Okresní soud v Kladně · Rozsudek

23 C 58/2019

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-11 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2021:23.C.58.2019.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Adriany Hasmanové a přísedících Ivany Gromanové a Blanka Staré ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno jméno sídlem adresa žaloba o neplatnost výpovědi z pracovního poměru

I. Určuje se, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou založený smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] a smlouvy ze dne [datum], trvá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru žalobce provedená dopisem žalované ze dne [datum], doručená žalobci v kopii dne [datum], je neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že na schůzce dne [datum] se žalovaná pokusila žalobci předat listinu s návrhem dohody o skončení pracovního poměru. Žalobce návrh této dohody odmítl a následně dne [datum] mu žalovaná předala odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a výpověď z pracovního poměru. Protože žalobce neobdržel originály těchto dokumentů, neboť ty poslal jednatel žalované oskenované mailem do [obec] panu [příjmení], který je po vytištění předal žalobci, má žalobce za to, že výpověď z pracovního poměru mu nebyla s odvoláním z pracovního místa vedoucího řádně doručena. Žalobce v žalobě rovněž namítl, že mu žalovaná nenabídla žádné jiné pracovní místo, i když takové pracovní místo odpovídající jeho pracovní kvalifikaci měla k dispozici. Žalobce upřesnil, že byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s uvedením druhu práce [anonymizována dvě slova]. Dále uzavřel se žalovanou manažerskou smlouvu ze dne [datum] na pozici [anonymizována dvě slova] s tím, že obě smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou. Žalobce v žalobě uvedl, že byl ochoten přijmout místo [anonymizována dvě slova]. V žalobě dále zmínil, že zaměstnanci firmy naposledy obdrželi od vedení společnosti mail ze dne [datum] s vymezením nové organizační struktury platné od [datum]. Žalobce z ní dovodil, že jeho pracovní pozice nezanikla, ale nezůstala neobsazená, jako [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] nastoupil po výběrovém řízení [jméno] [příjmení].

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že žalobu navrhla zamítnout, neboť má za to, že originál odvolání z funkce ani originál výpovědi žalobce neobdržel proto, že je odmítl převzít. Žalovaná uvedla, že se pokusila obě listiny žalobci předat na jednání dne [datum] v [anonymizováno], protože však žalobce odmítl tyto listiny převzít, byly mu předány až následně finančním ředitelem žalované v sídle žalované v [obec] dne [datum]. Žalovaná uvedla, že výpověď z pracovního poměru předala žalobci ve stejný den jako odvolání z pozice vedoucího zaměstnance, toto je možné s odkazem na konstantní judikaturu (rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1399/2010), dle které zaměstnavatel může se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí z důvodu fikce nadbytečnosti podle § 73 odst. 6 věty třetí a § 52 písm. c) zákoníku práce kdykoliv poté, co bylo zaměstnanci doručeno rozhodnutí zaměstnavatele o odvolání z pracovního místa, i když v té době zaměstnanec ještě výkon práce na tomto pracovním místě neskončil. Podle takové výpovědi však pracovní poměr nesmí skončit dříve, než odvolaný zaměstnanec ukončí výkon práce na pracovním místě, z něhož byl odvolán.

3. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že sama žalovaná přiznala, že mu nenabídla žádné pracovní místo, nesplnila tak svoji nabídkovou povinnost. Žalobce vznesl námitku k tvrzení žalované, že odpovídající pracovní místo neměla, neboť jako [anonymizována čtyři slova] nastoupil ve firmě po výběrovém řízení [jméno] [příjmení]. Žalobce uvedl, že byl a je ochoten vykonávat práci jako [anonymizována dvě slova], na takovou pozici zní i jeho pracovní smlouva po odvolání z vedoucí funkce. Ve stanovisku žalobce blíže popsal, že byl pozván na schůzku, kde mu žalovaná nabídla dohodu o skončení pracovního poměru. Tuto dohodu odmítl podepsat, neboť s ukončením pracovního poměru dohodou nesouhlasil. Žalobce uvedl, že jinou listinu nepřevzal a ani neodmítl převzít, neboť mu nebyla předložena. Obsahem jednání v [anonymizováno] bylo pouze to, zda dojde v rámci jednání k dohodě o skončení pracovního poměru. Žalobce nechtěl skončit pracovní poměr ani v případě vyplacení odstupného, které mu žalovaná v dohodě nabízela. Připustil, že projednávání ukončení pracovního poměru neočekával, pozvánka žalovanou na schůzku byla zaměřena jiným směrem. Připustil, že předloženou dohodu odmítl sjednat a poukázal na to, že grafická forma dohody o skončení pracovního poměru a listin o odvolání a výpovědi je zcela odlišná. Proto dle názoru žalobce nelze předpokládat, že by se jednalo o listiny připravované současně na tutéž schůzku. Žalobce dále uvedl, že k předání odvolání a výpovědi z pracovního poměru došlo až [datum], kdy mu žalovaná předložila tyto dokumenty vytištěné z mailu a po vytištění z mailu podepsal jejich převzetí. Žalobce tak jejich převzetí potvrdil podpisem, když žádné jiné listiny dříve převzít neodmítl. Protože na odvolání a na výpovědi z pracovního poměru není originál podpisu žalované, jedná se dle názoru žalobce o podstatnou vadu, neboť žalovaná mu měla předat originály listin buď osobně, nebo je zaslat doporučenou poštou. Pokud by žalobce odmítal převzít listiny, jak tvrdí ve svém vyjádření žalovaná, nebylo by logické, aby listiny převzal od finančního ředitele.

4. Ze založené dohody o ukončení pracovního poměru vyplývá, že návrh dohody není podepsán žádným z účastníků s uvedením místa v [anonymizováno] [datum].

5. Účastníci u prvního jednání před soudem shodně uvedli, že žalobce na základě jmenování nastoupil do funkce [anonymizována dvě slova] k [datum].

6. Soud ze založených listin zjistil, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] žalobce u žalované pracoval na pozici obchodního zástupce s místem výkonu práce v tehdejším sídle žalované v [obec]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla pracovní smlouva změněna tak, že místem výkonu práce se od [datum] stalo místo trvalého bydliště žalobce, tedy [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Následně byl žalobce jmenován do pozice [anonymizována dvě slova] a byla s ním dne [datum] uzavřena manažerská smlouva, kdy mu dodatkem ze dne [datum] byl zvýšen plat a dodatkem ze dne [datum] mu byl plat snížen. Žalovaná uvedla, že ke dni odvolání z vedoucí funkce neměla a ani v současnosti nemá jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Žalovaná navíc v [anonymizováno] [rok] ukončila činnost ve svém sídle v [obec] a změnila sídlo společnosti do [obec], a se zaměstnanci, kteří odmítli přesun svého pracoviště o [anonymizováno] km, byl ukončen pracovní poměr z důvodů ukončení činnosti zaměstnavatele v [obec]. S ohledem na změnu sídla a probíhající vnitřní restrukturalizaci žalovaná uvedla, že pozice [anonymizována dvě slova] zůstala po odvolání žalobce přechodně neobsazená, nebyla zrušena, proto žalobci s odkazem na § 73a odst. 2 poslední věty zákoníku práce nenáleží odstupné.

7. Za této situace bylo pro další posouzení nároku žalobce proto nutné prokázat řádné doručení odvolání z pracovního místa vedoucího a výpovědi z pracovního poměru.

8. Za tímto účelem soud vyslechl [příjmení]. [jméno] [příjmení], bývalého [role v řízení] žalované. Ten vypověděl, že než došlo k jednání se žalobcem v [anonymizováno] [rok], měli několik setkání o operativních úkonech se žalobcem. Jednalo se o pravidelné porady a o tom, že na plánované schůzce bude řešeno i ukončení pracovního poměru, zřejmě žalobce přesně nevěděl. Zhruba [anonymizováno] roky se však mluvilo o tom, že práce v [obec] skončí. V [obec] pracovalo asi [anonymizováno] zaměstnanců a v průběhu [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] s nimi bylo řešeno ukončování pracovního poměru. Upřesnil, že výpověď z důvodu nadbytečnosti nedostal žádný zaměstnanec, spíše se dohodli na ukončení pracovního poměru, pokud nechtěli dojíždět do [obec]. Žalobci proto rovněž nabídli ukončení pracovního poměru dohodou. [jméno] připravovala pracovnice z [anonymizováno] oddělení. Svědek si pamatoval, že schůzka proběhla ve [anonymizováno] kolem [číslo] nebo [údaj o čase] hodiny. Uvedl, že ve firmě byli nespokojeni s některými úkony žalobce, a na schůzce žalobci řekli, že potřebují [anonymizována tři slova] v [obec]. Žalobce nabídl, že tam může být každou středu, toto však akceptovat nemohli. Svědek dále uvedl, že žalobci již dříve vytýkali, že se věnoval spíše svým fixním kontaktům, nebyli moc spokojeni s jeho prací, na několika pohovorech mu vytýkali, že by měl využívat i nákupní možnosti v rámci koncernu. Vytýkali mu, že transparentně nerozesílal ceníky. Jeho práci svědek hodnotil tak, že pokud žalobce požadavky firmy vyplnil, stálo to firmu velkou námahu. Měli za to, že si často informace chtěl nechat žalobce pro sebe, v práci často pomáhal své nevlastní dceři, která u nich pracovala. Poté, co žalobce nepřijal nabídku změnit místo výkonu práce, mu s kolegou řekli, že pracovní poměr s ním musí ukončit a dostal na výběr buď ukončení dohodou s kompenzací [anonymizováno] platů, nebo výpovědí. Žalobce po tomto oznámení projevil velké emoce, řekl, že se nad věcí musí zamyslet a vzal si s sebou pouze návrh dohody. Svědek popsal, že výpověď nechal ležet na stole. K dotazu soudu blíže popsal, že ke schůzce došlo v kanceláři v [anonymizováno], v té době v [anonymizováno] byli ve dvou malých kancelářích další pracovníci. [příjmení] s kolegou seděli v jednačce, další pracovníci byli určitě v práci, ale mohli být např. venku. K dotazu, proč dohoda je přeložena do [anonymizováno] a výpověď nikoli, odpověděl tak, že jemu jako cizinci bylo známo, co je předmětem i této výpovědi. Nevzpomněl si, kdo výpověď připravoval, text na výpovědi o tom, že žalobce ji odmítl převzít, psal pan [příjmení] [jméno] tom, že byla výpověď zaslána mailem žalobci, nevěděl, domníval se, že následující pondělí finanční ředitel Ing. [příjmení] odjížděl do [obec], proto kopie těchto dokumentů vzal osobně a tyto předal žalobci. Upřesnil, že žalobci nenabízeli náhradní místo, protože žádné neměli k dispozici. Jediným volným místem byla práce ve vnějších službách, pro kterou neměl žalobce kvalifikaci. Pracovníci prodávají v této pozici i [anonymizováno], nejen [anonymizováno], proto žalobce jako [anonymizována dvě slova] pro tuto práci neměl kvalifikaci. Svědek popsal, že jako první žalobci předávali dohodu o ukončení pracovního poměru. Svědek si nepamatoval, zda listiny byly v této chvíli podepsány jednateli firmy. Jejich cílem bylo poskytnout takové řešení, které by vyhovovalo jak firmě, tak i žalobci. Žalobce požádal o čas na rozmyšlenou, poté mu s kolegou řekli, že očekávají, že se telefonicky ozve a pokud tomu tak nebude, že mu výpověď zašlou oficiálně. Proč je na listinách jako místo uvedena [obec], nevěděl. Schůzka byla naplánována do [anonymizováno]. Připustil, že se dokumenty v [obec] jen vystavily. Schůzka trvala odhadem [anonymizováno] hodiny. Svědek dále vypověděl, že poté, co se rozešli se žalobcem, začali na trhu hledat náhradníka. Byl osloven pan [jméno] [příjmení], chtěli člověka z [anonymizována dvě slova]. V [obec] zůstala pracovat pouze jedna paní, která dokončovala práci. Personální otázky ve společnosti řešili pouze jednatelé. Svědek popsal, že u jednání se žalobcem obě varianty řešení, tj. dohoda i výpověď ležely na stole, žalobce byl informován o jejich obsahu. Jednatelé se pokusili oba dokumenty žalobci předat. V průběhu výslechu tohoto svědka, který popisoval průběh jednání se žalobcem v [anonymizováno], byl právní zástupce žalované s ohledem na nesrovnalosti zaslaných dokumentů z čl. 8 a 57 – 58 spisu vyzván, aby předložil originály těchto dokumentů. Právní zástupce žalobce k prokázání svých žalobních tvrzení o tom, že nebyl řádně odvolán z místa a neobdržel řádně výpověď z pracovního poměru, založil na čl. 8 spisu kopii odvolání z pracovního místa vedoucího, na které je podpis jednatelů [příjmení] a [anonymizováno] s tím, že tento dokument měl být vypracován v [obec] bez uvedení dne, a s podpisem žalobce ze dne [datum]. Na tomto dokumentu je uvedeno, že žalobce jej odmítl převzít na schůzce v [anonymizováno] dne [datum] s tím, že jsou připojeny u tohoto textu podpisy jednatelů. Žalobce dále připojil k žalobě kopii výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] s vyhotovením v [anonymizováno] dne [datum], na které jsou podpisy obou jednatelů, a pod podpisy je připsáno, že žalobce potvrdil převzetí této výpovědi v [obec] dne [datum] s dovětkem, že požaduje odstupné dle § 67 odst. 1 písm. c). Na kopii tohoto dokumentu je rukou připsáno, že jednatelé potvrzují, že žalobce odmítl převzít tento dokument na schůzce v [anonymizováno] dne [datum]. Ze založené kopie výpovědi na čl. 57 spisu, kterou založila žalovaná, vyplývá, že tento dokument je opatřen navíc razítkem žalované s tím, že neobsahuje dovětek žalobce o tom, že požaduje odstupné dle § 67 odst. 1 písm. c). Ze založené kopie odvolání z pracovního místa vedoucího na čl. 58 spisu je zřejmé, že tato kopie není identická s kopií založenou žalobcem z čl. 8 spisu, a to konkrétně proto, že na kopii založené žalovanou je rovněž razítko žalované, ale chybí údaj o datu převzetí žalobcem. Za této situace byl proto právní zástupce žalované vyzván k poskytnutí vysvětlení. Poté předložil nejdříve výpověď z pracovního poměru s potvrzením jednatelů žalované (založena v přílohové obálce spisu), jednalo se však opět pouze o barevnou kopii, která navíc nesouhlasila s výpovědí založenou na čl. 57 spisu. Poté dále poskytl soudu originální výpověď a odvolání, ovšem bez potvrzení o odmítnutí převzetí žalobcem. Navíc v této výpovědi je pod podpisy jednatelů žalované odlišně uvedené místo, kde měl připojeným podpisem potvrdit převzetí této výpovědi žalobce. Jednou to bylo v [obec] bez uvedení dne, a jednou to bylo v [anonymizováno] dne [datum]. Za těchto nejasností právní zástupce žalované uvedl, že nemůže najít originál výpovědi, kterou konvertoval do spisu na čl. 57 spisu, neboť tento originál po stěhování jeho kanceláře nemůže nalézt. Nemá k dispozici ani originál odvolání z pracovního místa s potvrzením o jeho nepřevzetí žalobcem. Právní zástupce žalované z důvodu tvrzení žalobce, že mu na schůzce s jednateli nebyla kromě dohody předložena výpověď z pracovního poměru či odvolání z pracovního místa vedoucího, založil listinný důkaz čl. 85 – 86 spisu, kterým hodlal prokázat, že v hlavičce mailu odesílal jak výpověď z pracovního poměru, tak i odvolání z místa vedoucího zaměstnance, i dohodu o ukončení pracovního poměru. Dle údajů z mailu je možné zjistit, že tomu tak bylo [datum], tj. den před schůzkou se žalobcem.

9. Z výslechu jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že schůzka se žalobcem probíhala koncem [anonymizováno] [rok], bylo to ve [anonymizováno] v [anonymizováno], kde měla firma jednací místnost. Svědek upřesnil, že k žalované nastoupil [datum] s tím, že zaměstnanci firmy zhruba od [anonymizováno] [rok] věděli, že firma bude sídlit v [obec]. Všechny podklady připravoval právník, který je zastupuje i v tomto sporu. Svědek potvrdil, že žalobce nebyl předem informován o průběhu schůzky, proto opětovně na schůzce v 5 bodech shrnuli jeho nedostatky. Svědek popsal, že s kolegou nečekali, že na nabízenou dohodu bude žalobce reagovat tak emotivně. Přiznal, že toto je trochu zaskočilo. Svědek uvedl, že žalobce řekl, že nepodepíše a nepřevezme žádný dokument. Poté, co nechtěl podepsat dohodu, mu svědek vysvětlil, že mají připravenu výpověď. Nakonec si žalobce návrh dohody vzal a bez rozloučení odešel z místnosti. Na žádném dalším jednání se nedohodli, poté s panem [příjmení] probírali možnosti řešení. Potvrzení o tom, že žalobce odmítl převzít výpověď, svědek následně napsal v kanceláři v [obec] a dokument dal následně podepsat panu [příjmení]. Upřesnil, že to bylo až druhý den po schůzce se žalobcem. Svědek popsal, že využili toho, že pan [příjmení] jel do [obec], proto žalobci předali kopii dokumentů a žalobce jim potvrdil převzetí kopií. K dotazu, proč je na dokumentech - výpovědích uvedeno, že k jednání došlo v [anonymizováno] a podruhé v [obec], uvedl, že následně v kanceláři před zapsáním potvrzení o tom, že výpověď žalobce nepřevzal, tuto výpověď vytiskl v jiném znění.

10. Po provedeném dokazování soud zjistil, že na setkání v [anonymizováno] dne [datum] žalobce od žalované převzal nepodepsaný návrh dohody s tím, že žalovaná byla ochotna podepsat dohodu i poté, co dle jejího názoru doručila fikcí žalobci výpověď z pracovního poměru. Po setkání v [anonymizováno] se však žalobce žalované neozval, žalovaná se mu sama pokoušela telefonicky dovolat, avšak bezúspěšně. Z daného je zřejmé, že žalovaná tudíž očekávala, že se jí po převzetí návrhu dohody žalobce ozve a byla připravena ukončit pracovní poměr dohodou. Za této situace soud uvěřil tvrzení žalobce, že žádný další návrh stran ukončení pracovního poměru mu na schůzce předán nebyl. Pokud totiž sama žalovaná uváděla, že po schůzce opětovně odvolání z místa vedoucího a výpověď z pracovního poměru vytiskla (pokud by již na schůzce měla tyto dokumenty k dispozici, nebylo by důvodu tyto opětovně tisknout), následně dokumenty opatřila doložkou, že je žalobce odmítl na schůzce převzít, a oba jednatelé až poté tuto doložku podepsali, nemělo by toto jednání logiku. Pokud až takto vyhotovené dokumenty byly mailem zaslány do [obec], kde Ing. [příjmení] zajistil jejich předání v kopiích žalobci, nedošlo k jejich řádnému doručení. Jednalo se tudíž o kopie dokumentů až následně vytištěných s následným opatřením doložky o tom, že žalobce dokumenty tohoto znění dne [datum] odmítl převzít. 11. [jméno] situaci soud posoudil dle ustanovení § 334 zákoníku práce, dle kterého je jednou z podmínek platnosti některých právních jednání v pracovním právu jejich doručení zaměstnanci. Právní úprava doručování se vztahuje na písemnosti vymezené v odstavcích 1 – 3 tohoto ustanovení a patří mezi ně i písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Takto vymezené písemnosti musí být dle speciální právní úpravy doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne. Zákoník práce ve svých ustanoveních §§ 334 a následujících tedy obsahuje speciální úpravu doručování písemností týkajících se vzniku, změn a skončení pracovního poměru. V odst. 2 ustanovení § 334 zákoníku práce je stanovena subsidiarita doručení takové písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Zaměstnavatel je tudíž povinen pokusit se vždy doručit zaměstnanci písemnost týkající se skončení pracovního poměru v první řadě do vlastních rukou na pracovišti, v bytě nebo kdekoliv bude zastižen (anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, což je v této věci neaplikovatelné, jelikož během řízení nevyplynulo, že by žalobkyně s takovým doručováním vyslovila písemný souhlas). Pokud se zaměstnavatel pokusil doručit písemnost osobně a zaměstnanec ji odmítl přijmout, považuje se písemnosti za doručenou, i když ji zaměstnanec nepřevzal, nastává fikce doručení. V takovém případě však zaměstnavatel musí řádně vylíčit průběh pokusu o doručení. V souladu s rozsudkem NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3278/2010 musí být při osobním doručování písemností zaměstnanci předána (odevzdána) do vlastních rukou listina s vlastnoručním podpisem jednající osoby; nestačí, jestliže zaměstnavatel umožní zaměstnanci seznámit se s obsahem listiny s vlastnoručním podpisem jednající osoby např. tím, že mu ji předloží k nahlédnutí a poté mu předá pouze fotokopii této listiny, která obsahuje jen grafickou napodobeninu tohoto podpisu. Z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2928/2014 vyplývá, že odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, nastává fikce doručení. Průkaz pokusu doručení zpravidla poskytne zaměstnavatelem vyhotovený písemný záznam, na němž zaměstnanec potvrdí svým podpisem převzetí listiny, nebo na němž bude potvrzeno, že zaměstnanec přijetí písemnosti odmítl. Na základě právní úpravy i citovaného judikátu vyplývá, že pokud zaměstnanec odmítl písemnost přijmout, musí být zaměstnavatel připraven tuto skutečnost kdykoli v budoucnu v případě potřeby prokázat. Za situace, která vznikla v tomto případě, kdy při jednání v [anonymizováno] si nebyli jednatelé jisti, zda předkládali žalobci podepsanou výpověď s odvoláním z vedoucí funkce, a zejména za situace, kdy žalobce tvrdí, že žádný takto uvedený dokument mu předložen nebyl, poté, co žalovaná nedisponuje originály dokumentů, které měla u jednání žalobci předkládat, a až následně došlo k tisku těchto dokumentů a opatření doložkou až po schůzce se žalobcem, dospěl soud k závěru, že tyto dokumenty řádně doručeny být nemohly. Tuto skutečnost jednatelé výpověďmi shodně uvedli.

12. Protože žalovaná doručení dokumentů ukončujících pracovní poměr žalobce neprokázala, dospěl soud k závěru, že pracovní poměr žalobce u žalované nemohl zaniknout pro nesplnění podmínky řádného doručení zrušení pracovního poměru. Proto připustil změnu žaloby, kterou navrhl žalobce, tj. aby bylo určeno, že pracovní poměr trvá. Naléhavý právní zájem na určení této skutečnosti bylo nutné zkoumat ve smyslu § 80 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť změněná žaloba na určení je standardní určovací žalobou na rozdíl od původně podané žaloby na určení neplatnosti skončení pracovního poměru. Soud vyhodnotil, že žalobce na tomto určení naléhavý právní zájem má z toho důvodu, aby rozhodnutí o určovací žalobě vyřešilo právní vztahy mezi účastníky najisto tak, aby nebylo zcela nezbytným vést následně další soudní spory.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l [číslo] km a [anonymizováno] Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 456 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l [číslo] km a [anonymizováno] Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě [anonymizováno] l [číslo] km a [anonymizováno] Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.