23 C 44/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa žaloba o odvolání daru pro nevděk

I. Žaloba o odvolání daru žalobce b) spočívajícího v podílu ve výši [číslo] nemovitostí – pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] evidovaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a daru žalobců a) a b) spočívajícího v podílu [číslo] budovy [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] evidované na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro nevděk žalované se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobci podali k soudu žalobu o odvolání daru pro nevděk žalované, a to daru žalobce b) spočívajícího v podílu ve výši [číslo] nemovitostí – pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] evidovaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a daru žalobců a) a b) spočívajícího v podílu [číslo] budovy [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] evidované na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobu odůvodnili tím, že chování žalované se po dobu zhruba posledních [anonymizováno] měsíců naprosto změnilo, žalovaná si žalobců přestala všímat, pokud je potkala, přehlíží je a nechce se s nimi ani bavit. Uvedli dále, že pokud promluví, je úsečná, někdy i hrubá, neříká jim pravdu, pokud je požádána o pomoc, odmítá pomoci, a to i s nevhodnými slovními projevy. Žalovaná se o žalobce, který je nemocný, nezajímá. Žalovaná se dne [datum] odstěhovala s tím, že se už nevrátí. Žalobkyni na dotaz, kam se stěhuje, žalovaná řekla, že jí do toho nic není. Protože se žalobci se změnou v chování žalované nemohou smířit a nemohou jí prominout změnu v chování, mají za to, že žalovaná vůči nim hrubě porušila dobré mravy, neprojevuje vděk za jimi poskytnutý dar, a je zřejmé, že ani v budoucnosti nelze od ní vděk očekávat, odstoupili od darovací smlouvy a požadují vydání celého daru. K prokázání svých žalobních tvrzení navrhli provést výslech žalobkyně, výslech manžela žalované, výslech žalované, příp. výslechy dětí, s výhradou důkazů dalších.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, s tvrzením žalobců nesouhlasila. Ve vyjádření uvedla, že žalobci jsou jejími [anonymizováno] s [anonymizováno] a že se v současné době s manželem rozvádí. I sama žalovaná uvedla, že dne [datum] opustila dům v úmyslu se již nevrátit z důvodu trvalých neshod s manželem, kdy manžel žalovanou již i fyzicky napadal, nicméně z důvodu především psychického teroru se rozhodla dům opustit. Žalovaná popsala, že žalobcům společně s manželem plánovaný rozvod oznámili a v tu chvíli žalobkyně se žalovanou přestala komunikovat. Žalovaná se až do odchodu z domu v [anonymizováno] [rok] i nadále o dům starala. Při odchodu z domu v přítomnosti nejstaršího syna na ni žalobkyně pokřikovala, že [anonymizováno] z nemovitosti není napsáno na ni, ale na děti, a do jednání se vložil nejstarší syn, když žalobkyni slušně vyprovodil pryč. Žalovaná uvedla, že k potvrzení daného by navrhla syna jako svědka, nicméně věřila, že toto nebude zapotřebí, když syn jako každé jiné dítě spor rodičů a prarodičů nese špatně. Žalovaná svůj odchod dále popsala tak, že manžel jí při odchodu vytrhl mobil z nabíječky a tento jí zabavil. Žalovaná poté přespala u svého [anonymizováno] a do domu se s oběma svými [anonymizováno] vrátila druhý den a odstěhovala si věci. Manžel na ni zavolal policajty a chtěl, aby mu vrátila klíče od domu, nebylo jí umožněno, aby s sebou vzala nejmladšího syna z důvodu, že spí, a nebyl jí umožněn ani přístup do domu. Žalovaná popřela, že by na žalobce byla hrubá, naopak označila žalobkyni a svého manžela za osoby, které jsou velice nevybíravé ve svých projevech, proto se žalovaná naopak snaží vyhnout všem konfliktům. Žalovaná dále uvedla, že žalobci neuvedli žádnou skutečnost, ze které by se dalo dovozovat zjevné porušení mravů.

3. Z notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobci, žalovaná a její manžel sepsali smlouvu darovací se zřízením služebnosti bytu. Z tohoto zápisu vyplývá, že žalobci darovali žalované podíl ve výši [číslo] nemovitostí – pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] evidovaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a podíl [číslo] budovy [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] evidované na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] sepsaného [stát. instituce], [stát. instituce] soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí [číslo] zde uvedených nemovitostí.

4. Soud ve věci nařídil jednání, právní zástupkyně žalobců z důvodu špatného zdravotního stavu žalobce, který osvědčila založená lékařská zpráva MUDr. [jméno] [příjmení], navrhla ustanovení opatrovníka žalobce. Soud k tomuto postupu nepřistoupil, neboť žalobci byli řádně zastoupeni právní zástupkyní. V založené lékařské zprávě ze dne [datum] jsou uvedeny mj. údaje o psychickém týrání žalovanou, kdy mělo dojít k ponižování, verbálním urážkám a k slovnímu osočování. Lékařka uvedla, že u žalobce došlo k těžké dekompenzaci nálezu po stránce motorické i psychické, kdy není schopen účasti na soudním řízení.

5. Soud v rámci nařízeného rámci nařízeného jednání řádně obeznámil účastníky s výsledky přípravy na jednání s tím, že konstatoval, že předmětem řízení je zkoumání podmínek odvolání daru pro nevděk za situace, kdy jednání, které dle žalobců mělo vést k porušení dobrých mravů, je vymezeno v [ustanovení pr. předpisu] při vymezení podmínek odvolání daru mají žalobci prostor až do ukončení nařízeného jednání dostatečně popsat, o jaké zjevné porušení dobrých mravů se u žalované mělo jednat, tj. jakými konkrétními skutky měla žalovaná dobré mravy porušit. Až poté mohl soud hodnotit intenzitu porušení.

6. Žalobkyně u jednání uvedla, že žalovaná žila v jejich rodině od jejích [anonymizováno] let, naučila ji všechno. Tenkrát její manžel nechtěl, aby se k nim přihlásila k trvalému pobytu, a to z důvodu, aby je neokradla. Syn si žalovanou vzal za manželku v roce [rok], žili společně v domě. Syn se žalovanou obýval první patro. Žalobkyně pomáhala s výchovou všech třech synů. Žalobkyně uvedla, že v [anonymizováno] [rok] jí syn se žalovanou a s vnukem [jméno] řekli, že se budou rozvádět. Žalobkyně byla v šoku, protože dům darovala rodině. Na to jí žalovaná řekla, že zápis v katastru zní na ni a nikoli na děti. Žalovaná se synem nechtěli, aby se to manžel žalobkyně dozvěděl. Nakonec se žalobce o chystajícím se rozvodu dozvěděl od syna, který mu to oznámil až v [anonymizováno] poté, co se žalovaná odstěhovala. Žalobkyně zmínila, že žalovaná si natřikrát stěhovala věci a ani jednou za žalobcem nepřišla, doteď se o žalobce nezajímá. Žalobkyně vypověděla, že co je mezi žalovanou a manželem, to je jí jedno, ale žalobci [anonymizováno] let spláceli půjčku na dům a chtěli, aby dům patřil vnukům. Jeden vnuk měl bydlet v [obec], tento zdědila žalobkyně po rodině. A další dva vnuci měli bydlet ve dvou bytech právě v předmětném domě. K sepisu notářského zápisu v roce [rok] došlo proto, že žalobci již neměli sílu se o dům starat. Žalobkyně zmínila, že i notářka jim řekla poté, co jí žalobci sdělili svoji představu, že je možné dům darovat přímo vnukům. Bylo jim vysvětleno, že je to možné poté, co by proběhl opatrovnický soud. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalobkyně toto nechtěla z důvodu, aby se žalovaná necítila špatně. Žalobkyně nechtěla, aby probíhal opatrovnický soud. Podle názoru žalobkyně chce žalovaná okrást své děti. Žalobkyně naplnění podmínek pro odvolání daru pro nevděk popsala blíže tak, že již od [anonymizováno] [rok] vnímala, že se chování žalované změnilo. Dělala naschvály, několikrát vypnula topení, dvakrát ji na to upozornila, poté si žalobkyně zapínala kotel sama. Žalovaná si nevšímala žalobců, pouze se usmívala, nezdravila, přestala mít zájem navštěvovat je v jejich bytě. Teď to žalobkyně hodnotí tak, že žalovaná už v té době věděla, že se rozvede a odejde, tak se změnila. Žalobce je soběstačný, je schopen dojít si i na verandu. Předtím žalovaná navštěvovala žalobce velmi často, protože prakticky pořád byl u nich nejmladší syn, kterému je [anonymizováno] let. Poté, co k nim přestala chodit, odpověděla, že nemá čas. Žalobkyně přitom viděla, že si žalovaná např. četla knížku nebo držela v ruce mobil. Pokud v odstavci [anonymizováno] žaloby žalobci uvedli, že žalovaná jim odmítla pomoci, měli na mysli, že odmítla na jaře vyčistit bazén. Proto žalobkyně šla za svým synem, aby žalované domluvil, aby to udělala. Žalobkyně věděla, že se poté hádali, ale nakonec žalovaná i s vnukem bazén vyčistila. K dotazu soudu, zda požádala o tuto službu syna, odpověděla žalobkyně tak, že syn bazén 2 x čistil„ vapkou“, poté, co zjistil, že to nejde, to i nadále čistili ručně. Bazén mají asi [anonymizováno] let, několikrát jej čistila bazén i ona, žalovaná bazén čistila asi 5 x. Za další odmítnutí pomoci označila žalobkyně odmítnutí úklidu po rekonstrukci její koupelny, kterou dělal její syn. Žalovaná nepřišla, práci nepochválila, neřekla vůbec nic. Pokud chtěla utřít prach na stěnách, s tímto jí nepomohla. Žalobkyně dále po žalované chtěla, aby uklízela společné prostory (myšleno schodiště, prádelnu, kam chodila jednou týdně), tyto však neuklízela prakticky nikdy, co tam bydlí. Na další odmítnutí pomoci si žalobkyně nevzpomněla. Za nevhodné slovní projevy žalobkyně označila to, že jí řekla, že je„ kráva, co tady zase otravuje“, vadilo jí, že se jí ptala, kam jde. O žalobci řekla„ smradlavý dědek“ s tím, že u těchto projevů nikdy nikdo nebyl. Dle názoru žalobkyně byla žalovaná chytrá na to, aby si dávala pozor. Žalobkyně za nevšímavost žalované vnímala, že jí např. nikdy nezačala tykat, i když toto jí několikrát nabídla. Od jara [rok] přestala zdravit, když se jí na změnu jejího chování zeptala, řekla, že má svých starostí dost. To, co je mezi žalovanou a synem, jí nevadí, nejhůře žalobkyně vnímá, že rozvod má dopad na život dětí. Žalobkyně ještě doplnila, že chtěla na [anonymizováno] [rok], aby jí žalovaná pomohla s koupáním žalobce. Toto předtím po ní nikdy nechtěla, nakonec jí pomohl s koupáním syn. Žalobkyně uvedla, že syn se se žalovanou hádal, o tom, že by ji měl bít, nic nevěděla. Dle jejího názoru byly hádky i opodstatněné, protože žalovaná často byla na mobilu, četla si a neuklízela. Za ponižování žalobkyně označila přehlížení a ignorování žalovanou, a nejvíc ji namíchlo to, že jí řekla, že [anonymizováno] z nemovitosti je psáno v katastru na ni, nikoli na děti. Dle jejího názoru tím žalovaná okrádá své děti. Žalobkyně doplnila, že změna v chování žalované nastala až v [anonymizováno] [rok], kdy jí řekla, že je kráva blbá, bylo to vždy, když byly samy. Žalobkyně dále blíže popsala i odchod žalované z domu [datum], kdy jí řekla, že se jedná o procenta nemovitosti patřící dětem. Žalovaná jí na to odpověděla, že jsou dle zápisu v katastru její a bila se do prsou. Žalovaná jí řekla, že se má podívat do výpisu z katastru nemovitostí. Dle názoru žalobkyně je žalovaná sprostá, když dokáže okrást své děti.

7. Žalovaná s výpovědí žalobkyně nesouhlasila. O žádnou pomoc, kterou uváděla žalobkyně, požádána nebyla, jinak by pomohla. Při rekonstrukci koupelny pomáhala, byla k ruce instalatérovi. Před soudem vypověděla, že pokud by byla ze strany žalobkyně požádána o pomoc, tuto by neodmítla. Zmínila, že s [anonymizováno] (žalobcem) jí pomáhala, několikrát ho i oblékala, pokud žalobkyně nebyla doma. Pomáhala i s rodiči žalobců, popřela, že by svého tchána (žalobce) nazvala smradlavým dědkem, jehož vnímá jako nemocného člověka. Přiznala, že při vstupu do místnosti řekla, že je to tam cítit močí, ale to bylo vše. Uvedla, že společné prostory uklízela, někdy se však s úklidem opozdila z důvodu podnikání, neboť sezonně prodávali s manželem na stáncích. Co se týče praní, tuto práci nikdy nedělily, vždy praly a žehlily společné věci dohromady. Někdy žalobkyně, někdy ona. Žalobci o rozvodu říct s ohledem na jeho zdravotní stav nechtěla, neboť trpí demencí a bála se, jak to bude vnímat. Zmínila rovněž, že ho nechává pozdravovat, neví však, zda mu to vyřídili. Upřesnila rovněž, že se s žalobcem nerozloučila při opuštění domu proto, že manžel nechtěl, aby za ním šla. Co se týče popsaného slovního napadání, toto odmítla, neboť by si to nedovolila, naopak žalobkyně ji [datum] nazvala nulou, která v životě nic nedokázala. Na toto reagovala tak, že s ní takto mluvit nemá. Poté jí žalobkyně řekla, že ji připraví o podíl, který dostala. Podíl na domě dostala z toho důvodu, pokud by se něco stalo s manželem, abych mohla zůstat v domě. Žalovaná zmínila i to, že uvažuje o tom, že vyplacenou částku rozdělí svým dětem. Pokud docházelo k hádkám, bylo to v důsledku osočování buď ze strany manžela, nebo žalobkyně. Za pravdivé označila tvrzení žalobců, že když odcházela z domu, padaly tam ze strany žalobkyně vulgarity, které nechtěla před soudem opakovat, ale bylo to v tom smyslu, že je nula. Poté, co se s manželem rozhodli podat žádost o rozvod, žalovaná chtěla, aby to žalobkyni oznámili až po nějakém čase, kdy se situace usadí. Toto manžel však nechtěl. Po oznámení zprávy žalobkyně zareagovala v tom smyslu, že ji na vše stran baráku nechám samotnou. Žalovaná tak z této reakce měla pocit, že opouští žalobkyni a ne manžela. Od té doby se s ní žalobkyně přestala bavit a spíše to bylo tak, že měla problém odpovědět jí na pozdrav.

8. Po doplnění tvrzení žalobců a po výslechu žalobkyně a žalované soud zjistil, že žalovaná bydlela ve společném domě od své zletilosti až do [anonymizováno] [rok]. Za tuto dobu došlo k velice úzkému soužití, o čemž svědčí pomoc s péčí dětí žalované ze strany žalobců, péče o nemovitost, jakož i často společně prováděné domácí práce. Soud zjistil, že žalobci převedli nemovitost na svého syna a žalovanou z toho důvodu, že si byli vědomi, že se o nemovitost s ohledem jejich věk lépe postarají. Soud uvěřil i tvrzení žalobců, že k darování nemovitosti a jejímu přepisu došlo za situace, kdy rodina měla představu, že dům zůstane následně v držení vnuků. Situace se však změnila poté, kdy v rodině syna žalobců došlo k neshodám vedoucím až k rozpadu manželství. Soud uvěřil i tvrzení žalobců, že po oznámení rozkolu manželství došlo k ochlazení vztahů žalované k žalobkyni a žalobkyně k žalované. Nezjistil ovšem, že by se ze strany žalované jednalo o jednání, které by splnilo předpoklady kvalifikovaného nevděčného chování obdarované, v jehož důsledku by se stalo zákonným důvodem pro revokaci daru. Pokud žalobkyně setrvala na svém žalobním tvrzení, že chování žalované se po dobu zhruba posledních třech měsíců pobytu v domě změnilo v tom smyslu, že si žalovaná měla žalobců přestat všímat, přehlížela je a nechtěla se s nimi bavit, toto nesplňuje podmínku zjevného porušení dobrých mravů, neboť určitá odtažitost vznikla poté, co žalovaná řešila se svým manželem rozpad jejich manželství.

9. Soud danou věc posoudil dle § 2072 občanského zákoníku, dle kterého ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Dle tohoto ustanovení dále odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

10. Protože v tomto konkrétním případě soud neshledal, že by ze strany žalované jednáním bylo naplněno kvalifikované nevděčné chování vůči žalobcům, dle názoru soudu nedošlo k tomu, že by jednáním žalované vznikl zákonný důvod pro revokaci daru. Soud nezjistil, že by svým jednáním žalovaná ublížila dárcům úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, že by tím zjevně porušila dobré mravy, a že by dárci toto chování žalované neprominuli. Žalobci neprokázali vznik takového jednání ze strany žalované, proto nebylo možné jejich žalobě vyhovět. Pokud právní zástupkyně žalobců navrhovala provést důkaz výslechem manžela žalované (jejich syna), výslechem vnuka [jméno] [příjmení], výslechem lékařky MUDr. [příjmení], založením zprávy [jméno] ohledně šetření poměrů pro nezletilého vnuka [jméno], k těmto důkazům soud nepřistoupil z těchto důvodů: sama žalobkyně uvedla, že navrhovaný důkaz výslechem vnuka [jméno] [příjmení] si provést nepřeje, rovněž tak si nepřeje, aby byla k důkazu čtena zpráva [jméno] stran šetření poměrů pro nezletilého vnuka [jméno], neboť do řízení nechtěla zatahovat děti. Soud dále vyhodnotil návrh stran výslechu MUDr. [příjmení] za nadbytečný, neboť ta měla vypovídat pouze ohledně skutečností, které jí zprostředkovaně vylíčili žalobci, o čemž dostatečně svědčí i založená lékařská zpráva. Navrhovaný výslech manžela žalované soud považoval s ohledem na probíhající řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem před rozvodem a s ohledem na manželský nesoulad za nadbytečný, neboť sama žalobkyně před soudem uvedla, že žalovaná se k ní nevhodně chovala pouze tehdy, když se žalobkyní byla sama. Pokud sama žalobkyně nechtěla provádět výslech vnuka [jméno], který byl přítomen u odchodu žalované z nemovitosti, považoval i z tohoto důvodu výslech přítomného manžela žalované za nadbytečný. Z vyjádření žalované to měl být právě syn [jméno], který své babičce domlouval, aby na žalovanou neútočila. Pokud soud provedl důkaz po koncentraci založeným úředním záznamem právní zástupkyně žalobců ze dne [datum], tento vyhodnotil pro posouzení předmětu řízení za irelevantní, neboť popisuje pouze snahu o řešení situace při vypořádání majetku. Dokresluje to skutečnost, že v ideálním stavu měli účastníci řízení představu, že nemovitost budou nadále užívat děti žalované, čemuž soud uvěřil již z výpovědi žalobkyně. Navrhovaný výslech notářky soud neprovedl z toho důvodu, že k návrhu došlo po koncentraci řízení, a navíc i proto, že již sama žalobkyně před soudem uvedla, že ze strany notářky byla řádně poučena, jak případně lze darovat nemovitost přímo nezletilým vnukům, což nakonec s manželem nevyužila. Soud proto vyhodnotil žalobu za nedůvodnou a tuto zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].