jde o jeho nový vztah, tak poté, co si manželka zlomila nohu, začal v dubnu 2025 chodit tancovat s , jméno FO, , jeli spolu na kola a teprve poté, co se manželka odstěhovala, navázali i intimní vztah, nicméně nemá to žádnou budoucnost. Byl by rád, kdyby se manželka vrátila, případně se domluvili tak, jak sama kdysi navrhovala, na úklidu a pomocných pracích jednou týdně na 5 hodin za 400 Kč na hodinu. Pokud jde o zúžení SJM, ke kterému došlo v červnu 2024, jednalo se o nemovitost, kterou koupila jeho dcera a kterou od ní následně odkoupil. Jako protihodnotu dceři nabídl dům ve svém výlučném vlastnictví, proto i tato nemovitost musela být v jeho výlučném vlastnictví, je to rodový majetek. Zúžení SJM bylo jeho nápad, obchoduje takto s nemovitostmi již 30 let. Návrh notářského zápisu z listopadu 2024 tvořila paní notářka podle obvyklých standardů. Chtěl manželce sjednat pravidelnou rentu, ale za tímto účelem muselo dojít k zúžení SJM, protože rentu mohl určit jen ze svého výlučného majetku. V té době vlastnil i jiné nemovitosti. Poslední závěť manžel sepsal v prosinci 2024 poté, co mu manželka řekla, že odejde. Vydědil ji. V lednu 2025 o tom byl sepsán notářský zápis. Následně činil finanční vypořádání se svou rodinou a bývalými partnerkami; své první ženě převedl 6 milionů Kč, byly to její prostředky. Činil tak z důvodu nejistoty poté, co mu manželka řekla, že od něj odejde.

21. Soud zamítl návrh manžela na doplnění dokazování výslechem dcer manželky , jméno FO, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , výslechem matky manželky , jméno FO, , výslechem notářky Mgr. , jméno FO, , fotoknihou „, právnická osoba, “, listinou „závěť=poslední vůle“, ručně psanými poznámkami a lékařskou zprávou, neboť skutkový stav věci byl již zjištěn v dostatečném rozsahu pro vydání rozhodnutí ve věci a další dokazování by bylo nadbytečné. Pokud jde o výslech dcer a matky manželky, které měly dosvědčit stav manželství, tak tento je již dostatečně prokázán listinnými důkazy a účastnickými výslechy. Nadto je třeba uvést, že manželství účastníků dlouhou dobu působilo navenek harmonicky, jak se manželé shodli, a k odcizení manželů došlo postupně, nenápadně, a manželka se svým příbuzným s problémy v manželství nesvěřovala. Jde-li o výslech Mgr. , jméno FO, , tak její výslech není pro věc rozhodující, stejně jako listiny týkající se sepsání závěti. Skutečnost, že manžel měl v úmyslu pro manželku sjednat měsíční rentu, nebyla v řízení rozporována, ale bylo prokázáno, že k jejímu sjednání nedošlo. Další okolnosti zúžení společného jmění manželů nejsou pro rozhodnutí ve věci podstatné, již k důkazu provedené listiny dostatečně prokazují výsledný stav. Soud neprovedl ani důkaz fotoknihou „, právnická osoba, “, neboť se jedná o fotografie zachycující manželství účastníků do února 2024, v řízení přitom nebylo sporu o tom, že manželé jezdili na dovolené, cestovali, trávili společný čas aktivně a „užívali si života“. Jádro problému mezi nimi nespočívá v počtu dovolených či společných návštěv divadla a tance, jak bude uvedeno níže. Nakonec soud zamítl provedení dokazování lékařskou zprávou, která by měla prokazovat zdravotní stav manžela. Oba manželé se shodli na tom, že manžel trpí revmatoidní artritidou vysokého stupně a ani tato skutečnost dle názoru soudu nemění nic na tom, že podmínky pro zamítnutí návrhu na rozvod splněny nebyly (k tomu viz níže). Z tohoto důvodu by bylo takové dokazování nadbytečné.

22. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

23. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 7. 6. 2014 před Městským úřadem v , Anonymizováno, . Z manželství se nenarodily žádné děti. V průběhu manželství si manželé vzájemně psali dopisy, ve kterých rekapitulovali svůj vztah. Již v roce 2022 manželka uváděla, že ji netěší a mnohdy i trápí, že už ona nepatří mezi jeho radosti, že nemá jeho důvěru a víru v její schopnosti, natož uznání, když jeho sebevědomí z životních úspěchů přesáhne zdravou míru do samolibosti, že ke své škodě nemá dost trpělivosti naslouchat druhým, že nectí neděle. Manželka v dopisech uváděla, že v jejich vztahu chybí dlouhodobá ryzí stálá radost. Byť toho společně mnoho překonali, pociťovala vyčerpání a prázdnotu, potřebovala si odpočinout a být jen sama se sebou. Manželství navenek působilo harmonicky, manželé měli mnoho společných zážitků, jezdili na dovolené, chodili tancovat, scházeli se s přáteli, finančně byli zabezpečení především z pronájmu nemovitostí. Manželka částečně vydělávala v rámci své živnosti, kdy pracovala pro manžela jako jeho „asistentka“. V červnu 2024 došlo na základě smlouvy o manželském majetkovém režimu k zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu o pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , v k.ú. a obci , adresa, , který se tak stal součástí výlučného vlastnictví manžela. Následně manžel navrhoval a byl zpracován notářský zápis o dalším zúžení SJM, na jehož základě neměly do budoucna být součástí SJM movité a nemovité věci, které některý z manželů koupí či jinak nabude, zisk a pohledávky z majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, veškeré částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti, vklady do podnikání; to však již manželka odmítla. Manžel měl v úmyslu ve prospěch manželky sjednat měsíční rentu, k tomu ale nedošlo. V návaznosti na to se v listopadu 2024 manželka rozhodla, že předá správu nemovitostí někomu jinému a že by se ráda od manžela odstěhovala a žila odděleně. V reakci na toto sdělení sepsal manžel v prosinci 2024 závěť, ve které manželku vydědil. Manželka navrhovala, že s odstupem času by svůj vztah vyhodnotili a zvážili případný rozvod. V následujících měsících došlo k prodeji chaty manželů v k.ú. , adresa, , manžel uznal dluh vůči své dceři ve výši 4 400 000 Kč, uzavřel dohodu o narovnání na částku 6 250 000 Kč. Problémy v manželství měly vliv i na zdravotní stav manželky, která v minulosti prodělala rakovinu. Dne 12. 11. 2024 se dostavila k praktické lékařce na vyšetření s tím, že je unavená, má vysoký tlak, bušení srdce. Jako důvod uváděla, že po ní manžel chce změnu majetkového režimu, což pro ni byl asi nejhorší okamžik po 18 letech manželství. Závěr: hypertenze, depresivní neuróza. Při EKG byl zjištěn flutter síní (tj. srdeční arytmie), abnormální EKG. Poslední uvedený záznam je z 3. 11. 2025, kdy si manželka přišla pro výpis ze zdravotnické dokumentace. Lékařka uvádí, že manželka k tomuto datu nadále užívá antidepresiva a léky na tlak a srdce, dříve žádné léky neužívala. V červnu 2025 se manželka od manžela odstěhovala, aktuálně spolu nekomunikují. Manžel má již novou partnerku. Manžel trpí revmatoidní artritidou, dochází na biologickou léčbu.

24. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“).

25. Podle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

26. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

27. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

28. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že manželské soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovu. Manželka svůj záměr opustit společnou domácnost vyjádřila již před rokem, od června 2025 spolu manželé definitivně nežijí a od té doby nedošlo k žádnému relevantnímu pokusu o nápravu poškozených manželských vztahů. Nejedná se přitom o unáhlené ani přechodné rozhodnutí manželky, neboť manželka svou nespokojenost zcela zřetelně dala najevo již v rámci dopisu z roku 2022 a její pocity se kumulovaly dlouhodobě. Je nutné si uvědomit, že manželka nikdy netvrdila, že by jí vadil počet společných dovolených, sexuální život či finanční zabezpečení; manželství je přece více než součet těchto jednotlivých složek, je to svazek mezi mužem a ženou založený na poutu mezi nimi, ať už z lásky nebo z rozumu. Pokud se toto pouto vytratí, bez určité snahy a úsilí se neobnoví. V tomto směru manželka obnovu manželství vyloučila a ani ze strany manžela nebyla patrná žádná konkrétní snaha manželství zachránit, byť s rozvodem manželství nesouhlasil. Manžel má již novou partnerku, se kterou sdílí společné aktivity a intimně se s ní stýká. Již v roce 2024 začal činit kroky k zúžení společného jmění manželů tak, aby každý z manželů žil „sám na sebe“ a po sdělení záměru manželky „odpočinout si v odděleném bydlení“ manželku ve své závěti vydědil. Pokud se tedy manžel sám nyní cítí ohrožen a pociťuje obavy ze svého zabezpečení ve stáří, v minulosti činil přesně takové kroky, v jejichž důsledku to manželka cítila obdobně (také měla obavu o své zabezpečení na stáří, byť v jiném směru). Manželku v jejím rozhodnutí manžel upevnil i svými vyjádřeními v průběhu řízení a svým postojem v rámci jejího účastnického výslechu, z nichž nebyla patrná žádná snaha o kompromis či porozumění, manželku při výslechu opakovaně nenechal domluvit při odpovědi na položenou otázku, nedbal viditelných zdravotních potíží manželky a otázky kladl mnohdy sugestivním způsobem.

29. Lze tedy shrnout, že aktuálně spolu manželé nežijí, společně nehospodaří a intimně se nestýkají, v důsledku čehož zanikla ekonomická i biologická funkce manželství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé spolu nekomunikují a žádná stránka jejich manželství již není funkční. Nejde přitom o stav přechodný, ale o situaci vzniklou na základě postupného a dlouhodobého odcizení manželů. Obnova manželství je minimálně ze strany manželky vyloučena, snaha manžela o udržení manželství v podobě formálního svazku se nyní jeví jako pozdní a marná. V souvislosti s manželskou krizí se rovněž zhoršil zdravotní stav manželky.

30. Soud při svém rozhodnutí vyšel nejen z listinných důkazů, ale rovněž z účastnických výslechů, které soud hodnotí jako spontánní a věrohodné se zohledněním subjektivního vnímání průběhu manželství každým z manželů. Soud neshledal na straně ani jednoho z manželů snahu o zkreslení jejich výpovědi, ačkoliv je zřejmé, že každý z manželů situaci vnímá jinak. Jako hlavní příčiny rozvratu manželství soud shledal vzájemné odcizení manželů, jejich rozdílné představy o životě, ztrátu důvěry manželky v manžela v důsledku nakládání s majetkem a rozdílnost jejich povah a osobností, které vyústily v nedostatek vzájemné komunikace a intimity. Byť tyto rozdílné povahy manželů po dlouhou dobu ve vztahu nečinily významné problémy a manželé vedle sebe a společně fungovali jako pár, postupem času se tyto rozdíly zdůrazňovaly, až vedly k rozdělení manželů. Zatímco manžel tedy vnímá chování manželky jako „zradu“, neboť z jeho pohledu manželce nic nechybělo (finanční zabezpečení, sex, výlety, dovolené, společenské vyžití a mnoho dalšího), manželka na druhé straně hovoří o nedostatku vřelosti, o pocitech méněcennosti, o dominanci manžela a potřebě vlastního prostoru. Je patrné, že každý z manželů má na jejich vztah jiný pohled. Pokud pak je sice manželka tou, která se od manžela odstěhovala, nelze příčiny rozvratu manželství shledávat pouze u ní, neboť šlo o reakci na krizi manželství, na které se podílel velkou měrou i manžel. Právě jeho návrhy na zúžení společného jmění manželů vedly k finální ztrátě důvěry manželky, s níž nemovitosti společně spravovali, která pro manžela roky pracovala za minimum a doufala, že se ve stáří nebude muset obávat existenciální nouze. Byť manžel tvrdí, že smyslem zúžení společného jmění měla být možnost sjednat ve prospěch manželky měsíční rentu (a soud nemá důvod jeho výpovědi nevěřit), je prostým faktem, že žádná renta pro manželka zřízena nebyla. Proto by bylo nadbytečné vyslýchat notářku, resp. notářskou kandidátku Mgr. , jméno FO, , neboť absence sjednané renty je nesporná a vyplývá i z předložených listin. Nelze přehlédnout, jak přiznal i samotný manžel ve své výpovědi, že manžel měl i jiné nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví, pokud právě to bylo podstatou problému. Tvrdil-li tedy manžel, že manželku chtěl finančně zajistit ve stáří, pak z provedeného dokazování vyplývá pravý opak. Za situace, kdy dle předloženého návrhu notářského zápisu, potažmo dohody o změně manželského majetkového režimu ze dne 14. 11. 2024, měly být všechny příjmy, zisky i nabyté majetky do budoucna ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který takové příjmy či majetek fakticky nabude, a mělo dojít k režimu oddělených jmění, když manželka roky vykonávala výdělečnou činnost pouze pro manžela, se nelze divit tomu, že v manželce tento manželův počin vyvolal takové negativní pocity, jaké manželka v rámci své výpovědi popisovala. Když pak sdělila manželovi záměr bydlet odděleně a manželství se dostalo do (v tu dobu nikoliv neřešitelné, jak plyne zejména z doložených dopisů) krize, tuto krizi manžel svými dalšími kroky toliko prohloubil, když manželku v závěti vydědil, ze strachu (jak sám manžel uvedl) provedl finanční vypořádání v rámci rodiny, a nakonec si našel novou partnerku. Na rozvratu manželství se tedy podíleli oba manželé, přičemž ke gradaci manželské krize ústící v odchod manželky ze společné domácnosti došlo převážně v důsledku jednání a chování manžela.

31. Současně soud ve věci neshledal kvalifikovaný zájem manžela svědčící ve prospěch zachování manželství ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Manželem uváděné důvody pro setrvání v manželství nemohou vést k zamítnutí návrhu na rozvod. Především není pravdou, že by se manžel na rozvratu manželského soužití převážně nepodílel (viz výše). Rovněž pak nebylo soudem shledáno, že by manželovi byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Manžel v průběhu řízení ve svých vyjádřeních opakoval, že nechce na stáří zůstat sám a že od manželky očekává, že mu bude ve stáří oporou, neboť jeho zdravotní stav se s věkem zhoršuje. Soud v tomto ohledu zamítl navrhovaný důkaz lékařskou zprávou, neboť mezi manžely je nesporné, že manžel trpí revmatoidní artritidou, že se jedná o dlouhodobý zdravotní problém a že podstupuje biologickou léčbu, která může onemocnění zpomalit, nikoliv však zcela vyléčit; nicméně aktuálně manžel žije aktivně, zdravotní problémy jej nad rámec běžných projevů nadstandardním způsobem neomezují, našel si novou partnerku, která mu může poskytnout pomoc (byť tvrdí, že od ní podporu a péči ve stáří nelze očekávat), a je dostatečně finančně zajištěn, aby svůj zdravotní stav dokázal řešit sám a zajistit si odpovídající péči. Nelze manželku „držet jako rukojmí“ ve vztahu z důvodu obav z budoucího zhoršení zdravotního stavu a budoucí potřeby pečovatelky. Sám manžel v rámci své výpovědi uváděl, že by byl ochoten přistoupit na to, že s manželkou budou žít odděleně a manželka mu bude 5 hodin týdně pomáhat s úklidem a pomocnými pracemi (k tomu byl dokonce předložen i koncept písemné dohody). To je dle názoru soudu role, kterou nemusí zastávat výlučně manželka, přičemž manžel má dostatek prostředků, aby si takovou péči zajistil jinde, od někoho jiného a jiným způsobem. Nadto nutno poznamenat, že se soudu jeví poněkud naivní, pokud se manžel domnívá, že donutí-li manželku setrvat ve formálním svazku manželském, bude o něj i po proběhlém řízení o rozvod manželství pečovat s takovou vlídností a v takové kvalitě, na jakou je zvyklý, neboť takovou péči po ní bude jen obtížně vymáhat. Manžel není závislý na péči výlučně své manželky, nadto v současné situaci není závislý na péči třetí osoby jako takové. Smyslem manželství je sice vzájemná podpora a péče, avšak pokud se již jedná o svazek nefunkční, nelze dle názoru soudu manželství uměle udržovat při životě pouze za účelem toho, aby se manželka o manžela v budoucnu postarala.

32. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. jsou dány, a proto manželství účastníků rozvedl.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nebyly shledány žádné zvláštní okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly (na rozvratu manželství se podíleli oba manželé).