23 C 49/2022
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně rozhodl ve prospěch žalobce, že není vlastníkem osobního automobilu zn. Honda, a to od doby prodeje vozidla. Soud uznal, že žalobce prokázal převod vlastnictví na svědkyni, která vypověděla o nákupu vozidla. Na základě § 8a zákona č. 56/2001 Sb. a rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 114/20 rozhodl o určení, že žalobce již není vlastníkem vozidla. Soud rozhodl o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 21 660 Kč s úrokem z prodlení.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného žaloba na určení vlastnického práva, uložení povinnosti a vydání bezdůvodného obohacení
I. Určuje se, že žalobce není vlastníkem ani provozovatelem osobního automobilu zn. Honda, registrační značka, příjmení: anonymizováno, a to od datum.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal k soudu žalobu o určení, že již není vlastníkem ani provozovatelem motorového vozidla zn. Honda, registrační značka, příjmení: anonymizováno, že má být určeno, že vlastníkem předmětného vozidla je žalovaný, a dále že je žalovaný povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 21 660 Kč s úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu podal z toho důvodu, že je zapsán v registru vozidel a hodlá docílit shody se skutečným stavem, a proto žádá o provedení změny v evidenci vozidel, když toto nebylo provedeno po prodeji vozidla jeho známé jméno příjmení. Žalobce dále uvedl, že předmětné vozidlo zakoupil v roce 2000, toto užíval až do roku 2005, kdy jej prodal své známé a od ní následně koupil vozidlo zaměstnanec jejího otce, který jej poté prodal další osobě. Tato další osoba prodala vozidlo v roce 2021 žalovanému s tím, že žádná z těchto vlastnických změn se nepromítla do správní evidence vozidel. Po spáchání přestupku žalovaným v roce 2021 uhradil žalobce pokutu a rovněž za žalovaného v roce 2021 a 2022 hradil povinné pojištění vozidel obec kanceláři pojistitelů. Z tohoto důvodu proto žalobce po žalovaném požadoval i vrácení částky 21 660 Kč, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalobce dále popsal, že žalovanému poslal výzvu a dokonce se mu podařilo na jaře 2022 žalovaného kontaktovat i telefonicky. Žalovaný mu měl v rámci tohoto rozhovoru přislíbit, že dá věc do pořádku, nicméně i předžalobní výzva zůstala ze strany žalovaného bez ohlasu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud nařídil jednání na datum s tím, že žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, a žalobce uvedl, že ohledně výroků 2. a 3. bere žalobu částečně zpět. Žalobce upřesnil, že předmětné vozidlo prodal v roce 2005 jméno příjmení s tím, že se jednalo pouze o ústní formu převodu, proto k prokázání svého tvrzení navrhl její výslech jako svědkyně.
3. Soud dne 2. 3. 2023 vydal usnesení čj. 23 C 49/2022-32, kterým řízení částečně zastavil co do určení, že vlastníkem osobního automobilu Honda CRV registrační značka, příjmení: anonymizováno je žalovaný, a dále ohledně stanovení povinnosti na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 21 660 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od datum do zaplacení.
4. Soud u dalšího jednání dne datum vyslechl svědkyni jméno příjmení, která vypověděla, že auto od žalobce koupila v den svých narozenin datum. Nepamatovala si po tak dlouhé době, jak auto skončilo dál.
5. Soud věc posoudil v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu Pl. ÚS 114/20 upravujícího pravidla pro zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel, kdy úprava v zákoně č. 56/2001 Sb. (konkrétně § 8a odst. 2) zůstala beze změny. Ustanovení § 8a zákona č. 56/2001 Sb. upravuje situaci, kdy jedna z osob, která má povinnost podat společnou žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva podle § 8 tohoto zákona, neposkytuje nutnou součinnost k podání společné žádosti. Ústavní soud dospěl k závěru, že právní řád v situaci předvídané v § 8a citovaného zákona poskytuje dosavadnímu i novému vlastníkovi při nesoučinnosti druhé osoby prostředky, jak změny nebo odstranění zápisu vlastníka dosáhnout, byť nikoli přímo v daném správním řízení, ale v rámci občanskoprávního soudního řízení (kdy bylo odkázáno na body 22 a násl. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016 sp. zn. 7 As 254/2016, podle kterého lze provést odstranění nesprávného údaje v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není). Soud tak dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že již není vlastníkem uvedeného motorového vozidla.
6. Protože žalobce prokázal, že motorové vozidlo prodal na základě kupní smlouvy dne datum svědkyni, která tuto skutečnost potvrdila, vyhověl soud podané žalobě v plném rozsahu, aby bylo dosaženo zápisu v registru vozidel, který odpovídá stavu po prodeji vozidla žalobcem.
7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.