23 C 29/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky žaloba o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: - jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno – byt, vymezená v pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, Anonymizováno, s níž je spojen spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno na společných nemovitostech, a to pozemků č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno, č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno a č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, Anonymizováno, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, pozemky zapsány na LV č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa, vedeného Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa (dál jen „byt B1“), - jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno - byt, vymezená v pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, Anonymizováno, s níž je spojen spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno na společných nemovitostech, a to pozemků č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno, č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno a č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, Anonymizováno, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, pozemky zapsány na LV č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa, vedeného Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „byt B2“), - jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno – byt, vymezená v budově čp. Anonymizováno, adresa stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, s níž je spojen spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech domu adresa, čp. Anonymizováno, Anonymizováno, byt dům stojící na parcele č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno a podíl na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, dům a pozemek zapsán na LV č. hodnota, k. ú. a obec adresa, vedeného Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „byt D“).

II. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje: - jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno – byt, vymezená v budově čp. adresa stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, s níž je spojen spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech domu adresa, čp. Anonymizováno byt dům stojící na parcele č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno a podíl na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, dům a pozemek zapsán na LV č. hodnota, k. ú. a obec adresa, vedeného Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „byt A“), - jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno – byt, vymezená v pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, s níž je spojen spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno na společných nemovitostech, a to pozemku č. parc. Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, Anonymizováno, Anonymizováno, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, pozemek zapsán na LV č. hodnota, k. ú. adresa, obec adresa, vedeného Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „byt C“).

III. Žalobci se přikazuje k úhradě: - dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno uzavřené dne 31. 5. 2017 účastníky s Anonymizováno bankou a.s. (úvěr použit na pořízení bytů B1, B2) se zůstatkem ke dni 28. 2. 2025 ve výši 2 214 611,02 Kč.

IV. Žalované se přikazuje k úhradě: - dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno uzavřené dne 22. 8. 2016 účastníky s Anonymizováno bankou a.s. (úvěr použit na pořízení bytu C) se zůstatkem ke dni 28. 2. 2025 ve výši 717 364,34 Kč, - dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno uzavřené dne 13. 10. 2016 účastníky s Anonymizováno bankou a.s. (úvěr použit na pořízení bytu A) se zůstatkem ke dni 28. 2. 2025 ve výši 118 578,58 Kč.

V. Žalobci se přikazuje do výlučného vlastnictví osobní vozidlo Mazda CX-5, RZ SPZ, VIN VIN kód v hodnotě 205 300 Kč.

VI. Žalované se přikazuje do výlučného vlastnictví osobní vozidlo BMW X1, RZ SPZ, VIN VIN kód v hodnotě 405 700 Kč.

VII. Žalobci se přikazuje do výlučného vlastnictví: plynový gril Weber v hodnotě 1 000 Kč, sada kufrů – 3 ks v hodnotě 100 Kč, repro Marshall Stockwell v hodnotě 500 Kč, kávovar Jura A1 v hodnotě 1 500 Kč, nosič kol Menabo Winny3 v hodnotě 1 000 Kč, pánské kolo v hodnotě 1 000 Kč, natahovač hodinek PaulDesign v hodnotě 1 000 Kč.

VIII. Žalované se přikazuje do výlučného vlastnictví: manželská postel v hodnotě 5 000 Kč, šatní skříně Ikea v hodnotě 6 000 Kč, chladnička Beko v hodnotě 1 000 Kč.

IX. Řízení se ohledně projednání zvukové soupravy CANTON DM 75 zastavuje.

X. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání částku ve výši 948 004,70 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

XI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XII. Žalobce je povinen nahradit ČR – Okresnímu soudu v Kladně na nákladech řízení státu částku ve výši 36 960 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XIII. Žalovaná je povinna nahradit ČR – Okresnímu soudu v Kladně na nákladech řízení státu částku ve výši 39 960 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud obdržel žalobu o vypořádání společného jmění manželů s tím, že žalobce navrhl, aby byl do jeho výlučného vlastnictví přikázán byt A, byt C, byt D, osobní vozidlo Mazda, plynový gril, sada kufrů, repro Marshall Stockwell, kávovar Jura A1, nosič kol, pánské kolo a natahovač hodinek. Současně navrhl, aby mu soud přikázal závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno uzavřené dne 13. 10. 2016 účastníky s Anonymizováno bankou a.s. a č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/R uzavřené dne 22. 8. 2016 účastníky s Anonymizováno bankou a.s. Žalobce dále navrhl, aby do výlučného vlastnictví žalované soud přikázal byt B1, byt B2, osobní vozidlo BMW, manželskou postel, šatní skříně, zvukovou soupravu CANTON, chladničku Beko. Současně navrhl, aby žalované soud přikázal závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno uzavřené dne 31. 5. 2017 účastníky s Anonymizováno bankou a.s. Protože žalobce zahrnul do předmětu řízení i investice uhrazené ze společných prostředků do výlučného majetku žalované, kdy na zápůjčku otce žalované bylo za účelem zhotovení nadstandardní verze stavby domu v Anonymizováno čp. Anonymizováno po uzavření sňatku uhrazeno 811 000 Kč, požadoval po žalované uhradit na vypořádacím podílu částku ve výši 445 182 Kč.

2. Soud ve věci nařídil jednání na 1. 12. 2022 i přesto, že žalovaná i přes urgence soudu nezaslala vyjádření k žalobě. Z tohoto důvodu soud až v rámci nařízeného jednání zjistil stanovisko žalované stran vymezeného předmětu řízení. Žalovaná uvedla, že k tvrzením žalobce v žalobě má určité námitky a návrhy k doplnění, navíc chce v rámci vypořádání SJM vypořádat i další věci. Soud za této situace nejdříve vymezil předmět sporu uplatněný žalobou a zjistil, že předmět vypořádání SJM tvoří byty označené jako A, B1, B2, C a D, když účastníci učinili nesporným, že mezi účastníky byla nepsaná dohoda o tom, že ten, kdo má ve správě byt, si tento bude pronajímat a z pronájmu bude hradit úvěr. Toto tvrzení žalovaná u prvního jednání nezpochybnila. Předmět sporu dále tvořily závazky z úvěrů, kterými byly financovány byty A, B1, B2 a C, auta zn. BMW X1 a Mazda CX5, investice ve výši 811 000 Kč, další investice stran pořízení zařízení a vybavení nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované v celkové výši 284 996 Kč a další movité věci, o kterých se u dalších jednání účastníci dohodli. U tohoto jednání se k takto vymezenému předmětu řízení žalobcem vyjádřila žalovaná tak, že nesouhlasí s přikázáním bytu A do vlastnictví žalobce, uvedla, že chce, aby byl tento byt přikázán do jejího vlastnictví. Ohledně závazku vztahujícímu se k financování tohoto bytu žalovaná uvedla, že po rozvodu na úvěr platila splátky, a to od 15. 1. 2022 do současnosti, hodlala k tomu založit důkaz – výpis z účtu, ze kterého toto tvrzení vyplývá. Žalovaná dále souhlasila s tím, aby jí byl do vlastnictví přikázán i byt B1 a byt B2. Ohledně závazku vztahujícímu se k financování těchto bytů na úvěr splácela dluh od 15. 1. 2022 do současnosti, rovněž hodlala založit výpis z účtu. Hodlala dále doložit nájemní smlouvy k bytovým jednotkám. Žalovaná rovněž navrhla, aby byl do jejího vlastnictví přikázán i byt C, a to i za situace, kdy žalobce závazek na úvěr vztahující se k tomuto bytu hradil výlučně. Ohledně bytu D žalobkyně nepopřela, že tento byt spravuje žalobce, nicméně její právní zástupce u jednání nebyl schopen uvést stanovisko své klientky. Protože žalovaná nesouhlasila s navrhovanou cenou žalobcem, rovněž navrhl zadat i k tomuto bytu znalecký posudek. Žalobce navrhl, aby se vozidlo BMW X1 vypořádalo dle ceny 700 000 Kč, žalovaná s touto cenou nesouhlasila s odůvodněním, že dle jejího názoru je cena 350 000 Kč, souhlasila s tím, aby jí auto bylo přikázáno do výlučného vlastnictví. Žalobce souhlasil s přikázáním vozidla Mazda CX5 do výlučného vlastnictví s jeho ohodnocením 300 000 Kč. Žalovaná popřela, že by investice ve výši 811 000 Kč tvořily předmět sporu, neboť se jednalo o výlučnou zápůjčku jejího otce žalobci, když tuto skutečnost hodlala doložit výpisem z bankovního účtu, kam měl otec poslat 1 500 000 Kč a k prokázání své obrany navrhla rovněž výslech svého otce. Žalovaná naopak požadovala uhradit polovinu těchto investic z toho titulu, že ze společných prostředků byla uhrazena dlužná částka poskytnutá jejím otcem výlučně žalobci. Pokud se jedná o další investice, žalovaná nesouhlasila s tím, že by tyto zhodnotily nemovitost v požadované podobě. U tohoto jednání žalovaná uvedla, že v rámci SJM hodlá vypořádat další závazky ve vztahu k žalobci. Konkrétně se jedná o závazek ve výši 1 500 000 Kč, neboť žalobce mystifikoval soud stran půjčky od jejího otce ve výši 1 500 000 Kč, neboť tato byla poskytnuta výlučně jemu, neboť sám nebyl schopen financovat své náklady a systematicky financoval rodinu své matky. Dále hodlala vypořádat závazek z bezdůvodného obohacení za užívání rodinného domu v adresa v adresa, když matka žalované nechala žalobce po dobu 5,5 let bydlet v jejím rodinném domě (od srpna 2007 do ledna 2013), a žalobce užívání ničím nekompenzoval. Protože matka měla svoji pohledávku žalované 2 x postoupit, dožaduje se vypořádání v rámci SJM. Žalovaná hodlala vypořádat i závazek vůči synovi účastníků řízení v rozsahu 100 000 Kč, neboť nezletilý obdržel darem od prarodičů žalované tuto částku se svolením ke složení zálohy k jedné z bytových jednotek. Žalovaná dále chtěla vypořádat částky ze spoření žalobce a navrhla zadat zaměstnavateli žalobce dotaz, jaké platby poskytoval žalobci jako příspěvek na jeho spoření a za jakých podmínek má zaměstnanec nárok na jejich čerpání. K výzvě soudu obdržel soud odpověď zaměstnavatele – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (na čl. 488 spisu), že na životní pojištění za dobu trvání manželství uhradil žalobce částku 43 500 Kč, když účastníci byli ve shodě, že žalobce zaplatí žalované z této částky polovinu. Pokud žalovaná požadovala další závazky, kdy od svých rodičů měla svým jménem požadovat půjčky pro žalobce, tak na tomto požadavku dále nesetrvala (jako např. závazek synovi).

3. Účastníci učinili nesporným, že manželství bylo uzavřeno dne 25. 9. 2014 a bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu čj. 21 C 42/2020-77 dnem 10. 1. 2022.

4. Žalobce k tvrzením žalované uvedl, že ohledně jejího požadavku uhradit závazek z titulu bezdůvodného obohacení za užívání rodinného domu v adresa žalovaná nezaložila smlouvu ze dne 26. 12. 2012, kterou hodlala založit k prokázání postoupení pohledávky, nicméně žalobce uvedl, že pokud měl v tomto domě žalobce bydlet od srpna 2007 do ledna 2013, tak absentuje důkaz toho, že matka žalované byla v tuto dobu vlastníkem předmětné nemovitosti. Protože žalobce má za to, že matka žalované nemovitost prodala již v roce 2011, má za to, že nemohl požadovaný nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ani vzniknout. Navíc i kdyby byl nárok na žalovanou postoupen, stalo by se tak v době, kdy účastníci nebyli manželé a tento nárok, pokud by existoval, by tak byl promlčen, nejednalo by se o společné bydlení některého z manželů, netýkal by se ani investic do bydlení jednoho z partnerů. Následně u jednání dne 30. 1. 2023 žalobce předložil elektronický výpis, ze kterého vyplývá, že nový vlastník této nemovitosti tuto nabyl 5. 8. 2011. Za této situace soud vyhodnotil, že tato pohledávka nespadá do SJM. Žalobce zpochybnil i vznik závazku vůči synovi, neboť se nejednalo o zápůjčku. Ohledně splácení dluhu otci žalované setrval žalobce na požadavku doložit důkaz bankovním účtem z roku 2014, kam otec poslal 1 500 000 Kč s tím, že pokud žalovaná tvrdí, že se jedná o výlučný dluh žalobce, měla by k tomu doplnit řádné důkazní návrhy. Po výzvě soudu žalovaná uvedla, že 1 500 000 Kč předal její otec k rukám žalobce v hotovosti, což dle jejího názoru odpovídá i tomu, jakým způsobem žalobce půjčku splácel. Uvedla, že celkově byla půjčka uhrazena v roce 2017. To, že žalobce splácel svůj výlučný závazek, vyplývá dle jejího názoru z toho, že splátky po 20 000 Kč měsíčně označil žalobce jako „Anonymizováno splátka“. Z toho pro ni vyplývá, že splácel svůj výlučný závazek vůči jejímu otci. Co se týče bytů, žalobce konstatoval, že by měla být zohledněna dohoda, že kdo spravuje byty, má platit splátky hypotéky i po rozvodu a užívat nájemné za jejich pronájem. Žalobce navíc uvedl, že žalovaná zatím žádnou nájemní smlouvu nedoložila a zdůraznil, že při vymezení žalobních tvrzení vycházel z jejich dohody ohledně plateb nájmů a hypoték trvající již od doby odloučení, tak i po rozvodu manželství. Ctil dohodu v tom smyslu, že ten účastník, který byt spravuje a pronajímá, tak také plně hradí hypotéku.

5. U dalšího jednání dne 30. 1. 2023 žalovaná nedoložila slibovaný výpis z účtu, ze kterého hodlala prokázat, že její otec žalobci zasílal 1 500 000 Kč, neměla k dispozici ani listiny prokazující, že jménem žalobce žádala o půjčky po svých rodičích, když u jednání sdělila, že originály těchto uvedených důkazů nemá. V rámci tohoto jednání soud vyzval účastníky k dotvrzení, zda hodlají v rámci SJM vypořádat i příjmy z nájmů bytů. Účastníci uvedli, že hodlají vypořádat i příjmy z nájmů bytů s tím, že poté bude muset soud zohledňovat i výdaje za platby jednotlivých hypoték za dobu po právní moci rozvodu.

6. Z výslechu otce žalované soud zjistil, že se žalobcem v kontaktu není. Na otázku, jaké měl svědek finanční vztahy se žalobcem, začal odpovídat v tom smyslu, že v době, kdy ho poznal v roce 2007, přijel starou Škodovkou 120 s peřinou po babičce, vydělával na Anonymizováno za málo placenou práci, dokonce hrozilo, že by mohl být propuštěn. Od roku 2008 začal s dcerou bydlet ve zděděném domě jeho manželky na adresa, který svědek zrekonstruoval a poté hradil veškeré náklady za případné opravy. Dále svědek uvedl, že žalobci sehnal asi v roce 2008 lukrativní práci na Anonymizováno. V průběhu výslechu svědka bylo zjištěno, že má k dispozici přípravu formou listinných podkladů. Žalobce poznal, že svědek disponuje jeho podáním ze dne 16. 5. 2022. Proto na výzvu soudu svědek předložil kopii podání žalobce a tři strany psaných poznámek. Na jednom listě jsou poznámky stran výdajů 4 215 000 Kč od května 2011 do května 2021. K dotazu svědek odpověděl, že se k jednání připravil, a to jakým způsobem se platilo za 11 faktur - za stavbu domu v Anonymizováno. Svědek vypověděl, že poskytoval půjčky žalobci po uzavření manželství s tím, že existují o tom minimálně tři smlouvy, které u sebe u ujednání neměl, ale poznámky si dělal na základě těchto smluv. Uvedl, že na smlouvách byl uveden jak žalobce, tak jeho dcera. Mělo se jednat o zápůjčku 430 000 Kč v roce 2019, v září 2016 o 630 000 Kč a v červnu 2017 o 250 000 Kč. Tyto peníze poskytl bankovním převodem, určitě to nebylo v hotovosti, řekl, že o tom musí existovat záznam. Další svoji poznámkou měl uvedeno, že od května 2011 do listopadu 2011 na 11 faktur zaplatil 4 215 000 Kč, když tyto zněly na dceru. Další poznámky „1/5? za 1 500 000 Kč a ¼ za 1 000 000 Kč, a dále poznámka zápůjčka 1 500 000 Kč – kdy datum“, uvedl, že tyto poznámky si dělal poté, co se seznámil se zněním podání žalobce ze dne 16. 5. 2022. Tato jeho poznámka směřovala k dotazu na žalobce, kdy měl půjčit 1 500 000 Kč před svatbou. V podání je totiž uvedeno, že před sňatkem obdržel žalobce a žalovaná zápůjčku 1 500 000 Kč. Toto svědek popřel. Uvedl, že neví o tom, že by jim půjčil 1 500 000 Kč. Jestli tomu tak bylo, uvedl, že by musela existovat smlouva o zápůjčce, příp. bankovní převod jako v jiných případech, k tomu měl uvedenu poznámku „KB- 2011 Anonymizováno 1 milion hypo“. K tomu dále uvedl: „Nesouhlasím s tvrzením žalobce, že jsem mu sliboval, že po zápůjčce 1 500 000 Kč na něho následně bude převeden podíl v 1/5 z nemovitosti. Toto přislíbeno nikdy nebylo a v roce 2011 za přítomnosti mně, mé ženy, dcery i žalobce byla posuzována možnost zajištění půjčky z KB a. s. ve výši 1 000 000 Kč, kdy následně bylo uvažováno o tom, že pokud by žalobce na tuto půjčku přistoupil, získal by ¼ nemovitosti. Těsně před podpisem hypotéky žalobce k ní nepřistoupil, měl obavu o výši svého platu do budoucna.“ Svědek dále uvedl, že z dalšího přípravného listu, kde měl poznámku „soukromé dílčí půjčky 1,5 milionu, platil jsem stavbu, řešeno s dcerou, a participoval na stavbě KB hypo“, že toto si poznamenal proto, že chtěl vyvrátit tvrzení žalobce o tom, že mu nepůjčil 1,5 milionu na stavbu nemovitosti, protože on sám platil faktury, jak si uvedl v poznámce „11 faktur“, ale i další faktury, které blíže v poznámkách nespecifikoval. Pokud uvedl, že participoval na stavbě – touto poznámkou chtěl vyvrátit tvrzení, že se žalobce na stavbě nepodílel. Z další poznámky „jestli se vleze, nebude otročit“ si učinil poznámku o tom, že žalobce se obával, že základová deska pro dům se mu jevila malá. Další jeho poznámka ohledně finanční negramotnosti se týká prohlášení žalobce kolem rozvodu, kdy se měl vyjádřit v tom smyslu, že si každý bude vyplýtvávat své peníze sám. Další poznámku na zvláštním listě, kde jsou poznamenány údaje o třech zápůjčkách, tj. „Anonymizováno pozemek 2007 – 75 000“, je poznámka o tom, jak on přišel k finančním prostředkům, stejně tak jako poznámka „adresa katastr 5/2008“. Z druhé strany tohoto listu je ještě jeho poznámka „Anonymizováno půjčka 300 000 Kč“. Konkrétně se jednalo v prosinci 2011 hotově 20 000 Kč, tyto měl předat žalobci, většinou to bylo před dcerou. Podobně jako částky předané na chalupě – 10 000, 5 500 x 2 v listopadu a prosinci 2016. Svědek uvedl, že žalobce přicházel s dcerou společně před koupí čehokoli, co kupovali, byly toho tolik, že si to již ani nepamatoval, mj. aby uhradili akontaci na auta. Protože však dluhy spláceli pravidelně (bylo to většinou převodem na účet), půjčoval jim i dále. Svědek upřesnil, že minimálně na tři auta žalobci půjčil ještě před svatbou, po svatbě to bylo na další dvě auta. Ne vždy se ptal, k čemu peníze žalobce s dcerou využijí. Vždy dcera věděla o tom, že žalobci půjčuje peníze, ne vždy u toho byla. Pokud mu peníze dával na chalupě, tak u toho nebyla, již si nepamatoval, proč mu peníze na chalupě dával. Pamatoval si, že mu jeho dcera vynadala, proč mu dává peníze v hotovosti za jejími zády. Svědek rovněž vypověděl, že žalobce s dcerou mu tč. žádné peníze nedluží. Žalobci s dcerou půjčoval i na pořízení BMW, kterým tč. jezdí dcera. Nad rámec ceny uvedené v jeho poznámkách „11 faktur- 4 215 000“, ještě hradil peníze za základovou desku k domu, i za další věci k funkčnosti domu, ty se pohybovaly ve statisících, jako např. napojení na vodu, čistička odpadu atd. Na dotaz, zda mu chodily pravidelné platby od žalobce po sňatku, uvedl, že tomu tak bylo. Z přiložené žaloby přesně nekontroloval, zda tyto platby žalobce provedl, ale věřil mu, že je poslal. I před sňatkem dostával platby, již si nepamatoval, o jakou částku se mělo ze strany žalobce přesně jednat. Svědek tvrdil, že zaplatil celou stavbu sám, po nastěhování žalobce do domu s ním nikdy neřešil, že by po něm nějaké peníze chtěl. Chtěl pouze, aby se o dům staral.

7. Po takto provedeném výslechu svědka má soud za prokázané, že pokud poskytoval žalobci peníze, nejednalo se o výlučnou zápůjčku, ale vždy o zápůjčku oběma účastníkům. Svědek rovněž vypověděl, že tč. nemají účastníci vůči němu žádné dluhy, a i přesto, že měl důkaz o tom, že na stavbu domu, případně k zakoupení auta poskytl finanční prostředky, tento soudu nepředložil a k následnému předložení těchto důkazů nedošlo ani ze strany žalované. Z výpovědi svědka je však zřejmé, že i na těchto dokladech měli figurovat oba účastníci, tudíž že se nejednalo o půjčku pouze a výhradně žalobci. Sama žalovaná v rámci svého vyjádření k žalobě uznala, že byla poskytnuta půjčka ve výši 1 500 000 Kč, popřela však, že by se jednalo o prostředky na stavbu domu v jejím výlučném vlastnictví. Žalovaná tvrdila, že se jednalo o prostředky pro výlučnou potřebu žalobce s tím, že žalobci byly poskytnuty převodem a hodlala bankovní výpis dodatečně dodat. K tomu však nedošlo a své tvrzení následně změnila tak, že prostředky měly být předány žalobci v hotovosti. Toto svědek při výslechu odmítl, svědek vypověděl, že půjčku poskytl oběma účastníkům, že se mělo jednat o prostředky, kterými byla provedena celá stavba domu s příslušenstvím v řádu mnoha milionů korun. Toto žalobce nerozporoval, i když následně doplnil, že se již v průběhu roku 2011 (před sňatkem v roce 2014) podílel s ohledem na jeho partnerský vztah se žalovanou na dílčích pracích na stavbě jejího domu. I přesto, že žalobce splácel otci žalované splátky od ledna 2012, v tomto řízení požadoval vypořádat pouze 811 000 Kč, neboť tato částka byla uhrazena za trvání manželství. Ačkoli byl výslech svědka prováděn k žádosti žalované k prokázání jejího tvrzení o tom, že měl poskytnout půjčku 1 500 000 Kč výlučně žalobci (kdy původně tvrdila, že se tak stalo bankovním převodem, když tvrzení následně změnila, že to bylo v hotovosti), tak svědecká výpověď neprokázala tvrzení žalované, ale prokázala žalobní tvrzení žalobce o tom, že ze společných prostředků mu bylo vráceno v průběhu manželství 811 000 Kč, které byly použity do výlučného majetku žalované. Protože svědek se v rámci své výpovědi zmínil i o financování nákupu motorových vozidel, žalobce se k tomu vyjádřil v tom smyslu, že jediným vozem, který pomohl zafinancovat, byl vůz BMW X1, který byl určen pro jeho dceru a tato jej uhradila ze společných příjmů z pronajatého společného majetku.

8. Soud usnesením čj. 23 C 29/2022-123 ze dne 3. 2. 2023 ustanovil právnická osoba Anonymizováno za účelem ocenění všech bytů a k vymezení jejich obvyklé ceny.

9. Dne 17. 4. 2023 soud obdržel vypracovaný znalecký posudek č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, ze kterého vyplývá, že výsledná obvyklá cena bytu A byla stanovena ve výši 1 652 510 Kč, bytu B1 ve výši 4 279 600 Kč, bytu B2 ve výši 4 353 670 Kč, bytu C ve výši 4 545 650 Kč a bytu D ve výši 1 550 020 Kč. Protože žalobce uvedl, že znalec chybně zadal výměru bytu C, došlo dne 16. 6. 2023 k vypracování dodatku č. 1 k tomuto posudku s tím, že cena bytu C byla stanovena částkou 3 765 950 Kč.

10. U jednání dne 5. 6. 2023 soud konstatoval, že žalovaná nedoložila jí označené smlouvy o půjčkách ve výši 430 000 Kč, 630 000 Kč a 250 000 Kč, a dále že i přes založení nájemních smluv předmětných bytů účastníci nedoplnili svá tvrzení o částky, jaká je výše nájmů, které hodlají vypořádat v rámci SJM. Účastníci byli soudem upozorněni na skutečnost, že absentuje uvedení výše nájmů a vymezení období, za které nájmy hodlají vypořádat. U tohoto jednání žalobce uvedl, že netrvá na vypořádání zvukové soupravy (proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku IX.), účastníci souhlasili, že movité věci vymezené ve výroku VII. lze ohodnotit celkovou částkou 6 100 Kč a věci vymezené ve výroku VIII. lze ohodnotit celkovou částkou 12 000 Kč. U tohoto jednání se ohledně investic stran pořízení dalších zařízení a vybavení osazených do nemovitosti žalované účastníci dohodli, že se pokusí do 30. 6. 2023 postavit najisto, kolik by činily investice do stavby a zasklení pergoly bez nutnosti zadání znaleckého posudku s tím, že u dalších položek jako čerpadlo, obývací stěna a klimatizace hodlá soud vycházet ze založených faktur. Ke zmiňované dohodě účastníků však nedošlo a poté ohledně těchto investic, tj. pergola a její zasklení, dávkovací čerpadlo zn. MILVIT, obývací stěna na míru Zbihlej a klimatizace zn. Hokaido žalovaná začala zpochybňovat, zda se v následně darované nemovitosti tyto věci v ní vůbec nacházejí, soud rozhodl vycházet ze založených dokladů, ze kterých lze zjistit cenové nabídky na zasklení pergoly (dne 22. 8. 2015 vystavena na 91 302 Kč, dne 1. 4. 2015 vystavena na 42 510 Kč), u čerpadla ve výši 27 117 Kč, u obývací stěny z částky 56 000 Kč, u klimatizace z částky 68 067 Kč a u žaluzií z částky 28 700 Kč.

11. Dne 4. 7. 2023 však soud obdržel od žalované návrh na vydání předběžného opatření za účelem úpravy zatímních poměrů účastníků v tom smyslu, že žalovaná požadovala, aby žalobce byl povinen platit ve prospěch splátek hypotečních úvěrů částku ve výši 20 895 Kč, odpovídající ½ souhrnné splátky na hypoteční úvěry, které jsou řešeny v rámci vypořádání společného jmění manželů, a to vždy do každého 15. příslušného měsíce na bankovní účet č. č. účtu spolu s variabilním symbolem var. symbol, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé o vypořádání společného jmění manželů, a dále požadovala, aby žalobce byl povinen platit ve prospěch splátek hypotečních úvěrů částku ve výši 20 895 Kč, odpovídající ½ souhrnné splátky na hypoteční úvěry, které jsou řešeny v rámci vypořádání společného jmění manželů, a to vždy do každého 15. příslušného měsíce k rukám žalované na bankovní účet č. č. účtu, když tato je povinna užít tyto finanční prostředky k úhradě splátek hypotečních úvěrů na společných hypotečních splátkách u úvěrujícího subjektu, když tyto platby bude žalobce realizovat až do právní moci rozhodnutí ve věci vypořádání společného jmění manželů. Soud návrh na vydání tohoto předběžného opatření zamítl usnesením čj. 23 C 29/2022-347 ze dne 7. 7. 2023 s tím, že soud vede řízení o vypořádání společného jmění manželů, když předmětem tohoto řízení je mj. vypořádání vztahů k bytům A) v adresa, B1) v adresa B2) v adresa, adresa, C) byt v adresa, D) v adresa a závazky z hypotečních úvěrů, ze kterých byly některé z bytů pořízeny. Soud odůvodnil zamítavé usnesení tak, že žalovaná návrhem na předběžné opatření požaduje, aby soud uložil žalobci, že má hradit polovinu částek, které v souhrnu tvoří hypoteční měsíční splátku, a to buď na účet přímo hypoteční banky, či na účet žalované, a to až do právní moci rozhodnutí ve věci samé. V návrhu na předběžné opatření tvrdí, že ona pobírá hrubý výnos z bytů ve výši 29 000 Kč měsíčně, žalobce ve výši 18 400 Kč, žalovaná hradí hypoteční úvěr ve výši celého hrubého příjmu z nájmů, žalobce 9 116 Kč měsíčně. Je přesvědčena, že úvěry by měly být hrazeny každým z účastníků ½. Soud vycházel z tvrzení žalované, že poměry mezi účastníky jsou natolik vyhrocené, že není možná domluva a měly by být upraveny bezodkladně, aby majetková struktura vypořádávaná v řízení nebyla poškozena a nedoznávala neúměrných změn. Protože z protokolu o jednání ze dne 1. 12. 2022 soud zjistil, že žalobce disponuje byty označenými jako C) D), žalovaná byty A), B1), B2), když při tomto jednání žalobce tvrdil, že existuje mezi účastníky nepsaná dohoda, že ten, kdo má ve správě byt, tento si bude pronajímat a z pronájmu bude hradit úvěr a žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce toto tvrzení nezpochybnila, neshledal důvod požadovanému návrhu vyhovět. Soud dospěl k závěru, že není splněna podmínka dle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání, byla vyzvána k doplnění základních náležitostí odvolání, k doplnění však nedošlo. Vzhledem k tomu, že neuhradila soudní poplatek za odvolání, bylo odvolací řízení zastaveno usnesením čj. 23 C 29/2022-560 (následně opraveno na 360) ze dne 12. 10. 2023.

12. Tímto podáním ze dne 4. 7. 2023 žalovaná poprvé vyslovila, a to až po zadání znaleckého zkoumání, se kterým v rámci předešlých jednání souhlasila, že by soud měl jako předběžnou otázku řešit vlastnické právo k bytu D, neboť dle jejího názoru tento by neměl být součástí SJM, protože byt byl zakoupen na základě kupní smlouvy ze dne 16. 9. 2016 za sjednanou cenu 630 000 Kč, protože kupní cena byla financována z darů od otce žalované její osobě zčásti, a dále z titulu půjčky žalované od otce její osobě. Protože nemovitost byla pořízena v průběhu manželství a takto je vedena i v katastru nemovitostí, vycházel i nadále soud ze skutečnosti, že i tato nemovitost spadá do SJM, když se mj. i výslechem otce žalované prokázalo, že peníze půjčoval oběma manželům, kdy dluhy měly být již vypořádány a zejména když kupní smlouva zní na oba manžele. Založený e-mail žalobcem ze dne 23. 9. 2016 a smlouva o zápůjčce ze dne 23. 9. 2016 prokazují, že byt byl od počátku veden v režimu SJM a půjčka byla poskytnuta oběma manželům. Žalovaná v tomto podání označila za nezbytné zadat stran ocenění osobních automobilů znalecké posudky, rovněž nesouhlasila s vypořádáním dalších investic, neboť dle jejího názoru není možné tyto nároky vypořádávat v tomto řízení, když žalovaná předmětnou nemovitost – rodinný dům na adrese adresa darovala své matce ke dni 7. 9. 2020 s právními účinky vkladu ke dni 9. 9. 2020. Žalovaná se proto necítí být legitimovanou osobou k řešení otázek úhrad dalších investic, mj. ani k pergole. Tuto námitku žalované po vyjádření žalobcem ze dne 8. 11. 2023 v tom smyslu, že investice do rodinného domu žalované byly prováděny v době, kdy žalovaná byla jejich vlastníkem, neshledal soud oprávněnou, neboť investice byly prováděny v době před zcizením nemovitosti. Žalobce stran zadání znaleckých posudků u položek typu pergola označil za vyžádání si nemalých nákladů s tím, že toto bude časově náročné. Pokud žalovaná v předmětném podání vyslovila požadavek na disparitu podílů, kdy uvedla, že žalobce se v majoritě o rodinu nestaral, o rodinnou domácnost nepečoval, když starost o nezletilého syna byla rozdělena mezi žalovanou a její rodiče, kdy se žalobce nijak osobně nepodílel na obstarání a pořízení majetku, tak žalobce s tímto tvrzením nesouhlasil, neboť měl za to, že by to měl být spíš žalobce, kdo by měl tento institut chtít aplikovat. Je tomu tak proto, že to byla žalovaná, která způsobila rozvrat manželství svými opakovanými nevěrami, a kdy z její strany svůj návrh ničím nepodložila. Žalobce uvedl, že trávil veškerý volný čas mimo pracovní povinnosti s rodinou a kdy veškeré nákupy nemovitých věcí konzultoval a realizoval spolu s manželkou. Navíc minimálně svými příjmy splácel hypoteční úvěry. V neposlední řadě se svým podáním ze dne 4. 7. 2023 žalovaná vyjádřila i k problematice placení úvěrů a nájemného. I přesto, že byla vyzvána soudem o sdělení, jaká přesná částka stran nájmů má být v rámci tohoto řízení vypořádána, opětovně po založení nájemních smluv uvedla, že za byty ve své správě pobírá nájemné 29 000 Kč a za byty ve správě žalobce tento pobírá 18 400 Kč. I přes určité změny ve smlouvách o nájmů bytů tyto nepromítla do konkrétní požadované částky, takže tvrzení nebylo úplné a řádné. Soud se proto rozhodl, že bude vycházet z dohody účastníků o tom, že ten, kdo byt spravuje, má povinnost hradit úvěr vztahující s k tomuto bytu a má možnost si byt pronajímat. Pokud by soud nevyšel z této skutečnosti s ohledem na vzájemné chování účastníků, generovalo by to pouze další spory, např. stran adekvátního pronájmu jednotlivých bytů, neboť žalovaná popírá téměř každý postup žalobce, zasílá řadu námitek, které ve finále následně ničím neprokáže.

13. Soud svým usnesením čj. 23 C 29/2022-394 ze dne 16. 1. 2024 ustanovil tituly před jménem jméno FO znalcem ve věci stanovení obvyklé ceny osobního vozidla BMW X1 a Mazda CX5. Dne 3. 5. 2024 soud obdržel znalecký posudek č. hodnota, proti kterému podal námitky žalobce, který nesouhlasil se stanovením odlišných postupů při ohodnocení vozidel. Po výslechu znalce jej soud vyzval, aby posudek dopracoval s tím, že znalec soudu dne 13. 2. 2025 zaslal dodatek (omylem označený jako č. 5) k tomuto posudku s tím, že stanovil, že obvyklá cena vozidla Mazda CX5, SPZ SPZ, je 205 300 Kč a obvyklá cena vozidla BMW X1, SPZ SPZ, je 405 700 Kč. Účastníci proti takto vypracovanému dodatku ničeho nenamítali, žalobce uvedl, že je tomu tak z toho důvodu ekonomického.

14. K požadavku žalované soud s ohledem na dobu, která uplynula od vypracování znaleckého posudku stran ocenění bytů, požádal právnická osoba o zaslání aktualizace cen nemovitostí s tím, že dne 5. 3. 2025 obdržel dodatek 2 k posudku č. hodnota-212/2023, a z tohoto posudku soud zjistil, že obvyklá cena bytu A byla stanovena částkou 1 708 340 Kč, bytu B1 částkou 4 500 080 Kč, bytu B2 částkou 4 577 970 Kč, bytu C částkou 3 925 820 Kč a bytu D částkou 1 682 910 Kč.

15. K požadavkům účastníků vyzval soud právnická osoba. o zaslání údajů stran zůstatků dluhů u hypotečních úvěrů. Ze sdělení banky soud zjistil, že dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno uzavřené dne 31. 5. 2017 účastníky s Hypoteční bankou a.s. (úvěr použit na pořízení bytů B1, B2) se zůstatkem ke dni 28. 2. 2025 je ve výši 2 214 611,02 Kč, dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno uzavřené dne 22. 8. 2016 účastníky s Anonymizováno bankou a.s. (úvěr použit na pořízení bytu C) se zůstatkem ke dni 28. 2. 2025 je ve výši 717 364,34 Kč, dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno/R Anonymizováno uzavřené dne 13. 10. 2016 účastníky s Anonymizováno bankou a.s. (úvěr použit na pořízení bytu A) se zůstatkem ke dni 28. 2. 2025 je ve výši 118 578,58 Kč.

16. Žalobce v průběhu řízení doložil, že dle dohody se žalovanou o tom, že kdo spravuje byt, bude hradit úvěr vztahující se k tomuto bytu, hradil úvěr k bytu C, neboť tento spravoval. Upřesnil, že takto uhradil za dobu od zániku SJM 346 430,80 Kč, a nad rámec dohody se žalovanou hradil i splátky hypoték u bytů A, B1, B2, které ovšem spravovala žalovaná s tím, že takto celkem zaplatil částku 225 866,75 Kč (za byt A částku 6 411 Kč, za byty B1, B2 částku 219 455,75 Kč). Navíc k úvěru vztahujícímu se k bytům B1, B2 uhradil vedený dluh na splátkách v celkové výši 56 446,50 Kč. Protože nad rámec dohody se žalovanou platil i úvěry z bytů, které měla ve správě ona, když tyto byty pronajímala, požadoval po žalované zaplacení těchto částek. Protože žalobce prokázal, že žalovaná se nechovala v souladu s dohodou, kterou u jednání nepopřela, ale kterou následně podáním návrhu na předběžné opatření, který byl soudem zamítnut, hodlala zpochybnit, navrhl soudu po provedených dokazováních následující řešení: I přesto, že původně navrhoval, aby žalované byly přiznány byty A, B1, B2 a jemu byty C a D, z důvodu chování žalované a v důsledku dluhů na úvěrů vztahujících se k bytům A, B1 a B2 navrhl, aby soud rozhodl tak, že jemu by byly přikázány byty B1, B2 s největší hypotékou, kterou hodlá hradit on výlučně, a byt D, který není zatížen hypotékou. Zmínil, že tato varianta je vhodná i z toho důvodu, že by se nejméně zasahovalo do stávajících uživatelských vztahů, kdy byt D spravoval žalobce a v minulosti byly problémy s tím, že žalovaná nechtěla podepsat nájemní smlouvy a potvrzení pro nájemníky v bytě, kteří si nemohli požádat o příspěvek na bydlení.

17. Takto navrhovaná situace po změně právního zastoupení žalované a poté, co od ní soud neobdržel žádný doklad o splácení úvěru, byla celková situace podrobně rozebrána na jednání dne 21. 3. 2025 (u 5. jednání), kdy soud nastínil, jak by dle jeho uvážení po zvážení důkazů situace vypadala, a to z toho důvodu, aby žalovaná i žalobce mohli prokázat případně svoji solventnost a schopnost zaplatit vypořádací podíl. Soud nastínil, že situace by vypadala takto: Byt B1 v hodnotě 4 500 080 Kč by připadl žalobci a ten by žalované vyplatil polovinu 2 250 040 Kč. Byt B2 v hodnotě 4 577 970 Kč by připadl žalobci a ten by žalované vyplatil polovinu 2 288 985 Kč. Dluh na hypotéce za tyto byty činí 2 214 611 Kč, ten by výlučně převzal žalobce a žalovaná by mu na tento dluh měla zaplatit 1 107 305,50 Kč. Byt D v hodnotě 1 682 910 Kč by připadl žalobci a ten by žalované vyplatil polovinu 841 455 Kč. Žalovaná by získala byty A a C s tím, že výlučně by platila dluhy na hypotékách ona. Z bytu A v hodnotě 1 708 340 Kč by zaplatila žalovaná žalobci polovinu 854 170 Kč, protože dluh na hypotéce za tento byt činí 118 578 Kč, ten by výlučně převzala žalovaná a žalobce by jí zaplatil 59 289 Kč. Z bytu C v hodnotě 3 925 820 Kč by zaplatila žalovaná žalobci polovinu 1 962 910 Kč a dluh na hypotéce za tento byt ve výši 717 364 Kč by výlučně převzala žalovaná a žalobce by jí proto zaplatil 358 682 Kč. Protože žalobce v průběhu řízení opakovaně řešil situaci, že žalovaná nedodržovala dohodu o tom, že bude hradit pravidelné splátky hypotéky z jí spravovaných bytů (a toto osvědčil založením dokladů), když banka vždy zasílala celou řadu urgencí, nejprve SMS zprávy, poté e-maily, dokonce došlo na předání případu k vymáhání inkasním agenturám, když žalobce průběžně po celou dobu s bankou komunikoval a na dluzích v důsledku neplnění splátkového kalendáře celkově zaplatil 56 446,50 Kč, rozhodl se soud rozhodnout tím způsobem, že společné dluhy účastníků ze smluv o úvěrech přikázal k úhradě buď žalobci nebo žalované. V chování účastníků shledal výjimečné okolnosti a poté, co žalobce u jednání dne 17. 4. 2025 osvědčil chování žalované založením e-mailové komunikace (SMS zprávy čl. 709-710 spisu), dospěl k závěru je namístě přikázat placení úvěrů jednotlivým účastníkům. Jako logické se soudu jevilo, že ten účastník, kterému byl přikázán byt, by následně výlučně platil i dluh z úvěru, který se k pořízení tohoto bytu vztahoval. Protože žalobce prokázal, že ze společných prostředků manželů bylo použito 811 000 Kč na výlučný majetek žalované, měla by žalovaná zaplatit z této částky polovinu, polovinu by měla žalobci zaplatit i za movité věci v hodnotě 12 000 Kč a 313 696 Kč s tím, že žalobce by měl zaplatit polovinu za movité věci v částce 6 100 Kč. Žalované bylo nastíněno, že by jí měl žalobce zaplatit cca 950 000 Kč.

18. S tímto řešením žalovaná nesouhlasila, i nadále stran vnosů žalobce apelovala na zadání znaleckého posudku stran pořízení pergoly, nadto však zdůraznila, že žalovaná není vlastníkem předmětného pozemku a nemovitosti, proto nelze vypořádávat vnosy na majetek, který není v jejím vlastnictví. Žalovaná poukázala na stanovisko soudu, který ignoruje, že žalobce se nijak o společný majetek nezasloužil, když soud neřeší vnosy žalované včetně úhrad hypotečních úvěrů (které ovšem v průběhu celého řízení žalovaná nedoložila) a setrvala na stanovisku, že by jí soud měl do vlastnictví přikázat byty A, B1, B2 a C, neboť je státní zástupkyní OSZ s praxí delší 10 let s tím, že plat je tabulkový a je objektivně dohledatelný. Žalovaná upřesnila, že se z rodičovské dovolené hodlá v následujících 6 měsících vrátit zpět do výkonu funkce. Žalovaná uvedla, že má k dispozici předběžný návrh bankovního financování ve vztahu k vyplacení žalobce (tento však již nedoložila). Zmínila rovněž, že má příslib rodičů k financování vypořádacího podílu žalobce, výši podílu, jaký má na mysli, však nesdělila ani k dotazu soudu.

19. Žalobce setrval na svém návrhu popsaném v bodě 17. tohoto rozsudku s tím, že prokázal, že disponuje dostatečnými finančními prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalované.

20. Soud věc posoudil podle § 709 odst. 2 občanského zákoníku, kdy součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

21. Podle § 710 občanského zákoníku součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

22. Podle § 711 odst. 1 až 3 občanského zákoníku o nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona. Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat. Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti.

23. Podle § 712 není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.

24. Podle § 713 odst. 1 až 3 občanského zákoníku součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Podle § 714 odst. 1 a 2 občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

25. Podle § 736 občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 737 odst. 1 a 2 občanského zákoníku vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Podle § 740 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

26. Dle § 742 odst. 2 občanského zákoníku hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

27. Obecně platí, že pokud se manželé nebo bývalí manželé nedohodnou jinak, nebo pokud se neuplatní § 741 o. z. (fikce vypořádání), podíly obou manželů jsou stejné. Dále platí, že soud může při vypořádání společného jmění rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů, ale takový postup musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu, když disparita se může vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich, určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, zohledňující všechny okolnosti případu. Důvodem k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, případně další okolnosti. V tomto případě žalovaná neprokázala, že by bylo možné rozhodnout s využitím nerovnosti podílů, protože pro ně soud neshledal žádný z důvodů.

28. Soud si je vědom toho, že společný dluh účastníků ze smluv o úvěrech by měl přikázat k úhradě oběma účastníkům rovným dílem, nicméně pro přikázání dluhu jen jednomu z nich shledal v tomto případě výjimečné okolnosti. Tyto shledal v chování účastníků, jak je popsáno v bodě 16. tohoto rozsudku.

29. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

30. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví.

31. V tomto případě soud dospěl k částce 948 004,70 Kč, kterou byl žalobce zavázán zaplatit žalované na vyrovnání podílů takto: Vyšel ze skutečnosti, že žalobci byl přikázán do výlučného vlastnictví byt B1 v hodnotě 4 500 080 Kč a byt B2 v hodnotě 4 577 970 Kč (proto má povinnost zaplatit žalované z bytu B1 částku 2 250 040 Kč a z bytu B2 částku 2 288 985 Kč). Protože byl žalobce zavázán uhradit dluh na hypotéce vztahující se k bytům B1 a B2 celkovou částkou 2 214 611 Kč (má žalovaná povinnost zaplatit mu 1 107 305,50 Kč). Žalobci byl do výlučného vlastnictví přikázán i byt D v hodnotě 1 682 910 Kč (proto má povinnost zaplatit žalované částku 841 455 Kč). Žalobci byl dále do výlučného vlastnictví přikázán automobil zn. Mazda v hodnotě 205 300 Kč (proto má povinnost zaplatit žalované částku 102 650 Kč), movité věci v celkové výši 6 100 Kč (proto má povinnost zaplatit žalované částku 3 050 Kč), z pojištění v celkové výši 43 500 Kč má povinnost zaplatit žalované 21 750 Kč. Protože platil hypotéku i za byt A ve výši 6 411 Kč, a i za byty B1, B2 ve výši 219 455,75 Kč, a za dluhy z důvodu porušení řádného splácení úvěrových splátek 56 446,50 Kč, má žalovaná povinnost z důvodu dohody o spravování těchto bytů zaplatit mu 282 313,25 Kč. Soud dále vyšel ze skutečnosti, že žalované byl přikázán do výlučného vlastnictví byt A v hodnotě 1 708 340 Kč (proto má povinnost zaplatit žalobci 854 170 Kč), byt C v hodnotě 3 925 820 Kč (proto má povinnost zaplatit žalobci 1 962 910 Kč). Protože žalovaná byla zavázána zaplatit dluhy z úvěrů ve výši 118 578,58 Kč a ve výši 717 364,34 Kč, má povinnost žalobce zaplatit jí 59 289,29 Kč a 358 682,17 Kč. Žalované byl dále do výlučného vlastnictví přikázán automobil zn. BMW za 405 700 Kč (proto má povinnost zaplatit žalobci 202 850 Kč) a movité věci v celkové výši 12 000 Kč (proto má povinnost zaplatit žalobci 6 000 Kč). Protože ze společných finančních prostředků bylo v průběhu manželství investováno do jejího výlučného vlastnictví 811 000 Kč, je povinna zaplatit žalobci 405 500 Kč, a za další investice v celkové výši 313 696 Kč má povinnost zaplatit žalobci 156 848 Kč.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení i přesto, že žalobce požadoval po žalované zaplacení nákladů v celkové výši 754 580,20 Kč, a to s ohledem na průběh věci bez další specifikace.

33. Plénum Ústavního soudu přijalo dne 13. 9. 2023 pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 stanovisko, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Dále Ústavní soud uvedl, že v odůvodněných, a spíše výjimečných, případech lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví závisí na úvaze soudu. Zvláštními okolnostmi konkrétního jedinečného případu může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva. Soud také může zohlednit, zda jde o řízení nalézací či odvolací. Tyto závěry platí i pro řízení o vypořádání společného jmění manželů, jak je výslovně uvedeno v bodu 46. uvedeného stanoviska. V tomto případě soud i přes často složité jednání s právním zástupcem žalované nedospěl k závěru, že by bylo možné rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Chování žalované nebylo možné hodnotit jako zneužívání jejích procesních práv s tím, že pokud nebyla v rámci své obrany aktivní, toto se projevilo v rámci vydání rozhodnutí ve věci samé.

34. O náhradě nákladů státu, které jím byly placeny, odvolací soud rozhodl podle výsledku řízení za použití § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že každý z účastníků nahradí České republice na účet soudu prvního stupně jednu polovinu státu vzniklých nákladů řízení. Soudem bylo na znalečném vyplaceno právnická osoba, IČO: IČO, 54 693 Kč, z toho jen Kč z rozpočtových prostředků státu, když částka 3 000 Kč byla kryta zálohou složenou žalobcem. Dále bylo soudem znalci Ing. jméno FO, IČO: IČO, vyplaceno na znalečném 25 227 Kč. Z celkové částky zaplacené státem 79 920 Kč připadá na každého z účastníků ½, tj. částka 39 960 Kč, když soud zohlednil, že žalobce zaplatil zálohu ve výši 3 000 Kč. Soud následně zjistil, že právnická osoba bylo po předložení Dodatku č. hodnota ke znaleckému posudku č. hodnota-212/2023 vyplaceno i 24 978,03 Kč, proto soud vydal opravné usnesení, kterým uložil každému z účastníků zaplatit polovinu z této částky.

35. Pokud jde o náklady státu, které vznikly v souvislosti s podáním znaleckých posudků, tyto byly uloženy účastníkům rovným dílem dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).