23 C 23/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Adriany Hasmanové a přísedících Ivany Gromanové a Blanky Staré ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa žaloba o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a žádost o prominutí zmeškání lhůty

I. Žaloba na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru přípisem žalované ze dne datum je neplatné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení 100 % s tím, že přesná výše bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně dne datum podala žalobu na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru přípisem žalované ze dne datum je neplatné, a současně podala návrh na prominutí zmeškání lhůty, když lhůta stanovená v § 72 zákoníku práce uplynula dne datum. Svůj návrh odůvodnila tím, že okamžité zrušení pracovního poměru sice převzala dne datum, ale počínaje datum byla v pracovní neschopnosti. Napsala dále, že se aktuálně cítí o něco lépe, což jí umožnilo dne datum vyhledat odbornou právní pomoc. Prominutí zmeškání lhůty žádá z toho důvodu, že jí její zdravotní stav neumožňoval před datem datum činit potřebné právní kroky. K osvědčení žalobních tvrzení předložila pracovní smlouvu, okamžité zrušení pracovního poměru, e-mailovou korespondenci a oznámení o trvání na dalším zaměstnávání ze dne datum.

2. K žalobě se žalovaná vyjádřila v tom smyslu, že její nárok neuznala a označila jej za neoprávněný. Žalovaná uvedla, že nesouhlasí s žádostí o prominutí lhůty, protože tento postup by nebyl v souladu se zákonem. Žalobkyně se vyhýbala převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru, byla právně zastoupena a měla možnost žalobu podat včas. Žalovaná neshledává důvod pro prominutí lhůty a argument zdravotních problémů shledává nedostatečným. Navíc za situace, kdy žalobkyně právní zastoupení měla a žalovaná jejího právního zástupce e-mailem ze dne datum informovala o podání okamžitého zrušení pracovního poměru. Dle názoru žalované není žalobkyně zdravotně limitována v takové míře, aby si nemohla ošetřit svá práva. Proto žalovaná zastává názor, že oznámení o okamžitém zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno platně a žalovaná tak ukončila pracovní poměr žalobkyni řádně. Protože žalovaná podezřívá žalobkyni ze spáchání trestného činu zpronevěry a podvodu (podala v této věci trestní oznámení), navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Z pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně měla sjednaný nástup do práce dnem datum na pozici manažerka obchodu, prodavačka s místem výkonu v jméno anonymizováno právnická osoba Dne datum byl se žalobkyní ukončen pracovní poměr okamžitým zrušením dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem. Okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně obdržela dne datum. Z e-mailové korespondence a z potvrzení právnická osoba anonymizováno. příjmení soud zjistil, že žalobkyně byla neschopna práce od datum do datum s povolením vycházek od datum v čase od číslo do údaj o čase hodin. Dále soud zjistil, že od datum byla předána do péče oddělení anonymizováno. Z oznámení žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že ve smyslu § 69 odst. 1 zákoníku práce oznámila žalované, že trvá na tom, aby byla dále zaměstnávána sjednanou prací dle pracovní smlouvy ze dne datum. Z e-mailové korespondence z anonymizováno rok má soud za zjištěné, že žalovaná komunikovala s právním zástupcem žalobkyně ohledně porušení povinností při výkonu práce a ohledně podání trestního oznámení. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná právnímu zástupci žalobkyně oznámila doručení okamžitého zrušení pracovního poměru.

4. Za tohoto stavu soud nařídil jednání na datum, v rámci kterého soud žalobkyni poučil dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a vyzval k doplnění důvodů, které jí bránily v podání žaloby a k doplnění, pro jaké objektivní důvody nebyla schopna žalobu podat v zákonné lhůtě, když zmínka o vystavení pracovní neschopnosti nesplňuje zákonný důvod k prominutí lhůty. Dále byla žalobkyně vyzvána k doplnění, kdy objektivní důvod nastal a kdy skončil. Současně byla žalobkyně vyzvána k dotvrzení, od kdy do kdy byla zastupována anonymizováno jméno příjmení.

5. Po shora uvedené výzvě soudu žalobkyně založila lékařskou zprávu – nález ze dne datum, která byla vypracována pro potřeby soudu. Tímto důkazem hodlala žalobkyně prokázat průběh svého onemocnění, způsob zvolené léčby včetně medikace a dobu trvání pracovních neschopností. Uvedla dále, že dne datum, kdy převzala okamžité zrušení pracovního poměru, byla v pracovní neschopnosti z důvodu psychických obtíží, během pracovní neschopnosti dne datum prodělala kolapsový stav a dne datum panickou ataku, když odevzdávala služební počítač a služební mobil. Dle jejího názoru z prodělání kolapsového stavu a panické ataky vyplývá, že její zdravotní stav byl vážný. Popsala dále, že její psychické potíže neustaly ani v době pracovní neschopnosti vystavené anonymizováno od datum, když ke zlepšení došlo až k datu datum, kdy se obrátila přes člena své rodiny na současného právního zástupce, se kterým o den později datum uzavřela plnou moc. Pokud jde o její právní zastoupení JUDr. jméno příjmení, žalobkyně si nevybavila přesně počátek právního zastoupení, uvedla však, že je nepochybné, že jejím jménem komunikoval se žalovanou. Sdělila pouze přesné ukončení tohoto právního zastoupení, ke kterému došlo datum, kdy její současný právní zástupce vykomunikoval ukončení předešlého právního zastoupení. Ze založené lékařské zprávy soud zjistil, že pracovní neschopnost byla vystavena dne datum z důvodu zhoršení psychických obtíží od roku rok, dále že byla odeslána na psychiatrickou ambulanci (termín datum) a k ambulantnímu psychologovi. Návštěvy v ordinaci praktického lékaře proběhly v počtu 13, a to od datum do datum.

6. K doplněným tvrzením žalobkyně na výzvu soudu žalovaná uvedla, že neshledává žádný důvod pro prominutí lhůty k podání žaloby, protože argument tvrzených zdravotních problémů shledává nedostatečným. Navíc za situace, kdy žalobkyně právní zastoupení měla.

7. Předmětnou věc soud posoudil dle této právní úpravy: Podle § 55 odst. 1 písm. b) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. S účinností od datum je nutné při určování začátku a konce prekluzivní lhůty stanovené zákoníkem práce, tedy i lhůty dle § 72 zákoníku práce, vycházet z § 605 až 608 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jakož i z § 654 odst. 2 o. z. Podle § 654 odst. 2 o. z. ustanovení občanského zákoníku o běhu promlčecí lhůty (§ 645 až 652 o. z.) platí obdobně i pro prekluzivní lhůtu. Proto je možné za podmínek vymezených v § 645 až 652 o. z. uplatnit u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou v delší než dvouměsíční prekluzivní lhůtě (tedy i po uplynutí dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním).

8. Po provedení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že v tomto případě nenastala žádná z výjimek pro běh lhůty vymezených § 645 až 652 o. z. Žalobkyně i přes zdravotní omezení, v důsledku kterého užívala léky, nebyla schopna jezdit sama autem na lékařské kontroly, neměla omezení ve smyslu zákonné úpravy umožňující výjimku pro běh stanovené lhůty. Její zdravotní stav byl omezující, nikoliv znemožňující k podání žaloby, navíc za situace, kdy žalobkyně byla právně zastoupena. Žalobkyně nebyla hospitalizována, byla ošetřována ambulantně a v průběhu pracovní neschopnosti měla vymezené téměř půldenní vycházky, což nasvědčuje o možnosti žalobkyně účinně se bránit. Protože v tomto případě došlo k uplynutí prekluzivní lhůty k podání žaloby, byla žaloba žalobkyně zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 811 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 720 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 360 Kč za cestovné v částce 60 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 360 Kč za cestovné v částce 60 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 720 Kč ve výši 3 091 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).