230 C 121/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 64 333,85 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 271 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 20 271 Kč za období od 1.4.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 35 817,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky za období od 1.4.2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 962,37 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 286,04 Kč, co do úroku ve výši 15% ročně z částky 56 088,80 Kč za období od 1.7.2023 do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, co do částky 8 245,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 8 245,05 Kč za období od 30.8.2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 64 333,85 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno], [země]) a žalovaným byla dne 3. 4. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o revolvingovém úvěru“), na základě které právní předchůdkyně žalovanému poskytla platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, který mohl žalovaný opakovaně čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek se splatností 1. splátky ke dni 17. 6. 2020 a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Doporučená měsíční splátka byla stanovená na 3 500 Kč, minimální stanovená měsíční splátka pak měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak částku 500 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný celkem načerpal úvěrovou jistinu ve výši 116 156 Kč. Před poskytnutím úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z interních i externích databází třetích subjektů, dále pak z registru [příjmení] a z údajů o příjmech 35 000 Kč poskytnutých žalovaným. Žalovaný právní předchůdkyni uhradil na svůj dluh celkem částku v celkové výši 95 105 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně v okamžiku, kdy žalovaný přestal hradit splátky úvěru řádně a včas, využila svého smluvního oprávnění a úvěr na základě odstoupení od smlouvy o revolvingovém úvěru prohlásila k 31. 3. 2023 za splatný. Pohledávka za žalovaným byla s účinností od 21. 4. 2023 postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně se jednání s omluvou taktéž nezúčastnila.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] bylo zjištěno, že její záhlaví obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizována čtyři slova]) a žalovaného (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště), na zadní straně je podepsán zástupce banky (u jeho jména je uvedeno datum 3. 4. 2020), na straně žalovaného klienta naopak není uveden žádný podpis, ani žádné datum či identifikační kód, pouze sdělení, že pokud dokument neobsahuje vlastnoruční podpis, tak byl podepsáno„ elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“).

5. Z přípisu ze dne 7. 4. 2020 žalovanému bylo zjištěno, že se jedná o stručné informace ohledně otevření úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč.

6. Z listiny nazvané Žádost/ Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] bylo zjištěno, že v jejím záhlaví jsou opět uvedeny identifikační údaje žalovaného, dále pak zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a poskytovatele úvěru - právní předchůdkyně žalobkyně. Předmětem uvedené smlouvy je poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč s neurčitou dobou trvání úvěru s celkovou výší měsíční splátky minimálně 5 % z dlužné částky s datem splatnosti vždy 17. den v měsíci bankovním převodem. V uvedené listině absentuje datum, u podpisu zástupce banky je uvedeno pouze„ podepsáno elektronicky“ a u místa pro podpis klienta (žalovaného) není uvedeno nic.

7. Z předložené platební historie úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno k číslu úvěru [číslo] jakým způsobem, tj. kdy a v jaké výši probíhaly transakce od 6. 4. 2020 do 16. 2. 2023. K čerpání úvěru došlo dne 6. 4. 2020 ve výši 4499,00 Kč, dne 4. 8. 2020 ve výši 30 000 Kč, dne 17. 8. 2020 ve výši 16 000 Kč, dne 3. 5. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 20. 5. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 21. 6. 2021 ve výši 3 500 Kč, dne 28. 6. 2021 ve výši 360 Kč, dne 21. 7. 2021 ve výši 2 200 Kč, dne 21. 10. 2021 ve výši 6 500 Kč, dne 6. 12. 2021 ve výši 1 400 Kč, dne 20. 12. 2021 ve výši 3 400 Kč, dne 11. 2. 2022 ve výši 1 000 Kč, dne 18. 3. 2022 ve výši 20 000 Kč, dne 29. 3. 2022 ve výši 315 Kč, dne 29. 3. 2022 ve výši 101 Kč, dne 2. 5. 2022 ve výši 900 Kč, dne 17. 5. 2022 ve výši 3 400 Kč, dne 20. 6. 2022 ve výši 1 800 Kč. Celková výše vyčerpaného úvěru činí 115 376 Kč.

8. Z přípisu ze dne 24. 2. 2023 označeného jako odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalovanému oznámila, že z důvodu prodlení se splácením úvěru přistoupila dle příslušných ustanovení úvěrových (obchodních) podmínek k zesplatnění úvěru ke dni 31. 3. 2023 s tím, že jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 63 494 Kč.

9. Z oznámení ze dne 27. 4. 2023 bylo zjištěno, právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy na žalobkyni. Oznámením z téhož dne odeslaným dne 2. 5. 2023 (viz poštovní podací arch) oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy na žalobkyni a zároveň jej seznámila s výši dlužné částky k úhradě a datem splatnosti.

10. Z předžalobní výzvy k zaplacení dluhu ze dne 14. 8. 2023 odeslaným dne 16. 8. 2023 (viz poštovní podací arch) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do dne 23. 8. 2023.

11. Z dalších předložených listin nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.

12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. Žalovaný vyčerpal z úvěrového účtu vedeného na jeho jméno finanční prostředky ve výši 115 376 Kč, vrátil pouze 95 105 Kč, a to přes výzvy a upomínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na smlouva o úvěru a žádosti o úvěr předloženými žalobkyní pak absentuje podpis žalovaného.

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Příslušným nařízením pak je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon [číslo] Sb.“) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy 16. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

17. Podle § 125 zákona č. 257/2016 Sb., vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná.

18. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako Žádost/ Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] vlastnoruční podpis účastníků neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický ani záznam o jakémkoli autorizačním jednání žalovaného, např. ověřovací sms kód v rámci elektronického bankovnictví. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., který stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení, zda a jakým způsobem byla smlouva o úvěru v elektronickém systému právní předchůdkyně žalobkyně podepsána a v případě, že byla podepsána elektronickými prostředky, aby navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému byly prováděny systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o podpisu předmětné úvěrové smlouvy žalovaným bylo učiněno alternativně (žalovaný„ podepsal fyzicky či v portálu internetového bankovnictví, absentuje-li na předkládané listině jeho podpis), především pak řízení nebylo nijak prokázáno.

22. Prokázáno však bylo výpisem z úvěrového účtu, že právní předchůdkyně žalobkyně vedla žalovanému úvěrový účet, odkud žalovaný vyčerpal finanční prostředky v celkové výši 115 376 Kč, když v průběhu řízení nevyšel najevo opak (žalovaný po celou dobu řízení nic netvrdil, ani nedoložil na svou obranu). Žalobkyně pak již ve svém návrhu tvrdila, že žalovaný právní předchůdkyni uhradil na splacení čerpaného úvěru částku v celkové výši 95 105 Kč. Soud tedy uzavřel, že se tak žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil co do částky 20 271 Kč (§ 2991 a § 2993 občanského zákoníku) a takové obohacení je žalovaný povinen vrátit žalobkyni.

23. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 24. 2. 2023 označeném jako odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] k úhradě dlužné částky ke dni 31. 3. 2023. Počínaje dnem 1. 4. 2023 je tak žalovaný v prodlení. Od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určeném nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala 20 271 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 1. 4. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části (tj. zejména co do poplatků, nákladů na vymáhání, smluvních pokut a kapitalizovaných i nekapitalizovaných úroků z prodlení) soud žalobu druhým výrokem jako nedůvodnou zamítl.

25. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu stran přihlédl soud i k příslušenství (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Došel tak k závěru, že procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly, bylo tak rozhodnuto, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.