23 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po částka měsíčně splatných vždy do anonymizováno dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky částka, co do kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 19 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u název soudu domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě při podpisu smlouvy žalovaná převzala zápůjčku ve výši částka, tuto se zavázala splatit spolu s poplatkem sestávajícím z odměny za administrativní zpracování zápůjčky částka, nákladů za hotovostní inkaso splátek částka a úroku ve výši částka o úrokové sazbě 19 % ročně ve anonymizováno týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední příslušnou splátku uhradila dne datum, celkem zaplatila částka. Dne datum nastala splatnost celého dluhu s tím, že dlužná jistina činila částka a dlužné poplatky částka (žalobkyně požaduje částka). Poté uhradila žalovaná ještě částka. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne datum, požaduje z dlužné jistiny smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od datum, dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok (z dlužné jistiny od datum do datum) a zákonný úrok z prodlení (z dlužné jistiny od datum do datum).

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě při podpisu smlouvy žalovaná převzala zápůjčku ve výši částka, tuto se zavázala splatit spolu s poplatkem sestávajícím z odměny za administrativní zpracování zápůjčky částka, nákladů za hotovostní inkaso splátek částka a úroku ve výši částka o úrokové sazbě 19,98 % ročně v anonymizováno týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední příslušnou splátku uhradila dne datum, celkem zaplatila částka. Dne datum nastala splatnost celého dluhu s tím, že dlužná jistina činila částka a dlužné poplatky částka (žalobkyně požaduje částka a částka). Poté uhradila žalovaná ještě částka. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne datum, požaduje z dlužné jistiny smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od datum, dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok (z dlužné jistiny od datum do datum) a zákonný úrok z prodlení (z dlužné jistiny od datum do datum).

3. Žalovaná kromě uvedených plateb neuhradila žalobkyni ničeho, přestože byla před podáním žaloby upomínána. 4. název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil název soudu jako soudu místně příslušnému.

5. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal v její nepřítomnosti. Žalovaná, která se dostavila, uvedla, že si nepamatuje, kolik úvěrů a u koho sjednala, částečně je splácela, je možné, že v tomto případě v částce, kterou uvedla žalobkyně, poté již nikoli. Na dluh v minimální výši částka jí jsou prováděny exekuční srážky. Dále žalovaná sdělila, že si nepamatuje, jak byla zkoumána úvěruschopnost v lednu a v anonymizováno rok, žili s anonymizováno a anonymizována dvě slova v anonymizováno bytě anonymizováno, přítel byl nezaměstnaný, ona vydělávala asi částka, potřebovali prostředky na živobytí. Přítel nastoupil do vězení, poté žalovaná byt opustila, pomáhá jí rodina. Aktuálně žalovaná pečuje o role v řízení anonymizováno ve věku anonymizováno a anonymizováno let, žijí v anonymizováno bytě za nájemné částka měsíčně. Přítel je zaměstnán s platem asi částka měsíčně, žalovaná vydělá částka měsíčně (po exekučních srážkách). S ohledem na finanční situaci požádala o možnost dluh splácet po částka měsíčně od nového roku.

6. Z předložených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

7. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba, IČO a žalovanou dne datum v návaznosti na smluvní podmínky (zejména článek 4, 20) a přehledu plateb bylo zjištěno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalované částku částka a žalovaná se zavázala zaplatit jistinu a poplatek částka sestávající z úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, ve anonymizováno týdenních splátkách po částka splatných od anonymizováno dne od uzavření smlouvy, při poslední splátce ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 19 % ročně (při anonymizováno týdenních splátkách). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, bude-li však dlužník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ze smlouvy nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalované rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo najevo, že by na smlouvu o zápůjčce zaplatila více, než vyplývá ze žalobních tvrzení a přehledu plateb žalované, tj. částku částka. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum spolu s podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení s uvedením lhůty k plnění do datum.

8. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba, IČO a žalovanou dne datum v návaznosti na smluvní podmínky (zejména článek 4, 20) a přehledu plateb bylo zjištěno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalované částku částka a žalovaná se zavázala zaplatit jistinu a poplatek částka sestávající z úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, v anonymizováno týdenních splátkách po částka splatných od 7. dne od uzavření smlouvy, při poslední splátce ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 19,98 % ročně (při anonymizováno týdenních splátkách). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, bude-li však dlužník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ze smlouvy nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalované rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo najevo, že by na smlouvu o zápůjčce zaplatila více, než vyplývá ze žalobních tvrzení a přehledu plateb žalované, tj. částku částka. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum spolu s podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení s uvedením lhůty k plnění do datum.

9. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z žaloby, dle níž smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je založena u název soudu pod anonymizováno číslo a oznámení žalované ze dne datum o postoupení pohledávek původního věřitele ze smlouvy číslo číslo na žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvy o zápůjčce specifikované shora, na základě nich poskytla žalované v hotovosti při podpisu smluv peněžní prostředky v celkové výši částka, žalovaná se smlouvami zavázala zápůjčky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve sjednaných anonymizováno splátkách (anonymizováno a anonymizováno), což neučinila, splátky nehradila řádně a včas, na smlouvu číslo uhradila pouze částka a na smlouvu číslo uhradila pouze částka. Žalovaná při jednání uvedla, že uhradila pravděpodobně částky tvrzené žalobkyní. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. K zaplacení byla žalovaná vyzvána také předžalobní upomínkou.

11. Právně soud věc hodnotil následovně.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smluv o zápůjčce, platí, že spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

14. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017 č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

16. Na okraj soud dodává, že k absolutní neplatnosti právního jednání v případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru dospěl soud také, pokud byla smlouva uzavřena v režimu„ nového“ spotřebitelského zákona č. 257/2016 Sb. (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

17. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně dle tvrzení žalobkyně před uzavřením smluv a poskytnutím zápůjček zkoumala úvěruschopnost žalované, vyžádala od ní údaje týkající se rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, tyto následně ověřila prostřednictvím dokladů předložených žalovanou (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva). Údaje měly být zaznamenány v kartě zákazníka. Soudu však žádné takové listiny či jiné důkazy předloženy nebyly. Zákon stanoví, že úvěrující posoudí úvěruschopnost na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Smyslem právní úpravy je nejen ochránit spotřebitele jakožto slabší stranu, ale také poskytovatele úvěrů a jejich majetek, přičemž ztrátám a problémům mohou předejít právě prostřednictvím uvedeného procesu provedeného řádným způsobem. Je zřejmé, že žadatelé o úvěry/zápůjčky jsou v nepříznivé, někdy tíživé finanční situaci (proto si také peněžní prostředky půjčují) a za účelem získání úvěru často uvádějí neúplné, zkreslené či přímo nepravdivé údaje. Je proto na poskytovatelích, aby proces ověření úvěruschopnosti provedli řádným a dostatečným způsobem tak, aby mohli na základě komplexního celku informací učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti spotřebitele. Jestliže poté dojde k soudnímu procesu vymáhání pohledávky, je na žalobkyni (jakožto nabyvateli pohledávky a straně žalující), aby nejen skutečnosti tvrdila, ale také prokázala – stíhá ji nejen povinnost, ale také břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně v tomto případě břemeno důkazní neunesla, listiny k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru nepředložila.

22. Nadto soud doplňuje, že žalobkyně nesplnila ani povinnost a břemeno tvrzení, neuvedla, z jakých žalovanou sdělených údajů bylo vycházeno, tyto skutečnosti nevyplynuly ani z předložených smluv.

23. Žalovaná sama nevěděla, jak byla úvěruschopnost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zkoumána. Za situace, kdy uvedla, že v době sjednávání úvěrů ona sama vydělávala cca částka, přítel byl nezaměstnaný, žili se dvěma vyživovanými dcerami v bytě v nájmu (přestože se jednalo o městský byt) lze bez dalšího uzavřít, že žalovaná úvěruschopná nebyla, a to pravděpodobně ani v případě, že by pobírala sociální dávky či jinou pomoc. Vyživovala ze svého nízkého příjmu anonymizováno dospělé osoby, anonymizováno nezletilé děti, hradila nájemné a další životní náklady (stravu, ošacení, dopravu apod.). Žalobkyně netvrdila ani neprokázala opak, jak uvedeno shora, neuvedla žádné údaje, které měla žalovaná právní předchůdkyni sdělit a z nichž měla při posuzování bonity vycházet, nepředložila žádné listiny.

24. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované řádným způsobem. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

25. Jelikož ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud předmětné smlouvy, jež byly uzavřeny v režimu zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jako absolutně neplatné, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

26. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o zápůjčce, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

27. Soudní dvůr EU (ve věci C číslo) uvedl, že směrnice 93/13 brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

28. V tomto případě uzavřela žalovaná s předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy o zápůjčkách, konkrétně se jednalo o smlouvu číslo ze dne datum a o smlouvu číslo ze dne datum. Na základě uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum žalovaná obdržela částku ve výši částka s tím, že se zavázala uhradit celkem částka. Žalobkyně v přehledu úhrad žalovanou uvedla, že na jistinu žalovaná uhradila částka a na souhrnný poplatek vypočtený částkou částka uhradila částka Celkem tak na dluh vyplývající z této smlouvy žalovaná uhradila částka. Protože soud vyhodnotil tuto smlouvu za neplatnou a zjistil, že k žádnému bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo, neboť žalobkyně měla nárok pouze na vrácení poskytnutých částka, soud zbytek z úhrady, tj. částka, za situace, kdy žalobkyně žalobou uplatnila i nárok ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, zohlednil při výpočtu bezdůvodného obohacení vzniklého z titulu zápůjčky ve výši částka ze dne datum. Pokud žalobkyně prokázala, že z vypůjčené částky částka žalovaná na jistině zaplatila částka a na souhrnný poplatek vyčíslený částkou částka zaplatila částka, dospěl soud k závěru, že celkem na dluh z této smlouvy žalovaná zaplatila částka. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení ve výši částka, nicméně po zohlednění skutečnosti, že na neplatnou smlouvu o zápůjčce ze dne datum zaplatila částka, vyhodnotil soud, že došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované pouze ve výši částka. Jak bylo uvedeno výše, v této věci se jedná o spotřebitelské smlouvy, není proto nutný návrh na započtení ze strany žalované, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu § 2993 o. z., ale soud k němu přistupuje z úřední povinnosti, jak vyžaduje i výše uvedená judikatura ESD.

29. Za situace, kdy byla zjištěna absolutní neplatnost smluv o zápůjčce, a nebyl zjištěn žádný právní důvod uvedených transakcí, dospěl soud k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky postoupeny ve smyslu § 1879 o. z., bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. rozdíl mezi poskytnutými a zaplacenými částkami, žalobkyni také vydat. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalované zaslala poprvé dne datum, přičemž byla stanovena lhůta k plnění do datum. Od následujícího dne se tudíž žalovaná dostala do prodlení a je povinna zaplatit od této chvíle úrok z prodlení. S ohledem na žádost žalované a její nepříznivou finanční situaci včetně dluhů rozhodl soud o povinnosti plnit ve splátkách v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. Výše splátek byla určena s přihlédnutím k výši přiznané částky a žádosti žalované.

30. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo než žalobu s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smluv o zápůjčce zamítnout.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšná žalovaná náhradu neuplatňovala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).