23 C 54/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Adriany Hasmanové a přísedících Ing. Kateřiny Pavlátové a Mgr. Martiny Semencové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně učiněné dopisem žalovaného ze dne 22. 9. 2023, jež byl doručen žalobkyni dne 25. 9. 2023, je neplatné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 25 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně podala k soudu žalobu na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného je neplatné. Žalobu odůvodnila tím, že nejsou splněny podmínky pro vyhovění nároku žalovaného, neboť mzda za měsíc červenec 2023 mu nebyla zaslána s prodlením více než 15 dní po lhůtě splatnosti. Žalobkyně pro úplnost dále sdělila, že mzda za tento měsíc mu byla zaplacena dokonce v částce vyšší, než na jakou žalovanému vznikl nárok (bylo mu zaplaceno 25 131 Kč), ačkoli mu mělo být zaplaceno 24 679 Kč. Žalobkyně dále uvedla s odkazem na konstantní judikaturu, že okamžité zrušení pracovního poměru nelze využít oprávněně v případě, kdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem existuje spor o právo zaměstnance na mzdu. Žalobkyně zmínila, že za žalovaným eviduje pohledávku z titulu náhrady škody, jejíž výše přesahuje částku 500 000 Kč s tím, že žalovaný svou práci v posledních několika měsících nevykonával řádně, a protože žalobkyně v rozhodném období (srpen až září 2023) prověřovala okolnosti nedbalého výkonu práce žalovaného a vzniku škody s možným dopadem na mzdu žalovaného, bylo důvodné, proč žalovanému nebyla mzda za měsíc červenec 2023 vyplacena v termínu spolu se mzdami ostatních zaměstnanců. Žalobkyně v neposlední řadě uvedla, že dle jejího názoru nemůže být okamžité zrušení pracovního poměru právním prostředkem pro řešení jiného sporu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Žalobkyně proto podání okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalovaného vnímá jako zneužití práva, za faktický důvod jednání žalovaného označila jako snahu obejít řešení sporu o náhradu škody, jež spolu žalobkyně a žalovaný vedou. Proto jednání žalovaného vnímá jako rozpor s dobrými mravy a zásadou poctivosti. K prokázání svých žalobních tvrzení žalobkyně k důkazu založila výplatní pásky za červenec a srpen 2023, a potvrzení z banky o úhradách mzdy žalovanému nazvané jako „Bankovní doklady s položkami“.

2. K žalobě podal žalovaný vyjádření v tom smyslu, že navrhl, aby soud žalobu pro její nedůvodnost zamítl. Žalovaný uvedl, že je přesvědčen o tom, že žalobkyně mu nevyplatila mzdu za měsíc červenec 2023 v zákonem stanovené lhůtě, tudíž že byly naplněny podmínky v § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalovaný učinil nesporným, že na základě pracovní smlouvy ze dne 15. 6. 2020 a ze dne 16. 12. 2020 vykonával pro žalobkyni v pracovním poměru práci na pozici výstupní kontrola. Pracovní poměr byl pracovní smlouvou ze dne 15. 6. 2020 sjednán na dobu určitou a následně byl pracovní smlouvou ze dne 16. 12. 2020 pracovní poměr sjednán již na dobu neurčitou. Žalovaný učinil dále nesporným, že dne 22. 9. 2023 odeslal žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že mu mzda za červenec 2023 byla vyplacena dne 15. 9. 2023, neboť v tento den mu byla vyplacena mzda za měsíc srpen 2023. Mzda za měsíc červenec 2023 mu byla doplacena až dne 26. 9. 2023, když v mezidobí (dopisem ze dne 22. 9. 2023) žalovaný zaslal žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, které jí bylo doručeno dne 25. 9. 2023. Dle žalovaného byla mzda za červenec 2023 splatná nejpozději do 31. 8. 2023, a protože mzdu za červenec 2023 neobdržel ani do 15. 9. 2023, bylo a je jím podané okamžité zrušení pracovního poměru platné. Žalovaný ve svém vyjádření rovněž uvedl, proč je platba ze dne 15. 9. 2023 úhradou mzdy za srpen 2023 a nikoliv za červenec 2023. Předně uvedl, že úhrada ze dne 15. 9. 2023 je opatřena popisem a označením jako platba mzdy za srpen 2023, jak vyplývá z bankovního výpisu, když zaměstnavatel opatřoval všechny platby mezd popisem uvádějícím, o jakou mzdu se jedná. Žalovaný uvedl, že dne 15. 9. 2023 takto obdržel mzdu opatřenou popisem „, IBAN, “ a oproti tomu úhrada ze dne 26. 9. 2023 byla označena popisem „, IBAN, “. Žalovaný dále uvedl, že správnou identifikaci úhrad prokazuje i výše vyplacených mezd, neboť předložený písemný doklad žalobkyní (výplatní páska za srpen 2023) uvádí nesprávný výpočet mzdy za tento měsíc, když uvádí chybně, že v tomto měsíci vznikl žalovanému nárok na zaplacení čisté mzdy ve výši 22 588 Kč při hrubé mzdě ve výši 27 060 Kč. Základní mzda má správně činit za 17 odpracovaných dnů částku ve výši 22 174 Kč, k čemuž je nutné připočíst náhradu za 6 dnů dovolené ve výši 8 333 Kč, a poté tento součet představuje hrubou mzdu ve výši 30 507 Kč. Správný výpočet čisté mzdy má pak činit částku 25 131 Kč. Žalovaný uvedl, že z porovnání správného výpočtu mzdy a výše úhrady ze dne 15. 9. 2023 vyplývá, že tyto částky jsou stejné, což prokazuje, že úhrada ze dne 15. 9. 2023 je úhradou mzdy za srpen 2023, nikoliv úhradou mzdy za červenec 2023. Nesouhlasil tak s tvrzením žalobkyně, že by úhradou ze dne 15. 9. 2023 obdržel vyšší mzdu, než na jakou měl nárok. Žalovaný byl proto dle všech dostupných skutečností v dobré víře, že mu žalobkyně dne 15. 9. 2023 plnila mzdu za srpen 2023 (sama žalobkyně zaslání této částky navíc specifikovala popisem mzdy , IBAN, , když rovněž částka mzdy 25 131 Kč neodpovídá výši mzdy za červenec 2023 (když žalovaný dle výplatní pásky měl obdržet 24 679 Kč). Žalovaný upřesnil, že výplatní páska za srpen 2023 byla poprvé doručena až právnímu zástupci žalovaného dne 23. 10. 2023, když následně vyšlo najevo, že tento doklad uvádí nesprávný výpočet mzdy za srpen 2023. Nad rámec žalovaný ještě doplnil, že po okamžitém zrušení pracovního poměru došla žalovanému dne 26. 9. 2023 mzda za červenec 2023 v ponížené výši 22 136 Kč oproti písemnému dokladu – výplatní pásce znějící na 24 679 Kč. K popisu předmětné úhrady „, IBAN, “ bylo přitom žalobkyní současně doplněno „+výpověď dohody o splátce“, když význam této poznámky žalovaný nezná. Žalovaný totiž žádnou dohodu o splátkách se žalobkyní neuzavřel, tudíž zákonný důvod k ponížení mzdy tak neexistuje. Žalovaný dále uvedl, že sporuje, že by v posledních několika měsících nevykonával svou práci řádně. Dne 14. 8. 2023 došlo v provozu žalobkyně k chybnému opracování celkem , hodnota, výrobků, čímž žalobkyni vznikla škoda, když žalobkyně z této škody viní žalovaného. Žalovaný při šetření odpovědnosti ke škodě poskytoval žalobkyni náležitou součinnost, předmětnou událost nahlásil ihned své pojišťovně, která událost šetří pod číslem , hodnota, . Žalobkyně nijak neinformovala žalovaného, že by poslední měsíce pracovního poměru nevykonával svou práci řádně, stejnou novinkou je pro žalovaného i skutečnost, že mzda za červenec 2023 byla žalobkyní úmyslně zadržována z důvodu prošetřování nedbalostního výkonu práce. Žalovaný dále sporuje, že by mezi žalobkyní a ním existoval spor o právo na mzdu. Ze strany žalobkyně mu nebylo oznámeno, že by mělo dojít ke krácení jeho mzdy. Žalovanému není známo, že by žalobkyně vůči němu evidovala pohledávku z titulu náhrady škody přesahující 500 000 Kč, je mu pouze známo, že vůči němu uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 248 325 Kč. Žalovaný podáním okamžitého zrušení pracovního poměru nezneužil svého práva, není proto pravdou, že jeho jednání by bylo snahou, jak obejít řešení sporu o náhradu škody.

3. V rámci přípravy na jednání za situace, kdy žalobkyně založila listinu nazvanou „Bankovní doklady s položkami“, kdy pro datum platby 15. 9. 2023 byl připojen doklad označený jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, , mzdy 2023/07 a pro datum platby 25. 9. 2023 byl připojen doklad označený jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, s názvem Úhrada OZ č. , hodnota, , mzdy 2023/08, přistoupil soud po obdržení vyjádření žalovaného k výzvě (na čl. 29 spisu) a požádal žalobkyni o doplnění přehledu plateb mezd všech jejích zaměstnanců učiněný v červenci a v srpnu 2023, mj. z toho důvodu, že údaje v listinném důkaze (na čl. 5 spisu) nekorespondují s údaji z pohybů na účtu žalovaného (na čl. 28 spisu). Žalobkyně odmítla požadované údaje předložit s odkazem na své zaměstnance, kteří si nepřejí, aby tyto údaje soudu poskytla. Soud i nadále trval na doplnění údajů s tím, že se spokojí s anonymizovaným přehledem, kdy žalobkyně nepotřebuje souhlas svých dalších zaměstnanců. Soud tímto hodlal získat informaci o době, kdy žalobkyně platby za červenec a srpen 2023 jednotlivým zaměstnancům zasílala na účty, a pod jakým symbolem, příp. poznámkou byly platby zasílány. Soud dále vyzval žalobkyni, aby doložila, z jakých podkladů bylo vycházeno při zpracování výplatních pásek za červenec a srpen 2023, aby bylo patrno, kolik pracovních dnů v daných měsících žalovaný fakticky odpracoval, kolik dnů měl příp. dovolenou, nebo příp. vykazoval jinou nepřítomnost v práci. Z těchto doplněných údajů hodlal zjistit, z jakých důvodů došlo k případným „přeplatkům“ na mzdě, proč měl žalovaný dostat dle rukou psaných zápisků žalobkyně na čl. 5 spisu vyšší mzdu, než jaká mu měla náležet dle výplatní pásky za červenec 2023, kterou navíc již předala žalovanému. Následně soud od žalobkyně obdržel doplněný seznam na čl. 50 spisu, ten ovšem nekoresponduje s údaji uvedenými v listinném důkazu označeném na čl. 5 spisu jako „Bankovní doklady s položkami“, k čemuž byl opakované soudem vyzýván.

4. Po nařízení jednání se soud pokusil o smírné vyřešení sporu. Žalobkyně uvedla, že by se žalovaným příp. uzavřela dohodu o ukončení pracovního poměru a za této situace by vzala žalobu zpět a nepožadovala by náklady řízení. Bylo by to za situace, kdy žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný způsobil škodu ve výši 243 000 Kč, kterou dle jejího názoru de facto ve svém vyjádření uznal. K této nabídce žalobkyně zareagoval žalovaný v tom smyslu, že pojišťovně nahlásil, že se tato událost stala, že žalobkyně po něm požaduje škodu za špatné výrobky, tudíž zmetky. Z tohoto důvodu nepřistoupil ke smírnému vyřešení této věci i s ohledem na situaci, že žalovaný již podal žalobu u Okresního soudu Praha – západ, a to žalobu na zaplacení 66 100 Kč z titulu náhrady mzdy za měsíce říjen a listopad 2023, a nedoplatků mzdy za červenec, srpen a září 2023. U tohoto soudu proto došlo i k přerušení řízení do doby pravomocného skončení sporu v tomto řízení.

5. K prokázání svých tvrzení žalobkyně založila výplatní pásku za měsíc srpen 2023 Z této pásky je zřejmé, že za toto období měl žalovaný obdržet mzdu ve výši 22 588 Kč. Žalobkyně upřesnila, že neví, kdy byla tato výplatní páska předána žalovanému. Ten se k tomuto listinnému důkazu vyjádřil v tom smyslu, že jej neobdržel a že žalobkyně tento listinný důkaz poskytla až přímo jeho právnímu zástupci dne 23. 10. 2023. Žalobkyně dále uvedla, že mzdu za červenec 2023 vyplácela dne 15. 9. 2023, a proč došlo k zaslání vyšší částky, než která je uvedena na výplatní pásce (období 7/2023, tj. že místo uvedených na pásce 24 679 Kč byla zaslána částka 25 131 Kč), nebyla schopna u jednání zodpovědět s odkazem, že mzdy připravovala paní , jméno FO, , která dostala jasný pokyn vyplatit 15. 9. 2023 mzdu žalovanému za červenec 2023, aby v příp. nedodržení dohody nemohl uplatňovat okamžité zrušení pracovního poměru. Z daného soud vyvodil, že sama žalobkyně odkazující na dohodu, kterou žalovaný popírá, tuto dohodu de facto sama nevyužila, toto ostatně netvrdila ani ve svých žalobních tvrzeních. Naopak následně uvedená poznámka u mzdy zaslané dne 26. 9. 2023 odkazuje na mzdu za červenec 2023 s poznámkou výpovědi dohody o splátce. Ohledně předávání výplatních pásek bylo zjištěno, že nebyl určen přesný způsob, jak k němu má de facto docházet, nicméně nikdo si na danou situaci nestěžoval. Žalovaný založil k důkazu i výplatní pásku za září 2023, kterou obdržel od žalobkyně e-mailem, a chtěl tímto důkazem poukázat na to, že z výplatní pásky za srpen 2023 vyplývá, že zbývá dovolená 8 hodin, stejně tak jako na výplatní pásce za září 2023, a to přesto, že v srpnu 2023 čerpal dovolenou 48 hodin, tj. 6 dnů, toto žalovaný nezpochybnil. V pásce za září 2023 je údaj, že žalovaný měl čerpat dovolenou 40 hodin, toto žalovaný rovněž nezpochybnil, nicméně mzda spočítaná páskou za červenec 2023 je spočítána správně, částky jsou nepřesně uváděny až ve výplatních páskách za srpen a září 2023. Po tomto vyjádření žalovaného k dotazu soudu žalobkyně uvedla, že neví přesně, kdy skončil docházku žalovaný, zda to bylo 22. 9. 2023, nebo až 25. 9. 2023. Toto lze však zjistit z evidence příchodů a odchodů. Žalovaný upřesnil, že evidenci příchodů a odchodů na pracoviště zaměstnanci zapisovali do počítačů. Žalovaný rovněž založil pro lepší orientaci k listinnému důkazu na čl. 28 spisu i výplatní pásky za duben až červen 2023, ze kterých je patrné, jakým způsobem označovala žalobkyně zasílání svých plateb.

6. Z výslechu svědkyně Ing. , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnaná u žalobkyně jako provozní ředitelka, a to cca 5 let. K dotazu soudu, zda má k dispozici podklady, ze kterých vycházela při zpracování výplatních pásek, uvedla, že tyto nemá, protože na předvolání založeném na čl. 64B spisu tento požadavek soudu nedočetla. Upřesnila, že její prací je vypracovávat i podklady pro jednotlivé výplatní pásky. Po zhlédnutí pásky žalovaného na čl. 4 a 12 spisu sdělila, že podklady vypracovávala ona, že vycházela z podkladů v elektronické podobě stran docházkového systému jednotlivých zaměstnanců. Pracovala s počtem odpracovaných hodin za konkrétní měsíc, a poté korigovala pohyblivou mzdu podle rozpočtu určeného na ten který měsíc. Poté takto vypracovaná výplatní páska odešla ke kontrole interní účetní paní , jméno FO, , ta kontaktovala externí účetní paní , jméno FO, , a po jejich kontrole dostala svědkyně avízo, že je možné výplaty zadat do systému bank a vyplatit. K dotazu, jakým způsobem zadávala čísla úhrad, odpověděla, že toto jí není známo, nikdy se nad tím nepozastavovala, je dost možné, že je to z programu. Neuměla vysvětlit, kdo vypracoval doklad z čl. 5 spisu, a proč je v tomto dokladu jiný údaj označení mzdy než na čl. 28 spisu, což jsou údaje na pohybech účtu žalovaného, mj. i ohledně zasílání mzdy žalovanému za červenec a srpen 2023. Popsala, že koncem května nebo začátkem června 2023 došlo ve firmě k situaci, kdy byla nesprávně zkontrolovaná práce, a v tomto čase hledali, kdo za tuto situaci odpovídá. Bylo to za přítomnosti žalovaného, dalšího kontrolora pana , Anonymizováno, , jednatele, seřizovače stroje a jí. V rámci zjišťování pochybení žalovaný uvedl, že si je svého pochybení vědom, protože jako první uvolňoval do výroby obrobek. Žalovaný přislíbil, že bude kontaktovat svoji pojišťovnu, a je pravdou, že cca do týdne je navštívila likvidátorka pojistné události ve firmě. Jednatel hodlal situaci se žalovaným řešit tím způsobem, že se vyčká, kolik bude pojišťovna na náhradě škody hradit za žalovaného, a kolik bude činit jeho spoluúčast. Až toto bude zřejmé, došlo by k výplatě mzdy, kde by se příp. uvažovalo i o splátkovém kalendáři. Pokud nahlédla na seznam zaslaných mezd z čl. 50 spisu, tak z toho seznamu dle jejího názoru není patrno, která konkrétní mzda byla zasílána právě žalovanému. V červenci vypracovala výplatní pásku z čl. 12 spisu s tím, že nezahrnula pohyblivou mzdu s ohledem na vzniklou náhradu škody, ale k výplatě této částky nedošlo v termínu jak u ostatních zaměstnanců kolem 12. 8. 2023, protože jednatel žalobkyně jí dal pokyn, ať tuto částku zatím žalovanému neproplácí. K proplacení mzdy žalovanému došlo až 15. 9. 2023 a následně cca za týden mu byla zaplacena mzda za srpen 2023. Ostatním zaměstnancům se dle dokladu čl. 50 spisu zasílaly srpnové mzdy 15. 9. 2023. U žalovaného došlo k pochybení v zaslání mzdy za červenec 2023 z toho důvodu, že mu byla po posečkání zasílána později a ona správný údaj nepřetáhla z programu v souladu s údajem na pásce, ale zadávala údaj ručně. Proto mu nebyla zaslána správná částka 24 679 Kč, ale až 25 131 Kč. Správná částka mu nebyla však zaslána ani za srpen 2023, kdy dle pásky měl obdržet 22 588 Kč, ale obdržel pouze 22 136 Kč, neboť došlo k odečtení 542 Kč, které mu žalobkyně zaslala navíc za červenec 2023. Dohoda o posečkání s výplatou mzdy byla dle svědkyně toho obsahu, že se s výplatou mzdy počká do rozhodnutí pojišťovny o náhradě škody. I přesto, že toho 15. 9. 2023 nebyla ještě ukončena pojistná událost, se žalovanému mzda za červenec 2023 vyplatila, a to z její iniciativy, kdy jednatele upozornila na riziko, že by žalovaný mohl ukončit pracovní poměr z důvodu nevyplacení mzdy. Proto urychleně požadovala souhlas jednatele (bez následné kontroly mzdy paní , jméno FO, a Ing. , jméno FO, ). Postačil jí souhlas jednatele, proto i v rychlosti ručně nesprávně zanesla údaj do banky a došlo k výplatě částky 25 131 Kč, nikoli 24 679 Kč. Nepamatovala si, zda žalovanému pásku za červenec 2023 předávala, určitě mu nepředávala pásku za srpen 2023, to už žalovaný v zaměstnání nebyl. Se žádným problémem žalovaný za ní nepřišel, proto netušila o problému se mzdou, v minulosti s problémem za ní chodil. K dotazu jednatele, zda položka 10. zespoda na čl. 50 spisu je nebo není platba za červenec 2023 pro žalovaného, svědkyně uvedla, že se jedná pravděpodobně o tuto platbu. I přesto, že mzdy připravuje často, nevšimla si, jak jsou k pokynům pro banku vypisovány programem čísla úhrad. Při výslechu svědkyně bylo zjištěno, že tabulku z čl. 50 spisu vypracoval jednatel žalobkyně. Svědkyně upřesnila, že poznámku stran popsání příchozí úhrady žalovanému pro jeho banku z čl. 28 spisu za údaj dne 26. 9. 2023 psala ona, proto tam dopsala „+ výpověď dohody o splátce“, aby bylo následně jasné, že žalovaný neměl dle dohody nárok na celou mzdu. Údaje zadávala osobně, vycházela dle karty mzdy, nevycházela z údaje na výplatní pásce, a k dotazu, z jaké karty mzdy vyplnila údaj 25 131 Kč, odpověděla, že je možné, že si vzala k ruce jinou kartu. K dotazu žalovaného, jak je možné, že údaje na výplatní pásce za srpen 2023 a za září 2023 nesouhlasí ohledně údajů o zbývající dovolené, svědkyně odpověděla, že toto vysvětlit nedokáže, neboť při vypracování výplatních pásek pracuje dle programu, který si tyto údaje de facto hlídá. V tomto případě ji měl upozornit na to, že žalovaným byla dovolená již vyčerpána. Upřesnila dále, že výplatní pásku za srpen 2023 nevystavovala ručně. Pokud zaměstnanec nepracoval řádně, pracovalo se dle dohody o smluvní mzdě z čl. 10 spisu v tom smyslu, že mu bylo kráceno osobní ohodnocení. To, že dostane méně peněz, se dozvěděl poté, co mu vytkli ve společnosti vady. Pokud příp. dostal více na osobním ohodnocení, než bylo stanoveno v té dohodě, toto se dozvěděl až po obdržení výplaty, toto mu neoznamovali předem. Termín 26. 9. 2023 byl určen pro zaplacení srpnové mzdy žalovanému s tím, že svědkyně nevěděla, kdo určil toto datum, domnívala se, že to bylo k pokynu, ale to již nevěděla. Uvedla, že se vždy snaží mzdy vyplácet mezi 12. a 15. dnem následujícího měsíce, i když je jejich povinností výplata až koncem měsíce. Za září 2023 je tak výplatní termín kolem 15. října 2023.

7. Po této výpovědi svědkyně Ing. , jméno FO, žalovaný i nadále zpochybňoval existenci ujednání o posečkání mzdy za červenec 2023. Navíc při výplatě za červenec 2023 vycházela žalobkyně (potažmo svědkyně) ze základní mzdy 30 000 Kč - v souhrnu pevné i pohyblivé částky, což neodpovídá existenci dohody, na kterou svědkyně poukazovala.

8. Žalobkyně k vysvětlení skutečnosti, proč za červenec 2023 byla mzda vyplacena až 15. 9. 2023, hodlal prokázat existencí dohody vyplývající mj. z WhatsApp komunikace. Soud však z tohoto listinného důkazu nemá za zjištěné, že účastníci v rámci této komunikace jednali jak o uzavření pojistné události, tak o posečkání výplaty mzdy za červenec 2023. Z této komunikace není patrné, že by s řešením žalovaný souhlasil, a to nelze vyvodit ani z toho, že proti návrhu žalobkyně neprotestoval. Navíc dohodu tohoto obsahu nebylo možné ani uzavřít. Navíc sám žalovaný k tomu uvedl, že již ve WhatsApp zprávě z 28. 8. 2023 sám jednatel uvedl, že by věc chtěl do konce týdne uzavřít dohodou. I z toho je pro něho rovněž patrné, že do té doby k žádné dohodě nedošlo. Žalovaný připustil, že jednatel mu před svojí dovolenou řekl, že výplata mu bude zadržena, stejně tak i panu Bláhovi, ale ten nakonec výplatu za červenec 2023 dostal koncem srpna. Po nahlédnutí do seznamu na čl. 50 spisu soud zjistil, že skutečně dne 25. 8. 2023 byla vyplacena mzda za červenec, je proto možné, že se jedná právě o tuto výplatu mzdy panu , Anonymizováno, (jednalo se o výplatu mimo běžný termín 14. - 18. 8. 2023).

9. Z výslechu svědkyně Ing. , jméno FO, soud zjistil, že je externí účetní žalobkyně, že má účetní firmu, a že podklady pro žalobkyni kontroluji ona. Připojuje se online do účetního systému, podklady pro výplaty připravuje paní , jméno FO, a ona následně tyto podklady kontroluje z hlediska, zda byla dodržena min. mzda s tím, že vychází rovněž z docházky, poté zaúčtuje mzdy a příp. udělá výkazy pro pojišťovny. O tom, jaká byla dohoda mezi žalobkyní a žalovaným, nevěděla nic detailně, věděla ale, že tam byly nějaké problémy s náhradou škody. Uvedla, že to byla ona, kdo paní , jméno FO, upozornil na to, že žalovaný musí mzdu za červenec 2023 obdržet do konce srpna, nejpozději do 15. 9. 2023. Na základě tohoto jejího upozornění pak paní , jméno FO, poslala 25 131 Kč, i když tato částka neodpovídá ničemu, je větší, než měla být zaplacena. Tyto podklady již svědkyně nekontrolovala, protože je včas neobdržela, pouze firmu upozornila na to, že tento zaměstnanec nedostal mzdu za červenec 2023. Tuto mzdu zaúčtovala ona. Uvedla dále, že mzda za srpen 2023 byla žalovanému zaslána 25. 9. 2023 a byla snížena o přeplatek, který mu byl zaslán v červenci 2023. Soudu poskytla podklady založené na čl. 72–78 spisu, kde u párovacího symbolu , IBAN, je v textu uvedeno, že se jedná o mzdu 2023/07, a u párovacího symbolu , IBAN, je v textu uvedeno, že se jedná o mzdu 2023/08. K dotazu stran údajů na čl. 50 spisu svědkyně uvedla, že jí není známo, že by tato tabulka byla vygenerována systémem Pohoda, proto se nemohla vyjádřit ani k tomu, že by v září 2023 byla vyplácena mzda za březen 2023, jak z tabulky vyplývá. K tomu jednatel žalobkyně uvedl, že tomu tak je proto, že se jedná o jeho mzdu, když v předchozím období nebyly prostředky, které by si mohl vyplatit. Pokud v této tabulce jednatel uváděl údaj o mzdě, tak jsou to údaje, za který měsíc byla mzda vyplácena. K tomu, proč soudu neposkytl vygenerované údaje z programu, jak tomu bylo poskytnutím listinného důkazu z čl. 5 spisu, se nevyjádřil. Pokud přinesla svědkyně zaúčtování dokladů za rok 2023, tak k dotazu, kdy byla platba mzdy za červenec 2023 žalovanému zaplacena, nedokázala jednoznačně odpovědět, protože v září 2023 byly odeslány žalovanému platby dvě: 25 131 Kč za 7. měsíc dne 15. 9. 2023 a 22 136 Kč za 8. měsíc dne 25. 9. 2023, i když v tomto případě vlastně nesedí párovací symboly, jak je to v jiných měsících. Proč tomu tak je, nevěděla. Svědkyně dále uvedla, že variabilní symboly nesleduje a nekontroluje. Nevěděla o tom, že by bylo dohodnuto, že se zaměstnancům budou zasílat mzdy pod variabilními symboly. Jednatel žalobkyně k tomu upřesnil, že úmyslně nikdy žádné variabilní symboly nepoužívali, ani je neevidovali. Žádný právní předpis tuto povinnost neukládá. K dotazu, jak svědkyně věděla, že částka zaplacená žalovanému za červenec 2023 je vyšší než ta, která mu měla být vyplacena, uvedla, že na toto ji upozornila paní , jméno FO, v souvislosti s její přípravou na jednání soudu jako svědkyně. Při přípravě totiž svědkyně zjistila rozpor v proplacení mzdy a bylo jí vysvětleno, že za červenec došlo k přeplatku. K dotazu, kdo zadával údaj , IBAN, a , IBAN, na čl. 28 spisu uvedla, že toto zadávala ručně Ing. , jméno FO, . V tomto shledala svědkyně nepořádek, nikoli úmysl. Svědkyně si byla vědoma i toho, že na tištěných výplatních páskách za srpen a září 2023 byl stejný údaj ohledně zbývající dovolené. Nevěděla, jak k tomu mohlo dojít. Svědkyně dále upřesnila, že nekontroluje párovací kódy, které by avizovaly, že některý ze zaměstnanců nedostal výplatu. Tady v tom případě byla kontaktována zaměstnankyní žalobkyně, že ještě nebyly zaplaceny všechny výplaty. Navíc pokud by některý zaměstnanec výplatu nedostal, často by se sám připomenul.

10. Po takto provedených výsleších svědkyně Ing. , jméno FO, a Ing. , jméno FO, soud upustil od dalšího výslechu , jméno FO, (tč. již čerpající důchod a nepracující u žalobkyně), neboť tento výslech považoval již za nadbytečný. Soud rovněž nepřistoupil k navrhovanému výslechu , jméno FO, , který měl dosvědčit, že žalobkyně vždy platila poslední mzdu s tím, že k tomu měl vypovídat i , jméno FO, . V tomto případě soud tyto výpovědi považoval za irelevantní a pozornost zaměřil pouze na okolnosti výplat mezd žalovanému za červenec a srpen 2023. Za nadbytečnou vyhodnotil i svědeckou výpověď , právnická osoba, , který měl žalobkyni oznámit, že žalovaný chystá „boudu nebo neplechu“ ve smyslu podání okamžitého zrušení pracovního poměru, a soud zaměřil pozornost pouze na šetření okolností, zda byly splněny podmínky pro uplatnění tohoto nároku žalovaným či nikoli. Pokud žalobkyně chtěla provést důkaz listinou založenou svědkyní, a to Protokolem o kontrole na čl. 74–75 spisu, toto považoval soud za irelevantní stran posouzení oprávněnosti podání okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaným. Pokud žalobkyně žádala o vyžádání si spisu pojišťovny o nahlášení škodné události, kde se žalovaný přiznal, že škodu způsobil a tuto pojišťovně nahlásil, toto považoval soud za nadbytečné, protože předmětem řízení není náhrada škody způsobená zaměstnancem zaměstnavateli.

11. Po provedení dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně přes poučení soudu a na opakované výzvy nedoložila podklady k prokázání skutečností, ze kterých vycházela při zpracování výplatních pásek za červenec a srpen 2023, a proto se nepovedlo určit, jaký měl být správný výpočet mezd za tyto měsíce. Tímto způsobem nebylo možné zjistit, jaká správná mzda měla být de facto za konkrétní měsíce žalovanému vyplacena. Žalobkyně ani žádná ze svědkyň nebyly schopny vysvětlit, proč měla být 15. 9. 2023 žalovanému zaplacena vyšší mzda, než na kterou mu měl vzniknout nárok, a to navíc za situace, kdy sama žalobkyně tvrdí, že v měsíci červenec 2023 měl existovat spor o právo zaměstnance na mzdu. Naopak obraně žalovaného, že mzdu za červenec 2023 obdržel v ponížené výši až 26. 9. 2023, svědčí bankovní výpis z jeho účtu, ze kterého vyplývá, že dne 15. 9. 2023 mu žalobkyně zaslala platbu s označením „mzda 202308“, a teprve následně mu zaslala platbu s označením „mzda 202307“. Jedná se o údaje objevující se ze strany žalobkyně při zasílání všech plateb mezd, když tyto jsou řazeny chronologicky a odkazují vždy na rok a měsíc, za který byla mzda hrazena. Navíc i variabilní symboly u plateb 15. 9. a 26. 9. 2023 nejsou přiřazeny chronologicky, a dle interní identifikace plateb na čl. 5 spisu vyplývá, že platba ze dne 26. 9. 2023 byla platbou starší, než je platba ze dne 15. 9. 2023. Pro odstranění těchto rozporů žalobkyně nevyužila možností, které jí soud pro vysvětlení nabízel, nepředložila důkazy o tom, proč byla výplatní páska dodatečně pozměněna, a tak po provedení dokazovaní dospěl k závěru, že mzda za červenec 2023 nebyla žalovanému vyplacena ani do 15 dnů po uplynutí období splatnosti dané zákoníkem práce, o čemž svědčí i údaj o označení zaslaných plateb mzdy na výpisu z účtu žalovaného.

12. Soud věc posoudil dle § 141 zákoníku práce, dle kterého mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1. Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. Dále soud věc posoudil dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, dle kterého zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalovanému, který měl ve věci plný úspěch přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 25 500 Kč. Tyto sestávají z odměny za právní služby, která činí za 1 úkon 2 500 Kč, když podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí tarifní hodnota částku 35 000 Kč, a kdy podle § 7 bodu 5. této vyhlášky činí sazba odměny za 1 úkon 2 500 Kč. Soud dále přiznal žalovanému i náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1 citované vyhlášky s tím, že právní zástupce žalovaného není plátcem DPH. Odměnu soud přiznal za převzetí právního zastoupení dne 28. 12. 2023, za vyjádření k žalobě dne 10. 1. 2024, za účast na jednání u soudu dne 16. 5. 2024 (od 9.05 hodin do 11.10 hodin), za nahlížení do spisu dne 7. 6. 2024, za účast na jednání u soudu dne 27. 6. 2024 (od 14.00 hodin do 16.35 hodin), za účast na jednání u soudu dne 15. 8. 2024 a za zaslání závěrečného návrhu dne 5. 9. 2024. Za požadované vyjádření stran nevěrohodnosti svědkyně ze dne 15. 8. 2024 soud žalovanému odměnu nepřiznal, neboť dané mohl vyjevit na jednání, kterého se v ten den účastnil.