23 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 20,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u název soudu domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě při podpisu smlouvy žalovaná převzala zápůjčku ve výši částka, tuto se zavázala splatit spolu s poplatkem sestávajícím z odměny za administrativní zpracování zápůjčky částka, nákladů za hotovostní inkaso splátek částka a úroku ve výši částka o úrokové sazbě 20,50 % ročně v anonymizováno týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední příslušnou splátku uhradila dne datum, celkem zaplatila částka. Dne datum nastala splatnost celého dluhu s tím, že dlužná jistina činila částka a dlužné poplatky částka (žalobkyně požaduje částka). Poté uhradila žalovaná ještě částka. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne datum, požaduje z dlužné jistiny smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od datum, dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok (z dlužné jistiny od datum do datum) a zákonný úrok z prodlení (z dlužné jistiny od datum do datum).

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě při podpisu smlouvy žalovaná převzala zápůjčku ve výši částka, tuto se zavázala splatit spolu s poplatkem sestávajícím z odměny za administrativní zpracování zápůjčky částka, nákladů za hotovostní inkaso splátek částka a úroku ve výši částka o úrokové sazbě 19,98 % ročně v anonymizována dvě slova splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední příslušnou splátku uhradila dne datum, celkem zaplatila částka. Dne datum nastala splatnost celého dluhu s tím, že dlužná jistina činila částka a dlužné poplatky částka (žalobkyně požaduje částka). Poté uhradila žalovaná ještě částka. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne datum, požaduje z dlužné jistiny smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od datum, dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok (z dlužné jistiny od datum do datum) a zákonný úrok z prodlení (z dlužné jistiny od datum do datum).

3. Žalovaná kromě uvedených plateb neuhradila žalobkyni ničeho, přestože byla před podáním žaloby upomínána. 4. název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil název soudu jako soudu místně příslušnému.

5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byla řádně předvolána, nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků.

6. Z předložených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

7. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba, IČO a žalovanou dne datum v návaznosti na smluvní podmínky (zejména článek 4, 20) a přehledu plateb bylo zjištěno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalované částku částka a žalovaná se zavázala zaplatit jistinu a poplatek částka sestávající z úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, v anonymizováno týdenních splátkách po částka splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, při poslední splátce ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 20,50 % ročně (při anonymizováno týdenních splátkách). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, bude-li však dlužník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ze smlouvy nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalované rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo najevo, že by na smlouvu o zápůjčce zaplatila více, než vyplývá ze žalobních tvrzení a přehledu plateb žalované, tj. částku částka. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum spolu s podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení s uvedením lhůty k plnění do datum.

8. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba, IČO a žalovanou dne datum v návaznosti na smluvní podmínky (zejména článek 4, 20) a přehledu plateb bylo zjištěno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalované částku částka a žalovaná se zavázala zaplatit jistinu a poplatek částka sestávající z úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, v anonymizováno týdenních splátkách po částka splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, při poslední splátce ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 19,98 % ročně (při anonymizováno týdenních splátkách). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, bude-li však dlužník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ze smlouvy nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalované rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo najevo, že by na smlouvu o zápůjčce zaplatila více, než vyplývá ze žalobních tvrzení a přehledu plateb žalované, tj. částku částka. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum spolu s podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení s uvedením lhůty k plnění do datum.

9. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z žaloby, dle níž smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je založena u název soudu pod Spr číslo a oznámení žalované ze dne datum o postoupení pohledávek původního věřitele ze smlouvy číslo číslo na žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

10. Na základě zjištěním skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvy o zápůjčce specifikované shora, na základě nich poskytla žalované v hotovosti při podpisu smluv peněžní prostředky v celkové výši částka, žalovaná se smlouvami zavázala zápůjčky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve sjednaných týdenních splátkách (60), což neučinila, splátky nehradila řádně a včas, na smlouvu číslo uhradila pouze částka a na smlouvu číslo uhradila pouze částka. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. K zaplacení byla žalovaná vyzvána také předžalobní upomínkou.

11. Právně soud věc hodnotil následovně.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smluv o zápůjčce, platí, že spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

14. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017 č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

16. Na okraj soud dodává, že k absolutní neplatnosti právního jednání v případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru dospěl soud také, pokud byla smlouva uzavřena v režimu„ nového“ spotřebitelského zákona č. 257/2016 Sb. (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo).

17. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně dle tvrzení žalobkyně před uzavřením smluv a poskytnutím zápůjček zkoumala úvěruschopnost žalované, vyžádala od ní údaje týkající se rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, tyto následně ověřila prostřednictvím dokladů předložených žalovanou (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva). Údaje měly být zaznamenány v kartě zákazníka. Soudu však žádné takové listiny či jiné důkazy předloženy nebyly. Zákon stanoví, že úvěrující posoudí úvěruschopnost na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Smyslem právní úpravy je nejen ochránit spotřebitele jakožto slabší stranu, ale také poskytovatele úvěrů a jejich majetek, přičemž ztrátám a problémům mohou předejít právě prostřednictvím uvedeného procesu provedeného řádným způsobem. Je zřejmé, že žadatelé o úvěry/zápůjčky jsou v nepříznivé, někdy tíživé finanční situaci (proto si také peněžní prostředky půjčují) a za účelem získání úvěru často uvádějí neúplné, zkreslené či přímo nepravdivé údaje. Je proto na poskytovatelích, aby proces ověření úvěruschopnosti provedli řádným a dostatečným způsobem tak, aby mohli na základě komplexního celku informací učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti spotřebitele. Jestliže poté dojde k soudnímu procesu vymáhání pohledávky, je na žalobkyni (jakožto nabyvateli pohledávky a straně žalující), aby nejen skutečnosti tvrdila, ale také prokázala – stíhá ji nejen povinnost, ale také břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně v tomto případě břemeno důkazní neunesla, listiny k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru nepředložila.

22. Nadto soud doplňuje, že žalobkyně nesplnila ani povinnost a břemeno tvrzení, neuvedla, z jakých žalovanou sdělených údajů bylo vycházeno, tyto skutečnosti nevyplynuly ani z předložených smluv.

23. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované řádným způsobem. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

24. Jelikož ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud předmětné smlouvy, jež byly uzavřeny v režimu zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jako absolutně neplatné, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

25. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o zápůjčce, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

26. Soudní dvůr EU (ve věci C číslo) uvedl, že směrnice 93/13 brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

27. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které od žalobkyně obdržela částka a zavázala se zaplatit kromě jistiny i souhrnný poplatek ve výši částka. Na tento dluh zaplatila částku částka, kterou žalobkyně započetla na jistinu, a dále zaplatila částku částka, kterou započetla na souhrnný poplatek. Celkem tak žalovaná z této smlouvy na dluh zaplatila částka. Dále soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které od žalobkyně obdržela částka a zavázala se zaplatit kromě jistiny i souhrnný poplatek částka. Na tento dluh zaplatila žalovaná částku částka, kterou žalobkyně započetla na jistinu, a dále zaplatila i částku částka, kterou žalobkyně započetla na souhrnný poplatek. Celkem tak žalovaná z této smlouvy na dluh zaplatila částka. Na dluh z obou smluv tak žalovaná žalobkyni zaplatila částka. Jak bylo uvedeno výše, v této věci se jedná o spotřebitelské smlouvy, není proto nutný návrh na započtení ze strany žalované, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu § 2993 o. z., ale soud k němu přistupuje z úřední povinnosti, jak vyžaduje i výše uvedená judikatura ESD.

28. Za situace, kdy byla zjištěna absolutní neplatnost smluv o zápůjčce, a nebyl zjištěn žádný právní důvod uvedených transakcí, dospěl soud k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky postoupeny ve smyslu § 1879 o. z., bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. rozdíl mezi poskytnutými a zaplacenými částkami, žalobkyni také vydat. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalované zaslala poprvé dne datum, přičemž byla stanovena lhůta k plnění do datum. Od následujícího dne se tudíž žalovaná dostala do prodlení a je povinna zaplatit od této chvíle úrok z prodlení.

29. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo než žalobu s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smluv o zápůjčce zamítnout.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, jejich náhradu ani žalovaná neuplatňovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).